Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Terezín Místo spojené s holocaustem Ž id ů za 2.sv ě tové 2.sv ě tové války.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Terezín Místo spojené s holocaustem Ž id ů za 2.sv ě tové 2.sv ě tové války."— Transkript prezentace:

1 Terezín Místo spojené s holocaustem Ž id ů za 2.sv ě tové 2.sv ě tové války

2 Obsah Ž idé v Evrop ě Holocaust Mapa protektorátu Č echy a Morava M ě sto Terezín Ghetta v Č esku Terezínské ghetto Osobnosti, které se zapsaly do historie ghetta D ů le ž itá data

3 Ž idé Ž idé v Evrop ě • Ž idé jsou malý, rozptýlený národ. Až Až na jednu výjimku jsou Ž idé v ka ž dé zemi, ve které ž ijí, nevelkou menšinou a skoro všude tvo ř í v ě tšinu z nich p ř ist ě hovalci č i d ě ti a vnukové p ř ist ě hovalc ů. Abychom porozum ě li sou č asnému rozmíst ě ní Ž id ů v Evrop ě, je nezbytné, abychom m ě li hlubší p ř ehled ž idovských d ě jin. Zásadní protnutí ž idovských a evropských d ě jin nastalo v roce 63 p ř.o.l., kdy byla Judea pod ř ímskou správou. Ř ímské Imperium bylo takté ž jedna z prvních evropských diaspor na jejím ž území ž ilo po zni č ení Jeruzaléma v r. 70 p ř ibli ž n ě 4 miliony ž id ů. Velmi neblahý vliv na vývoj ž idovské spole č nosti m ě lo p ř ijetí K ř es ť anství za státní nábo ž enství ř ímského císa ř ství ve 4. století. Judaismus se spolu s pohanskými kulty stal ob ě tí represí a útlaku. Situace se zhoršila na po č átku 5. století, kdy byli Ž idé vykázání z ve ř ejných ú ř ad ů a armády, byla zrušena pravomoc ž idovských soud ů, zákaz vlastnit otroky, aj. Na po č átku 7. století bylo v n ě kterých království na ř ízeno pok ř t ě ní všech Ž id ů. Ž ivot Ž id ů v Evrop ě tehdy dosáhl nejni ž ší úrovn ě.

4 Judaismus •Je to tradiční židovské náboženství vycházející z hebrejské bible (odpovídá přibližně Starému zákonu) a náboženských komentářů. Věří v jediného Boha, jenž stvořil svět a Židy, jako svůj vyvolený národ, osvobodil z egyptského otroctví. Odchod Židů z Egypta se nazývá exodus. Za zakladatele židovského národa je považován již zmíněný Abraham. Jedním z hlavních proroků judaismu je Mojžíš. Judaismus hlásá, že se jednou na Zemi objeví Mesiáš, jenž Židy shromáždí v zaslíbené zemi a znovu vybuduje Jeruzalémský chrám. V něm se nacházela Schrána smlouvy obsahující desky s Deseti přikázáními. Učiteli judaismu jsou rabíni a za střed judaistické kultury a náboženství se považuje rodina. Centrálním textem judaismu je tóra, což se někdy překládá jako zákon. Jde o prvních pět knih bible, které se nazývají Pět knih Mojžíšových nebo řecky Pentateuch. V těchto spisech je popsáno stvoření světa, příběhy praotců, smlouva Hospodina s Abrahámem, pobyt Izraelců v Egyptě a jejich odchod z otroctví pod vedením Mojžíše, seslání desatera na Sinaji a příchod Izraelitů do zaslíbené země. Vedle těchto vyprávění obsahují základní liturgické a právní předpisy a několik básnických pasáží. Kromě tóry tvoří židovský kánon ještě tzv. Proroci, sbírka legend, historických záznamů a proroctví. Třetím okruhem židovské bible jsou Spisy, různé knihy moudrostí, poezie a dalších vyprávění. Židovský Bůh je Jehova, jak ho v 15. století přeložili západní učenci z psané hebrejštiny, v níž se zapisuje jako sled souhlásek JHVH. Židé, kteří Boha nazývali Adonai („Pán“), považovali boží jméno za příliš posvátné, než aby se smělo přímo vyslovit. ( Dnes se dává přednost tvaru Jahve.) Židé uchovávají své svaté texty na pergamenových svitcích, které jsou pietně uloženy v nádherných skříňkách, umístěných v čele synagógy ve svatostánku zakrytém bohatě zdobenou oponou. Při bohoslužbách z těchto svitků předčítají vyvolení muži. •Otázka do testu: Popiš Judaismus. Jak se jmenuje bůh? Jak se jmenuje posvátná kniha?

