Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PŘÍRODNÍ OBLASTI EVROPY Mgr. Iva Lulayová. SKANDINÁVIE  Jádrem oblasti – Baltský štít Povrch:  Roviny  Skandinávské pohoří Pobřeží  Fjordy – údolí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PŘÍRODNÍ OBLASTI EVROPY Mgr. Iva Lulayová. SKANDINÁVIE  Jádrem oblasti – Baltský štít Povrch:  Roviny  Skandinávské pohoří Pobřeží  Fjordy – údolí."— Transkript prezentace:

1 PŘÍRODNÍ OBLASTI EVROPY Mgr. Iva Lulayová

2 SKANDINÁVIE  Jádrem oblasti – Baltský štít Povrch:  Roviny  Skandinávské pohoří Pobřeží  Fjordy – údolí ledovcového původu zatopená mořem, velmi hluboká, zasahují hluboko do vnitrozemí, tvar údoli U, * prohloubením říčních údolí tlakem postupujících ledovců Podnebí  Drsné  Deštivé  Zimy chladné a dlouhé

3 SKANDINÁVIE Řeky  Krátké  Prudké  Dostatek vody  Využití pro zdroj elektrické energie Vegetace  Střední a východní část – rozsáhlé jehličnaté lesy => dřevozpracující a papírenský průmysl  Chov sobů – domestifikovaným = zdomácnělým – zvířetem z čeledi jelenovitých, poskytuje mléko, maso a kůži, ve zpřežení

4 SKANDINÁVIE Island  Sopečné horniny  20 činných sopek  Část území ledovce = 10%  Termální prameny –  vytápění skleníků  výroba elektrické energie  z vodovodních kohoutků – termální voda

5 SKANDINÁVIE Kde v Evropě trvá polární den právě 24 hodin?  Datum: letní slunovrat – na severním polárním kruhu 66,5° - sklon zemské osy  Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko

6 SKANDINÁVIE – NORSKO FJORDY

7

8 SKANDINÁVIE – FINSKÁ JEZERA

9 SKANDINÁVIE – FINSKÁ JEZERA – POLÁRNÍ ZÁŘE

10 BRITSKÉ OSTROVY Povrch  Pahorkatiny a vrchoviny  JV - nížiny Je pobřeží podobné Skandinávskému a v čem?  Pobřeží Skotska a Walesu stejně jako Skandinávské oblasti je prostoupeno fjordy Nejvyšší hora Britských ostrovů  Ben Nevis m n.m.

11 BRITSKÉ OSTROVY Jezera  Ledovcového původu  Hluboká  Četné mlhy – tajemné Počasí  Deštivé  Chladné  Větrné

12 BRITSKÉ OSTROVY Proč byly vykáceny lesy na Britských ostrovech? K čemu je člověk potřeboval takové množství dřeva?  Stavba lodí

13 BRITSKÉ OSTROVY

14

15 ATLANTSKÁ FRANCIE Která část Francie, k této oblasti nepatří?  Alpy – samostatná přírodní oblast  Pyreneje s Korsikou – středomoří

16 ATLANTSKÁ FRANCIE Povrch  Nížiny  Vysočiny  Pánve  Pahorkatiny Podnebí  Převládá mírné oceánské klima

17 ATLANTSKÁ FRANCIE Vodstvo  Západoevropské řeky – vodnaté toky s nevyrovnaným spádem  Lesy vykáceny převládá zemědělská krajina  Pěstování slunečnic – slunečnicový olej  Pěstování vína  (sýry, mléko, maso)  Surovinové zdroje – staré – severní Francie

18 ATLANTSKÁ FRANCIE

19 ATLANTSKÁ FRANCIE - BORDEAUX

20 ATLANTSKÁ FRANCIE - BIARRITZ

21 HERCYNSKÁ STŘ. EVROPA Povrch  Název podle vrásnění na konci prvohor  Vysočina (J)  Nížina (S)  V severní části ledovcová činnost Lesy  třetina území  Listnaté a smíšené, nahrazeny smrkovými a borovicovými – MONOKULTURAMI  Patří sem ČR

22 HERCYNSKÁ STŘ. EVROPA Jaké nebezpečí spočívá vysazování smrkových monokultur?  Napadení škůdcem, vytvoření odlišného ekosystému, odolnost vůči větru, odolnost vůči znečištění Podnebí  Přechodné  Dostatek srážek Vodstvo  Středoevropský typ řek  Vodnaté toky s nevyrovnaným spádem  Převládá zemědělská krajina  Surovinové zdroje – staré – průmyslové oblasti Porúří, Slezsko

