Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou."— Transkript prezentace:

1

2 Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z devíti planet, obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno. Naše Země je součástí Sluneční soustavy. Středem této soustavy je hvězda, nazvaná Slunce. Okolo Slunce obíhá devět planet, které se dělí na malé a velké a ve vztahu vůči zemi na vnitřní a vnější. Malé planety jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars a Pluto. Mezi velké planety patří: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vnitřní jsou planety,obíhající uvnitř dráhy Země. To jsou Merkur a Venuše a vnější jsou Mars, Jupiter, Saturn,Uran, Neptun a Pluto. Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou z devíti planet, obíhajících kolem Slunce. Ale pořád nevěděli, že takových soustav jako je tato je téměř nekonečno. Naše Země je součástí Sluneční soustavy. Středem této soustavy je hvězda, nazvaná Slunce. Okolo Slunce obíhá devět planet, které se dělí na malé a velké a ve vztahu vůči zemi na vnitřní a vnější. Malé planety jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars a Pluto. Mezi velké planety patří: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Vnitřní jsou planety,obíhající uvnitř dráhy Země. To jsou Merkur a Venuše a vnější jsou Mars, Jupiter, Saturn,Uran, Neptun a Pluto.

3 Planety sluneční soustavy: Merkur Venuše Venuše Země Země Mars MarsJupiter Saturn SaturnUran Neptun NeptunPluto

4 Merkur Je první planeta sluneční soustavy nejbližší Slunci. Hmotnost Merkuru je 0,055 hmotnosti Země, tato planeta má průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 57, km od Slunce jednou za 88 dní. Nemá téměř žádnou atmosféru, teploty na povrchu dosahují 350 až -170 °C. Merkur navštívila jediná sonda a to Mariner 10, která vyfotila tuto planetu připomínající náš měsíc. Na Merkuru je den delší než rok. Jeden den tu trvá 176 našich dnů a jeden rok,to znamená jedno oběhnutí kolem slunce je tu dlouhý 88 pozemských dnů. Je první planeta sluneční soustavy nejbližší Slunci. Hmotnost Merkuru je 0,055 hmotnosti Země, tato planeta má průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 57, km od Slunce jednou za 88 dní. Nemá téměř žádnou atmosféru, teploty na povrchu dosahují 350 až -170 °C. Merkur navštívila jediná sonda a to Mariner 10, která vyfotila tuto planetu připomínající náš měsíc. Na Merkuru je den delší než rok. Jeden den tu trvá 176 našich dnů a jeden rok,to znamená jedno oběhnutí kolem slunce je tu dlouhý 88 pozemských dnů.

5 Venuše Druhá planeta sluneční soustavy. Její hmotnost je 0,815 hmotnosti Země, průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 108, km od Slunce jednou za 224,7 dne. Má hustou neprůhlednou atmosféru složenou z 97% oxidem uhličitým, který tu vyvolává silný skleníkový efekt. Otáčí se od východu k západu, to je v opačném směru než naše Země jednou za 243 dny. Teplota na povrchu dosahuje někdy až 480 °C, tlak je tu 9 Mpa. Venuše je viditelná po západu Slunce a před východem Slunce. Druhá planeta sluneční soustavy. Její hmotnost je 0,815 hmotnosti Země, průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 108, km od Slunce jednou za 224,7 dne. Má hustou neprůhlednou atmosféru složenou z 97% oxidem uhličitým, který tu vyvolává silný skleníkový efekt. Otáčí se od východu k západu, to je v opačném směru než naše Země jednou za 243 dny. Teplota na povrchu dosahuje někdy až 480 °C, tlak je tu 9 Mpa. Venuše je viditelná po západu Slunce a před východem Slunce.