5 Středověk Z náboženských důvodů byli často pronásledováni ; nesměli vykonávat některá povolání a byli soustředěni ve zvláštních čtvrtích, z nichž se nesměli stěhovat, přestože jejich počet narůstal. Tyto čtvrtě se nazývali GHETTA. Největší byla ghetta v Itálii (Benátky, Řím), v Německu ( Frankfurt nad Mohanem) a v českých zemích ( Praha). Z Anglie byli v roce 1290 všichni Židé vypovězeni a směli se vrátit až v 17. století, ze Španělska byli v 16. století úplně vyhnáni nebo násilně obraceni na katolickou víru. V 19. století Židé v řadě evropských zemí postupně získávali občanské svobody, což jim umožnilo opustit fyzické i kulturní ghetto a zapojit se do politického i kulturního života většinové společnosti. To však současně znamenalo začátek rozsáhlé ASIMILACE. Mnozí Židé přejímali identitu národních společenství, v nichž žili, a často úplně opouštěli náboženství, jemuž zůstali jejich předkové věrni po tisíciletí

6 Židé v Čechách Postavení Židů v Českém království právně určil král Přemysl Otakar II., který roku 1254 vydal Židovská statuta (Statuta Judaeorum). Na základě těchto výsad, majících platnost zákona, byli Židé poddáni přímo panovníkovi, který je chránil, sliboval svobodu náboženského života a povoloval obchod s penězi. Ale za všechny tyto výsady musela židovská obec platit vysoké daně a poskytovat mu půjčky. Podle oněch Židovských Statut byl jakýkoli útok proti Židům chápán jako útok proti samotnému králi a jeho zájmům. Každý, kdo jakkoliv ublížil Židovi, či ho dokonce zabil, musel zaplatit vysokou pokutu do panovnické pokladny a navíc ještě zaplatit odškodné postiženému. Dalo by se tedy říci, že židovské obyvatelstvo bylo v Českém království dobře právně zabezpečeno. Ale každý nový panovník musel výsady Statutu znovu potvrdit. Zato postoj Karla IV. k protižidovským bouřím není tak jasný. Na jedné straně nevěřil báchorkám o židovských travičích a jiným pomluvám útočících proti nim, ale na druhé straně ponechával útokům na Židy v německých oblastech říše volné pole, nikoliv ale v českých zemích. Hlavním nositelem protižidovských nálad byla katolická církev. Roku 1349 vyšla tzv. Arnoštova statuta z podnětu pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Obsahují žaloby na „Kristovy vrahy“, současně ale varují před zbytečnými srážkami mezi křesťany a Židy.

7 Protektorát Čechy a Morava Židovská komunita ani v předválečném Československu netvořila početnou menšinu, ale disponovala značnou ekonomickou silou, zahrnující významné průmyslové a obchodní podniky. I méně majetní jednotlivci podporovali činnost mnoha židovských spolků, sdružení a zejména Židovských náboženských obcí, které v předválečných letech velmi prosperovaly. Holocaust přežilo necelých 10 procent českých a slovenských Židů, jejichž majetek byl úplně zabaven, a to jak na území takzvaného Protektorátu tak ve "Slovenském štátě". Ze 120 tisíc Židů žijících před válkou na území Čech a Moravy zahynulo 80 tisíc v koncentračních táborech, 20 tisícům se podařilo utéct před vlnou deportací a z 20 tisíc lidí, kteří holocaust přežili, většina emigrovala v letech 1948 a Z majetku, který po sobě zanechali oběti holocaustu, tvořila po válce značnou část především takzvaná odúmrť - neboli majetek bez dědiců, připadající státu. Pro ty co přežili, byla sice takzvanými Benešovými dekrety obnovena vlastnická práva, ale navrácení majetku zabránily únorové události a nástup komunismu. Hromadné a vyvražďování Židů nacisty (holocaust) započalo po 1. lednu 1942, když byly na schůzce pohlavárů nacistické éry dohodnuty podrobné podmínky takzvaného "konečného řešení židovské otázky" dané Postupimskou dohodou. Daleko dřív - v červnu 1939, začaly v "Protektorátu Čechy a Morava" platit Norimberské zákony a Židé - občané "druhého" řádu, byli postupně omezováni ve všech právech, včetně práva na majetek. Od podzimu 1941 byli pak Židé hromadně transportováni do ghett na východ (po zřízení terezínského ghetta také do Terezína) a po zmíněném datu o organizaci holocaustu pak z ghett do vyhlazovacích táborů. O tom, kdo má být za Žida považován, existovaly podrobné předpisy, které vycházejí z Norimberských zákonů. Otázka do testu: Co to byly Norimberské zákony?

