Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Dny evropského dědictví 2014 Návraty ke kořenům.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Dny evropského dědictví 2014 Návraty ke kořenům."— Transkript prezentace:

1  Dny evropského dědictví 2014 Návraty ke kořenům

2  Báje a pověsti jsou s kořeny lidstva propojeny a představují jakýsi folklorní původ lidí.  Mnohdy se jedná o autentické historické svědectví.  Báje a pověsti mohou být brány jako historické prameny, je však třeba, aby byly náležitě zanalyzovány.

3  Mnoho badatelů se shodne v tom, že lidská historie je jedno z nejvíce střežených tajemství na této planetě. Existuje velmi mnoho tzv. oficiálních verzí toho, co se stalo, toho co se v zapomenutých dějinách odehrálo. Na druhé straně však neexistuje žádná jiná oblast lidského bádání, kde by se nacházelo tolik nezodpovězených otazníků.

4  „ Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“ Marcus Tillius Cicero  Dějiny představují jakousi paměť lidstva. Lze je chápat jako souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu, a jako každý vývojový proces v přírodě a společnosti či přímo jako vývoj lidské společnosti.

5  Do bájí neboli mýtů jsou vtěleny dávné představy lidí o vzniku světa a jeho povaze, o životě bohů, přírodních jevech a jejich příčinách, o člověku, jeho vzniku a jeho pozemském i posmrtném životě. Tyto fantaskní příběhy se pokouší určitým způsobem vykládat zmíněné dříve nevysvětlitelné jevy.

6  Jednotlivé mýty postupem času splynuly ve vzájemně spjaté soubory mýtů jednotlivých národních nebo i širších společenství, a tak vznikly mytologie neboli bájesloví, např. řecká, slovanská nebo germánská mytologie.

7  Pověst je prozaický útvar zachycující lidové vyprávění odehrávající se v minulosti. Pověst se váže k určité události, osobě, místu či předmětu. Většinou vychází ze skutečné události, která je doplněna o fantaskní prvky. Příběh je tedy zpravidla částečně nebo zcela vybájen, ale vypadá jako naprosto věrohodné vyprávění.

8  Pověsti představují záznam lidského vztahu k důležitému aspektu jeho života a existenciality, které představuje určité místo. Vazba člověka a místa je emocionálně naplněným vztahem.

9  Pohádka je původně folklorní žánr závislý na ústní lidové slovesnosti. Jde o vyprávění založené na básnické fantazii, zejména ze světa nadpřirozených jevů. Důležité je, že pohádkový příběh není původně vázán na podmínky reálného světa. Příběh samotný není vypravěčem prezentován jako pravdivý a posluchači zpravidla také nevěří, že by se mohl odehrát ve skutečnosti.

10  Příběh samotný není vypravěčem prezentován jako pravdivý a posluchači zpravidla také nevěří, že by se mohl odehrát ve skutečnosti. Pohádka je v protikladu k pověsti, zvířata a předměty mluví, hrdinové komunikují s nadpřirozenými bytostmi. Pohádky vždy končí šťastně.

11  Bylo nebylo, že byl jednou jeden a jednou jedna byla, aby bylo, co by jinak nebylo, že byl jeden a jedna byla a žili spolu šťastně až do konce svých dní. A bylo-li by možno, aby nebyli umřeli, žili by v tom velkém štěstí až dodnes…

12  Hlavní skupinou pohádek jsou pohádky kouzelné. Další skupinou jsou pohádky realistické a novelistické, u kterých je méně fantaskních prvků a větší příklon k realističnosti, přesto se v nich uplatňují např. čarodějnické motivy. V pohádkách legendárních se vyskytují církevní a náboženské motivy a od legendárních pověstí se liší zejména věrohodností. Zvláštní skupinou jsou zvířecí pohádky, kde vystupují zvířata domácí i lesní spolu s lidmi.

13  Pohádka o Budulínkovi je prastarým příběhem, který dodnes oceňují především ty nejmenší děti. Prostý děj nás zavádí z láskyplné chaloupky až do nebezpečného lesa, z náruče milujících prarodičů až do temné liščí díry. Avšak s pomocí housliček a bubínku se vše zase v dobré obrátí. A Budulínek snad už bude poslušnější.

14  Červená karkulka je známá pohádka o setkání mladé dívky s vlkem. Tento příběh se během historie často měnil a stal se předlohou pro obrovské množství moderních adaptací. Nejstarší psaná verze pochází z pera Charlese Perraulta, dnes asi nejrozšířenější verze je založena na zpracování bratří Grimmů.