23 STŘEDNÍ EVROPA - BERCHTESGARDEN

24 ALPSKO – KARPATSKÁ OBL. Povrch  Hory  Velehory  Vrcholové oblasti dotvořeny ledovcem Podnebí  Podnebné rozhraní mezi oceánským a kontinentálním podnebím  Hranice mezi mírným a středomořským podnebím  Patří sem část ČR  S rostoucí nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota a zvyšují se srážky

25 ALPSKO – KARPATSKÁ OBL. Vegetace  S rostoucí nadmořskou výškou se mění rostlinný pokryv (od středomořské v Itálii do pustiny v nadmořské výšce 4000 m)  Horské pastviny Vodstvo  Alpský typ – závlahy z ledovců  Řeky prudké  Využívány k tvorbě elektrické energie

26 ALPSKO – KARPATSKÁ OBL. Fén  V Alpách se vyskytují také padavé větry, takzvané fény. Na severu Alp jsou to jižní fény. Přes Alpy se přenášejí vzduchové vrstvy od Středozemního moře. Jižní svahy jsou svlažovány dešti, získávají tak kondenzační teplo a padají, na severní stranu hor. Přitom může být na severu tepleji než na jihu. Při severním proudění se vyskytuje i na jižních svazích hor tzv. severní fén, tady zde již nevytváří výraznější oteplení.

27 ALPY

28 BLED

29 STŘEDOMOŘÍ Povrch  Hornaté  Horská pásma Podnebí  Mediteránní – deštivé zemi a horká léta Vodstvo  Srážkové poměry ovlivňuj í rozdělení průtoků v řekách během roku – časté povodně

30 STŘEDOMOŘÍ Sopka Etna  Nejvyšší Evropská sopka  Časté erupce  Většinou z bočních kráterů  Další 3 činné sopky v oblasti – Stromboli, Vesuv, Vulcano Vegetace  Původní lesy se nezachovaly: převládají Macchie – porosty tvoří nízké stromy a křoviny (myrta, pistácie)

31 STŘEDOMOŘÍ Proč ve Středomoří nenalezneme původní lesy? (byly zde v době římské)  Upotřebeno na lodě, využití půdy pro zemědělství

32 STŘEDOMOŘÍ

33 MACCHIE

34 VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA  Velmi rozsáhlé Povrch  Nížiny  Roviny Podnebí  Mírné kontinentální klima  Na severu subpolární pás

35 VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA Čím se vyznačuje kontinentální typ podnebí?  Velké rozdíly mezi amplitudami teplot (krátká teplá léta, dlouhé a mrazivé zimy -40°C) Vodstvo  Východoevropský typ – napájeny z tajícího sněhu

36 Vegetace  Pět vegetačních pásem  Tundra  Tajga  Listnaté a smíšené lesy  Pouště a polopouště Zemědělství  Obiloviny, brambory, cukrové řepy VÝCHODOEVROPSKÁ ROVINA

37

38 URAL Povrch  Hornatá severní část  Osu pohoří Ural  Pahorkatiny Podnebí  Kontinentální – zima drsná a studená, léto chladné a krátké Vodstvo  Východoevropský typ Vegetace  Horská vegetace

39 URAL Na jižním Uralu – objevena pětina všech minerálů naší planety – ilmenit, slída, ametyst, topas, malachit Který je nejměkčí a nejtvrdší? Jaké mají využití  Nejměkčí – slída  Nejtvrdší – topas Využití  Malachit – šperky  Ilmenit – výroba bílého pigmentu (titanová běloba)  Slída – izolační materiál (žáruvzdorná okénka), optika  Ametyst – drahý a ozdobný kámen, šperky  Topas - šperky

40 URAL

41 ZDROJE  Lipský, Z.: Typy evropských krajin, Geografické rozhledy, roč. 12, s 120 – 121     0/LakeSaimaaEasternFinland~R75~seasons4.jpg 0/LakeSaimaaEasternFinland~R75~seasons4.jpg   _Landscape.gif _Landscape.gif       d9aac_b.jpg d9aac_b.jpg


Stáhnout ppt "PŘÍRODNÍ OBLASTI EVROPY Mgr. Iva Lulayová. SKANDINÁVIE  Jádrem oblasti – Baltský štít Povrch:  Roviny  Skandinávské pohoří Pobřeží  Fjordy – údolí."

Podobné prezentace


Reklamy Google