Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anatomie tkání lidského těla- dhátu. Anatomie vs áyurvéda Anatomie (z řeckého “ánatomía”) - jeden z nejstarších a nejzákladnějších oborů západní medicíny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anatomie tkání lidského těla- dhátu. Anatomie vs áyurvéda Anatomie (z řeckého “ánatomía”) - jeden z nejstarších a nejzákladnějších oborů západní medicíny."— Transkript prezentace:

1 Anatomie tkání lidského těla- dhátu

2 Anatomie vs áyurvéda Anatomie (z řeckého “ánatomía”) - jeden z nejstarších a nejzákladnějších oborů západní medicíny. Jeho obsahem je popis stavby a struktury lidského těla. Anatomii dělíme jednak na: makroskopickou – popisuje co je viděno běžným okem (části těla, orgány) mikroskopickou – popisuje co je viděno jen mikroskopem (buňky, tkáně) *Do mikroskopické anatomie proto řadíme tzv. histologii, která popisuje stavbu tkání a tzv. cytologii, která se zabývá stavbou buněk. A dále z pohledu uspořádání na: systematickou – popisuje funkční soustavy a celky, orgánové systémy funkční – čistě funkční pohled spojující funkcí různé části těla topografickou - popisuje vzájemné vztahy jednotlivých orgánů co do jejich prostorového uložení v těle. * Anatomie obecně = stavba zdravého těla. Popisem stavby/struktury nemocného těla se potom zabývá tzv. patologická anatomie neboli patologie. V áyurvédě spadají anatomie a fyziologie pod termín šaríra (v sanskritu - tělo). Stavba tkání se potom označuje jako dhátu šaríra (dhátu = tkáň).

3 Tkáně vs buňka Buňka - nejmenší stavební i funkční jednotku živého organismu schopnou nezávislé existence. Buňka může: sama o sobě tvořit celý organismus - je pak sama zodpovědná za veškeré životní pochody a funkce existovat v rámci společenství buněk – organismu, buňky jsou zde seskupeny/uspořádány do větších celků, nemusí tak všechny plnit stejné funkce, ale mohou být naopak specializovány na tu, či onu činnost. Ať už buňka existuje samostatně či v rámci složitého organismu, její základní uspořádání a funkce jsou většinou v základě stejné. ohraničení sebe sama a udržení svého vnitřního prostředí výměna látek a informací s okolím rozklad přijatých látek tvorba energie tvorba/syntéza nových látek reprodukce Stavba buňky a její součást slouží právě k plnění těchto funkcí

4 Stavba buňky buněčná membrána – ohraničuje, dává tvar, chrání, zprostředkovává výměnu látek a informací buněčné jádro a jadérko – je místem uskladnění genetické informace (DNA a RNA) ribozomy, endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát – jsou místem syntézy látek jako jsou bílkoviny/proteiny, tuky/lipidy, cukry/sacharidy atd. lysozomy – jsou místem „trávení“/rozkladu látek v buňce mitochondrie – jsou orgánem tvorby energie, díky které mohou probíhat všechny další životní pochody v buňce cytoskelet – systém vláken, které procházejí napříč celou buňkou a umožňují jí pohyb a změnu tvaru cytoplasma – vytváří vodné prostředí uvnitř buňky, ve kterém jsou výše uvedené struktury, uloženy Stavba buňky je obdobná jako stavba našeho těla…struktura vždy odpovídá funkci. A stejné funkce jako buňka, plní i naše celé tělo.

5 Tkáně lidského těla Koncept tkání těla – různý v západní medicíně a v áyurvédě západní medicína – dělí více dle struktury áyurvéda – dělí spíše dle funkce V západní medicíně je základní stavební i funkční jednotkou živých organismů buňka a tkáně jsou potom soubory buněk...nicméně v áyurvédě se „tkáň“ nemusí skládat jen z buněk (viz. dále) Západní medicína rozeznává 4 typy tkání: epitel – kryje povrchy, vystýlá dutiny, tvoří žlázy pojivo (vazivo, chrupavka, kost) – dává tělu oporu a mechanickou odolnost, pojí k sobě, vyplňuje, izoluje svalová tkáň – umožňuje pohyb nervová tkáň - umožňuje příjem a zpracování informací a následnou odpověď Áyurvéda používá jiný koncept popisu tkání a říká jim sapta dhátu neboli sedm tkání

6 Tkáně - dhátu Z kořene dhá = držet, dhátú = to co drží tělo, orgány atd. pohromadě. Koncept tkání se v áyurvédě nazývá sapta dhátu (sapta = 7) „Dhátavaha déha dháranáta“…faktory vyživující a podporující tělo jsou známy jako dhátu Tkání je tedy celkem 7 a vznikají v řetězci jedna z druhé, od těch nejhrubších až po ty nejjemnější... z potravy → rasa (plasma) → rakta (krev)→ mámsa (svaly) → méda (tuk) → asthi (kost) → madža (dřeň/nervová tkáň) → šukra (semeno) Názvy tkání jsou jako obvykle spíše symbolické než doslovné! rasa rakta mámsa méda asti madža šukra/arthava S každou další úrovní se tkáně stávají „jemnější“ Přeměna na každé úrovni trvá 5 dní a zajišťuje ji agni/“oheň“

7 Tkáně - dhátu Jaký oheň/ agni (symbolický název pro enzymy, hormony atd., které zajišťují přeměnu) zajišťuje tvorbu tkání? V těle existuje 40 základních agni. Pro tkáně jsou důležité hlavně: džátharágni – trávicí oheň 5 bhútagni – prvkové ohně v játrech 7 dhátu agni – ohně jednotlivých tkání rasa-dhátu-agni rakta-dhátu-agni mámsa-dhátu-agni méda-dhátu-agni asthi-dhátu-agni madža-dhátu-agni šukra-dhátu-agni Místo kde sídlí dhátu agni je na „rozhraní“ mezi jednou a druhou tkání – tzv. dhátu dhara kalá. Zde díky spolupůsobení agni, prána, tejas a ojas vzniká daná tkáň. Tkáně mají tedy svůj základ v potravě a v kvalitě jak ji trávíme – jaká je strávená potrava, takové je tělo a jaké je tělo, taková je mysl! Produkt trávení „áhára rasa“