8 2. světová válka •Obyvatelé protektorátu buď prokázali "árijský" původ a nebo museli být evidováni u své náboženské obce. Vyhlazování Židů předcházel důsledně promyšlený systém na soustředění a evidenci židovského majetku. Už podle nařízení říšského protektora z června 1939 se Židům, židovským podnikům a židovským osobním sdružením povolilo nakládat s nemovitostmi pouze s písemným schválením příslušného obrlandrátu. To znamenalo, že bez svolení nebylo možné s nemovitostí nakládat, prodat ji ani darovat. Možné ale například bylo exekucí nebo zástavou nemovitosti splatit dluh árijskému věřiteli. Zemědělské a lesní pozemky byly Židé podle zmíněného nařízení povinni přihlásit příslušnému obrlandrátu. Pro Židy pak začal platit zákaz pozemky kupovat, najímat je, nebo zřizovat hospodářské závody. V lednu 1940 sice ještě neplatil,(tak jako na území Německa), nucený prodej židovské nemovitosti, ale podle nařízení protektora bylo možné zakázat provoz židovského podniku a nařídit jeho likvidaci. Nařízením a prováděcími výnosy protektorátních ministerstev o vyřazování Židů z hospodářství protektorátu, nařízením o odejmutí nájemních místností pro živnost i zákazem zakládat obchodní společnosti a disponovat vklady a majetkem, zanikaly postupně židovské firmy, obchody a společnosti. Prováděcí vyhláškou říšského Ministerstva financí byly v roce 1940 Židům zablokovány účty v bankách. Všechny platby - důchody, platy, honoráře, splátky dluhu i loterijní výhry bylo možné Židům vyplatit pouze poukazem na vázaný účet. (I při výplatě loterijní výhry musel občan protektorátu prokázat árijský původ, jedině pak mu byla výhra vyplacena, v opačném případě byla zaslána na jeho vázaný účet). Ze všech svých účtů dohromady si pak jejich majitel mohl vybrat nejvýše korun týdně na obživu pro celou rodinu. Zlato a šperky byly Židům odnímány už po 15. březnu 1939 gestapem, z jejichž trezorů byly od roku 1941 (nařízením Reinharda Heydricha) zasílány do berlínské říšské pokladny. Současně byli Židé i židovské firmy od roku 1939 povinny přihlásit drahé kovy u Národní banky a o půl roku později následoval pro Židy příkaz povinného prodeje zlata a šperků obchodní společnost Hadega. Ta podléhala přímému dozoru úřadu protektora a peníze z prodeje, stanovené na minimální cenu, pak prodejcům posílala na účet, s nímž, jak už bylo řečeno nebylo možné disponovat. V roce 1941 byly tři miliony korun z tohoto prodeje převedeny prostřednictvím Zentralstelle fur judische Auswanderung (Úřadu, který se zabýval takzvaným řešením židovské otázky, jímž mělo být vystěhování Židů z protektorátu) na takzvaný Vystěhovalecký fond, z něhož mělo být, jak se v té době domnívali i sami Židé, hrazeno jejich "vystěhování" z území patřícího "říši".

