Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí Vysoká škola ekonomická „Ekoforum studentského.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí Vysoká škola ekonomická „Ekoforum studentského."— Transkript prezentace:

1 Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí Vysoká škola ekonomická „Ekoforum studentského sdružení Ekonom“ Praha, 16. dubna 2012

2 Nejprve trocha teorie ze studijních skript… Čím si pro sebe jsou ekonomie a životní prostředí? Ekonomie je věda, která se zabývá chováním člověka ve světě omezených zdrojů. Protože potřeby člověka jsou v podstatě neomezené, ekonomie zkoumá otázku, jak alokovat omezené (vzácné) zdroje mezi jednotlivé lidské potřeby. Základními složkami životního prostředí jsou ovzduší, voda a půda, organismy, ekosystémy a toky energií. Všechny tyto složky jsou vzájemně provázané, životní prostředí tedy funguje jako systém. Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů, které plynou z nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto dopady způsobují. 2

3 Jak vnímáme ekonomiku životního prostředí? ekologická zátěž ekonomiky Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda). Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky - zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody. Z ekonomického hlediska ale není optimální situace nulového znečištění životního prostředí (protože v takové situaci by byly náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane při takové míře znečištění, při které náklady ekonomických škod ze znečištění ŽP a nákladů na zamezení vyrovnané. 3

4 Při vnímání všech výše uvedených aspektů docházíme k přesvědčení, že…. Životní prostředí je stále významnější oblast provádění hospodářské politiky, na které dochází k politickém střetu o její podobu. Nejde nutně o spor o cíl (ochrana životního prostředí), ale o způsoby, jak této ochrany dosáhnout. Ekonomii – stejně jako ochraně životního prostředí – jde o jedno a to samé: zabránění plýtvání zdrojů. 4

5 A nyní z praxe…. Cesta k řešení situace na MŽP v lednu 2011: stanovení cílů a způsob, jak jich dosáhnout Minulost  Dogmata  Ideologie  Móda  Diktát EU  Diktát NGO Současnost  Rozum  Realismus  Praktičnost  Efektivita  Odbornost Cesta k zlepšování kvality ovzduší vede přes otevřenou diskusi! 5

6 A nyní z praxe…. Příklad první – ovzduší  V 70. a 80. letech patřila kvalita ovzduší v některých regionech ČR k nejhorším v celé Evropě.  Po roce 1989 realizací řady opatření ke snížení znečišťování ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích (odsíření elektráren) došlo k významnému poklesu úrovně znečištění ovzduší.  V posledních letech však trend snižování emisí stagnuje, mírný pokles v roce 2008 je poté důsledkem celosvětové hospodářské krize.  Roste význam emisí znečišťujících látek na kvalitu ovzduší zejména z dopravy a lokálních topenišť. 6

7 Ilustrativní trend emisí vybraných znečišťujících látek v ČR Zdroj: ČHMÚ 7 SO2: oxidy síry (emise síry) Nox: oxidy dusíku (emise dusíku) CO: oxid uhelnatý (emise uhlíku)

8 Podíl jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v ČR z hlediska PM 10  Zdroje primárních emisí PM 10 jsou v jednotlivých regionech odlišné, průměrné hodnoty za celou republiku jsou následující: 8

9 9 Makroekonomické souvislosti- dlouhodobé problémy v ČR Nezaměstnanost (2009) Obecná míra nezaměstnanosti v ČR aktuálně: 1Q 2012= 8,9 % Zdroj: ČSÚ

10  Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v ČR jsou průmysl a veřejná energetika, doprava, vytápění domácností a přeshraniční vlivy především z Polska.  Největšími problémy z hlediska kvality ovzduší jsou průmyslové zdroje v lokalitách s vysokou hustotou osídlení, zastaralé technologie a nízký zájem o čerpání dotací na modernizaci provozů.  Nejproblematičtější znečišťující látkou v ČR je PM 10, jejíž imisní limity jsou dlouhodobě překračovány.  Kvůli překračování imisních limitů ČR v současnosti čelí infringementu, přičemž za neplnění imisních limitů nám hrozí mnohamilionové pokuty. Shrnutí: ovzduší O kvalitě ovzduší v naší zemi víme, že… 10

11 1.Průmysl  Efektivní legislativa (nový zákon o ochraně ovzduší)  Přístupné finance (OPŽP)  Osvěta a prevence (dobrovolné dohody) Náš přístup k problematice ovzduší Koncept ochrany životního prostředí 2. Doprava  Efektivní legislativa (nízkoemisní zóny)  Přístupné finance (CNG a kropicí vozy z OPŽP)  Osvěta a prevence (obchvaty bez poplatků) 3. Domácnosti  Efektivní legislativa (povinné revize kotlů)  Přístupné finance (kotlíkové dotace)  Osvěta a prevence (Dýcháme, čím topíme) 11