8 Tkáně - dhátu Každá tkáň existuje v těle ve 2 formách: nezralá – asthai dhátu zralá – sthai dhátu Proces tvorby/přeměny tkání: Z nezralé/asthai dhátu vlivem dhátu agni vzniká zralá/sthai dhátu + nezralá/asthai dhátu další úrovně + 2 typy vedlejších produktů (upadhátu a mala/odpad). Příklad: Přeměna tkáně na jinou tkáň je vždy provázena tvorbou odpadu/mala, ale ten má v těle, dle áyurvédy důležitou funkci! nezralá/asthai rasa zralá/sthai rasaasthai rakta upadhátu: mateřské mléko/stanya epidermis mestruační tekutina/raja pošaka kapha Rasa dhátu agni Tento celý proces trvá 5 dní

9 Tkáně - dhátu Kromě pojmu dhátu bychom měli zmínit ještě dva další související termíny a sice upadhátu a mala Dhátu je tkáň, která vyživuje tělo tím, že z ní vzniká tkáň další a nebo v případě šukra, vyživuje všechny tkáně předchozí Upadhátu je určitým „podtypem“ dané tkáně – má určitou funkci v těle, ale už nic dalšího nevyživuje a její produkce není kontinuální, ale spíše cyklická Mala představuje odpad z dané tkáně a dle kvality odpadu můžeme zpětně soudit i na kvalitu dané tkáně U téměř každé dhátu můžeme ještě mluvit i o její upadhátu a mala.

10 Tkáně - dhátu Dhátu je tkáň, která vyživuje tělo tím, že z ní vzniká tkáň další a nebo v případě šukra, vyživuje všechny tkáně předchozí, produkce je kontinuální Upadhátu je určitým „podtypem“ dané tkáně – má určitou funkci v těle, ale už nic dalšího nevyživuje a její produkce není kontinuální, ale spíše cyklická Mala představuje odpad z dané tkáně, nevyživuje, ale stále ještě má funkci. Dle kvality odpadu můžeme zpětně soudit i na kvalitu dané tkáně Přeměnu tkání tedy zajišťuje oheň: Oheň potřebuje palivo – dřevo atd. – zde to asthai dhátu Palivo se hořením mění – popel, dým atd. – zde to je zralá dhátu, nezralá dhátu další úrovně, upadhátu a mala Principy přeměny tkání jsou tedy stejné jako principy přeměny všeho okolo nás…

11 Tkáně - dhátu Díky dhátu agni ale nejen tkáně vznikají, ale jsou i udržovány. A proto… Každý dhátvagni: vyživuje svou tkáň – tvorbou zralé tkáně přeměňuje na další tkáň – tvorbou nezralé tkáně další úrovně vede k tvorbě odpadů/mala – ty jsou vedlejším produktem metabolismu Kaskádovitá přeměna tkání je také někdy popisována jako „od mléka k jogurtu“. Modelu výživy tkání „ptáci a pole“...každá tkáň si vezme z nabídky živin jen to co ona potřebuje. Množství každé tkáně v těle klesá s každým dalším stupněm... Relativně nejvíce rasa a jen velmi málo šukra dhátu… …jako při přípravě ghí – na počátku je hodně mléka, z něj méně másla a z něj ještě méně ghí. Každá tkáň, která vznikne, potřebuje vyživovat. V opačném případě slábne a zaniká!

12 Nemoci tkání Nemoc/porucha tkáně může být z pohledu áyurvédy 2 základních typů: kvantitativní - množství kvalitativní – kvalita/vlastnosti …a pro tyto situace používáme termíny: dhátu kšaya – ↓ snížené množství tkáně dhátu vrudhi – ↑ zvýšené množství tkáně dhátu dušti – narušení normálních vlastností tkáně Množství tkáně závisí od povahy jejího ohně – zda hoří pomalu nebo rychle. Vlastnosti tkáně pak závisí na gunách všech 3 dóš. Z pohledu tridóša má každá tkáň některou dominantní dóšu. - pro většinu tkání to je KAFa - pro rakta je to PITTa - pro asthi je to VÁTa (zde je dominance jen relativní) Za normálních okolností má tedy např. rasa vlastnosti/guny KAFa dóša. Pokud se ale toto změní a rasa začne mít více kvality např. PITTa (např. je více horká, ostrá atd.), jedná se o tzv. rasa dušti.

13 Rasa dhátu Rasa dhátu (rasa = šťáva) - bývá překládána jako plasma, ale zahrnuje zřejmě víc (mezibuněčná tekutina, lymfa atd.)... tekutina, která obsahuje živiny a roznáší je po celém těle Vzniká jako první dhátu z natrávené potravy (z anna-rasa/ahara-rasa) a přímo souvisí s kvalitou stravy a trávení. Funkce: dodává výživu tkáním/orgánům (prínana), odpovídá za zdraví a optimální tělesnou hmotnost, stav pleti, hlasu a pohlavních orgánů, dává pocit uspokojení, roznáší teplo po těle a dává vznik rakta dhátu Tridóša: rasa má povahu KAFa – chladivá, mastná tekutina bělavé barvy, dominantní chuťě – sladká, slaná Upadhátu: mateřské mléko/stanya, menstruační tekutina/radža a epidermis Mala: pošaka KAFa (vyživuje všechny typy KAFa v těle) Z pohledu medicíny: Rasa/plasma je součástí krve a krev je směsí/suspenzí plazmy a krevních buněk. Objem krve v našem těle je cca 7-10% naší hmotnosti = 4,5-6l. Poměr mezi plazmou a buňkami je dán z většiny tzv. hematokritem (% zastoupením červených krvinek), který je u muže 44±5% a u ženy 39±4%.