9 Holocaust •Ghetta, kam byly celé rodiny vystěhovány pouze s nejnutnějšími potřebami (50 kilogramy na osobu) a kde - ač v neuvěřitelně špatných podmínkách ještě byl život, byla pro mnohé poslední zastávkou před transportem do táborů s plynovými komorami. Hodnota movitého majetku, který po sobě Židé zanechali, a který zůstal v rukou okupační správy, činila (včetně peněz z vázaných účtu) dva miliony říšských marek. Ke stupňujícím se represím vůči Židům, ještě před započetím jejich hromadného vyvražďování, patřila vedle omezení na majetku i řada jiných protektorátních opatření, nemajících do té doby v novověké historii lidstva obdoby. Podle vládních nařízení o začleňování Židů do práce nesměl být už od července 1939 Žid činný například v soudnictví nebo ve veřejné správě. Podle pozdějších nařízení mohl být zaměstnán pouze s povolením úřadu práce, neměl nárok na nemocenskou dávku, nepřípustné (pod pokutou 100 tisíc korun) bylo přiznat Židům odměny, třináctý plat, nebo nárok na dovolenou. Výpověď bylo možné dát židovskému zaměstnanci ke konci následujícího dne. Židé směli vykonávat pouze řemeslnou práci, na níž byli povinni se přeškolovat. Brzy po obsazení republiky se v rámci "řešení styku árijského a židovského obyvatelstva" objevily v úřadech, bankách a jiných veřejných místnostech cedule, označující vymezenou hodinu, kdy si zde Žid smí vyřídit své záležitosti. Určen musel být čas v době nejmenší návštěvnosti. Od října 1941 nesměl Žid podle nařízení říšského ministra vnitra opustit bez povolení obecní obvod svého bydliště. V té době se už pro obyvatele "druhého řádu" uzavřely školy, divadla, kina, kavárny i restaurace a ani děti, pokud dovršily šestý rok, nesměly na veřejnost bez žluté hvězdy s černým označením JUDE. V létě 1942 vydalo Říšské ministerstvo zemědělství a krmiv zákaz prodávat Židům ovoce, zeleninu a maso a pouze Českomoravský svaz zahrádkářů byl splnomocněn k prodeji "hrubší" zeleniny. V této době se už každý obyvatel protektorátu vystavoval nejtěžšímu trestu, pokud by se jakkoliv stýkal se Židem. •Historické výrazy Judejec a Judejci jsou odvozeny od slova Judea. Judea je název geografické oblasti v historické Palestině, stejně jako Samarie a Galileje a jiné oblasti v Palestině. Judejci byli obyvatelé judejských vrchů, které byly obývány v polovině devátého století před n.l. •Otázka do testu: Co to byli ghetta?

10 Holocaust •Prvním programem bylo vyhlazení Ž id ů pod názvem eutanazie T-4 v Brandenbergu na konci roku 1939.Vra ž d ě ní probíhalo jednoduše. Do místnosti se vehnalo Ž id ů a poté se místnost bezpe č n ě uzav ř ela. Ž idé si mysleli, ž e se budou sprchovat, ale místo vody na n ě ze sprch pustili plyn. Stejn ě to vypadalo i v Polsku. •Po tomto incidentu se zkoušely i jiné metody. Výfukové plyny z aut se jeden č as také hojn ě vyu ž ívaly a ka ž dé komando dostalo dva takto upravené vozy. Brzy se však za č aly vyu ž ívat nov ě postavené vyhlazovací tábory, Sobibor, Majdanek, Chelmno, Belzec, Treblinka a Osv ě tim. V zá ř í 1941 bylo v Osv ě timi zplynováno prvních 250 Ž id ů cyklonem B. Prvním dokon č eným vyhlazovacím táborem bylo Chelmno u Lod ž e, kde se za č alo vra ž dit 8.prosince ledna 1942 se ve Wannsee konala sch ů ze vedoucích p ř edstavitel ů SS a NSDAP. Zde se nacisti č tí pohlavá ř i pod vedením Reinharda Heydricha dohodli na kone č ném ř ešení ž idovské otázky a projednali ř ízení celé akce. •Otázka do testu: Co je to holocaust?

11 Mapa protektorátu Č echy Č echy a Morava Terezín

12 M ě sto M ě sto Terezín •Císa ř ským patentem z roku 1782 byl Terezín prohlášen svobodným královským m ě stem. Ve skute č nosti bylo m ě sto pod ř ízeno vojenským pot ř ebám, k oble ž ení však nikdy nedošlo. Pevnostní statut m ě sta byl zrušen v roce •Pevnost Terezín le ž í v rovinatém úrodném kraji, 60 kilometr ů severn ě od Prahy, poblí ž soutoku ř ek Labe a Oh ř e. V roce 1780 byla zalo ž ena císa ř em Josefem II. jako mohutný pevnostní systém bránící severozápadní p ř ístupy do Č ech. Jádrem pevnostního systému je Hlavní pevnost s m ě stem uprost ř ed a p ř edsunutá Malá pevnost. V č ervnu 1790, necelých 10 let po polo ž ení základního kamene, byla pevnost prohlášena za bojeschopnou. •Otázka do testu: jak se jmenoval hlavní koncentra č ní tábor pro Ž idy?

