Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace
Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012 Název: VY_32_INOVACE_3.2.12 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Téma: Zvukové prostředky a ortoepické normy v praxi - prezentace Anotace: Prezentace slouží vyučujícímu jako vizualizace výkladu o spisovné výslovnosti. Obsahuje vysvětlení základních pojmů, příklady k jednotlivým jevům a úkol pro samostatnou práci žáků.

2 Zvukové prostředky a ortoepické normy v praxi
Ortoepie – spisovná výslovnost

3 ORTOEPIE – soubor pravidel, která vymezují mluvenou podobu jazyka
LOGOPEDIE – zkoumá výslovnostní vady Normativní příručky: Výslovnost spisovné češtiny 1967, 1978. Hůrková, j.: Česká výslovnostní norma

4 Výslovnost samohlásek
Norma vyžaduje zřetelné rozlišení samohlásek krátkých a dlouhých. Rozdíl je významotvorný. dráha x drahá žila x žíla byt x být valí x válí dal x dál

5 Výslovnost samohlásek
Nespisovná je příliš široká (otevřená výslovnost e [hala] místo hele i [bel] místo byl o [v naci] místo v noci – typická pro středočeské oblasti. Spisovná výslovnost má pouze jednu samohlásku i, i když se píše dvěma způsoby (i, y).

6 Výslovnost souhlásek Připouští se vynechání počátečního j u slovesných tvarů jsme, jste, jsem [sme, ste, sem] i středového j přijď, přijďte [přiď, přiďte], ALE v ostatních případech se zachovává [jdu, pij, pijte, šij, šijte, bij, bijte]. Nezjednodušujeme výslovnost souhláskových skupin: když, kdyby, tkanička, hřebík, však, matčin, předčasně, otci, jablko, deštník, babičce, předsíň.

7 Výslovnost stejných souhlásek jdoucích za sebou
Většinou platí, že vyslovíme jako souhlásku jednu Anna, cenný, měkký – [ana, cený, měký]. Pokud by se změnil význam slova, vyslovíme zdvojeně: raci x racci, podaný x poddaný, nejasnější x nejjasnější. Výjimkou je slovo cvrččí – vyslovujeme zdvojeně, i když jiný význam neexistuje. Zdvojeně vyslovujeme hlásky na rozhraní slov ( tam měl, když šel) nebo na švu slov složených (půlletý).

8 Asimilace (spodoba) znělosti
Podle účasti (kmitání) hlasivek dělíme souhlásky na: znělé: b, v, d, ď, z, ž, g, h neznělé: p, f, t, ť, s, š, k, ch. Tvoří dvojice, které se liší jen znělostí, jsou proto párové. Ostatní souhlásky jsou jedinečně znělé.

9 Asimilace (spodoba) znělosti
Potkají-li se ve slově nebo na švu slov po sobě jdoucích 2 nestejné souhlásky (znělá + neznělá), celá skupina se vysloví buď zněle, nebo nezněle. Rozhodující je poslední souhláska ve skupině – tzv. regresivní asimilace znělosti. sbírat - b znělá, vyslovíme zněle [zbírat] zpívat – p neznělá, vyslovíme nezněle [spívat]

10 Asimilace (spodoba) znělosti
Před v k asimilaci nedochází: svolat – [svolat], zvolat –[zvolat] s vámi –[s vámi], z vás – [z vás]. Skupina sh se v Čechách vyslovuje nezněle [na schledanou, schořel], ale na Moravě zněle [na zhledanou, zhořel]

11 Asimilace (spodoba) znělosti
Znělá souhláska na konci slova před pauzou se vyslovuje nezněle: sud –[sut] led – [let] lev – [lef] leh –[lech] běž – [běš] lez – [les] dub – [dup]

12 Fonetický přepis Písemný záznam mluvené řeči
Zapisujeme to, co slyšíme, bez ohledu na pravopis Uvádí se v hranatých závorkách Ú a ů přepisujeme vždy jedním znakem [ú] Nerozlišujeme y a i, zapisujeme vždy [i] Ě přepisujeme ve shodě s výslovností, vě jako [vje], mě jako [mňe] U di, ti ni měkkost vyjadřujeme háčkem u d, t, n

13 Zapiš výslovnost zkouška z tábora vztyčit způsob když svatba nikdy
nehty hezky kletba

14 Řešení [skouška] [stábora] [vstičit] [spúsop] [gdiš] [svadba] [nigdi]
[nechti] [heski] [kledba]

15 Děkuji za pozornost Vypracovala: Mgr. Vanda Malurová 13. dubna 2012
Zdroj: Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, 1993.