ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

Prezentace na téma: "ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
CHARAKTERISTIKA DOBY PROLETÁŘSKÁ POEZIE Mgr. Michal Oblouk

2 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
20. léta – rozvoj svobodného státu po rozpadu Rakouska-Uherska (T. G. Masaryk), euforie a optimismus, hospodářský rozvoj, politická pluralita 30. léta – světová hospodářská krize, sociální a politické problémy, hrozba fašismu a rasismu (1938 Mnichovská dohoda, 1939 Protektorát, okupace Československa, 2. světová válka) jedno z nejplodnějších období české poezie, doznívání války, vstup nové generace, vyhraňování programových skupin, nové básnické směry a tendence: vlna vitalismu, odmítnutí civilismu (varování před zneužitím techniky proti lidstvu), rozrůznění spisovatelů podle ideologického zaměření, pronikání moderních avantgardních směrů vzniká proletářská poezie, utváří se meziválečná avantgarda, rozvíjí se poetismus, vytváří se surrealismus koncem 30. let reakce na válku a fašismus

3 DEVĚTSIL svaz moderní kultury Devětsil
sdružení levicově avantgardních umělců založen r v Praze (název podle jarní byliny) r vyšel sborník Devětsil propagace nových tendencí 2 fáze vývoje – proletářské umění, pak poetismus členové – J. Wolker, J. Seifert, V. Nezval, F. Halas, K. Biebl, V. Vančura (1. předseda), K. Teige, Toyen, J. Štýrský, J. Honzl, J. Frejka, Voskovec a Werich, J. Ježek, E. F. Burian

4 PROLETÁŘSKÁ LITERATURA
1. polovina 20. let 20. století směr pod vlivem levicových názorů (marxismus, unanimismus) usiluje o přiblížení poezie proletářské třídě, o zobrazení společnosti v jejím vývoji a rozporech reakce na sociální bídu a důsledky války (nenávist k válce) vliv komunistického poválečného režimu kritika sociální nespravedlnosti, příprava revoluce – příchod nového světa požadavky – třídnost, revolučnost, stranickost a tendenčnost, kolektivismus proti individualismu, politická angažovanost, sociální spravedlnost, optimismus časopisy – Červen, Kmen, Proletkult, Var teoretické stati – J. Wolker: Proletářské umění (Var, 1922), S. K. Neumann: O proletářské poezii (Červen, Kmen, Proletkult, 1923)

5 JIŘÍ WOLKER (1900 – 1924)

6 ŽIVOT J. WOLKERA básník, představitel vitalismu a proletářské poezie, člen Literární skupiny a Devětsilu narodil se v Prostějově jako syn bankovního úředníka na jeho vývoj měla největší vliv matka, která ho vedla k různým druhům umění – byl nadán výtvarně, hudebně i literárně vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce práva v Praze (zároveň studoval i filozofii) byl politicky činný v KSČ trpěl tuberkulózou, kterou léčil u moře i ve Vysokých Tatrách, nakonec jí podlehl, je pochován v Prostějově

7 DÍLO J. WOLKERA Host do domu – tzv. poezie prostých věcí, vliv vitalismu, chlapecký pohled na svět, radost ze života, má 3 oddíly (Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu), např. básně Poštovní schránka, Svatý Kopeček (polytematická báseň – pásmo, autobiografické prvky, nazvané podle místa, kde žili prarodiče) Těžká hodina – proletářská poezie, sociální tematika, srdce chlapecké se mění v srdce muže, obsahuje sociální balady (O snu, O očích topičových, O nenarozeném dítěti, O námořníkovi), dále např. básně Umírající, U rentgenu (lékař nachází v dělníkově těle „plíce rozežrané hladem a tuberkulózou“) O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – moderní pohádky Epitaf Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.[