15  V pohádce může být ze sladkých dobrot postavena celá chaloupka. Jenže v pohádkové chaloupce bydlí zlá ježibaba. A když si Mařenka s Jeníčkem chtějí pochutnat na perníčku, dostanou se do jejích spár. Ježibaba si sice z dětí chce udělat pečeni, ale lstí se nakonec pečeně stane z ježibaby. Mařenka a Jeníček jsou pak vděční, že se dostanou zpátky do své rodné chaloupky. Není sice z perníku, ale bydlí v ní jejich tatínek. Pohádka o perníkové chaloupce je příběhem o sourozenecké solidaritě, který vyzdvihuje úlohu domova.

16  Šípková Růženka vychází z klasické pohádky Charlese Perraulta ze 17. století. Je to příběh princezny Jitřenky, která je těsně po narození prokleta čarodějkou Zlobou. Je ji předpovězeno, že se do svých šestnáctých narozenin píchne o vřeteno kolovratu a upadne do hlubokého spánku, ze kterého ji dokáže probudit pouze polibek pravé lásky.

17  O Koblížkovi je tradiční česká pohádka. Hlavní postavou příběhu je oživlá kobliha jménem Koblížek. Koblížka upeče stařena se svým mužem, poté Koblížek ožije a uteče z domova, aby ho staroušci nesnědli. Koblížek se na útěku potkává se zvířátky, kteří ho chtějí sníst, ale Koblížek pokaždé uteče. Nakonec se ho podaří chytnout mazané lišce.

18  Mýtus neboli báje je symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu. Jedná se obvykle o anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž by kladl nějaké otázky. Vznikl totiž v neproblematickém světě, kde pro individuální tázání a pochybnosti nebylo místo. Je to tradovaný příběh, který nesděluje informace, nýbrž vyvolává prostřednictvím obrazů dojem hlubšího porozumění celku světa nebo nějaké jeho podstatné části v jejich významu pro lidský život.  Řecká mytologie sestává z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.

19  Orfeus byl známý svým krásným zpěvem, před kterým se i ta nejdravější zvěř stala krotkou. Orfeus se zamiloval do vodní víly Eurydiky a vzal si ji za ženu. Byli spolu velmi šťastni až do dne, kdy Eurydika zatoužila uvidět své družky. Cestou k nim ji uštkl had a Eurydika odešla do podsvětí. Nešťastný Orfeus se vydal do světa mrtvých poprosit vládce podsvětí o navrácení Eurydiky na svět. Vládce souhlasil pod podmínkou, že se za Eurydikou ohlédne až na zemi. Orfeus slib nedodržel a Eurydika se mu ztratila. Orfea na zemi zabily divé ženy a on se sešel s Eurydikou v podsvětí podruhé, tentokrát už navždy.

20

21  která zažil na zemi i na moři, když se vracel do vlasti.  Oddyseus byl vyplaven mořem na břeh země Fajáků. Ti ho vlídně přijali, ošatili a dali mu najíst. On jim poté vyprávěl svůj příběh, jak se vydal po skončení trojské války zpět domů. Brzký návrat domů do rodné Ithaky mu ale není bohy přán. Nejdříve připlul se svými loděmi k zemi Kikónů, poté k Lotofágům.  Pak byli zajati kyklópem Polyfémem, kterého sice přelstili, ale zase si znepřátelili jeho otce a boha moří Poseidóna. Poté navštívili boha větrů Aiola, ale jeho muži rozvázali měch s větry, které je pak zahnali ke strašlivým Laistrigónům, lidožravým obrům. Následně strávil pár chvil s kouzelnicí Kirké. Poté, co propluli kolem Sirén a strašlivé Skylly, dostali se na ostrov, kde jeho muži zabili Héliovy krávy.

22  Zato je stihl trest a jediný Odysseus přežil. Tak se dostal na ostrov k nymfě Kalypsó, která se do něj zamilovala a u které strávil 7 let. Poté ji ale bohové přinutili, aby Odyssea propustila a on se tak mohl dostat zpět do Ithaky. Vtom si ho všiml Poseidón a vytvořil obrovskou bouři, která ho zahnala k Fajákům. Po vyslechnutí Odyssea se Fajáci rozhodli, že mu pomůžou dostat se domů, a to také splnili. Zde ho čekal poslední úkol, a to vypořádat se s troufalými zájemci o jeho trůn. Ty nejdříve porazil v soutěži a následně povraždil. Athéna urovnala jeho vztahy s rodinami záletníků a vše dobře skončilo.

23

24  V mytologii starověkého Řecka se vyskytovala jediná sfinga. Bylo to obrovské monstrum, které mělo hlavu a hruď ženy, lví tělo, hadí ocas a ptačí křídla. Její přesnější životopis není znám, prakticky se o ní ví jen to, že ji Héra poslala z Etiopie k Thébám, kde se usídlila na hoře Sfingio a dávala všem procházejícím hádanku. Toho, kdo ji neuhodl, rozsápala, podle jiné verze uškrtila. Měla osudem určeno, že zemře, až někdo její hádanku uhodne. To se naplnilo poté, co hádanku uhodl Oidipus, a sfinga se vrhla do moře, kde utonula.