14 Plazma: Nažloutlý vodný roztok bílkovin, minerálů a dalších látek. Výměna látek v plazmě je neustálá, ale její složení je pomocí řady mechanismů udržováno na téměř konstatní hodnotě. *Cca 70% plazmy se se vymění s mezibuněčnou tekutinou během 1minuty. Minerály/elektrolyty plazmy – sodík (Na), draslík (K), chloridy (Cl), vápník (Ca), hořčík (Mg) bikarbonát (HCO3) atd. *Minerály vytváří v plazmě tzv. osmotický tlak. Bílkoviny plazmy – albuminy, globuliny a fibrinogen – tvorba plazmatických bílkovin probíhá hlavně v játrech a v lymfocytech (tzv. protilátky = gama- globuliny) *Bílkoviny dále vytváří v plazmě tzv. onkotický tlak. Pohyb tekutiny mezi cévním řečištěm a tkáněmi je závislý na hydrostatickém tlaku tekutiny v cévě, na osmotickém tlaku i onkotickém tlaku. Hydrostatický tlak „tlačí“ tekutinu z cév ven, zatímco osmotický i onkotický tlak ji nasává/drží v cévách. Rasa dhátu

15 Upadhátu: epidermis – 1. vrstva kůže a u ženy ještě 2 podtkáně/upadhátu - stanya (mateřské mléko) a artava/radža (menstruační tekutina) - od cca let v rámci menstruačního krvácení, Normální délka je 3-5 dní, artava je podobná zaječí krvi, z látky se dá snadno vyprat a nemá primárně žádný pach Produkce obou není trvalá, je vázána na určitý stav a je podmíněna kvalitní rasa dhátu. Obvykle pokud je produkována jedna, nevzniká druhá – když žena kojí, obvykle nemenstruuje a naopak. Metabolismus: Rasa dhátu nezralá/asthai rasa zralá/sthai rasaasthai rakta upadhátu: mateřské mléko/stanya epidermis mestruační tekutina/raja pošaka kapha Rasa dhátu agni Tento celý proces trvá 5 dní

16 Příčiny nemoci rasa dhátu: těžké, studené, staré jídlo, přejídání, KAFa potraviny (sýr, jogurt, rybí maso, moc soli/cukru, okurka, meloun, nevhodné kombinace jídla, emoce, příliš přemýšlení Nemoci a jejich projevy: Rasavrudhi (zvýšení) otoky, zahlenění, rýma, infekce dých. cest,↑ slinění, pocit tíhy v těle, lenivost/ospalost, slabost, chlad, špatné trávení, bledost, bílé skvrny kůže Rasakšaya (snížení) dehydratace, pocit žízně a suchosti, suchá pokožka, vyčerpanost, vyhublost a bušení srdce/palpitace, motání hlavy,↑ dráždivost na zvuk, ztráta menses, nevyvinutá ňadra, premesntruační syndrom Rasadušti (narušení kvality tkáně) horečka, ztráta chuťi k jídlu/činnosti atd., anorexie, slabost, padání vlasů, zvracení atd. Obecně tedy při ↑ KAFa dochází k vrdhi, při ↓ KAFa kšaya a pokud kvality VÁTa a PITTa začínají měnit povahu rasa, mluvíme o dušti Nemoci rasa dhátu

17 Rakta dhátu Rakta dhátu = překládána jako krev, resp. Její červená složka – červené krvinky, vzniká z rasa jako druhá z tkání. Hlavním místem tvorby rakta jsou játra, slezina a kostní dřeň. Funkce: Přenáší prána k buňkám/tkáním našeho těla, udržuje životní sílu a aktivitu těla (jívana), roznáší teplo po těle a dává tělu barvu (kůže, rty, sliznice atd. jsou hladké, lesklé a růžové), cévy jsou plné, trávení je kvalitní Tridóša: rakta jako jediná dhátu má dominantní charakter PITTa – horká, ostrá, mastná, tekutá, Upadhátu: krevní cévy/šira a povázka,fascie,šlachy/kandará Mala: pošaka PITTa Z pohledu medicíny: Rakta odpovídá červeným krvinkám/erytrocytům, což jsou bezjaderné, diskovité buňky, dost pružné aby prošly i tenkými krevními vlásečnicemi/kapilárami Množství rakta je dáno hematokritem (cca 46%), na každý litr krve připadá 0,46 l červených krvinek a v těle je celkem cca 5 litrů krve.

18 Rakta dhátu Rakta/červené krvinky nejsou schopny se dále dělit, proto musí být neustále produkovány tělem. Jejich životnost je cca 120 dní. Hlavní úloha červených krvinek je vázat na sebe díky hemoglobinu (Hb) plyny (zejm. kyslík a oxid uhličitý). Tato vazba je možná díky atomu železa v Hb. Hb váže nebo opět uvolňuje kyslík dle pH a koncentrace CO2 v prostředí – v plicích je vysoké pH a málo CO2 a proto se tam kyslík váže na Hb. Opačná situace je v tkáních a proto tam je kyslík z Hb uvolňován.

19 Rakta dhátu Upadhátu: Mezi upadhátu rakta patří krevní cévy, které dělíme podle typu dělíme do 3 kategorií: tepny/arterie a tepénky/arterioly – vedou od srdce žíly/vény a žilky/venuly – vedou do srdce vlásečnice/kapiláry – leží na pomezí těchto dvou Cévy jsou zapojeny tak, že ze srdce vycházejí velké tepny (aorta a plicnice), které se posléze větví na menší a menší tepénky a nakonec v cílové tkáni na malinkaté vlásečnice. Z vlásečnic se v tkáni jejich postupným spojováním stávají nejdříve žilky a jejich spojováním zase vetší a větší žíly až nakonec ústí do srdce jako velké žíly (horní a dolní dutá žíla, plicní žíly).

20 Rakta dhátu Stavba krevních cév: se velmi liší podle typu cévy. Většinou ale mají velké cévy 3 vrstvy (cévní výstelka – endotel, svalová vrstva, vazivová vrstva) U velkých tepen/arterií je velmi podobná jako u stěny srdce. I zde jsou 3 vrstvy (cévní výstelka – endotel, svalová vrstva, vazivová vrstva) Tyto 3 vrstvy v podstatě slábnou tak, jak se velké arterie větví a stávají se z nich drobnější arterioly. U vlásečnic/kapilár je potom stěna extrémně tenká, aby dovolila prosakování tekutiny do tkáně i z tkáně zpět. *Síla/tlouštka vrstev se mění podle typu cévy. U velkých tepen může převládat elastické vazivo (např. u aorty a plicnice) nebo spíše svalovina (např. u tepen zásobujících kosterní svaly). To odpovídá požadavkům, které jsou na tepnu kladeny. Žíly/vény mají oproti arteriím sice stejné 3 vrstvy, ale tyto tvoří vždy mnohem tenčí stěnu. (to proto, že v žilách proudí krev pod nízkým tlakem). Žíly mají oproti tepnám 1 odlišnost a sice žilní chlopně – brání zpětnému proudění krve.