8 JOSEF HORA (1891 – 1945) básník, prozaik, překladatel (hlavně z ruštiny) a literární kritik, jako první jmenován národním umělcem narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem (k rodné obci se v dílech často vracel), v Roudnici vystudoval gymnázium po rozchodu s rodiči ho vychovávali prarodiče vystudoval v Praze práva, stal se novinářem od r působil v Rudém právu stal se programovým mluvčím české proletářské a expresionistické poezie po rozchodu s KSČ (1929 – Manifest sedmi) se stal redaktorem Českého slova, později vydával vlastní časopis Plán jeho tvorbu ovlivnilo i cestování (SSSR, Francie, Maďarsko, Itálie, Estonsko) zemřel v Praze

9 DÍLO J. HORY Básně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu
a) poč. 20. let Básně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro – sbírky proletářské poezie Socialistická naděje, Hladový rok – romány, téma politických bojů a 1. světové války b) od pol. 20. let, 30. léta – reflexivní a meditativní lyrika Itálie – autor obdivuje krásy Itálie Struny ve větru – lyrika přírodní a intimní, motiv plynoucího času, autor se vyznává ze vztahu k Rusku a k Leninovi Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – meditativní, subjektivní lyrika Máchovské variace - protifašistická sbírka, 16 jambických básní (Mácha jako symbol revolučnosti a nepoddajnosti) c) konec 30. let – reakce na politickou situaci Domov – tzv. poezie národního ohrožení, obava o osud rodné země, oslava Čech a její slavné minulosti Jan houslista – lyrickoepická skladba, návrat hudebníka, který se vydal do světa, do rodné země

10 JINDŘICH HOŘEJŠÍ (1886 – 1941) básník a překladatel francouzské poezie narodil se a zemřel v Praze r odjel do Francie, kde vystudoval filozofii a ekonomii 1. světovou válku prožil na ruské frontě po r pracoval jako redaktor a později byl úředníkem statistického ústavu během své tvorby neprošel žádným vývojem, jako jediný z tehdejších básníků zůstal u proletářské poezie dílo/sbírky: HUDBA NA NÁMĚSTÍ – obraz sociální bídy velkoměstské periferie KORÁLOVÝ NÁHRDELNÍK – milostná poezie jako součást proletářské DEN A NOC

11 KONSTANTIN BIEBL (1898 – 1951) lyrický básník, představitel proletářské poezie, poetismu a surrealismu narodil se ve Slavětíně u Loun v rodině zubaře po maturitě musel narukovat na frontu do 1. světové války r byl na balkánské frontě, raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí po válce studoval na lékařské fakultě, věnoval se ale zcela básnické tvorbě, přátelil se J. Wolkerem ve 20. letech cestoval do exotických zemí (Sumatra, Jáva, Cejlon, Alžír, Tunis) po r byl členem Skupiny surrealistů po 2.světové válce jej rozpory mezi svou básnickou vizí a skutečností i osobní problémy a nemoc pankreatitida (zánět slinivky) dohnaly k sebevraždě - skok z okna (Praha)

12 DÍLO K. BIEBLA a) proletářská poezie Cesta k lidem – poezie prostých věcí, spoluautorství se strýcem A. Rážem Věrný hlas (věnována památce J. Wolkera), Zlom, Zloděj z Bagdádu (věnováno přítelkyni, která zemřela na tuberkulózu) – sbírky b) poetismus Zlatými řetězy - experimentoval s eufonickou stavbou verše S lodí, jež dováží čaj a kávu – sbírka vznikla jako ohlas na cestu, kterou uskutečnil v pol. 20. let, milostná tematiky, lyrický cestopis Nový Ikaros – vrchol meziválečné tvorby, polytematická báseň – pásmo (4 zpěvy), mnohotvárnost (dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy, smutek a tíha života), volný proud představ c) surrealismus Nebe, peklo, ráj, Zrcadlo noci – volný proud asociací d) poválečná tvorba Bez obav – básně z let 1940 – 1950, vzpomínky, zážitky z války, sociální motivy, současná budovatelská tematika

13 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Wolker