Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohlavní diferenciace, pohlavní znaky, pohlavní orgány 4. cvičení - opakování.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohlavní diferenciace, pohlavní znaky, pohlavní orgány 4. cvičení - opakování."— Transkript prezentace:

1 Pohlavní diferenciace, pohlavní znaky, pohlavní orgány 4. cvičení - opakování

2  Základní vlastnost živých organismů = zachování druhů  Nepohlavní (nižší organismy - dělení buňky mateřské)  Pohlavní rozmnožování (splynutí pohlavních gamet = vajíčka a spermie)  Pohlavní dimorfismus (rozdílná pohlavní ústrojí), ale obecně stejné složení obou soustav = pohlavní žlázy, vývodné cesty, pářící orgány

3  Vznik pohlavní soustavy za embryonálního vývoje -genitální lišty (bisexuální základ)  Diferenciace vlivem pohlavních hormonů a chromozomů  Určení pohlaví = v době oplození, vlivem  sex-chromozomů (XX a XY) Poruchy v diferenciaci pohl. orgánů  - hermafroditismus (obojí pohlavní žlázy)  - infantilismus (nedostatečný vývoj pohl. orgánů u samic)

4  Pohlavní funkce - vývoj po narození  Pohlavní znaky – primární (tvořeny pohlavními žlázami)  Sekundární pohlavní znaky - - u samců: ústrojí hromadění, vedení a vypuzování spermatu (nadvarle, chámovod, močová roura a penis a přídatné pohlavní žlázy) - u samic: vejcovod, děloha, vagina, vulva, klitoris  Pohlavní žlázy v klidu do pohl. dospělosti (puberty)  Puberta - produkce hormonů = vliv na vývoj pohl. ústrojí, druhotných pohl. znaků a u samic - vývoj mléčné žlázy  Začátek funkčnosti pohlavní soustavy - pohlavní zralost

5  Reprodukční schopnost = schopnost páření a rozmnožování - u samice: nastoupení ovariálního cyklu, dostavení se říje, rozvoj mléčné žlázy - u samců: produkce testosteronu, spermiogenetickou aktivitu, funkční vývoj přídatných pohlavních žláz, dostavení se libido sexualis - Pohlavní dospělost - nevyužívá se v plemenitbě (není dokončen tělesný vývoj) - Chovatelská dospělost = stupeň zralosti pohlavní a tělesné dospělosti zvířete (zařazení do plemenitby) - Klimakterium = zánik pohlavního cyklu samic

6 Druh zvířetePohlavní dospělost(měsíce) Chovatelská dospělost (měsíce) skot prase4 - 98,8 –12 ovce kůň

7  Pohlavní soustava samčí zahrnuje: - párová varlata (testes) - nadvarle (ductus epididymidis) - chámovod (ductus deferenc) - penis  Samčí přídatné žlázy pohlavní vesicula seminalis (semenné váčky) prostata glandulae bulbourethrales(Cowperovy žlázy)

8 Varlata opouští ductus deferenc (chámovod; 9), který se terminálně rozšiřuje v ampulla ductus deferentis (10) a společně s vývodem vesicula seminalis (11) vstupuje do samčí močové roury (3). V této lokalitě prochází tělem prostaty (12). Již jako ductus ejaculatorius přijímá vývod bulbouretrální žlázy (13) a pokračuje tělesem penisu (5) na jeho glans penis, kde vyúsťuje do vnějšího prostředí. (Kudweis, 2000)

9 močový měchýř prostata pars prostatica urethrae pars membranosa urethrae penální uretra corpus cavernosum vesicula seminalis ampula d.ejaculatorius gl.bulbourethralis ductus deferenc corpus spongiosum glans penis struktury šourku (scrotum) Samčí pohlavní soustava (Kudweis, 2000)

10  Šourek  Varle  Nadvarle  Chámovod  Semenné váčky  Prostata  Cowperovy žlázy  Pyj  Předkožka

11 Varle je žlázový orgán, složený ze systémů tzv. semenotvorných kanálků. Varlata se vyvíjejí v zadní části dutiny břišní. Později sestupují do šourku, ve kterém jsou zavěšeny na terminálním konci semenných provazců. Každé varle s sebou při sestupu přináší serózní obal, tunica vaginalis, který se odštěpuje od peritonea. Na tomto obalu spočívá silné, povrchové vazivové pouzdro tunica albuginea. Tunica albuginea je na zadním obvodu varlete zesílena v tzv. mediatinum testis, které do nitra varlete vysílá vazivová septa, rozdělující varle na četné testikulární lobuly. Směrem od tunica vaginalis do nitra varlat postupují stočené úseky semenotvorných kanálků. Směrem ke středu varlete se tyto kanálky napřimují v přímé segmenty. Tyto přímé úseky propojují navzájem semenotvorné kanálky s labyrintem epitelových vývodů, které vytvářejí tzv. rete testis. Rete testis je v oblasti mediastina připojeno k hlavě nadvarlete (epididymis) prostřednictvím eferentních vývodů.

