VATIKÁN Ivana Stránská 80426 OV-TE.

Prezentace na téma: "VATIKÁN Ivana Stránská 80426 OV-TE."— Transkript prezentace:

1 VATIKÁN Ivana Stránská 80426 OV-TE

2 Základní informace: Znak Vlajka Hlavní město Vatikán Rozloha 44 Km2
Počet obyvatel 921 Jazyk úředním jazykem je latina, běžně se používá italština, jazykem švýcarské gardy je němčina

3 Národní hymna Roma immortale di Martirie di Santi, Roma immortale accogli i nostri canti: Gloria nei cieli a Dio nostro Signore, Pace ai Fedeti, di Cristo nell'amore. A Te veniamo, Angelico Pastore, In Te vediamo il mite Redentore, Erede Santo di vera e santa Fede; Conforto e vanto a chi combate e crede, Non prevarranno la forza ed il terrore, Ma regneranno la Verit, l'Amore. Salve Salve Roma, patria eterna di memorie, Cantano le tue glorie mille palme e mille altari. Roma degli apostoli Madre e guida dei Rendenti, Roma luce delle genti, il mondo spera in te! Salve Salve Roma, la tua luce non tramonta, Vince l'odio e l'onta lo splendor di tua belt. Roma degli Apostoli Madree guida dei Redenti, Roma luce delle genti, il mondo spera in te! 

4

5 Papež a jeho předchudce
Jan Pavel II Benedikt XVI

6 Politické uspořádání Hlavou státu je papež, volený doživotně kolegiem kardinálů. Je hlavou římskokatolické církve. Nejvyššími poradními orgány papeže v církevních záležitostech jsou koncily církevní, kolegium kardinálů a biskupský synod. Praktické řízení církevních, politických a hospodářských záležitostí Vatikánu a římskokatolické církve je v kompetenci římské kurie. Tvoří ji sekretariát, který má dvě sekce: pro veřejné (všeobecné) záležitosti církve a pro vztahy mezi státy a církví. Ke kurii patří 9 posvátných kongregací, 3 tribunály, 12 pontifikátních rad, 15 pontifikátních komisí a výborů.

7 Vznik Dnešní vatikánský stát je dědicem papežského státu, který se zformoval v polovině 8.století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Jeho územní rozsah se během století měnil. V roce 1870 bylo území papežského státu násilně připojeno k Italskému království. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva. Pahorek Vatikán a některá exteritorální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Mussoliniho Itálií dne 11.února tzv. Lateránské smlouvy. Vztah mezi Vatikánem a Itálií byl pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

8 1. Světová válka Těsně po vypuknutí války byl zvolen papežem Benedikt XV. ( ). Všechno své úsilí okamžitě napnul k jejímu zastavení a ke zmírnění jejích hrůz. Jeho výzva v prosinci 1914 k zastavení konfliktu ani k vánočnímu příměří nebyla vyslyšena. V roce 1915 vstoupila do války Itálie. Vyslanci u papeže museli opustit Říma činnost papeže na mezinárodním poli se tak značně zkomplikovala. V roce 1917 vypracoval Benedikt XV návrhy mírových podmínek připravené tak, aby byly přijatelné pro obě strany. Německo se po počátečním souhlasu od jednání odklonilo po změně ve vládě a nakonec souhlasilo jen Rakousko, Bulharsko a Turecko. Proti přijetí podmínek se aktivně angažovala zejména Itálie, která nechtěla, aby byl papež iniciátorem jakéhokoli vyjednávání.

9 Meziválečné období Ve dvacátých letech posílily své vztahy k Vatikánu Francie a Španělsko, se kterými nová velmoc Itálie soupeřila o vliv na latinské národy. Ze všech těchto důvodů bylo zřejmé, že současná italská politika poškozuje především Itálii. Národní a liberální tisk, který až dosud papeže jen tupil, proto najednou obrátil, postavil se do čela snah po změně a vyzýval k úpravě vzájemných vztahů založených na teritoriální nezávislosti papeže, Konečně došlo v roce 1929 k podepsání Politické lateránské smlouvy. Smlouvou vznikl miniaturní, ale plně nezávislý stát „Město Vatikán" o rozloze 45 hektarů. Zahrnoval území kolem Vatikánu a jako exteritoriální území Lateránský palác, hlavní římské basiliky a některé další budovy. Itálie se zavázala vybudovat poštu, železnici, telegraf, telefon, veřejnou dopravu i rozhlasový vysílač.

10 2. Světová válka Koncem roku 1938 vzniklo mezi fašisty a Vatikánem nové napětí, neboť Mussolini přijal protižidovské rasové zákony, které papež ihned příkře odsoudil. Toto napětí se podařilo zdánlivě urovnat počátkem příštího roku. V této době papež neočekávaně onemocněl a za tajemných okolností zemřel. Za války se musel papež řídit Lateránskou úmluvou z roku 1929, která ho zavazovala k neutralitě. Přes tuto neutralitu se papež snažil apelovat na svědomí lidí na obou stranách. Papežský nuncius se na příklad několikrát marně zasazoval u prezidenta fašistického Slovenského státu Tisa o zastavení transportů Židů ze Slovenska do Říše.

11 Současné cíle vatikánské politiky:
Definice práva poslání církve Působnost církve v armádě Působnost na poli kulturním, vzdělávacím a charitativním Ekonomické záležitosti – systém finančního zajištění církve „Provázanost“ smlouvy s právním řádem příslušného státu

12 Vatikán v obrazech