6 Země Později o ní bude zmíněna samostatná kapitola. Později o ní bude zmíněna samostatná kapitola.

7 Mars čtvrtá planeta sluneční soustavy. Mars má hmotnost 0,11 hmotnosti Země, jeho rovníkový průměrně km a obíhá ve střední. vzdálenosti 2, km od Slunce jednou za 1,88 roku. Mars má řídkou atmosféru a na povrchu vysoké kuželovité vyhaslé sopky, největší je Olympus Mons, dále horské hřbety, údolí, koryta vyschlých řek. Kolem pólů se objevují polární čepičky z jinovatky vody a oxidu uhličitého. Teplota na povrchu je 20 až 80 °C. Mars má 2 měsíce, které se nazývají Phobos a Deimos. Podmínky pro život na Marsu se moc neshodují se zemskými, ale přesto je Mars hned po Zemi pro život nejpříznivější. čtvrtá planeta sluneční soustavy. Mars má hmotnost 0,11 hmotnosti Země, jeho rovníkový průměrně km a obíhá ve střední. vzdálenosti 2, km od Slunce jednou za 1,88 roku. Mars má řídkou atmosféru a na povrchu vysoké kuželovité vyhaslé sopky, největší je Olympus Mons, dále horské hřbety, údolí, koryta vyschlých řek. Kolem pólů se objevují polární čepičky z jinovatky vody a oxidu uhličitého. Teplota na povrchu je 20 až 80 °C. Mars má 2 měsíce, které se nazývají Phobos a Deimos. Podmínky pro život na Marsu se moc neshodují se zemskými, ale přesto je Mars hned po Zemi pro život nejpříznivější.

8 Jupiter Je to největší planeta sluneční soustavy. Jeho hmotnost je 318 hmotností Země, má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 778, km od Slunce za 11,9 roku. Atmosféra tlustá asi km je tvořena mraky z vodíku a helia, seskupenými do světlých a temných pásů a pruhů, pohybujících se rychlostí až 500 km/h. Na jižní polokouli je proměnlivý útvar, který má červenou barvu. Je to velká rudá skvrna, atmosférický vír o rozměrech asi km. Jupiter má 16 měsíců. Na měsíci nazvaném Lo byly objeveny činné sopky. Má také tenké prstence drobného prachu a ledu. V roce 1994 došlo ke srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9 z Galileiho měsíce. Je to největší planeta sluneční soustavy. Jeho hmotnost je 318 hmotností Země, má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 778, km od Slunce za 11,9 roku. Atmosféra tlustá asi km je tvořena mraky z vodíku a helia, seskupenými do světlých a temných pásů a pruhů, pohybujících se rychlostí až 500 km/h. Na jižní polokouli je proměnlivý útvar, který má červenou barvu. Je to velká rudá skvrna, atmosférický vír o rozměrech asi km. Jupiter má 16 měsíců. Na měsíci nazvaném Lo byly objeveny činné sopky. Má také tenké prstence drobného prachu a ledu. V roce 1994 došlo ke srážce Jupiteru s úlomky komety Shoemaker-Levy 9 z Galileiho měsíce.

9 Saturn Šestá planeta sluneční soustavy. Hmotnost Saturnu je 95 hmotností Země. Má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdáleností 1, km od Slunce jednou za 29,5 let. Atmosféra je tvořena hlavně dusíkem s menší příměsí methanu. Oblačné útvary, které se pohybují rychlostí až km/h jsou ze čpavkových krystalků. Saturn je obklopen soustavou tenkých prstenců s vrstvou asi 100 m silnou, tvořenou drobnými i většími částečkami pokrytými tenkou vrstvou ledu. Má asi 17 větších měsíců, z nichž největší je Titan o průměru km, který je větší než planeta Merkur. Titan má svou vlastní atmosféru. Šestá planeta sluneční soustavy. Hmotnost Saturnu je 95 hmotností Země. Má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdáleností 1, km od Slunce jednou za 29,5 let. Atmosféra je tvořena hlavně dusíkem s menší příměsí methanu. Oblačné útvary, které se pohybují rychlostí až km/h jsou ze čpavkových krystalků. Saturn je obklopen soustavou tenkých prstenců s vrstvou asi 100 m silnou, tvořenou drobnými i většími částečkami pokrytými tenkou vrstvou ledu. Má asi 17 větších měsíců, z nichž největší je Titan o průměru km, který je větší než planeta Merkur. Titan má svou vlastní atmosféru.

10 Uran Sedmá planeta sluneční soustavy o hmotnosti 14,7 hmotností Země.Má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 2, km kolem Slunce jednou za 84 let. Má silné magnetické pole, kolem sebe soustředí tenké tmavé prstence o šířce několika kilometrů oddělené tisíci kilometry prázdného prostoru. Uran má 15 měsíců. Byl objeven roku 1781 F. W. Herschelem. Sedmá planeta sluneční soustavy o hmotnosti 14,7 hmotností Země.Má rovníkový průměr km a obíhá ve střední vzdálenosti 2, km kolem Slunce jednou za 84 let. Má silné magnetické pole, kolem sebe soustředí tenké tmavé prstence o šířce několika kilometrů oddělené tisíci kilometry prázdného prostoru. Uran má 15 měsíců. Byl objeven roku 1781 F. W. Herschelem.