13 Ghetta v Č esku

14 Terezínské ghetto •Ve druhé polovin ě roku 1941 vstoupilo "kone č né ř ešení ž idovské otázky", jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Ž id ů, do záv ě re č né fáze. Zapo č ala jejich masová likvidace, nejprve na okupovaných územích tehdejšího Sov ě tského svazu. Provedením tohoto úkolu byly pov ěř eny SS a jim pod ř ízené policejní slo ž ky. Koordinátorem se stal šéf Hlavního ú ř adu ř íšské bezpe č nosti (RSHA) Reinhard Heydrich, který k tomu dne 31. č ervence 1941 obdr ž el oficiální pov ěř ení od Hermanna Göringa, jako p ř edsedy Ministerské rady pro obranu ř íše a Hitlerova zástupce. Hitler byl netrp ě livý a ž ádal, aby co nejd ř íve byly zbaveny Ž id ů N ě mecko, Rakousko a Protektorát Č echy a Morava. Dne 27. zá ř í 1941 nastoupil Reinhard Heydrich do funkce zastupujícího ř íšského protektora. Znamenalo to i vystup ň ování proti ž idovských opat ř ení a urychlení p ř íprav k z hájení nové fáze "kone č ného ř ešení" na území protektorátu. •Heydrich v ě noval "kone č nému ř ešení" jednu z prvních porad svého neju ž šího štábu dne 10. ř íjna Bylo na ní rozhodnuto, aby n ě kolik tisíc Ž id ů z protektorátu bylo deportováno do ghett v Lod ž i a Minsku, další pak byli nejprve soust ř ed ě ni v ghettu na území č eských zemí. Za nejvhodn ě jší místo pro tento ú č el byl ozna č en Terezín. Toto rozhodnutí pak bylo definitivn ě potvrzeno na další porad ě 17. ř íjna •Otázka do testu: Co to bylo kone č né ř ešení Ž idovské otázky?

15 Osobnosti, které se zapsaly do historie ghetta •narozen 1. února roku 1928 v Praze •24. ř íjna 1942 deportován do Terezínského ghetta •zalo ž il a psal č asopis Vedem •28. zá ř í 1944 byl Petr Ginz za ř azen do transportu mí ř ícího do polské Osv ě timi. •zem ř el ve v ě ku šestnácti let. Petr Ginz • narozen 22. b ř ezna 1892 • redaktor Lidových novin • 1943 uv ě zn ě n v Terezín ě • zem ř el 19. ř íjna 1944 v Osv ě timi Karel Polá č ek Pavel Haas

16 Nacisté •narozen 20. dubna 1889 v Rakousku •1923 pokus o p ř evrat •roku 1933 ř íšským kanclé ř em •v roce 1944 p ř e ž il pokus o atentát •1945 zem ř el v berlínském bunkru Adolf Hitler Reinhard Heydrich • narozen 7. b ř ezna 1904 • generál n ě mecké policie • 28. zá ř í 1941 protektorem • zem ř el 4. č ervna 1942 • narozen 19. b ř ezna 1906 • slou ž il v koncentra č ním tábo ř e v Dachau • zem ř el 1. č ervna 1962 Adolf Eichmann

17 Anna Franková •dívka z německé židovské rodiny. Proslavil ji její deník, který dostala ke třináctým naozeninám. Psala si ho během skrývání v Amsterdamu za druhé světové války. Její rodina uprchla do Amsterdamu před nacismem, který získával na síle v Německu, ale neunikli úplně, jelikož Nizozemsko bylo okupováno Německem. Protože se zvyšovalo pronásledování a persekuce Židů, celá rodina se v červenci 1942 ukryla v tajných místnostech kancelářské budovy Otto Franka. Po dvou letech skrývání byla skupina prozrazena a deportována do koncentračních táborů. Anne zemřela na tyfus v táboře Bergen-Belsen. Její otec Otto, který jediný z rodiny přežil a vrátil se do Amsterodamu, našel její deník. Tento unikátní záznam se rozhodl vydat. V češtině kniha získala jméno Deník Anne Frankové.židovskéAmsterdamudruhé světové válkynacismemNěmeckuNizozemskoNěmeckem1942 kancelářské koncentračních táborůtyfusDeník Anne Frankové

18 Staronová synagóga •Postavena ve druhé polovin ě t ř ináctého století ve stylu rané, cisterciácké gotiky, po uvoln ě ní práv za vlády P ř emysla Otakara II. V roce 1358 byla Karlem IV. synagoze ud ě lena korouhev. PřiPři velikono č ních bou ř ích roku 1389 se Staronová synagoga stala sv ě dkem popravy asi ž id ů, kte ř í se sna ž ili dostat do synagogy, ale mnozí z nich zem ř eli v jejím okolí. Roku 1716 dal synagogu obnovit Karel IV. V roce 1883 byla pak synagoga romanticky obnovena architektem Josefem Mockerem. •Otázka do testu: Co je to synagoga, Jmenuj jednu.