12  Má stát tvrdě regulovat průmysl ve vztahu k ovzduší?  Kde je hranice mezi konkurence- schopností, zaměstnaností a ochra- nou ovzduší?  Jak se má průmysl na zlepšení kvality ovzduší podílet?  Jak má Česká republika postupovat vůči Polsku? Tamní průmysl prozatím neinvestuje ani zlomek toho, co průmyslové podniky například v MSK aglomeraci. Co si myslíte vy?  Je právo na zdraví (kvalitní ovzduší) srovnatelné s prá- vem domovní svobody? Je stát oprávněn prolomit domovní svobodu a provádět kontrolu topenišť (domácích kotlů) a paliv?  Mají vznikat ve městech nízkoemisní zóny?  Má stát a obce systémově podporovat šetrnou alter- nativní dopravu? 12

13 Pokračujeme v praxi…. Příklad druhý – emisní povolenky  Systém povolenek a obchodování s nimi funguje od roku 2005 (závazek Kjótského protokolu: snížit emise skleníkových plynů do 2012 v průměru o 5,2%). ČR v rámci tohoto protokolu se zavázala ke snížení o 8% oproti roku  Každému státu EU je přidělen určitý počet povolenek, které vláda následně rozděluje mezi jednotlivé podniky (tento systém končí v roce 2012).  Pro období 2012 – 2020 nová pravidla obchodování.  Ceny současných povolenek neustále padají, na trhu vládne regulatorní nejistota, spojená s těžkopádnými právními předpisy a správními postupy v EU.  V minulosti byl z výnosů prodeje jednotek AAU v ČR financován program Zelená Úsporám. 13

14 Základní principy obchodování s povolenkami po roce

15 Celková alokace v ČR v roce Celkem: 83,6 mil. povolenek

16 Celková alokace v ČR v roce Celkem: 77,8 mil. povolenek

17 Celková alokace v ČR V roce 2013 se bezplatně přidělí cca 75 % průměrného ověřeného množství emisí z let

18 Derogace vs. Aukce Derogace  Derogace = Výjimka ze směrnice (konkrétně z nulového přídělu bezplatných povolenek pro výrobu elektřiny)  Státy s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny (např. PL, CZ, RO, BG)  Cílem je modernizovat výrobu elektřiny a snížit podíl uhlí  Firmy se zavazují proinvestovat min. tržní hodnotu přidělených povolenek  Množství se snižuje až na 0 v roce 2020 Aukce  Všechny povolenky, které nebudou přiděleny zdarma, budou prodány v aukci  Podíl aukcí bude postupně narůstat až na max. v roce 2020  První na podzim 2012 – dále od 2013 na týdenní bázi  Bude probíhat skrze centrální aukční platformu – vždy % podíl každého ČS (individuálně pouze UK, DE, ES a PL)  Výnosy se budou odvíjet od ceny povolenky. V případě ČR – např. 110 mld. (15 EUR) vs. 73 mld. (10 EUR) 18

19 Využití výnosů z aukcí 19

20 Výrobci elektřiny nedostanou ve třetí fázi EU ETS žádné bezplatné povolenky – výjimka - v případě, že je dotyčný členský stát závislý na jednom druhu fosilního paliva. U ČR je to hnědé uhlí. Podle harmonizovaných metodiky byla výrobcům elektřiny určena alokace 107 mil. EUA na celé třetí obchodovací období. Hodnotu těchto povolenek se ale provozovatelé zavázali proinvestovat do modernizace výroby elektřiny a snižování emisí. Hodnota bezplatných povolenek je cca 47 mld. Kč, hodnota investic činí 137 mld. Kč. „České“ výnosy z emisních povolenek, určené na ochranu klimatu, půjdou ze 60% do programu snižování energetické náročnosti a výroby tepla z OZE (Zelená úsporám II). Shrnutí: emisní povolenky O obchodování s emisními povolenkami víme, že… 20

21  Má stát 50% výnosů z emisních povolenek, které podle evropských směrnic nemusí povinně jít do investic, „rozpustit“ v balíku státního rozpočtu?  Je návazný program Zelené úsporám to pravé pro české životní prostředí, ekonomický nástroj, nebo pouhé socialistické rozdávání peněz?  Jaký dopad bude mít na českou ekonomiku fakt, že ceny emisních povolenek na aukčním trhu neustále klesají? Co si myslíte vy?  Má se stát v případě krachu evropského povolenkového systému finančně angažovat v dostavbě JETE?  Jaký dopad bude mít obchodní válka mezi leteckými dopravci z Číny, USA, Indie a EU kvůli emis- ním povolenkám na českou ekonomiku?  Kde leží hranice smyslu- plnosti evropského trhu emi- sí, jestliže současná cena povolenky je lehce přes 6 euro? 21

22 Pokračujeme v praxi…. Příklad třetí – ochrana přírody a krajiny  Pouze zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP – 4x), chráněné krajinné oblasti (CHKO – 25x), národní přírodní rezervace (NPR – 122x), přírodní rezervace (PR – 817x), národní přírodní památky (NPP – 114x) a přírodní památky (PP – 1290x).  Systém ochrany přírody a krajiny do sebe již od sedmdesátých let minulého století implementuje a „vrství“ stupně ochrany systémem sněhové koule. Střet těchto vrstev pak pro občany znamená zbytečnou administrativní bariéru.  Malá znalost evropské agendy v oblasti ochrany přírody a krajiny způsobuje, že v mnoha případech jsme v souvislosti s evropskými směrnicemi „papežštější než papež“. Problém neznalosti legislativních souvislostí však není pouze doménou „přírody“. 22

