Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu."— Transkript prezentace:

1

2 Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a společně s ním byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru. Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a společně s ním byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru. Kultovní socha vládce bohů Dia byla vyrobena ze slonoviny tzv. chryselefantinovou technikou, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech měl věnec olympijského vítěze. Dílo zdobily četné mytologické výjevy - smrt Niobiných dětí, kentauromachie, amazonomachie a zrození Afrodity. Kultovní socha vládce bohů Dia byla vyrobena ze slonoviny tzv. chryselefantinovou technikou, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech měl věnec olympijského vítěze. Dílo zdobily četné mytologické výjevy - smrt Niobiných dětí, kentauromachie, amazonomachie a zrození Afrodity.

3

4 Socha Dia v chrámu v Olympii je považována za naprostý vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov. Socha Dia stála v Diově chrámu zhruba uprostřed posvátného okrsku Olympie. Stal se tak vlastně náboženským centrem celých olympijských her, které se konaly k poctě nejvyššího z bohů. Chrám sám o sobě byl velkolepý, ale skrýval v sobě mnohem větší poklad - div světa. Není divu, že jistý antický autor zanechal tuto větu: "Bylo by neštěstím zemřít a nevědět, jak vypadá Feidiův Zeus." Socha Dia v chrámu v Olympii je považována za naprostý vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov. Socha Dia stála v Diově chrámu zhruba uprostřed posvátného okrsku Olympie. Stal se tak vlastně náboženským centrem celých olympijských her, které se konaly k poctě nejvyššího z bohů. Chrám sám o sobě byl velkolepý, ale skrýval v sobě mnohem větší poklad - div světa. Není divu, že jistý antický autor zanechal tuto větu: "Bylo by neštěstím zemřít a nevědět, jak vypadá Feidiův Zeus."

5 Zeus

6 Zbytky chrámu jsou největším rumištěm na olympijské půdě. Proto musíme při popisu vycházet spíše z antických zpráv, byť třeba fragmentů výzdoby se zachovalo relativně mnoho. Chrám vznikl v letech před n.l. Architekt Libón z Élidy jej umístil na vyvýšeninu v posvátném okrsku, takže se zdál poněkud vyšší než ve skutečnosti. Jeho dórské sloupy - šest na průčelích a deset na stranách - sahaly do výšky 10,5 metru, tedy stejně vysoko jako u Parthénonu. Ten vypadá mnohem lehčeji, neboť sloupy u Diova chrámu byly téměř dvakrát širší. Zbytky chrámu jsou největším rumištěm na olympijské půdě. Proto musíme při popisu vycházet spíše z antických zpráv, byť třeba fragmentů výzdoby se zachovalo relativně mnoho. Chrám vznikl v letech před n.l. Architekt Libón z Élidy jej umístil na vyvýšeninu v posvátném okrsku, takže se zdál poněkud vyšší než ve skutečnosti. Jeho dórské sloupy - šest na průčelích a deset na stranách - sahaly do výšky 10,5 metru, tedy stejně vysoko jako u Parthénonu. Ten vypadá mnohem lehčeji, neboť sloupy u Diova chrámu byly téměř dvakrát širší.

7

8 Vnitřek chrámu byl rozdělen na tři oddíly stejně jako u naprosté většiny všech řeckých chrámů. Ve střední celle stál na dlažbě z červeného vápence obložené bílým mramorem černý vápencový kvádr - podstavec pro sochu Dia Olympského. Vnitřek chrámu byl rozdělen na tři oddíly stejně jako u naprosté většiny všech řeckých chrámů. Ve střední celle stál na dlažbě z červeného vápence obložené bílým mramorem černý vápencový kvádr - podstavec pro sochu Dia Olympského. K tvorbě sochy si Éliďané pozvali Feidia. Jeho sochy se bez vyjímky ztratily a známe je jen z popisů a kopií, ale patřil k nejlepším umělcům, kteří kdy žili. O Zeus se pak stal jeho největším dílem. Feidiás dokončil toto dílo asi v roce 433 před n.l. a brzy ji přicházely shlédnout tisíce poutníků. K tvorbě sochy si Éliďané pozvali Feidia. Jeho sochy se bez vyjímky ztratily a známe je jen z popisů a kopií, ale patřil k nejlepším umělcům, kteří kdy žili. O Zeus se pak stal jeho největším dílem. Feidiás dokončil toto dílo asi v roce 433 před n.l. a brzy ji přicházely shlédnout tisíce poutníků.

