ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Geografie České republiky NÁZEV DUMu: ČR – obyvatelstvo POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_CR_13 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): kvarta – DUM – obsahuje informace o obyvatelstvu, národnostní a etnografické struktuře METODICKÝ POKYN: Atlas České republiky – sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia (2010)

2 Vývoj osídlení a zalidnění
Trvalé osídlení od paleolitu (starší doba kamenná) Keltská oppida, centra germánských kmenů a od 6. století Slované Osídlení bylo prostorově nesouvislé – nízké nadmořské výšky, podél řek s příznivými podmínkami pro lov zemědělství a dobytkářství, podél dopravních cest Lesy kryly všechny hory a vrchoviny Od 12. století probíhala kolonizace domácím obyvatelstvem Od 13. století kolonizace pohraničí kolonisty také původem z Německa na pozvání českých panovníků Již ve středověku tak vzniklo vícejazyčné osídlení Čech, Moravy a Slezska Obyvatelstvo se podle mateřského jazyka dělilo na mluvící česky nebo německy

3 Postup morové epidemie v Evropě ve 14. století

4 Vývoj osídlení a zalidnění do r. 1918
Přes vysokou porodnost byl p. přírůstek do poloviny 18. století velmi nízký – nakažlivé nemoci (mor, cholera, tyfus), periodické neúrody, války decimovaly obyvatelstvo Probíhala 1. fáze demografické revoluce V 19. století – lepší zajištění obživy, zlepšení hygienické situace, porodnost stagnuje – zdvojnásobení počtu obyvatel 2. fáze DR Populační vývoj ve 20. století byl značně nerovnoměrný Čechy, Morava a Slezsko vstoupily do 3. fáze DR – klesá porodnost a pomalu i úmrtnost Vývoj značně ovlivnily politické události

5 Vývoj osídlení a zalidnění po r. 1918
Za 1. SV se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci Němci tvořili 30% obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %) Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937) 1920 necelých 10 miliónů obyvatel Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace (snížení porodnosti, vylidnění)

6 Vývoj osídlení a zalidnění po r. 1938, 1945, 1989
Po Mnichovském diktátu došlo přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel Přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech

7 Vývoj populace v Českých zemích
Rok Celkem Změna (%) 1857 --- 1869 +8,6 1880 +5,4 1900 +8,2 1910 +7,5 1921 -0,7 1930 +6,6 1950 -16,7 1961 +7,6 1970 +2,5 1980 +4,9 1991 +0,01 2001 2011 +2,9

8 Obyvatelstvo ČR Míra porodnosti v Česku patří mezi nejnižší na světě, v roce 2012 to bylo 1,27 dětí na jednu ženu Celkový počet obyvatelstva dle odhadů ČSÚ v letech 1995 –2002 mírně klesal, nyní se celkový přírůstek pohybuje okolo nuly díky sílící imigraci ze zahraničí, přičemž přirozený přírůstek je od roku 1994 záporný Průměrná délka života se postupně pomalu prodlužuje a přesahuje 72 let u mužů a 79 let u žen (odhad 2004) Ve městech žije 71 % populace

9

10 Národnostní složení v ČR
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4% obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %),ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře Odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel

11 Národnostní skladba obyvatelstva ČR
V posledním sčítání lidu v roce 2011 se 63,7 % obyvatel Česka přihlásilo k české národnosti (86 % z těch, kteří se k nějaké národnosti přihlásili), která zcela převažuje ve všech okresech Česka, 4,9 % národnost moravská a 0,1 % národnost slezská, v obou případech rovněž hovořící převážně česky Podle názoru ČSU jde o důsledek rozdělení české národnosti, před sčítáním v roce 1991 ještě jednotné, v důsledku medializace moravské národnostní problematiky a tedy do jisté míry uměle; politická strana Moravané tento stav naopak hodnotí jako projev spontánního národního obrození Celkem 26 % obyvatel Česka využilo při sčítání lidu v roce 2011 možnost nevyplňovat ve sčítacích formulářích dobrovolnou kolonku národnosti a ponechalo ji prázdnou

12 Relativní zastoupení moravské národnosti podle obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2011 na území Moravy a Slezska (historická moravsko-slezská zemská hranice není na mapě vyznačena)

13 Státní občanství v ČR Cestovní pas občana České republiky Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice  státních občanů České republiky (94,9% obyvatelstva ČR) a  cizinců (5,1%) Největší skupinu tvořilo státních občanů Ukrajiny (26,2% cizinců), občanů Slovenska (18,8 % cizinců), občanů Vietnamu (11,8% cizinců) a občanů Ruska (8,0% cizinců) Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde cizinců tvoří 16,1% obyvatelstva

14 Etnografické skupiny V České republice existuje několik etnografických skupin úzce spjatých s krajem, kde žijí, které se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem V Čechách to jsou například Chodové, Plzeňáci, na Moravě Horáci, Hanáci, Moravští Chorvati, Moravští Slováci, Valaši, Laši a další a ve Slezsku např. Goralé Tyto rozdíly se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují Valach od Vsetína a Brumova, 1787

15 Goralé

16 Hustota zalidnění v ČR Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění obyvatel/km², což jej řadí na 12. místo v Evropě Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²) Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km²

17 Náboženství v ČR Česká republika má jednu z nejméně náboženských populací na světě V průzkumech projektu Eurobarometr v roce 2005 odpovědělo 19 % tázaných, že věří v Boha K různým církvím a náboženských společnostem se přihlásilo necelých 1,5 miliónů obyvatel (13,9 %) Jako věřící, ale nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti se označilo 707 tisíc osob (6,7 %) Celkově se tak k nějaké víře či vyznání přihlásilo 2,1 miliónů, tedy 20,6 % obyvatel Česka Celkem 4,7 miliónu obyvatel (45,2 %) tuto dobrovolnou kolonku ve sčítacích formulářích nevyplnilo

18 Náboženství v ČR Nejpočetnější náboženství v Česku je křesťanství
Největší náboženskou skupinou je římskokatolická, která má 1,1 miliónu věřících (10,26 %), což je pokles oproti roku 2001, kdy se k ní hlásilo celkem 2,7 miliónu věřících (26,8 %) Následují velké protestantské církve Českobratrská církev evangelická, 52 tisíc členů (0,49 %), a Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %) Počet vyznavačů judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob Geograficky je vyšší koncentrace věřících na jižní a východní Moravě, naopak severní a severozápadní Čechy vykazují vyšší podíl osob bez vyznání

19 Podíl věřících obyvatel
Sčítání lidu 1991 Sčítání lidu 2011

20 Použité zdroje a literatura
Červinka, P. et al. (2003): Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Kastner, J. et al. (2009): Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: Obrazové materiály: DANNY. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ZRSCH3. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DODO. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: HAPPENSTANCE. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: BOGDAN. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: DARWINEK. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MILLENIUM187. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MÄÄRILÄINEN. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: