Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Veřejná správa v EU Hlavní vývojové etapy Evropské integrace Od Maastrichtské smlouvy k Lisabonské dohodě 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Veřejná správa v EU Hlavní vývojové etapy Evropské integrace Od Maastrichtské smlouvy k Lisabonské dohodě 1."— Transkript prezentace:

1 Veřejná správa v EU Hlavní vývojové etapy Evropské integrace Od Maastrichtské smlouvy k Lisabonské dohodě 1

2 SHRNUTÍ PRVNÍCH FÁZÍ  Motivy evropské integrace a poválečný vývoj  Schumanova deklarace, ESUO, EHS, EUROATOM  Období 60. let  Druhé, třetí a čtvrté rozšíření ES (1973, 1981, 1986)  Vznik ERDF, EMS, Přímé volby do EP  Schengenská dohoda  Jednotný evropský akt 2

3 Jednotný evropský akt 3  přijat 1986, Lucemburk (platnost 1987)  Reakce na eurosklerózu, ekonomické problémy Evropy  Vytvoření jednotného vnitřního trhu (k r. 1992), nový impuls evropské integraci  právní rámec politické spolupráce  propojení Evropského parlamentu a Rady  procedura spolurozhodování pro oblast vnitřního trhu  hlasování na základě kvalifikované většiny  hospodářská a sociální soudržnost  spolupráce ve výzkumu, vědeckotechnickém rozvoji a ŽP  hospodářská a měnová politika  Založení Evropské Rady

4 Vývoj evropské integrace: 90. léta 4  1990: sjednocení Německa  1992: Maastrichtská dohoda – Smlouva o EU  1993: Kodaňská kritéria  1994 vznik Evropského hospodářského prostoru  1995 páté rozšíření EU  1996 ČR podává žádost o členství  1997 Amsterodamská smlouva  zahájení přístupových jednání  1999 zavedení Eura v bezhotovostním styku, vznik ECB

5 Maastrichtská smlouva 5  , Maastricht – Smlouva o EU  vytvoření hospodářské a měnové unie  společné občanství  společná zahraniční a bezpečnostní politika  Policejní a soudní spolupráce Cíle : - Podpora trvale udržitelného hospodářského a sociálního pokroku - Mezinárodní identita - Ochrana práv a zájmů občanů EU - Podpora spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí

6 6

7 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 7 1.pilíř: tři původní společenství + evropské instituce  cíle: hospodářská a měnová unie; společný trh; společná průmyslová, daňová a kulturní politika; regionální a sociální fondy; výzkum a technologický rozvoj  prostředky: právní akty, nařízení, směrnice, doporučení a rozhodnutí  Vytvoření jednotného vnitřního trhu.  S vnitřním trhem úzce souvisí vytváření hospodářské a měnové unie.  Do prvního pilíře dále náleží společné politiky v oblasti zahraničního obchodu, zemědělství a dopravy a patří sem i řada dalších, koordinovaných a tzv. podpůrných politik.  První pilíř má tzv. supranacionální neboli nadnárodní charakter

8 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 8 2.pilíř: společná zahraniční politika, společná obranná politika, společná bezpečnost  cíle: bezpečnost; lidská práva; demokracie; právní stát; mír  prostředky: společné postoje a společné akce členských zemí  Od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP).  Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP:  zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie,  posilovat její bezpečnost, zachovat mír a  posilovat mezinárodní bezpečnost,  podporovat mezinárodní spolupráci a  rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod.

9 II. pilíř  Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí.  Motivy pro vznik II. pilíře  Amsterdamská smlouva ve snaze posílit koordinaci a prezentaci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU vytvořila funkci Vysokého představitele pro SZBP, který pomáhá Radě s koordinací SZBP a může Unii zastupovat navenek. Od roku 1999 tento post zastává bývalý generální tajemník NATO Javier Solana.

10 Maastrichtský chrám 3 základní pilíře EU 10 3.pilíř: justice a vnitřní politika  cíle: volný pohyb osob; spolupráce při udělování azylu, v imigrační politice, celní politice, právu, v boji proti drogám, mezinárodní kriminalitě a terorismu; spolupráce v občanských a trestních záležitostech  prostředky: společné postoje, mezinárodní smlouvy, Europol, Evropský policejní úřad  Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva.  Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie.  Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další.

11 III. pilíř  třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada ministrů. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva.  Motivy pro vznik 3. pilíře

12 Nové oblasti spolupráce 12  koordinace politiky  v oblasti obchodu, cel, posilování konkurenceschopnosti, výzkumu, sociálních aspektů, turistiky, civilní obrany, energetiky, ekologie  Transevropské sítě  Veřejné zdraví  Rozvojová spolupráce  Ochrana spotřebitele  vzdělávání

13 Maastrichtská smlouva 13  harmonogram zavádění eura a budování měnové unie  Vznik EMI – ECB, ESCB  Maastrichtská kriteria

14 Maastrichtská smlouva 14  Posílení pozice Parlamentu – právo spolurozhodovat s Radou  ZVýboru regionů, posílení role Regionální politiky  Subsidiarita  prohloubení pojmu občanství EU:  právo volit a být volen  petiční právo  právo odvolání k euro-ombudsmanovi  Sociální charta 1993: od 1.1. – začíná fungovat jednotný vnitřní trh

15 Kodaňská kritéria 15  – kritéria pro všechny nové země žádající o členství:  stabilní demokratický systém institucí založený na úctě k lidským právům  přátelské vztahy a spolupráce se sousedními státy  plně rozvinuté tržní hospodářství  plně začleněná legislativa EU (Acquis communautaire) do národní legislativy

16 Vývoj evropské integrace :  Amsterodamská smlouva – revize Maastricht.smlouvy, zdůraznění sociální politiky, začlenění Sociální charty  cíle:  přiblížit se k občanům, důraz na zaměstnanost a práva jednotlivce  odstranit překážky volného pohybu a posílit bezpečnost  zajistit, aby hlas Evropy bylo více slyšet ve světě  zajistit větší efektivitu institucí EU  návrh Agendy 2000

17 Amsterodamská smlouva 17  koordinace postupů podporujících:  zaměstnanost  posílení sociální politiky,  životní prostředí, veřejné zdraví,  spolupráci v boji proti drogám, terorismu a kriminalitě,  harmonizaci přistěhovalecké, vízové a zahraniční politiky  Mechanismus konstruktivní neúčasti  Posílená spolupráce

18 Agenda  zveřejněna  schválena Berlín, 1999  „Agenda 2000, za silnější a širší Unii“  soubor reforem – modernizace klíčových politik a příprava rozšíření EU  reakce na žádosti o rozšíření

19 Agenda  hlavní body:  perspektivy rozvoje EU a jejích politik po roce 2000  vliv rozšíření na EU jako celek  finanční rozpočet po roce 2000 beroucí v úvahu možnost budoucího rozšíření

20 Smlouva z Nice 20  podepsána , Nice  reforma orgánů EU v souvislosti s rozšířením  základ pro vytvoření „konsolidovaných“ znění Smlouvy o EU a Smlouvy o ES  Změna počtů a hlasování E. institucí  institucionální reforma – příprava na rozšíření: - rozšíření principu většinového hlasování na 29 oblastí - hlasování v Radě ministrů EU: počet hlasů adekvátní podílu obyvatelstva na celkové populaci EU + 3 velké státy mohou přehlasovat ostatní - počet komisařů v EK: velké státy se vzdají 2. komisaře, celkem max. 27 komisařů; po dalším rozšíření další negociace - posílení pravomocí předsedy EK (možnost odvolávat komisaře) - počet poslanců EP 720, později 736  Eurojust

21 Smlouva z Nice  ne zásadní posuny v hospodářské oblasti co do stupně integrace  nový strategický cíl EU pro příští desetiletí: stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou + udržitelný růst + více a lepších pracovních míst + větší sociální soudržnost: - modernizace evropského sociálního modelu - informační společnost: akční plán „e-Europe“ - vytvoření evropského výzkumného prostoru - dokončení vnitřního trhu

22 Vývoj evropské integrace :  summit Evropské rady – Nice (dohody o rozšíření EU o státy střední a východní Evropy) 2001:  příprava EU na rozšíření 2002:  od 1.1. – 12 států – zavedení eura ( )