12  I-býk  II-hřebec  III-kanec

13 hlava nadvarlete ductuli efferentes ductus deferens tělo nadvarlete (epididymidis) mediastinum testis rete testis tubuli seminiferi septum tunica albuginea tunica vaginalis tubuli recti ocas nadvarlete Varle a nadvarle (Kudweis, 2000)

14 Sertoliho buňky Tyto buňky svoji základnou spočívají na bazální lamině, zatímco jejich volné apikální konce často vyčnívají do lumen semenotvorných kanálků. Základní funkce Sertoliho buněk: podpora, ochrana a regulace výživy vyvíjejících se spermií fagocytóza (pohlcování odlučované cytoplasmy spermatid) sekrece (např. inhibin) Intersticiální tkáň varlete Prostor mezi semenotvornými kanálky varlete je vyplněna intersticiální tkání, která zahrnuje: shluk vazivové tkáně kumulace nervů, krevních a lymfatických cév intersticiální buňky Leydigovy – jedná se o buňky, produkující steroidy. Tyto buňky syntetizují pohlavní hormon testosteron, odpovědný za vývoj sekundárních samčích pohlavních znaků

15 mesote l mazové žlázy chlupové folikuly ekrinní kožní žlázy svalová vrstva TUNICA DARTOS epidermis Colessova povázka tunica vaginalis (Kudweis, 2000)

16  I-býk  II-kanec  a-močový měchýř  b-močovod  c-chámovod  d-semenné váčky  e-ampule chámovodu  f-prostata  g-močová roura  h-cowperovy žlázy

17 PŘÍDATNÉ POHLAVNÍ ŽLÁZY (A-býk; C-kanec; D-hřebec) B-vyústění močovodu a ductus ejaculatorius býka 1-močový měchýř;2-močovod;3-vyústění močovodu do močového měchýře;4-močová roura; 5-ductud deferenc;6-ampula;7-vesicula seminalis;8-vyústění ductus ejaculatorius do močové trubice; 9 – prostata; 10 – gl. bulbourethralis (Marvan, et al., 2003)

18  Vytvářejí semennou plazmu (přirozené ředidlo spermií) - Semenné váčky: vyměšují sekret na konci ejakulace (žlutavá barva), výživa pro spermie -obsah fruktózy - Předstojná žláza = prostata: sekret při koitu vypuzován těsně před a souběžně se spermiemi, neutralizuje kyselost pohl.ústrojí samice - Cowperovy (bulbouretrální žlázy): sekret na začátku ejakulace, neutralizace kyselosti moč. roury samce

19 I-býk II-beran II-kanec

20 Samičí pohlavní soustava se skládá z:  pohlavních žláz (vaječníků)  vejcovodů  dělohy  pochvy  zevních samičích pohlavních orgánů - poševní předsíň - vulva Samičí pohlavní soustava je zaměřena na produkci : - samičích pohlavních buněk (vajíček), produkci samičích hormonů (estrogeny, progesteron), vývoj zárodku ( plodu), pro přijetí samčího semene při kopulaci a slouží zároveň jako cesta porodní Samičí pohlavní soustava

21 Schematické srovnání pohlavních orgánů klisny, krávy, prasnice a feny 1 – ovarium; 2 – vejcovod; 3 – děložní rohy; 3´- společná děložní mediální stěna; 4 – vlastní tělo děložní; 5 – krček děložní; 6 – pochva; 7 – poševní předsíň; 8 - vulva Vyústění močové roury (tvořící hranici mezi pochvou a poševní předsíní). U samic před první kohabitací je v této lokalitě slizniční řasa, h y m e n, která po ruptuře obliteruje v přístěnné vazivové pruhy. (Kudweis, 2000)