11 Neptun Osmá planeta sluneční soustavy. Neptun má hmotnost 17,2 hmotnosti Země s rovníkovým průměrem km. Obíhá ve střední vzdálenosti 4,5.109 km od Slunce jednou za 165 let. Teplota na povrchu je -220 °C. Neptun má 8 měsíců a je obklopen soustavou tenkých prstenců s proměnnou hustotou. Existenci Neptunu předpověděli z jeho gravitačního působení na Uran U. J. J. Le Verrier a J. C. Adams a na základě jejich výpočtů byl nalezen roku 1846 J. G. Gallem. Osmá planeta sluneční soustavy. Neptun má hmotnost 17,2 hmotnosti Země s rovníkovým průměrem km. Obíhá ve střední vzdálenosti 4,5.109 km od Slunce jednou za 165 let. Teplota na povrchu je -220 °C. Neptun má 8 měsíců a je obklopen soustavou tenkých prstenců s proměnnou hustotou. Existenci Neptunu předpověděli z jeho gravitačního působení na Uran U. J. J. Le Verrier a J. C. Adams a na základě jejich výpočtů byl nalezen roku 1846 J. G. Gallem.

12 Pluto Nejvzdálenější planeta sluneční soustavy o hmotnosti 0,002 3 hmotnosti Země.Pluto má průměr asi km a obíhá ve střední vzdálenosti 5,9.109 km od Slunce za 248,5 let. Nad povrchem planety je řídká atmosféra tvořená převážně methanem. Pluto má kolem sebe slabý prstenec. Následkem velké výstřednosti dráhy je Pluto někdy blíže ke Slunci než Neptun, děje se to od roku 1979 do roku Pluto byl objeven roku V roce 1978 byl nalezen též jeho průvodce Charon, který je desetkrát méně hmotný než Pluto. Charon má průměr asi km, obíhá ve vzdálenosti sedmi poloměrů Pluta. Obě tělesa mají pravděpodobně vázanou rotaci, tvoří takzvanou dvoj planetu. Nejvzdálenější planeta sluneční soustavy o hmotnosti 0,002 3 hmotnosti Země.Pluto má průměr asi km a obíhá ve střední vzdálenosti 5,9.109 km od Slunce za 248,5 let. Nad povrchem planety je řídká atmosféra tvořená převážně methanem. Pluto má kolem sebe slabý prstenec. Následkem velké výstřednosti dráhy je Pluto někdy blíže ke Slunci než Neptun, děje se to od roku 1979 do roku Pluto byl objeven roku V roce 1978 byl nalezen též jeho průvodce Charon, který je desetkrát méně hmotný než Pluto. Charon má průměr asi km, obíhá ve vzdálenosti sedmi poloměrů Pluta. Obě tělesa mají pravděpodobně vázanou rotaci, tvoří takzvanou dvoj planetu.

13 Planeta Země

14

15 Jediným známým místem v celé Sluneční soustavě, kde existuje život je planeta Země. Od ostatních planet se liší hlavně tím, že se na ní nalézá voda v kapalném stavu, jenž zakrývá 2/3 povrchu planety. Atmosféra Země je v celé Sluneční soustavě jedinečná, protože se v ní nalézá kyslík a 5 km silná ozonosféra, která brání pronikáním smrtícímu záření z vesmíru (ultrafialové paprsky aj.) Rotace Země naklonění zemské osy (23,5°) a vyvážená vzdálenost od Slunce zabraňují extrémním teplotám, které panují například na Měsíci. Další zásluha sklonu zemské osy a oběhu kolem Slunce je střídání čtyř ročních období. Jedinou přirozenou družicí Země je Měsíc. Jediným známým místem v celé Sluneční soustavě, kde existuje život je planeta Země. Od ostatních planet se liší hlavně tím, že se na ní nalézá voda v kapalném stavu, jenž zakrývá 2/3 povrchu planety. Atmosféra Země je v celé Sluneční soustavě jedinečná, protože se v ní nalézá kyslík a 5 km silná ozonosféra, která brání pronikáním smrtícímu záření z vesmíru (ultrafialové paprsky aj.) Rotace Země naklonění zemské osy (23,5°) a vyvážená vzdálenost od Slunce zabraňují extrémním teplotám, které panují například na Měsíci. Další zásluha sklonu zemské osy a oběhu kolem Slunce je střídání čtyř ročních období. Jedinou přirozenou družicí Země je Měsíc.