23 Smlouva o ústavě pro Evropu 23  2002 – 2003 Evropský konvent – formulace návrhu  přijata v Bruselu,  podepsána v Římě  2005 ztroskotal ratifikační proces (zamítnutí v referendech ve Francii a Nizozemí)  ani mezinárodní smlouva, ani ústava  nebyla nikdy ratifikována --- Lisabonská smlouva

24 Výhrady vůči Ústavní smlouvě  délka, nepřehlednost  zrušení principu jednomyslnosti  přednost před právem členských zemí  přeměna na evropský superstát  demokratický deficit  nedostatečná rovnováha mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní  obranná politika  ekonomická politika

25 Vývoj evropské integrace :  od – rozšíření EU o 10 nových členů (ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko) 2007:  rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko  vstup Slovinska do měnové unie  Německé předsednictví: zahájení diskusí o Lisabonské smlouvě

26 Lisabonská smlouva 26  podepsána  nutná ratifikace všemi 27 státy  platnost od  mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) aniž by je nahrazovala

27 Obsah Lisabonské smlouvy  EU získá právní subjektivitu  snížení počtu eurokomisařů na 2/3 počtu člen. států  předseda Evropské rady volený na 2,5 roku  „ministr zahraničí“ – spojení funkce úřadu vysokého představitele pro zahr. a bezp. politiku a komisaře pro zahraniční vztahy  snížení počtu poslanců EP na 751 (max. 96, min. 6 na 1 zemi)  hlasování kvalifikovanou většinou v radě ministrů: min. 55% MS s min. 65% obyv. EU  rozšíření oblastí s hlasováním kvalifikovanou většinou (jednomyslnost zůstává: zahr. politika, daně, sociální politika, změny smluv EU)

28 Obsah Lisabonské smlouvy  princip oboustranné flexibility  možnost vystoupit z EU  rozšíření pravomocí Evr. soudního dvora a EP v rámci spolurozhodování o přijímání nové legislativy  zvýšení práva národních parlamentů požadovat u EK změnu návrhů, u kt. je pochybnost o překročení pravomocí

29 Lisabonská smlouva Demokratičtější a transparentnější Evropa:  posílená úloha Evropského parlamentu (spolurozhodování s Radou)  větší zapojení národních parlamentů  silnější hlas pro občany (1 mil.občanů – předkládání návrhů)  rozdělení pravomocí  vystoupení z EU (poprvé v historii)

30 Lisabonská smlouva Efektivnější Evropa:  efektivní rozhodování (rozhodování kvalifikovanou většinou)  stabilnější a efektivnější institucionální rámec (např.předseda Evropské rady)  vyšší akceschopnost EU v zájmu kvality života občanů EU (např. boj proti terorismu a trestné činnosti, bezpečnost)

31 Lisabonská smlouva Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost:  účinnější prosazování demokratických hodnot EU  zakotvení Listiny základních práv  posílení svobody občanů EU  solidarita mezi členskými státy (např. teroristický útok, pohromy)  větší bezpečnost pro všechny

32 Lisabonská smlouva Evropa jako globální aktér:  soudržnost evropské politiky vnějších vztahů  funkce představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku  Evropský útvar pro vnější činnost  právní subjektivita - posílení vyjednávací pozice na mezinárodní scéně  posílení spolupráce – i menší skupina států

33 Lisabonská smlouva zahrnuje 33  Smlouvu o EU (SEU)  Smlouvu o fungování EU (SFEU)  Protokoly, přílohy, prohlášení  Listina základních práv EU

34 Shrnutí evropských integračních procesů 34  Tendence o prohlubování ekonomické i sociální integrace, reakce na ekonomické problémy a vnější ohrožení  Rozšiřování evropského prostoru – hranice ? politická unie hospodářská a měnová unie jednotný vnitřní trh celní unie zóna volného obchodu

35 Kandidátské země: Chorvatsko, Turecko, Makedonie Potenciální kandidátské země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo

36 Nejdůležitější dokumenty EU 36  Římské smlouvy  Schengenské dohody  Jednotný evropský akt  Maastrichtská smlouva  Kodaňská kritéria  Amsterodamská smlouva  Agenda 2000  Smlouva z Nice  Evropská ústava  Lisabonská smlouva