19 D ů le ž itá D ů le ž itá data •leden Nástup Hitlera k moci •listopad Norimberské zákony •zá ř í Mnichovská konference •listopad K ř iš ť álová noc •zá ř í sv ě tová válka •b ř ezen vznik protektorátu Č echy a Morava Slovník pojm ů • pogrom - projev nesnášenlivosti • tóra - p ě t knih Moj ž íšových • synagóga - ž idovská modlitebna • rabín - duchovní v ů dce ž idovské obce • šabat - izraelský svátek • antisemitismus – p ř edpojatost, diskriminace

20 Současná světová židovská populace (13 – 14 milionů)

21 Židovská populace dnes Izrael5 600 USA5 200 Francie800 Rusko500 Kanada400 Spoj. král.350 Argentina250 Německo150 Ukrajina150 Austrálie100 Jižní Afrika80 Brazílie80 Bělorusko70 Maďarsko60 Mexiko50

22 Kdo je vlastně Žid? •Podle židovského práva je Židem potomek židovské matky. •Nebo konvertita.

23 Židé dnes •Všichni dnešní Židé tvoří jeden národ. Tento národ pochází z jednoho rodu, rodu Izraele, z něhož pochází Jakub, syn Izáka, syn Abraháma, jak je uvedeno v Bibli ve Starém zákoně. •Židé se dnes dělí do dvou hlavních částí. Sefardská část a část Aškenázi. Sefardští Židé jsou semitskými potomky těch, kteří po exodu z Palestiny obývali středověké Španělsko (hebrejsky Sefarad) a rozšířili se dále do západní Evropy. Jejich počet byl v šedesátých letech minulého století odhadnut na půl milionu. Podíl Aškenázi na světovém židovstvu byl v tu samou dobu odhadnut na 11 milionů. Bible hovoří o lidu Askhenaz, který žije kdesi v dnešní Arménii. Devadesát pět procent současných Židů žijících nejen v Izraeli, ale i celém světě, netvoří nikdo jiný než potomci tureckého kmene Chazarů.

24 Izraelsko-palestinský konflikt •Izraelsko-palestinský konflikt, jakožto součást arabsko-izraelského konfliktu je jednou z nejproblematičtějších událostí druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho počátek se datuje přibližně ke konci 19. století, kdy docházelo k prvnímu většímu osidlování Země izraelské, která je označovaná také jako Palestina. Mezi jeho klíčové sporné otázky patří Jeruzalém, palestinští uprchlíci, izraelské osady, bezpečnost, hranice a mezinárodní status a rozdělení vodních zdrojů.arabsko-izraelského konfliktu století19. stoletíZemě izraelskéPalestinaJeruzalém •Historická Palestina nebyla nikdy jednotná. Společně tu existovalo více městských států a útvarů odlišných etnických skupin. V Palestině žily a přes její území prošly semitské kmeny jako Kanaáni, Asyřané, Féničané, Egypťané, Arabové a nesemitské jako Filištíni, Chetité, Římané a jiní. Muslimští Arabové nepřišli v šestém století do prázdné, ale do obydlené Palestiny. Usadili se v ní, mísili se s původními obyvateli a asimilovali se. Muslimští Arabové dali Palestincům arabský jazyk, který byl velmi blízký aramejštině, jazyku původních Palestinců, a dali jim také islám, na který velká část Palestinců konvertovala. Mnoho etnických skupin, stejně jako v řadě jiných zemí, se během dlouhé historie v Palestině etablovalo, asimilovalo a vytvořilo dnešní palestinský lid. Palestinci jsou muslimové i křesťané, a máme mnoho palestinských rodin, které se skládají ze dvou vyznání, muslimského i křesťanského. V historii se Palestina nazývala různými jmény. Nejznámější byl název Kanaán neboli země Kanaánů, jak byla uváděna v egyptských dokumentech. Pod jménem Palestina je známá od asyrské obdoby. Sám řecký historik Hérodot používal toto jméno a pod tímto jménem ji známe i v moderní době. Historická Palestina se nikdy v historii nejmenovala Izrael a kromě Bible žádný historický dokument tento název pro Palestinu neuvádí. • : Britský mandát Palestina • První arabsko-izraelská válka, Palestinský exodus, Židovský exodus z arabských zemí a Šestidenní válka.První arabsko-izraelská válkaPalestinský exodusŽidovský exodus z arabských zemíŠestidenní válka • Operace Lítání, První libanonská válka a První intifáda.Operace LítáníPrvní libanonská válkaPrvní intifáda •Otázka do testu. O co jde v Palestinsko-Izraelském konfliktu? Kdo proti komu válčí, proč a jak dlouho?