22

23 sinistra 4 – vaječník; 5 – vejcovod; 6 – děložní roh; 6´- společná děložní stěna; 7 – tělo děložní; 8 – cervix; 9 – pochva; 3 – vyústění močové roury; 10 – poševní předsíň; 11 – corpus clitoridis; 12 - vulva Vulva (vateň) – představuje zevní ohraničení samičích pohlavních orgánů a tvoří tzv. stydkou krajinu samičí. Ta je ohraničena pravým a levým stydkým pyskem, které společně uzavírají vlastní štěrbinu stydkou (rima pudendi). (Kudweis, 2000) Samičí pohlavní orgány (topografie)

24  I-kráva  II-prasnice  III-klisna  Vaječníky  Vejcovody  Děloha  Pochva  Vulva

25

26  Vaječník je párová samičí pohlavní žláza, uložená díky neúplnému sestupu, pod stropem dutiny břišní. Povrch vaječníků je krytý jednovrstevným kubickým epitelem, případně dlaždicovým, který je označován jako epitel germiální. Pod tímto epitelem je uložen vazivový, stromální obal, tunica albuginea. Ta propůjčuje ovariu bělavou barvu. Tělo vaječníku je členěno na oblast kůry (zona parenchymatosa) a oblast dřeně (zona vasculosa). V oblasti korové probíhá vývoj ovariálních folikulů, které v části dřeňové chybějí.

27 a-branka vaječníku  b-zárodečný epitel  c-primární folikuly  d,e-sekundární folikuly  f-grafův folikul  g- ovulace  h-krevní cévy  i-žluté tělísko  j-zánik žl.tělíska  k-vaječná buňka

28  Vaječník krávy  Vaječník prasnice  a- grafův folikul  b-zrající folikuly  c-jizva po ŽT  d-zánik ŽT  e-třásně nálevky  f-břišní ústí  g-kličky vejcovodu  h-závěsný vaz  i-vaječníkové okruží

29  Pohyblivá svalová trubice, jeden konec se otevírá do dutiny peritoneální poblíž ovaria, opačný konec pak prochází stěnou děložní do jejího nitra  Stěna se skládá ze tří základních vrstev: - sliznice: jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami a sekrečními buňkami - svalovina - seróza

30 (Kudweis, 2000)

31  Dutý orgán, v kterém se vyvíjí zárodek  Skládá se z těla (corpus uteri), dvou rohů děložních (cornua uteri) a krčku děložního (cervix uteri)  Stěna dělohy je tvořena ze tří vrstev: - endometrium: jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami a sekrečními buňkami - myometrium - perimetrium (seróza)

32 (Kudweis, 2000)

33

34 Ovogeneze a ovariální cyklus samic

35 SPERMATOGENEZE OOGENEZE prvé pólové tělísko prvé meiotiké dělení druhé meiotiké dělení sekundární spermatocyty a oocyty spermatidy ootidy (Kudweis, 2000)

36 1. Rozmnožování - Začíná u plodu samice na povrchu vaječníku - Buňky zárodečného epitelu se množí a mitoticky dělí - Ovogonie - přestup do kůry - ovocyt I.řádu = vznik primárních folikulů - u telete do

37  2 fáze  1.fáze = před narozením samice (ovocyty 1.ř. - konjugace chromozomů, výměna genového materiálu, růst jádra, aktivní syntéza RNA a proteinů)  2. fáze = přerušena do období pohlavního dospívání samice  ovocyty – zvětšování = přeměna primárních folikulů na rostoucí a zralé

38  Stroma v okolí folikulu (primárního mnohovrstevného) se diferencuje v tzv. theca folliculi. Ta se ve stadiu počínajícího vezikulárního folikulu štěpí na theca folliculi interna (vnitřní) a externa (vnější).  Buňky theca folliculi interna syntetizují androstendion, který je prostřednictvím buněk membrana granulosa konvertován na estradiol.  Počet buněk membrana granulosa vezikulárního folikulu se zvyšuje. Mezi buňkami se postupně hromadí tekutina, zvaná liquor folliculi. Dutinky, které obsahují tento liquor postupně splývají a dávají vznik prostoru, popisovanému jako antrum.  Buňky membrana granulosa jsou více kumulovány v určitém místě stěny folikulu a vytvářejí zde malý pahrbek, cumulus oophorus (vejconosný hrbolek). Ten vyvstává do nitra antrum folliculi.