21 Rakta dhátu Stavba krevních cév: Kromě krevních cév/šira je druhou rakta upadhátu povázka,šlacha/kandará. Z pohledu západní medicíny spadají povázky/šlachy do pojiva, resp. do vaziva povázka – tenký vazivový obal svalových vláken a svalu šlacha – vazivový začátek a úpon svalu do kosti (viz. mámsa dhátu)

22 Rakta dhátu Metabolismus: Rakta vzniká u plodu v játrech/slezině, ale postupně tuto funkci přebírá kostní dřeň. Hlavním faktorem vzniku rakta je rakta dhátu agni a randžaka pitta. Stará rakta je vychytávána a rozkládána ve slezině – hemoglobin rozloží na hem (dále na bilirubin) a globin. Bilirubin je dále vychytán a metabolizován v játrech za vzniku modifikované ranjaka pitta, která je pak uvolněna do žluči. Bilirubin ve žluči uvolněný do střeva je z 95% vstřebán zpětně do krve. Malá část toho se vyloučí močí a dává jí žlutou barvu. Ze střeva nevstřebaný zbytek je rozkládán bakteriemi tl. střeva na látky dávající stolici její hnědou barvu. Proto se tato pitta jmenuje ranjaka – ten, který dává barvu! nezralá/asthai raka zralá/sthai raktaasthai mámsa upadhátu: širá kandhara pošaka pitta Rakta dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 10 dní od začátku trávení

23 Nemoci rakta dhátu Příčiny nemoci rakta dhátu: Horké, ostré, kyselé, mastné/smažené jídlo, příliš soli/cukru, alkohol, tabák, marihuana, horké prostředí, příliš slunce, radiace, hněv/nenávist/závist, ztráta krve, nemoci jater a sleziny Většina faktorů tedy spadá do kategorie látek dráždících PITTA, tzv. „PITTa káraka“ Nemoci a jejich projevy: Raktavrudhi (zvýšení) krvácení z nosu/hemeroidy atd., záněty spojivek atd., vyrážky/ekzém na kůži, zarudlé tělo/oči, zvětšení jater a sleziny, nechuť k masu, horká kůže rukou a nohou, ↑ krevní tlak/hypertenze Raktakšaya (snížení) anemie, bledost kůže/rtů, suchá a hrubá kůže, ochablé cévy, studené nohy/ruce, chuť na maso, ostré/kysel= atd.,↓ vitalita Raktadušti (narušení kvality tkáně) kožní skvrny, herpes, záněty ústní sliznice, hepatitis, mononukleoza, chronický únavový syndrom, HIV atd.

24 Mámsa dhátu Mámsa = znamená svalová tkáň, vzniká z rakta jako třetí ze tkání. Funkce: Umožňuje pohyb, dává fyzickou sílu, chrání vnitřní orgány, pokrývá/formuje tělo (lepana), vytváří teplo v těle, dává odvahu/ambice Mámsa tedy tvoří teplo, které rasa a rakta rozvádí po těle. Upadhátu: kůže/tvačá a tuk svalů/vasá Mala: khamala (maz, sekrety z nosu/uší/dýchacích cest, povlak jazyka) Tridóša: má povahu především KAFa (jen cca 10% PITTa) Z pohledu medicíny: Svalová tkáň - zodpovědná za věškerý aktivní pohyb, je charakteristická relativně malým mezibuněčným prostorem, ale za to zvláštním tvarem, uspořádáním a vybavením buněk. buňky často splývají do mnohobuněčných útvarů, tzv. svalových vláken, které se chovají jako funkční jednotky. schopnost svalových buněk na podnět se smršťovat/kontrahovat a poté opět uvolňovat/relaxovat je dána přítomností smrštitelných vláken, tzv. myofibril uvnitř svalových vláken (aktin a myozin).

25 Mámsa dhátu Princip funkce svalu: aktin a myozin...a jejich vzájemná vazba Metabolismus: Každý sval je spojen s nervem. Toto spojení místem kde se potkává tárpaka KAFa (nervová tkáň), prána vayu (nervový impuls) a sádhaka PITTa (neurotrasmiter). nezralá/asthai mámsa zralá/sthai mámsaasthai méda upadhátu: tvačá vasá khamala Mámsa dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 15 dní od začátku trávení

26 Mámsa dhátu Svalová kontrakce je dána posunem aktinu a myozinu vzájemně proti sobě a jde o energeticky náročný proces. Spotřebovávání energie je provázeno produkcí tepla. Přímým zdrojem energie pro sval je tzv. ATP, které si tělo vytváří z např. z glukózy, zásobního glykogenu, volných mastých kyselin a pod. Svalový stah je příkladem přeměny chemické energie (jala) na mechanickou (prthvi) pomocí ohně (agni). Proto je sval 90% KAFa a 10% PITTa. Energie je zapotřebí nejen pro svalový stah, ale i pro svalovou relaxaci! *Proto dochází u zemřelých ke ztuhnutí svalů – mrtvolná ztuhlost Hlavní funkcí svalové tkáně je tedy svalový stah/kontrakce a jeho opětovné uvolnění/relaxace. Tato funkce zajišťuje nejen veškerý náš pohyb, ale i udržování svalového tonu pro držení celého těla, dýchací pohyby, stahy srdeční svaloviny, pohyby střev atd. a díky tomu je v těle umožněn pohyb plynů, tekutin i pevného materiálu. Na svalovém stahu se podílejí různé typy VÁTa u různých typů svaloviny.

