POLSKO Varšava Státní znak.

Prezentace na téma: "POLSKO Varšava Státní znak."— Transkript prezentace:

1 POLSKO Varšava Státní znak

2 Administrativní rozdělení
ÚDAJE O POLSKU Rozloha km2 Počet obyvatel 38.7 Mil. Hustota 124 (ob./km2) Hlavní město Warszawa (Varšava) 1,65 mil. Administrativní rozdělení 16 vojvodství (wojwodztwa)

3 Bronisław Maria Komorowski
Správa státu Prezident Bronisław Maria Komorowski Premiér Donald Tusk Parlament Sejm 460 poslanců, Senát 100 senátorů (4-leté období) premiér Donald Tusk prezident Bronislaw Maria Komorovski

4 Zajímavé údaje Zloty Měna
1 Zloty (PLN) = 100 Groszy (1 EUR= přibl. 4 PLN, 1 PLN= přibl. 7,50 CZK) Čas Středoevropský Náboženství Katolíci 90,7 %, Pravoslavní 1,4%, ostatní 7,9% Národnosti Poláci 98,5%, Ukrajinci 0,6%, Němci 0,5%, ostatní 0,4% Zloty

5 Sousední ZEMĚ Německo Česko Slovensko Ukrajina Bělorusko Litva Litva
Polsko Ukrajina

6 NejvEtší mĚsta Hlavní město: Varšava Lodž Krakov Vratislav Poznaň
Gdaňsk Štětín Bydhošť Lublin Katovice Białystok Gdyně Čenstochová

7 VARŠAVA od roku 1596 hlavní město Polska
v roce 2010 měla obyvatel leží ve středním Polsku, v historickém Mazovsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m. v metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový v roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO Znak Varšavy

8 VODSTVO Jezera jezero vojvodství rozloha (km²) hloubka (m)
nadm.výška (m) odtok (povodí) Śniardwy Varmijsko-mazurské 113,8 23,4 116,1 Pisa Mamry 104,4 43,8 116,2 Węgorapa Łebsko Pomořské 71,4 6,3 0,3 Łeba Dąbie 56,0 4,2 0,1 Odra Miedwie Západopomořanské 35,3 14,1 Płonia Jeziorak 34,6 12 99,5 Iławka (Drwęca) Niegocin 26,0 39,7 Gardno 24,7 2,6 Łupawa Jamno 22,4 3,9 průtok do Baltského moře Wigry 21,9 73 131,9 Czarna Hańcza Gopło Kujavsko-pomořské 21,8 16,6 76,9 Noteć

9 Řeky 1. Wisła 1047 168 699[1] Baltské moře Mikoszewo (Polsko) 2. Warta
Řeka Délka (km) Povodí (km²) Ústí do Ústí kde 1. Wisła 1047 [1] Baltské moře Mikoszewo (Polsko) 2. Warta 808 54 529 Odra Kostrzyn nad Odrą (Polsko) 3. Odra[2] 742[3] [1] Police (Polsko) 4. Bug[4] 587[3] 19 284[1] Narew Serock (Polsko) 5. Narew[5] 448[3] 53 873[1] Nowy Dwór Mazowiecki (Polsko) 6. San 443 14 390[1] Dąbrówka Pniowska (Polsko) 7. Noteć 388 17 330 Santok (Polsko) 8. Pilica 319 9 273 Ostrówek (Polsko) 9. Wieprz 303 10 415 Dęblin (Polsko) 10. Bóbr[2] 270[3] 5 830[1] Krosno Odrzańskie (Polsko) 11. Wkra 249 5 322

10 VODOPÁDY Siklawa Wodogrzmoty Mickiewicze

11 zálivy Gdaňský záliv Pomořanský záliv Vislanský záliv Gdaňský záliv
Gdaňský záliv Pomořanský záliv Vislanský záliv Vislanský záliv

12 pohoŘí Beskid Żywiecki Beskydy Bukovské vrchy Bystřické hory
Góry Kaczawskie Jablunkovské mezihoří Jizerské hory Krkonoše Laborecká vrchovina Nízké Beskydy Poloniny Roztocze Rychlebské hory Slezské Beskydy Soví hory Stolové hory Tatry Vnější Západní Karpaty Vysoké Tatry Východní Karpaty Východní Tatry Zlatohorská vrchovina Západní Karpaty Západní Tatry

13 NÍŽINY Jihovelkopolská nížina (Nizina Południowowielkopolska, 318.1-2)
Milicko-Głogowská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie, 318.3) Třebnický val (Wał Trzebnicki, 318.4) Slezská nížina (Nizina Śląska, 318.5) Severomazovská nížina (Nizina Północnomazowiecka, 318.6) Středomazovská nížina (Nizina Środkowomazowiecka, 318.7) Jihomazovská zvýšenina (Wzniesienia Południowomazowieckie, 318.8) Jihopodlaská nížina (Nizina Południowopodlaska, 318.9)

14 Lodž Krakov