39  Počátek proběhl již v prenatálním období, kdy byl přerušen v diplotenním stadiu prvního zracího dělení, se dokončuje před ovulací.  Oddělí se I. pólové tělísko  2. zrací dělení - přerušeno v metafázi (sekundární ovocyt) - dokončeno po oplození vajíčka - oddělí se II. pólové tělísko  Výsledkem ovogeneze = 1 oplozeníschopné vajíčko + 2 neplnohodnotná pólová tělíska (zanikají)

40  Primární folikuly – tvořeny ovocyty I.Ř (v profázi 1. zracího dělení, v pubertě přetrvává jen část - ty se zvětšují a mění na folikuly rostoucí) = mikroskopické  Sekundární folikuly (rostoucí) – mají větší vaječnou buňku, více vrstev folikulárních buněk - produkce sekundárního obalu „sklovité blanky“ = makroskopické  Terciární (Graafův) folikul - zralý folikul (měchýřek o průměru 15 mm) - obsahuje ovocyt II. řádu (v metafázi 2. zracího dělení), uložený ve „vejconosném hrbolku“, několik vrstev folikulárních buněk - produkce estrogenů

41 corona radiata jádro oocytu (vesicula germinativa) discus proligerus liquor membrana granulosa fibro-vaskulární hrot theca folliculi interna a externa CUMULUS OOPHORUS (Kudweis, 2000)

42  Vaječník (bez vývodu), vaječné buňky - uvolnění prasknutím  Prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka = ovulace (spontánní děj v závislosti na říji)  Folikuly dozrávají a ovulují střídavě na L a P vaječníku  Vajíčko je vyplaveno ven do nálevky vejcovodu - dokončení vývoje  Prasklý folikul - vývoj žlutého tělíska  Růst žlutého tělíska (proliferace) - u krávy 7 dnů  Neoplození – zánik (involuce), u krávy den po ovulaci – na jeho místě jizva  Oplození – žluté tělísko přetrvává po celou graviditu (produkce progesteronu)

43 (Kudweis, 2000)

44

45  Monoestrická = zvířata žijící divoce -pohlavní aktivita vázána na roční dobu -porod na jaře  Diestrická = říje 2 nebo 3x do roka (fena, kočka)  Polyestrická (kráva, prasnice, koza, ovce, klisna) některá vázána na sezonnost (ovce,koza) pravidelně za určitou dobu po celý rok

46

47 (Kudweis, 2000)

48

49 = složitý proces tvorby spermií probíhající v semenných kanálcích varlat a zčásti nadvarlat (cyklický proces)  cyklus je tvořen: rozmnožováním – meiozou – metamorfózou  1. období: rozmnožování - opakované mitotické dělení spermatogonií = vznik spermatogonií A a B  2. období: růstu – růst B-spermatogonií (probíhá 4. měsíc po narození, u býka) - Vznikají primární spermatocyty  3. období: zrání – meioza – 1. dělení: vz. sekundární spermatocyty - 2. dělení: vz. spermatidy

50  Metamorfóza = tvorba pohybového aparátu (bičíku), vznik akrosomu na hlavičce spermie (potřebné pro penetraci) Spermie se uvolňují a dostávají se vývodnými cestami do ocasu nadvarlete (přechod trvá 10 – 15 dnů)  Až do ejakulace jsou v nadvarleti  Zásoba spermií se vyčerpá u býka po 10 skocích a obnova trvá asi 7 dnů

51

52

53 Druhy hosp. zvířatbýkkanechřebec Začátek spermiogeneze Od 7. měsíceOd 5. měsíceOd 12. měsíce Doba trvání cyklu60 – 70 dní50 – 60 dní-

54  Semenná plazma = přirozené prostředí pro spermie a umožňuje spermiím transport v pohlavních orgánech a výživu, představuje kolem 90% z celého ejakulátu  Základní hodnoty ejakulátu(chemické složení,celkový objem a koncentrace) – se mění v závislosti na podmínkách chovu, zdravotním stavu, využívání

55 Druh zvířeteObjem v mlMnožství spermií v miliardách Koncentrace spermií v 1 mm3 Vzhled ejakulátu (vůně, pach) býk2 – 10 (4) (5)1 -2 milionySmetanově žlutý(čerstvé mléko) beran0,7 – 3 (1)2 – 10 (4)1 -4 milionySmetanová tekutina kanec100 – 700 (250) 20 – 80 (40) tisícMléčně vodnatá (pach moči) hřebec30 – 300 (70)4 – 20 (10)30 – 500 tisícBělavě hlenovitý

56  a-hlavička  b-krček  c-spojovací část bičíku  c´´-hlavní část bičíku  c´´´-koncová část bičíku  d-akrozomová čepička


Stáhnout ppt "Pohlavní diferenciace, pohlavní znaky, pohlavní orgány 4. cvičení - opakování."

Podobné prezentace


Reklamy Google