16 Pohyby Země Země se při pohledu ze severní polokoule otáčí proti směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu, jedno otočení kolem vlastní osy se nazývá sluneční den a trvá 24 hodin. Zároveň Země obíhá ve stejném smyslu kolem Slunce a posune se o malý kousek na oběžné dráze. To znamená, že se Země dostane do stejné polohy vůči hvězdám za kratší dobu, než je den slunečný, a sice za tzv. hvězdný den, který trvá 23 hodin 56 minut a 4,9 sekund. Hvězdy se tedy každý den objevují na obloze o čtyři minuty dříve. Země se při pohledu ze severní polokoule otáčí proti směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu, jedno otočení kolem vlastní osy se nazývá sluneční den a trvá 24 hodin. Zároveň Země obíhá ve stejném smyslu kolem Slunce a posune se o malý kousek na oběžné dráze. To znamená, že se Země dostane do stejné polohy vůči hvězdám za kratší dobu, než je den slunečný, a sice za tzv. hvězdný den, který trvá 23 hodin 56 minut a 4,9 sekund. Hvězdy se tedy každý den objevují na obloze o čtyři minuty dříve.

17 Oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní 6 hodin 9,54 sekundy a nazývá se siderický nebo také hvězdný. Délka oběžné dráhy Země kolem Slunce je 940 milionů kilometrů, za hodinu tedy Země urazí něco kolem 107 tisíc kilometrů, což znamená, že Země se pohybuje kolem Slunce průměrnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu. Rychlost Země se v jednotlivých místech oběžné dráhy mění, z druhého Keplerova zákona vyplývá, že planety se v perihéliu (přísluní) pohybují rychleji než v aféliu (odsluní). Protože počet otočení Země kolem vlastní osy v době dokončení siderického roku není úplný, zbývá každý rok šest hodin a tento den je znám jako 29. únor a objevuje se v našem kalendáři každý čtvrtý rok. Přestupný je každý rok, jehož letopočet je dělitelný čtyřmi. Výjimkou jsou roky které končí dvěma nulami (1700, 1800, 1900). Další výjimkou je, že roky končící dvěma nulami, které jsou zároveň dělitelné čtyřmi, přestupné jsou (1600, 2000, 2400). Oběh kolem Slunce trvá Zemi 365 dní 6 hodin 9,54 sekundy a nazývá se siderický nebo také hvězdný. Délka oběžné dráhy Země kolem Slunce je 940 milionů kilometrů, za hodinu tedy Země urazí něco kolem 107 tisíc kilometrů, což znamená, že Země se pohybuje kolem Slunce průměrnou rychlostí 30 kilometrů za sekundu. Rychlost Země se v jednotlivých místech oběžné dráhy mění, z druhého Keplerova zákona vyplývá, že planety se v perihéliu (přísluní) pohybují rychleji než v aféliu (odsluní). Protože počet otočení Země kolem vlastní osy v době dokončení siderického roku není úplný, zbývá každý rok šest hodin a tento den je znám jako 29. únor a objevuje se v našem kalendáři každý čtvrtý rok. Přestupný je každý rok, jehož letopočet je dělitelný čtyřmi. Výjimkou jsou roky které končí dvěma nulami (1700, 1800, 1900). Další výjimkou je, že roky končící dvěma nulami, které jsou zároveň dělitelné čtyřmi, přestupné jsou (1600, 2000, 2400).