9 První věcí, která bezpochyby upoutala návštěvníka, byla kolosálnost sochy. Kallimachos uvádí, že socha měřila 37,5 stopy, trůn samotný pak 30 stop a podstavec 3 stopy - byla tedy vysoká asi 12,5 metru. Jiní autoři tyto rozměry potvrzují, další o něco málo snižují, ale i tak je nejmenší odhad výšky 9 metrů. Na tak kolosální sochu byl samotný chrám moc malý, o čemž referuje pro změnu Strabón. První věcí, která bezpochyby upoutala návštěvníka, byla kolosálnost sochy. Kallimachos uvádí, že socha měřila 37,5 stopy, trůn samotný pak 30 stop a podstavec 3 stopy - byla tedy vysoká asi 12,5 metru. Jiní autoři tyto rozměry potvrzují, další o něco málo snižují, ale i tak je nejmenší odhad výšky 9 metrů. Na tak kolosální sochu byl samotný chrám moc malý, o čemž referuje pro změnu Strabón. Materiály použité pro tvorbu sochy byly těmi nejdražšími. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté části těla vládce bohů ze slonoviny, trůn z cedrového dřeva vykládaného ebenem a znovu slonovinou. Jádro sochy bylo pochopitelně dřevěné, ale to zůstalo návštěvníkům utajeno v lesku krásy. Materiály použité pro tvorbu sochy byly těmi nejdražšími. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté části těla vládce bohů ze slonoviny, trůn z cedrového dřeva vykládaného ebenem a znovu slonovinou. Jádro sochy bylo pochopitelně dřevěné, ale to zůstalo návštěvníkům utajeno v lesku krásy.

10 Samotnou sochu považovali Řekové za dokonalý obraz Dia, ale také za pomník velikosti Hellady. Zeus seděl na trůně s vysokým opěradlem, z jeho tváře vyzařoval důstojný klid a vznešenost svrchovaného vládce nad bohy i lidmi, ve vlasech měl umístěn věnec olympijského vítěze. Přes levé rameno měl přehozen zlatý plášť posázený palmovými a liliovými lístečky, v pravé ruce držel sochu bohyně vítězství Niké, levou se opíral o vysokou berlu hellanodiků vykládanou drahokamy, na jejímž konci seděl posvátný orel. Výzdoba trůnu oslavovala především samotného Dia - postranní opěradla zdobily dvě sfingy, tři Charitky (bohyně půvabu a krásy) a tři Hóry - bohyně ročních období. Nohy trůnu nesly na ramenou čtyři další sochy Niké. Kromě těchto výjevů bychom našli i témata velebící Řecko scény boje mezi Kentaury a Lapithy a hrdinské činy Hérakla a Thésea. Podnožka trůnu pak byla zdobena výjevy z bojů s Amazonkami. A konečně oslavovala výzdoba olympijské hry osm závodníků symbolizovalo osm tehdejších disciplín her. Samotnou sochu považovali Řekové za dokonalý obraz Dia, ale také za pomník velikosti Hellady. Zeus seděl na trůně s vysokým opěradlem, z jeho tváře vyzařoval důstojný klid a vznešenost svrchovaného vládce nad bohy i lidmi, ve vlasech měl umístěn věnec olympijského vítěze. Přes levé rameno měl přehozen zlatý plášť posázený palmovými a liliovými lístečky, v pravé ruce držel sochu bohyně vítězství Niké, levou se opíral o vysokou berlu hellanodiků vykládanou drahokamy, na jejímž konci seděl posvátný orel. Výzdoba trůnu oslavovala především samotného Dia - postranní opěradla zdobily dvě sfingy, tři Charitky (bohyně půvabu a krásy) a tři Hóry - bohyně ročních období. Nohy trůnu nesly na ramenou čtyři další sochy Niké. Kromě těchto výjevů bychom našli i témata velebící Řecko scény boje mezi Kentaury a Lapithy a hrdinské činy Hérakla a Thésea. Podnožka trůnu pak byla zdobena výjevy z bojů s Amazonkami. A konečně oslavovala výzdoba olympijské hry osm závodníků symbolizovalo osm tehdejších disciplín her.