27 Mámsa dhátu Svalovou tkáň můžeme rozdělovat do 3 typů a to dle struktury a funkčních vlastností: kosterní/příčně pruhovaná hladká srdeční Kosterní/příčně pruhovaná svalovina – formuje kosterní svalstvo a umožňuje pohyb kostry, má i ochranou funkci, kdy do jisté míry chrání naše vnitřní orgány (např. břišní dutiny) i když ne tak pevně jako kost, představuje 36-40% tělesné hmotnosti a její název souvisí s uspořádáním aktinových a myozinových vláken do střídavě světlých a tmavých pásů, které dávají svalu příčně pruhovaný vzhled. Tato svalovina je obvykle pod naší volní kontrolou prostřednictvím mozkomíšních nervů, umožňuje rychlý svalový stah/kontrakci, avšak podléhá svalové únavě. *Bez nervového zásobení tato tkáň nejen že nefunguje, ale i postupně degeneruje a slábne.

28 Mámsa dhátu Hladká svalovina – tvoří stěny všech vnitřních orgánů, cév atd., postrádá příčné pruhování, umožňuje pomalejší svalovou kontrakci, ale téměř nepodléhá svalové únavě, je velmi elastická a umožňuje extrémní protažení svalů (např. v děloze, močovém měchýři atd.), je nervově zásobena vegetativními nervy sympatiku a parasympatiku a nad její aktivitou nemáme volní kontrolu. *V některých orgánech si tato tkáň dokáže sama rytmicky vytvářet impulsy pro kontrakci. Srdeční svalovina – najdeme ji v svalové vrstvě stěny srdce (myokardu) a její svalová vlákna jsou zde navzájem bohatě propojena, což zaručuje rychlé šíření impulsu, v samotné srdeční svalovině rozlišujeme ještě 2 další podskupiny buněk: „pracovní“ myokard“ – je zodpovědný za vlastní svalovou práci srdce „převodní systém“ – generuje sám vlastní impulsy pro kontrakci a rozvádí je po celém srdci až k pracovnímu myokardu, který se na tento podnět stahuje Srdeční svalovina, i když je schopna se vytvářet vlastní impulsy, podléhá ještě dodatečnému nervovému řízení prostřednictvím vegetativních nervů.

29 Mámsa dhátu Stavba kosterního svalu Srdeční sval a jeho převodní systém

30 Mámsa dhátu Upadhátu: Kůže/tvačá – dle áyurvédy má 6-7 vrstev, pokrývá tělo, chrání před zevními vlivy, tepelně izoluje, zprostředkovává dotek a plní řadu dalších funkcí Z pohledu medicíny má 3 základní vrstvy: 1. pokožka/epidermis - epitel, rychle se množící buňky, povrch se olupuje 2. škára/dermis – podkožní vazivo, Obsahuje kožní žlázy (potní, mazové) i kořínky vlasů a chlupů *vlasy/chlupy jsou dle áyurvédy odpadem kostní tkáně 3. podkožní tuk/subcutis Kůže je chráněna pigmentem (melanini) proti působení UV zářeni Za pigmentaci kůže je zodpovědný jeden z typů PITTa - bhrádžaka pitta Každá z vrstev kůže odpovídá jedné z tkání, ale mámsa dhátu má blízko ke kůži jako celku.

31 Nemoci mámsa dhátu Příčiny nemoci mámsa dhátu: Těžké jídlo, mléčné výrobky, okurka, meloun, mořská sůl, přejídání, moc bílkovin ve stravě, málo aktivity, spaní přes den atd. a nebo naopak… Půst, málo bílkovin v jídle, příliš aktivity, nedostatek spánku, úraz, emoční stress, poruch jater, tuberkuloza, tyfus Nemoci a jejich projevy: Mámsavrudhi (zvýšení) zbytnělé svalstvo, masité tváře/rty/jazyk, ale i krk, hruď ramena, břicho, stehna atd., zvětšení orgánů, žláz, otoky, myomy, fibromy, fibrocystické změny v prsou Mámsakšaya (snížení) vyhublost, slabost, snadné vyčerpání, nízká potence, píchavé bolesti v končetinách, snadné vymknutí kloubů, nerozhodnost, malé sebevědomí Mámsadušti (narušení kvality tkáně) zvětšení orgánů a mohutnění svalů, otoky krku, pocity pálení a bolesti v celém těle, svrbění kůže

32 Méda dhátu Méda = jde o tukovou tkáň, vzniká z mámsa jako čtvrtá ze tkání, je přítomna všude po těle, zejména ale v oblasti břicha Funkce: Dodává tělu maz (snehana), měkkost, jemnost, vyplňuje, tepelně izoluje Upadhátu: vazy/šlachy/snáyu, kouby/sandhi, sinovie Mala: pot/svéda Tridóša: má povahu především KAFa - je bělavá, mastná, těžká, měkká, hladká Z pohledu medicíny: jde u méda i jejích upadhátu vždy o pojivovou tkáň a sice vazivo se všemi jeho rysy – buňky vzdálené od sebe a mezibuněčnou hmotu Má různé vlastnosti podle typu - šedobílé, někdy žlutavé, pevné a tuhé, jindy naopak měkké až rosolovité v tuhé formě vytváří např. svalové šlachy (viz. mámsa) a kloubní vazy v měkké pak tzv. řídké tkáňové vazivo, tukové vazivo/tuk a pod

33 Méda dhátu Méda dhátu i jejích upadhátu - pojivová tkáň Méda dhátu je místem kde se usazují „nestrávené“ emoce, zážitky. Je to jedno z míst projevu našeho podvědomí.

34 Méda dhátu Klouby/sandhi: Jde o pohyblivé spojení 2 a více kostí, které jsou v dotyku svými styčnými plochami. Každý kloub je složen ze všech 3 typů pojivové tkáně - kost, chrupavka i vazivo. Základními částmi kloubu jsou: Kloubní plochy - obvykle vytvářejí kloubní jamku a kloubní hlavici. Protože kost je na povrchu drsná, jsou kloubní plochy potaženy kloubní chrupavkou, která umožnuje hladký pohyb kloubu. Kloubní plochy jsou u sebe zajištěny kloubním pouzdrem. Mezi kloubními plochami a pouzdrem je kloubní dutina, vyplněná kloubním mazem (sinoviální tekutina), kterou produkuje vnitřní vrstva kloubního pouzdra, a která kloub promazává a vyživuje.