25 : Britský mandát Palestina •14. května 1948 na základě plánu OSN vyhlásil Izrael nezávislost. V roce 1917 vydal britský ministr zahraničí Arthur Balfour deklaraci, v němž sděluje, že „vláda jejího Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině.“ Po první světové válce došlo k rozpadu Osmanské říše a území současného Izraele, Palestinské autonomie a Jordánska, byla dána do správy Spojenému království, jako protektorát Britský mandát Palestina.V mezidobí došlo k osamostatnění Jordánska, a tak se pro zamýšlený židovský stát připadlo v úvahu pouze území západně od Jordánu.14. května1948vyhlásil Izrael nezávislostArthur Balfourdeklaraciprvní světové válceOsmanské říšeIzraelePalestinské autonomieJordánskaSpojenému královstvíBritský mandát PalestinaJordánu •Během britské správy bylo Arabům i Židům umožněno se částečně podílet na správě Mandátu. Arabové sice působili na některých úřednických místech, avšak odmítli se podílet na vzniku nového legislativního orgánu, a tak se do značné míry odřízli od vlivu na dění v Mandátu.Během správy zavedli Britové kvóty pro židovské imigranty, které vyvrcholily v roce 1939 přijetím Bílé knihyBílé knihy •Otázka do testu: Kdy vyhlásil Izrael samostatnost?

26 •Armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak Válku za nezávislost.Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako Zelená linie. Jordánsko anektovalo území Judeje a Samaří, známé spíše jako Západní břeh Jordánu, a Východní Jeruzalém. Egypt převzal kontrolu nad Pásmem Gazy. Krátce před válkou a během ní došlo k masivnímu arabskému exodu do sousedních arabských zemí, podle odhadů OSN na 711 tisíc Arabů, tj. zhruba 80 % dřívější arabské populace. Arabové, kteří zůstali byli začleněni do nového státu, zatímco ti, kteří odešli byli označeni jako uprchlíci bez práva návratu. Arabské země, kde se uprchlíci nacházeli však nepodnikly žádná opatření vedoucí k jejich začlenění a naopak je udržovali v uprchlických táborech, využívali je jako politický trumf a uměle v nich vyvolávali nenávist vůči Izraeli.Válku za nezávislostZelená linie JordánskoJudeje a SamaříZápadní břeh Jordánu Východní JeruzalémEgyptPásmem Gazy •Z území okupovaných Egyptem a Jordánskem do Izraele vyráželi tzv. fedajíni, kteří podnikali útoky na izraelské cíle a obyvatelstvo.V roce 1959 došlo k založení teroristické organizace Fatah a v roce 1965 k založení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), jež deklarovala cíl „dosáhnout zničení Izraele“ a v jejíž Národní chartě se až do počátku 90. let uvádělo, že „ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“V tomto období také vzniká označení „Palestinci“, které poprvé použil Jásir Arafat za účelem sjednocení palestinských teroristických organizací, palestinských Arabů, zvýšení nacionálního cítění a nenávisti vůči Izraeli.fedajíni1959Fatah1965Organizace pro osvobození PalestinyJásir Arafat •V květnu 1967 proběhla „šestidenní válka“ - egyptské vojsko překročilo Suez a vyzvalo jednotky OSN, aby se ze Sinaje stáhly. Protože jednotky OSN výzvu uposlechly, vyhlásil Izrael totální mobilizaci. Koncem měsíce vznikl egyptsko-jordánsko-syrsko-irácký vojenský pakt a arabské státy začaly přesouvat k izraelským hranicím své jednotky. 5. června 1967 se proto Izrael rozhodl zaútočit, zničil celé egyptské letectvo a během šesti dnů obsadil Pásmo Gazy, Sinajský poloostrov, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny.1967SuezSinajePásmo GazySinajský poloostrovZápadní břeh JordánuGolanské výšiny •Otázka do testu: Jak dopadla první válka Izraele za nezávislost? Co to byla šestidenní válka?