18 Pomyslná osa Země je skloněná o 23,5 stupně a během pohybu Země kolem Slunce se její sklon nemění. A právě tyto dva jevy mají za následek střídání ročních obdobích. Jaké roční období na té které polokouli nastává, závisí hlavně na úhlu, pod kterým dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. V červenci, kdy je Země v odsluní (152.1 milionů kilometrů) a zemská osa přikloněna ke Slunci, nastává tedy na severní polokouli léto. Sluneční paprsky v letě dopadají na zemský povrch kolměji a zároveň po delší dobu a tím dodají zemskému povrchu více energie než je tomu v zimě. V lednu, kdy nastává na severní polokouli zima, je Země Slunci nejblíže (147.1 milionů kilometrů), ale sluneční paprsky dopadají na zemský povrch více zešikma. Pomyslná osa Země je skloněná o 23,5 stupně a během pohybu Země kolem Slunce se její sklon nemění. A právě tyto dva jevy mají za následek střídání ročních obdobích. Jaké roční období na té které polokouli nastává, závisí hlavně na úhlu, pod kterým dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. V červenci, kdy je Země v odsluní (152.1 milionů kilometrů) a zemská osa přikloněna ke Slunci, nastává tedy na severní polokouli léto. Sluneční paprsky v letě dopadají na zemský povrch kolměji a zároveň po delší dobu a tím dodají zemskému povrchu více energie než je tomu v zimě. V lednu, kdy nastává na severní polokouli zima, je Země Slunci nejblíže (147.1 milionů kilometrů), ale sluneční paprsky dopadají na zemský povrch více zešikma.

19 Třetí a poslední pohyb Země je spolu se solárním systémem v rámci Mléčné dráhy. Stejně jako Měsíc obíhá kolem Země, obíhá Slunce společně s ostatními hvězdami kolem zhuštěného středu Mléčné dráhy. Sluneční soustava se otočí kolem středu Mléčné dráhy asi za 220 milionů let. Země obíhá rychlostí 249 kilometrů za sekundu ve vzdálenosti 2/5 od středu Mléčné dráhy. Třetí a poslední pohyb Země je spolu se solárním systémem v rámci Mléčné dráhy. Stejně jako Měsíc obíhá kolem Země, obíhá Slunce společně s ostatními hvězdami kolem zhuštěného středu Mléčné dráhy. Sluneční soustava se otočí kolem středu Mléčné dráhy asi za 220 milionů let. Země obíhá rychlostí 249 kilometrů za sekundu ve vzdálenosti 2/5 od středu Mléčné dráhy.

20 Precese Zemská osa je sice skloněná o 23,5 stupně a vzhledem k rovině ekliptiky se její sklon nemění, avšak úplně v klidu není. Země se chová jako volný setrvačník (káča-hračka), na který působí přitažlivé síly Měsíce, Slunce a ostatních planet. Ve chvíli, kdy není její osa (žlutě) svislá a tedy její směr se neshoduje s gravitační silou, začne se osa káči otáčet kolem svislé zelené osy a opisuje plášť kužele, který je vlevo nahoře lehce naznačen. Tento pohyb je označován jako precese. Zemská osa je sice skloněná o 23,5 stupně a vzhledem k rovině ekliptiky se její sklon nemění, avšak úplně v klidu není. Země se chová jako volný setrvačník (káča-hračka), na který působí přitažlivé síly Měsíce, Slunce a ostatních planet. Ve chvíli, kdy není její osa (žlutě) svislá a tedy její směr se neshoduje s gravitační silou, začne se osa káči otáčet kolem svislé zelené osy a opisuje plášť kužele, který je vlevo nahoře lehce naznačen. Tento pohyb je označován jako precese.

21 Základní údaje o Zemi Střední vzdálenost Země od Slunce 149,60 mil. km (1 astronomická jednotka) Afélium (odsluní)152,10 mil. km Perihélium (přísluní)147,09 mil. km Průměr kolem rovníku12756,20 km Hmotnost5,97 × kg Hustota5,515 g×cm -3 Objem108,32 × km 3 Oběžná doba hvězdného roku365,26 dne Oběžná doba tropického roku365,24 dne Excentricita oběžné dráhy0,017 Sklon oběžné dráhy vzhledem k ekliptice 0,00° Průměrná oběžná rychlost Země29,78 km×s -1 Sklon zemské osy23,45°

22 Měsíc

23 Měsíc Dodnes se nám však nepodařilo zjistit původ Měsíce. Možné hypotézy jsou, že vznikl jako hmota Země a byl z ní vytržen, nebo že vznikl společně se Zemí, nebo že byl vytvořen jiné části sluneční soustavy a Země jej zachytila. Případně že se těleso o velikosti Marsu srazilo se vznikající Zemí a materiál z obou těles se promísil a vznikl z něj Měsíc (toto by vysvětlovalo odlišné chemické složení Měsíce a Země). Dodnes se nám však nepodařilo zjistit původ Měsíce. Možné hypotézy jsou, že vznikl jako hmota Země a byl z ní vytržen, nebo že vznikl společně se Zemí, nebo že byl vytvořen jiné části sluneční soustavy a Země jej zachytila. Případně že se těleso o velikosti Marsu srazilo se vznikající Zemí a materiál z obou těles se promísil a vznikl z něj Měsíc (toto by vysvětlovalo odlišné chemické složení Měsíce a Země).