35 Méda dhátu Metabolismus: Méda, stejně jako i třeba mámsa jsou KAFové tkáně a změna jejich zralé formy trvá dlouho. Pokud dojde k rychlému nárůstu tuku v těle, jde obvykle o nezralou méda. Méda dhátu/tuk má silný vztah k endokrinním žlázám – hypofýza, nadledviny, štítná žláza i příštítná tělíska, vaječníky atd. méda zde tyto žlázy vyživuje nezralá/asthai méda zralá/sthai médaasthai asthi upadhátu: snáyu sandhi svéda/pot Méda dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 20 dní od začátku trávení

36 Nemoci méda dhátu Příčiny nemoci méda dhátu: Maso, sladkosti, mléčné výrobky, mastné/smažené jídlo, pití příliš vody, studené nápoje, sedavý životní styl, spánek přes den, kortikoidy a nebo naopak… Opačné faktory – oslabující KAFa, dráždící VÁTa a PITTa Nemoci a jejich projevy: Médavrudhi hromadění tuku/obezita, mastná kůže, ↓funkce štítné žlázy,↓ trávicí síla, dýchavičnost a kašel i po malé námaze, oslabení svalů, blokády v kanálech (např. atheroskeróza), žlučové kameny, lipomy, nízké libido nemoci ze zvýšení KAFa, letargie atd. Médakšaya úbytek tuku, vyhublost, slabost/ztuhlost/bolestivost kloubů, lumbago, osteoporoza, ↑ funkce štítné žlázy, suchost kůže, tíha v očích, touha po mastném, pocit prázdnoty Médadušti Typicky diabetes/cukrovka, větší odpady z nosu, očí, uší atd. (mámsa), silné pocení, zápach těla atd.

37 Asthi dhátu Asthi = kostní tkáň (zřejmě i chrupavka), vzniká z méda jako pátá ze tkání. Jde o nejstálejší tkáň, která vydrží i tehdy, kdy svaly a tuk mizí – proto vypovídá dobře o konstituci/prakrti Funkce: Jako kostra dává tělu oporu, závěsný systém pro měkké tkáně, mechanická ochrana životně důležitých orgánů, vylučování těžkých kovů v podobě mala Upadhátu: zuby/danta Mala: vlasy/kéša, chlupy/lóma, nehty/nakha * velmi často usuzujeme dle kvality mala na kvalitu asti dhátu Tridóša: má povahu především KAFa a VÁTa Z pohledu medicíny: jde o pojivo a má všechny jeho rysy – buňky vzdálené od sebe a mezibuněčnou hmotu Kost Je tvrdá, šedobílá, stavbou může připomínat vazivo nebo chrupavku, ale v její mezibuněčné hmotě jsou uloženy krystaly minerálních solí obsahujících především prvky jako jsou vápník, fosfor, fluor a hořčík, které jí dodávají tvrdost.

38 Asthi dhátu Jako každé pojivo má kostní tkáň 2 složky: buňky mezibuněčnou hmotu Mezibuněčná hmota je produkována samotnými buňkami a tyto jsou do ní jakoby „zality“ Kostní tkáň se jako celek formuje do útvarů zvaných osteony/Haverské systémy, které Dávají kosti větší mechanickou odolnost

39 Asthi dhátu Vznik kosti: kost vzniká původně z primitivního pojiva, které tím, že se do něj ukládají minerály, postupně kostnatí/osifikuje a přestavuje se. proces ukládání minerálů není pouze jednosměrný. Ukládání minerálů do kosti a jejich zpětné uvolňování z kosti je průběžný, kontinuální proces, který trvá celý náš život. Výsledný efekt je dán tím, který z těchto procesů převládne. Při narození jsou kosti našeho těla měkké a chrupavčité. Jejich kostnatění a růst probíhá postupně, končí až koncem puberty a v celém tomto období převládá ukládání minerálů do kostní hmoty. Mineralizace kosti tak dosahuje vrcholu v dospělosti a naopak s pokračujícím stárnutím se opět snižuje. Ve stáří naopak dominuje uvolňování minerálů, tzv „odvápňování“ a celkové řídnutí kostí. Oba procesy, ukládání i uvolňování minerálů z kosti, jsou během života kontinuální a lze je prostřednictvím různých faktorů ovlivňovat. Celkově můžeme říci, že v pojivové tkáni jsou buňky schopné se dělit, produkovat mezibuněčnou hmotu a opětovně ji odbourávat/resorbovat. To umožňuje neustálou přestavbu, růst i úbytek pojivové tkáně, vše v závislosti na okolnostech.

40 Asthi dhátu Typy kostí: Dle tvaru je rozdělujeme na kosti dlouhé (např. kost stehenní, pažní atd.), krátké (zápěstní kůstky atd.), ploché (některé lebeční kosti, hrudní kost atd.) a kosti pneumatizované (obsahují dutinu vyplněnou vzduchem). I když je jejich tvar různý, základní stavba zůstává v podstatě stejná: Na povrchu je hutná, velmi tvrdá plochá kostní tkáň Pod povrchem je houbovitá, měkčí kostní tkáň u dlouhých kostí existuje ještě dutina vyplněná kostní dření, zvláštním typem vaziva, které je místem krvetvorby Obal kosti tvoří vazivová slupka, tzv. periost/okostice, která má klíčový význam pro výživu a regeneraci kosti. Každá kost vzniká kostnatěním vaziva nebo chrupavky a kostnatění vždy vychází z určitého místa, tzv. osifikačního jádra. Způsob kostnatění je odlišný u jednotlivých typů kostí. U dlouhých kostí popisujeme podle míst, z kterých kostnatění vychází následující 3 základní části kosti: diafýza – prostřední část kosti epifýza – koncová část kosti (oddělená od diafýzy „růstovou“ chrupavkou) apofýza – okrajová část (není u všech kostí)

41 Asthi dhátu Stavba kosti jako celku Dělení kosti na výše uvedené 3 části má vztah k jejímu růstu

42 Asthi dhátu Růst kosti: Růst kostí se děje do šířky z povrchu kosti (z okostice) a ze své dutiny, pokud je tato přítomna. Do délky roste kost z „růstové chrupavky“. Kromě růstu prochází kosti po celý náš život přestavbou, kdy je stará kost odbourávána a nová vytvářena. Tato přestavba zajišťuje adaptaci kosti na měnící se okolní podmínky. Kostní tkáň je totiž během přestavby uspořádávána do zvláštních systémů trámců (osteony), které zajišťují maximální pevnost kosti ve směru dlouhé osy jejího zatížení. Intenzita kostní přestavby se mění s naším zdravím a věkem. U některých onemocnění, ale především pak ve stáří, převažuje odbourávání kosti nad její novotvorbou a kosti „řídnou“ což se označuje jako osteoporóza. * Kostní přestavbu lze ovlivnit naší fyzickou aktivitou. Adekvátní zátěž stimuluje novotvorbu a přestavbu kosti a brání osteoporóze.