27 •Z Šestidenní válka důsledku došlo k dalšímu odlivu arabského obyvatelstva. Západní břeh a Pásmo Gazy byly spravovány jako okupovaná území, zatímco východní Jeruzalém byl formálně připojen k Izraeli. Po válce probíhala v Izraeli diskuse jak naložit se získanými územími. Silně levicové strany požadovaly jejich vrácení, zatímco silně pravicové strany o navrácení odmítaly jednat. Nakonec došlo za levicové vlády Ma'arachu k výstavbě prvních osad na strategických územích podél údolí Jordánu. Po válce došlo k velkým investicím jak v Pásmu Gazy, tak na Západním břehu a palestinští Arabové z těchto území získali povolení pro práci v Izraeli, takže došlo k plné zaměstnanosti.Ma'arachupalestinští Arabové •V roce 1970 se v Jordánsku odehrálo tzv. Černé září, během něhož se palestinští Arabové pokusili svrhnout a zabít jordánského krále Husajna. Ten následně nařídil zaútočit na sídla OOP a vyhnal tuto organizaci ze země. OOP se přesunula do Libanonu, odkud útočila na Izrael. K mediálně nejznámějšímu teroristickému útoku došlo během letních olympijských her v Mnichově roku Došlo při něm k únosu a následnému zavraždění 11 izraelských olympioniků. Izrael odpověděl Operací Boží hněv, pokusem izraelské tajné služby Mosad zlikvidovat strůjce mnichovského útoku. V roce 1974 bylo na sedmém arabském summitu v Rabatu určeno OOP jako jediný legitimní zástupce palestinského lidu. V listopadu téhož roku bylo OOP přizváno Valným shromážděním OSN jako pozorovatel. Mezi další teroristické akce s velkou mezinárodní publicitou patřil únos letounu Air France s izraelskými turisty a jeho odlet do Ugandy. Izraelská speciální komanda Sajeret Matkal však při operaci Entebbe všechny cestující osvobodily.Černé záříLibanonuletních olympijských herMnichově1972Operací Boží hněvMosadRabatuAir FranceUgandySajeret Matkaloperaci Entebbe •V důsledku útoků z jižního Libanonu došlo koncem 70. a počátkem 80. let ke konfrontaci s Libanonem.V roce 1978 to byla operace Lítání, kdy IOS zatlačily jednotky OOP až za řeku Lítání. Poté se však stáhly a území kontrolovaly jednotky OSN. Další konfrontací byla první libanonská válka, při níž došlo k úplnému vyhnání OOP z Libanonu. Tato válka a následná izraelská vojenská přítomnost v Libanonu vedla k velkým protestním hnutím v Izraeli a ke vzniku teroristických organizací Hamas a Hizballáh. Obě tyto organizace odmítají jakékoliv územní ústupky ve sporu s Izraelem. Koncem 80. let došlo k palestinskému lidovému povstání zvaného první intifáda.operace LítáníLítáníprvní libanonská válkaHamasHizballáhprvní intifáda •První intifáda, která se také někdy označuje jako válka kamenů, byla vyvrcholením trvalého napětí mezi palestinskými Araby. Rozbuškou se stala dopravní nehoda, při které zahynulo několik Arabů. Následné násilí a nepokoje se brzy z Pásma Gazy přesunuly i na Západní břeh. Oficiálně byla intifáda vedena OOP, ve skutečnosti však byl sám Arafat intifádou překvapen.,Většinou nedocházelo k ozbrojeným bojům. Palestinské akce zahrnovaly porušování veřejného pořádku, demonstrace, generální stávky, bojkoty, házení kamenů, zapalování pneumatik, graffiti, barikády a pouze občas byly zaznamenány skutečné teroristické akce, při nichž došlo k používání Molotovových koktejlů či granátů.Molotovových koktejlůgranátů •Otázka do testu. Co to byla válka kamenů?

28 Po roce 2000 •Během 90. let se konalo množství mírových konferencí •Tzv. Mírová dohoda z Osla byla podepsána 13. září 1993 ve Washingtonu. Z ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena Palestinská samospráva.Mírová dohoda z OslaPalestinská samospráva •Probíhá Druhá intifáda – přestřeky i v pásmu Gazy, ozbrojené konflikty, ukončena byla podle jedněch roku 2005, podle druhých stále pokračuje •V roce 2007 proběhla v americkém Annapolis mírová konference, která měla vyřešit otázku územních sporů a palestinských uprchlíků.V praxi však nepřinesla žádné hmatatelné výsledkyAnnapolis •Na konci roku 2008 eskalovalo napětí v Pásmu Gazy. Hnutí Hamás vypovědělo předchozí dvouměsíční příměří a obnovilo ostřelování izraelských měst raketami Kásam. Izrael reagoval leteckými útoky a pozemní invazí.2008Pásmu GazyHamásleteckými útoky a pozemní invazí •Otázka do testu: je dnes Palestinsko-Izraelský konflikt dořešený?


Stáhnout ppt "Terezín Místo spojené s holocaustem Ž id ů za 2.sv ě tové 2.sv ě tové války."

Podobné prezentace


Reklamy Google