11 Diův chrám

12 Feidiás na soše nepracoval sám, měl prý množství vysoce kvalifikovaných pomocníků, z nichž známe třeba Kolótea - sochaře a cizeléra a Panaina autora malířské výzdoby chrámu, ale jejich jména vybledla v záři Feidiova jména a pro budoucí generace zůstal Zeus v Olympii dílem jediného člověka. Feidiás na soše nepracoval sám, měl prý množství vysoce kvalifikovaných pomocníků, z nichž známe třeba Kolótea - sochaře a cizeléra a Panaina autora malířské výzdoby chrámu, ale jejich jména vybledla v záři Feidiova jména a pro budoucí generace zůstal Zeus v Olympii dílem jediného člověka. Osud sochy byl podobný jako u jiným divů světa, byť stála dlouho. Náboženské edikty Theodosiů znamenaly konec Olympie jako svatyně. Drahocenná socha pak byla převezena asi roku 394 do Konstantinopole, kde ji zničil oheň, snad roku 475. Socha zmizela. Navždy a beze stopy. Osud sochy byl podobný jako u jiným divů světa, byť stála dlouho. Náboženské edikty Theodosiů znamenaly konec Olympie jako svatyně. Drahocenná socha pak byla převezena asi roku 394 do Konstantinopole, kde ji zničil oheň, snad roku 475. Socha zmizela. Navždy a beze stopy.

13 Olympie je svatostánek antického Řecka, nacházející se v Elidě, na východ od Pyrgu. V obecnou známost vešla jako dějiště antických olympijských her. V průběhu 19. a 20. století byly její pozůstatky odkryty a lokalita zpřístupněna veřejnosti. V roce 1989 byl archeologický park zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Olympie je svatostánek antického Řecka, nacházející se v Elidě, na východ od Pyrgu. V obecnou známost vešla jako dějiště antických olympijských her. V průběhu 19. a 20. století byly její pozůstatky odkryty a lokalita zpřístupněna veřejnosti. V roce 1989 byl archeologický park zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V samotné Olympii se konaly i hudební soutěže. Velké popularitě se těšily soutěže pištců (autelés), trubačů (salpistés) a heroldů či hlasatelů (kérykés), jejichž vítězové poté obstarávali při sportovních soutěžích hudební doprovod, vytrubovali signály a vyvolávali různá organizační hlášení, jména startujících a potom i vítěze. V samotné Olympii se konaly i hudební soutěže. Velké popularitě se těšily soutěže pištců (autelés), trubačů (salpistés) a heroldů či hlasatelů (kérykés), jejichž vítězové poté obstarávali při sportovních soutěžích hudební doprovod, vytrubovali signály a vyvolávali různá organizační hlášení, jména startujících a potom i vítěze. V těsném sousedství parku vyrostla nová Olympie (v některých průvodcích pro odlišení psáno Olymbie), malé město s jednou hlavní třídou, množstvím hotelů a obchodů se suvenýry. V těsném sousedství parku vyrostla nová Olympie (v některých průvodcích pro odlišení psáno Olymbie), malé město s jednou hlavní třídou, množstvím hotelů a obchodů se suvenýry.

14 Olympie

15 Vypracovala: Nulíčková Eliška 9. A


Stáhnout ppt "Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu."

Podobné prezentace


Reklamy Google