43 Asthi dhátu Chrupavka - šedobílá, poloprůhledná, pevná, tuhá, ale pružná tkáň. Má obdobnou stavbu jako kost, ale postrádá minerály a není proto tak tvrdá. V těle pokrývá kloubní plochy, jsou z ní vytvořeny meziobratlové ploténky, mezikloubní disky a kolenní menisky, tvoří chrupavčitou část žeber, růstové chrupavky, části kostry (nosu a nosní přepážky atd), ušní boltec, hrtanovou záklopku (epiglottis), průdušnici (trachea) a průdušky (bronchy) atd. Funkce chrupavky je - výhradně mechanická, podpůrná *Chrupavka je na svém povrchu pokryta tenkou vrstvou vaziva, kterému říkáme perichondrium, a které chrupavku vyživuje. Chrupavka sama není prokrvena. Proto se poškozená chrupavka, na rozdíl od kosti/vaziva, jen velmi špatně hojí. Z pohledu áyurvédy je chrupavka speciální části asthai asthi (tzv. taruna asthi)

44 Asthi dhátu Metabolismus: Z pohledu metabolismu mají klíčovou úlohu endokrinní žlázy, hlavně štítná žláza a příštítná tělíska. ↑ VÁTa a PITTa mohou vést k ↑ funkci štítné žlázy zatímco ↑ KAFa může činnost štítné žlázy naopak zpomalit. Doba potřebná k zhojení např. zlomené kosti (minimálně 4 týdny) hezky odráží pozici 5. tkáně v pyramidě sapta-dhatu. Podobně jako méda, je i asthi pojivová tkáň, do které se ukládají nezpracované emoce. nezralá/asthai asthi zralá/sthai asthiasthai madža upadhátu: danta/zuby Kéša/vlasy Nakha/nehty Asthi dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 25 dní od začátku trávení

45 Nemoci asthi dhátu Příčiny nemoci méda dhátu: VÁTa dráždící dieta, málo bílkovin a minerálů, špatné držení těla, přílišná fyzická námaha, nepravidelné cvičení, endokrinní poruchy a menopauza, hormonální substituce, VÁTové emoce, a nebo naopak… Opačné faktory – ↑KAFa, málo aktivity, přílišný příjem minerálů a bílkovin Nemoci a jejich projevy: Asthivrudhi nadbutečná tvorba kostní tkáně (i chrupavky) – osteoma, chondroma, nadbytečný počet zubů, kalcifikace tkání, srůsty kostí, hyperlordoza/hyperkyfoza, skolioza, nadměrný růst vlasů Asthikšaya nekvalitní/lomivé kosti, bolesti kostí, ochablost kloubů, nekvalitní/padající vlasy, nehty – více lomivé, štěpí se se a praskají, spontánní zlomeniny Asthidušti nenormální růst kostní tkáně, zvýrazněné problémy jako u asthivrudhi

46 Madžá dhátu Madžá = je hlavně kostní dřeň/morek a nervová tkáň, vzniká z asthi Funkce: vyplňuje kostní dutinu/póry kostí, zajišťuje funkci CNS, nervů a smyslů, odpovídá za komunikaci, dává tělu sílu, hladkost a promazává ho, dává jas očí, zjemňuje hlas, zajišťuje kvalitní a dostatečně mastnou kůži kůži atd. Celkově je funkcí madžá naplňovat (púrana). Madžá je cestou toku vědomí - díky toku prána spojuje celé tělo dohromady s naším já (átma) a vytváří ego (ahamkára) …madžá je tak spojena s vědomím i podvědomí, s projevem emocí i tvorbou snů Upadhátu: slzy/ašrú Mala: oční sekrety/akši sneha a střevní sekrety/vit sneha Tridóša: má povahu především KAFa Z pohledu medicíny: jde o nervovou tkáň a pojivo a má všechny jeho rysy – buňky vzdálené od sebe a mezibuněčnou hmotu

47 Madžá dhátu Z pohledu západní anatomie... Kostní dřeň: Jde o typ vaziva, které vyplňuje kostní dutinu a dělí se na dřeň červenou (orgánem krvetvorby), žlutou (krvetvorné buňky již nahradil tuk) a šedou (zde i tuk vymizel – typické pro stáří) Dle západní vědy je kostní dřeň základním orgánem pro tvorbu krvinek. Z pohledu áyurvédy jsou pro krvetvorbu klíčová játra

48 Madžá dhátu Nervová tkáň: Je základní tkání pro příjem a zpracování informací a pro výdej povelu k odpověďi na přijaté informace Má velmi specifické uspořádání a tvoří ji 2 typy buněk. vlastní nervové buňky/neurony - základními vlastnostmi jsou vzrušivost a vodivost, neboli schopnost podráždění, tvorba nervového impulsu a jeho vedení. Každý neuron má své tělo a dále výběžky, které mohou být tzv. odstředivé (tzv. axon) a dostředivé (tzv. dendrity) a vedou nervový impuls buď od neuronu nebo k neuronu. Výběžky různých neuronů jsou vzájemně propojeny v místech zvaných synapse, kde je nervový impuls pomocí určité chemické látky (tzv. neurotransmitteru) předán buď dalšímu neuronu nebo např. kosternímu svalu. buňky neuroglie - plní vůči neuronům řadu podpůrných funkcí, podílejí se imunitních reakcích, zajištují tvorbu tzv. myelinové pochvy, která obklopuje axon a funguje zde jako jakási izolace při vedení nervového impulsu. Myelin je klasickým příkladem tárpaka KAFa zatímco neurotransmitery odpovídají sádhaka PITTa