24 Jelikož poměr hmotností Měsíce a Země je 1:81 (ostatní měsíce mají hmotnost aspoň tisíckrát menší než jejich planeta), hovoří spíše astronomové o dvojplanetě než o planetě s měsícem. Měsíc nám ukazuje stále stejnou stranu, tzn. že doba jeho rotace okolo osy je přesně stejně dlouhá jako doba oběhu okolo Země, má tzv. vázanou rotaci. Díky pomalé rotaci jsou na měsíčním povrchu velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. V noci klesá teplota až na -160°C, ve dne stoupne přibližně na +117°C. Měsíční přitažlivost (resp. její změna se vzdáleností od Měsíce) také způsobuje slapy, které se projevují změnou mořské hladiny Země o několik metrů. Slapové účinky má na oceány i Slunce, avšak v menší míře. Slapy od Měsíce a Slunce se posilují, když obě tělesa leží spolu se Zemí na jedné přímce, tedy při novu a úplňku; naopak při měsíčních čtvrtích se zeslabují. Jelikož poměr hmotností Měsíce a Země je 1:81 (ostatní měsíce mají hmotnost aspoň tisíckrát menší než jejich planeta), hovoří spíše astronomové o dvojplanetě než o planetě s měsícem. Měsíc nám ukazuje stále stejnou stranu, tzn. že doba jeho rotace okolo osy je přesně stejně dlouhá jako doba oběhu okolo Země, má tzv. vázanou rotaci. Díky pomalé rotaci jsou na měsíčním povrchu velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. V noci klesá teplota až na -160°C, ve dne stoupne přibližně na +117°C. Měsíční přitažlivost (resp. její změna se vzdáleností od Měsíce) také způsobuje slapy, které se projevují změnou mořské hladiny Země o několik metrů. Slapové účinky má na oceány i Slunce, avšak v menší míře. Slapy od Měsíce a Slunce se posilují, když obě tělesa leží spolu se Zemí na jedné přímce, tedy při novu a úplňku; naopak při měsíčních čtvrtích se zeslabují.

25 Měsíc při částečném zatmění

26 Měsíc při úplném zatmění

27 Zatmění Na obloze můžeme občas pozorovat zatmění Slunce nebo Měsíce. Zatmění Měsíce nastává, jestliže se Měsíc dostane do stínu Země, při zatmění Slunce dopadne naopak na naši Zemi jeho stín. U ostatních nebeských těles, když se dostanou do stínu jiného nebeského tělesa, používáme termín zákryt. Astronomové rozlišují tři druhy zatmění Měsíce: Na obloze můžeme občas pozorovat zatmění Slunce nebo Měsíce. Zatmění Měsíce nastává, jestliže se Měsíc dostane do stínu Země, při zatmění Slunce dopadne naopak na naši Zemi jeho stín. U ostatních nebeských těles, když se dostanou do stínu jiného nebeského tělesa, používáme termín zákryt. Astronomové rozlišují tři druhy zatmění Měsíce: úplné úplné částečné částečné polostínové, které je velice těžko pozorovatelné, Měsíc prochází polostínem Země polostínové, které je velice těžko pozorovatelné, Měsíc prochází polostínem Země

28 Základní údaje Vzdálenost od Slunce km Doba oběhu siderická 27,322 dne synodická 29,530 dne Střední oběžná rychlost 1,023 km.s-1 Sklon dráhy 5° 09' Výstřednost dráhy 0,0549 Otočka kolem osy 27,322 dne Sklon rotační osy 6° 41' Průměr rovníkový km polární km Hmotnost 0, kg Hustota kg.m-3 Střední teplota -160°C až 117°C


Stáhnout ppt "Ještě ve středověku se lidé domnívali, že Země je středem vesmíru a že kolem ní obíhají planety a hvězda Slunce. Později se však ukázalo, že Země je jednou."

Podobné prezentace


Reklamy Google