37 Současné integrační procesy a výzvy 37  Podpora politické integrace  Podpora ekonomické integrace

38 Politická integrace 38  Federalizace  Evropská armáda  Evropské ministerstvo zahraničí  Evropská víza  Přímá volba prezidenta  Vytvoření evropské vlády  Nové způsoby hlasování  Dobrovolné členství

39 Ekonomická integrace 39  Fiskální smlouva (VB, ČR)  Postavení ECB, vytvoření bankovní unie  Evropský stabilizační mechanismus (ESM): na pomoc zemím eurozóny, které mají problémy s plněním závazků, záchranný fond  Společné pojištění vkladů  Evropské ministerstvo hospodářství  Evropský sociální fond  Centrální rozpočet eurozóny

40 Polemika 40  Rychlé integrační kroky x postoje občanů, demokracie  Otázka národní suverenity  Dvourychlostní Evropa (vysoká míra integrace x prohlubování jednotného trhu a snižování administrativních překážek)  nerovnoměrné vymáhání pravidel jednotného trhu  složitost právních předpisů, kdy některé činnosti upravuje až 27 různých pravidel

41 Ekonomické priority v oblasti zaměstnanosti a ekonomického růstu 41  Evropská strategie zaměstnanosti  Vyhlášena v r  Od r vypracovávají členské země Národní programy reforem (the National Reform Programmes) – jak je evropská strategie zaměstnanosti implementována na národní úrovni.  Komise NRP zkoumá, sepisuje tzv. Progress Report a pak ve spolupráci s Radou Joint Employment Report.  Národní programy reforem jsou od roku 2000 nahrazeny OMC (open method of coordination).

42 2000: Lisabonská strategie 42 Cíl: „Učinit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, schopnou trvale udržitelného ekonomického růstu, s více a lepšími pracovními příležitostmi a větší sociální soudržností“ v roce 2010 pomocí…  …přípravy přechodu ke znalostní ekonomice a společnosti (informační a komunikační technologie, výzkum a vývoj, vzdělávání, inovační procesy)  … modernizace Evropského sociálního modelu, investic do lidských zdrojů a potírání sociálního vylučování  … uplatňování vhodných makroekonomických nástrojů.  Jejím přijetím začíná nové období v evropské SP – poprvé se sociální témata (zaměstnanost, důchody, sociální inkluze) staly top agendou na evropské úrovni.

43 Kvantitativní cíle v oblasti zaměstnanosti 43 Do roku 2010: 1. Zvýšit míru zaměstnanosti na 70%, 2. Zvýšit míru zaměstnanosti žen na 60%, 3. Zvýšit míru zaměstnanosti osob v předdůchodovém věku (50-64 let) na 50%. Hodnocení: v průměru členských zemí EU nebyly tyto cíle naplněné (výjimkou Skandinávské země).

44 Pokračování 44 Götteborský summit v roce 2001 přijal širší interpretaci trvale udržitelného rozvoje, spočívající na ekonomickém, sociálním a ekologickém pilíři. Cíl trvale udržitelného rozvoje byl nadřazen předchozím cílům Lisabonské strategie. Hlavním nástrojem Lisabonské strategie je tzv. otevřená metoda koordinace (open method of coordination). Má tři fáze: 1. Domluva společných cílů a indikátorů; 2. Překlad cílů EU do národních strategií a příprava národních politik; 3. Analýza národních politik na úrovni EU, shrnutí a doporučení ve společné zprávě.

45 Strategie „Evropa 2020“ zvýšení zaměstnanosti populace v aktivním věku (až k 75% úrovni); 2. zajištění investic do oblasti vědy, výzkumu a inovací ve výši 3% HDP; průmyslová politika 3. redukce emisí CO2 o 20%; 4. zvýšení zapojení mladé generace do vysokoškolského studia (až na 40%) 5. Program pro nové dovednosti a pracovní místa 6. snížení počtu Evropanů žijících pod oficiální hranicí chudoby o 20 miliónů lidí.


Stáhnout ppt "Veřejná správa v EU Hlavní vývojové etapy Evropské integrace Od Maastrichtské smlouvy k Lisabonské dohodě 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google