49 Madžá dhátu Neuron, jeho stavba a zakončení na kosterním svalu Buňky neuroglie obklopující neurony

50 Madžá dhátu Jako celek vytváří nervová tkáň tzv. centrální nervový systém (CNS) tvořený mozkem a míchou a dále tzv. periferní nervový systém tvořený vlastními nervy. Funkčně: zodpovídá za tvorbu impulsů v řídících centrech mozku a vedení těchto impulsů k výkoným orgánům = řízení organismu. Kromě toho je nervová tkáň klíčová i pro příjem informací jak z našeho těla, tak i jeho okolí. Nervová zakončení v podobě receptorů v různých částech těla zachytí určitý vjem a prostřednitvím nervových vláken jej přenesou do mozku kde tato informace může být zpracována. Aby toto mohl zajišťovat, skládá se náš nervový systém obecně řečeno z těchto článků: receptory/senzory – zajišťují příjem informací (bolest, teplo, tlak/napětí, světlo, zvuk, koncentrace chemických látek v tělesných tekutinách atd.) dostředivé nervové dráhy – tzv. sensitivní dráhy vedou výše uvedené informace (z pohybové soustavy, vnitřních orgánů, ze smyslů atd.) do centra řídící centrum – mozek a mícha, analyzují informace a rozhodnou o reakci odstředivé nervové dráhy – tzv. motorické dráhy vedou informaci z centra k výkonným orgánům výkonné orgány – veškeré svalstvo, žlázy atd., které finálně reaguje na povel řídícího centra Za dostředivé impulsy odpovídá prána, za odstředivé apána

51 Madžá dhátu

52 Metabolismus: Pro funkci madžá je klíčová sádhaka PITTa – zprostředkovává interpretaci toho co vnímáme okolo sebe Informace jsou zapisovány prostřednictvím energie, kterou je prána a „inkoustem“ sádhaka PITTa na list, kterým je tárpaka KAFa Z pohledu áyurvédy má madžá silný vztah k: autonomnímu/vegetativnímu nervovému systému …proto i k endokrinním žlázám a celému systému nádí a čakra nezralá/asthai madžá zralá/sthai madžáasthai šukra upadhátu: ašrú/slzy akši sneha/oční sekret vit sneha/sekrety střeva Asthi dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 30 dní od začátku trávení

53 Nemoci madžá dhátu Příčiny nemoci méda dhátu: VÁTa dráždící dieta, alkohol, tabák, drogy, nedostatek spánku, psychický stres, nevyřešené emoce, konflikt Fyzický úraz, vysoká horečka, otřes mozku, toxické těžké kovy, radiační záření Nemoci a jejich projevy: Madžavrudhi pocit těžkosti v těle, spavost, nádory nervového systému a hypofýzy nebo šišinky, nádory nervů Madžakšaya bolesti kloubů, řídnutí kostí/osteoporóza, bledost, závratě, nízké vylučování odpadů madža (vlasy, chlupy), impotence/nízké libido, nespavost, epilepsie, ADD, mrtvice, Parkinsonova choroba, roztroušení skleróza Madžadušti bolesti kloubů, slabost a ztráta síly atd. Řada nemocí madžá má projevy ↑ VÁTa i když příčina je jiná - např. roztroušená skleróza – ↑ PITTA oslabí tárpaka KAFa a v místě oslabení se stává silnější VÁTa

54 Šukra dhátu Šukra = bývá překládána jako semeno, pohlavní tkáň atd., ale přesný význam zahrnuje víc než jen to. Vzniká z madža a jde o tkáň, která je přítomna v celém těle, která a má zásadní funkce pro náš život Tridóša: celkově má šukra povahu KAFa, je bělavá, težká, sladká, chladná, slizovitá a lepivá. Vůní připomíná houby a svou hustotou ghí Funkce: primárně umožňuje produkci spermií a vajíček a tím plodnost kromě toho dává sílu (nejen fyzickou), odvahu, spokojenost, lásku, ale i přitažlivý vzhled, příjemný hlas atd. U ženy je šukra spotřebovávána průběžně na tvorbu vajíček ve vaječnících. U muže se během pohlavního styku šukra shromáždí z celého těla ve varlatech a při ejakulaci odchází z těla. Jde o tkáň, která vzniká jako poslední v řadě všech tkání a je nejjemnější ze všech tkání. Upadhátu a mala: Šukra nemá klasickou upadhátu nebo mala, ale dává vznik ódžas, která je ekvivalentem životní energie, a která vuživuje zpětně všechny tkáně.

55 Šukra dhátu Metabolismus: Ojak, který vzniká z šukra putuje do srdce, kde vyživuje tzv. „para ojas“, který je zodpovědný za tvorbu srdečního impulsu. Šukra dhara-kalá se aktivuje až v období puberty a proto odpad šukra dhátů, ochlupení (sekundární pohlavní znaky) se objevují až v tomto období. nezralá/asthai šukra zralá/sthai šukra upadhátu: ojas Chlupy v oblasti pohlavních orgánů atd. Asthi dhátu agni Tento proces trvá 5 dní, ale celkem 30 dní od začátku trávení

56 Šukra dhátu Poruchy šukra dhátu: Šukravrudhi (zvýšení) nadměrná touha po sexu předčasná ejakulace/orgasmus Šukrakšaya (snížení) snížení plodnosti až neplodnost (u muže poruchy erekce, oligospermie atd., už žen ztráta ovulace) strach ze sexu pálení penisu, krev v ejalulátu celková slabost, vyčerpanost, bledost, hubnutí a ztráta podkožního tuku Šukradušti (narušení) celková nemohoucnoct, neplodnost, potraty, deprese


Stáhnout ppt "Anatomie tkání lidského těla- dhátu. Anatomie vs áyurvéda Anatomie (z řeckého “ánatomía”) - jeden z nejstarších a nejzákladnějších oborů západní medicíny."

Podobné prezentace


Reklamy Google