25  Ohledně podoby hádanky existuje několik verzí, nejčastěji bývá uváděna hádanka Sofoklova, který zní: „Který tvor ráno chodí po čtyřech nohou, v poledne po dvou a večer po třech?“ Správná odpověď pak byla člověk, protože jako batole leze po čtyřech, jako dospělý chodí po dvou nohou a ve stáří k nim používá hůl. Po uhodnutí hádanky Sfinga skočila z útesu, protože osud jí určil, že kdo uhodne její hádanku, musí zemřít.

26  Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovodila Parise k Heleně. Paris Helenu unesl do Tróji, a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka.  Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, kterou Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro. Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky či hroby.

27

28  Minotaurus je v řecké mytologii bestie s lidským tělem a býčí hlavou.  Minotaurus se narodil poté, co král Minos rozzlobil boha moří Poseidona. Poseidon poslal Minoovi sněhobílého býka na obětování, ale Minos se nemohl odhodlat, aby býka zabil. Poseidon zuřil a potrestal Minoa tím, že přiměl jeho ženu královnu Pásifaé, aby se do tohoto zvířete zamilovala.  Pasifaé poté porodila dítě s bizarní býčí hlavou a zálibou v požírání lidského masa. Minos nařídil proslulému umělci Daidalovi, aby vybudoval obrovské podzemní bludiště, do kterého pak krvelačného netvora uvěznil. Jednou za čas musely do bludiště lidské oběti.

29

30  Syn boha nebe Úrana a bohyně země Gaie, Úranův nástupce ve vládě nad světem.  Kronos si vzal za ženu Rheiu, svou sestru, a zplodil s ní šest dětí, dcery Hestii, Démétru a Héru a syny Háda, Poseidóna, a Dia. Kronos se obával, aby si z něj některé z jeho dětí nevzalo příklad a nezbavilo ho vlády. Preventivně proto své děti ihned po narození polykal. Přestože v jeho útrobách žily jakožto božské bytosti dále, jejich matka Rheia se pochopitelně trápila.  Když se narodil nejmladší Zeus, schovala ho na ostrov Krétu a Kronovy k jídlu dala kámen zabalený v plenkách. Ten si ničeho nevšiml a tak dostal Zeus příležitost dospět a zesílit.  Plný sil pak povstal proti svému otci a donutil ho vyvrhnout své sourozence. Společně s bratry Hádem a Poseidónem pak zahnal Krona na vrchol Olympu, kde se však Kronos deset let bránil. Až s pomocí osvobozených Hekatoncheirů, jednookých Kyklopů a některých Titánů Krona porazil a svrhl ho do podsvětních hlubin Tartaru.

31

32  Cumbavac.org. [online] [cit ]. Dostupné z:  Paranormal-activity.estranky.cz. [online] [cit ]. Dostupné z: activity.estranky.cz/clanky/slovanska-mytologie.htmlhttp://www.paranormal- activity.estranky.cz/clanky/slovanska-mytologie.html  Wikipedia.org. Wikipedia.org [online] [cit ]. Dostupné z:  MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Vyd. 4. Praha: Argo, s. ISBN  KARBUSICKÝ, Vladimír. Báje, mýty, dějiny : Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, s., obr. ISBN

33  BARTÍKOVÁ, Heda. Starořecké báje. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, s. ISBN  ŠINDLÁŘOVÁ, Irena; RŮŽIČKA, Josef.. Mýty a báje starých Slovanů : božstva, svatyně, bájesloví, tradice. 1. vyd. Olomouc?: Fontána, s. ISBN  KRATOCHVÍL, Miloš Václav. Báje a pověsti z Čech. 2., rozš. a přeprac. vyd. V Praze: Albatros, s.  Legendyabaje.estranky.cz. [online] [cit ]. Dostupné z:

34  Cumbavac.org. [online] [cit ]. Dostupné z:  Paranormal-activity.estranky.cz. [online] [cit ]. Dostupné z: activity.estranky.cz/clanky/slovanska-mytologie.htmlhttp://www.paranormal- activity.estranky.cz/clanky/slovanska-mytologie.html  Pohadky-ke-stazeni.cz. [online] [cit ]. Dostupné z:  Ceskatelevize.cz. Wwww.ceskatelevize.cz [online] [cit ]. Dostupné z: udatneho-ceskeho-naroda/http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/76505-dejiny- udatneho-ceskeho-naroda/

35  Legendyabaje.estranky.cz. [online] [cit ]. Dostupné z:


Stáhnout ppt " Dny evropského dědictví 2014 Návraty ke kořenům."

Podobné prezentace


Reklamy Google