23 Ochrana přírody a krajiny statistika Na území České republiky je:  1,5% Národních parků ( ha)  13,8 CHKO ( ha)  0,4% Národních přírodních rezervací ( ha)  0,5% Přírodních rezervací ( ha)  0,1% Národních přírodních památek (3 915 ha)  0,3% Přírodních památek ( ha) Je to dost? 23

24 Kolik přírody vlastně člověk potřebuje k životu? Zřízení národního parku znamená rezignaci na ekonomický potenciál a hospodářské využití daného prostoru. Pro společnost není nezbytně nutné produkovat HDP na 100% jejího území. I ČR disponuje 0,15% území, která negeneruje žádný ekonomický výnos, naopak vykazuje ztrátu. (1. zóna z celkové výměry českých NP) 24

25 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad první: Kormorán Od roku 1979 je chráněn evropskou směrnicí. V ČR od roku 1992 ohrožený druh. V 80. letech žilo na našem území pouze několik kusů kormoránů. 25 Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?

26 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad první: Kormorán V současnosti žije na našem území trvale 300 jedinců kormorána Během jarního a podzimního tahu přes ČR migruje až ptáků. Na zimu k nám zalétá zimujících ptáků. 26 V rámci vyplácení náhrad škod na rybách v rybnících a vodních nádržích, které kormorán způsobí, jsou vynakládány desítky milionů korun ročně. Je podle vás i nyní snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?

27 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad druhý: Kůrovec Vyvinul se na konci druhohor. Zdrojem šíření kůrovce na Šumavě se stal orkán Kyrill ( 19. ledna 2007). V důsledku Kyrillu v parku zůstalo nezpracováno stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce. Ten následně zahubil na 2,5 milionu stromů. 27

28 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad druhý: Kůrovec Průměrné náklady na zpracování 1m3 dřeva napadeného kůrovcem standardní těžbou v hospodářském lese jsou 110 Kč. Totéž v 1. zóně Národního parku stojí 1900 Kč (při variantě tzv. odkornění nastojato) V roce 2012 je předpokládáno ponechat 22 tis. m3 hmoty k zetlení (odkornění), což po odečtení nákladu na soustředění představuje cca milionů korun ztráty. 28

29 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad třetí: motýli V ČR žije 143 druhů denních motýlů, přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo. Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů. Příčinou úbytku motýlů je mizení jejich přirozeného prostředí. Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin a jen s několika druhy trav se mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené „zelené pouště“. 29

30 Škůdci nebo prospěšníci? Příklad třetí: motýli Jsou zavedena opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství, spočívajících v ochraně životního prostředí. Vlastníci luk dostávají pro podporu takového hospodaření dotace (pevná sazba na hektar podle druhu obhospodařování). O dotaci se žádá, minimální plocha po získání dotace je 5 ha a smlouva obvykle platí na 5 let. 30

31  Je podle vás snaha o udržení kormorána „ohroženým druhem“ v pořádku?  Kde vidíte hranici mezi ekonomickým využitím určitého prostoru a potřebou člověka žít v přírodě?  Jak se má stát zachovat ke kůrovcové kalamitě na Šumavě?  Má podle vás přednost tzv. intenzivní zemědělství před původními „obyvateli“ luk? Dáváte přednost anglickému trávníku nebo motýlí louce? Co si myslíte vy?  Má stát pokračovat v rozšiřování dalších CHKO či NP?  Má stát dát zelenou průzkumným vrtům na nale- ziště břidlicového plynu?  Jak se má stát chovat k zásobám svých nerostných surovin v kontextu jejich využití v dlouhodobém horizontu? 31

32 Priority:  Podpora využití energie při nakládání s odpady  Kvalitní vodohospodářská struktura  Podpora čisté mobility v České republice 32 Budoucnost Politika životního prostředí a její další směřování Finanční zdroje k pokrytí investic v prioritách:  Evropské zdroje (OPŽP)  Národní zdroje  Výnosy z emisních povolenek

33 Je možné dosáhnout dlouhodobého konsensu mezi prosperujícím průmyslem a energetikou na jedné straně a kvalitním životním prostředím na straně druhé? Abychom mohli odpovědět, musíme pochopit vzájemné vazby:  Energetika a průmysl obecně významně ovlivňují kvalitu životního prostředí.  Ochrana životního prostředí klade na energetiku a průmysl vysoké nároky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí i světového klimatu.  Jak ochrana životního prostředí, tak rozvoj energetiky a průmyslu potřebují dlouhodobou perspektivu a té je možné dosáhnout pouze při vzájemné spolupráci, koordinaci a hledání optimálních řešení. 33 Budoucnost Nepodléhat velkým výzvám

34 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Ekonomie a životní prostředí očima ministra životního prostředí Tomáš Chalupa ministr životního prostředí Vysoká škola ekonomická „Ekoforum studentského."

Podobné prezentace


Reklamy Google