Češi a Slováci za 1. světové války

Prezentace na téma: "Češi a Slováci za 1. světové války"— Transkript prezentace:

1 Češi a Slováci za 1. světové války
8. ročník

2 1914 (po vypuknutí války) – tuhý režim v R-U = zákaz č
1914 (po vypuknutí války) – tuhý režim v R-U = zákaz č. novin a svobody slova (kdo kritizoval režim a válku, skončil na šibenici), průmysl se podřídil válce, zásobovalo se hlavně vojsko… …během války hladové bouře a i desítky mrtvých, když šly matky prosit o chléb pro děti

3 vojáci R-U, tedy i čeští, museli na východní frontu proti Rusku, pak i na západní a nakonec i na italskou naši vojáci nechtěli bojovat proti Rusku (Slovanům)…raději dezertovali do ruského zajetí

4 - představa, že si Češi a Slováci vytvoří jeden samostatný stát uprostřed Evropy, byla pro všechny nereálná a směšná (spíše se připouštěla možnost federace s R-U)

5 našel se člověk, který i přes všechny překážky od první chvíle usiloval o vytvoření samostatného státu …..Tomáš Garrigue Masaryk - politik a profesor české univerzity v Praze

6 odešel do emigrace 1914 a zahájil tak protihabsburský odboj
podporu měl v mnoha krajanských spolcích ve Francii, Anglii, Rusku a USA (skoro 2 mil)

7 myšlenka rozbití R-U byla velmi odvážná…Masaryk ji prosazoval s tím, že každý národ má právo na sebeurčení (sám rozhoduje o tom, kde a za jakých podmínek chce žít) od počátku by měl být nový stát společný pro Čechy i Slováky (byl by větší, silnější, má podobné jazyky)

8 jde do zahraničí i Edvard Beneš, v Paříži ustavili Českou a později Československou národní radu (řídila protirakouský odboj v zahraničí)

9 - trojici našich mužů v zahraničí uzavíral Slovák Milan Rastislav Štefánik (dobrovolný letec fr.armády, řídil čs. vojsko bojující na straně Dohody)

10 - vznikají legie = čs. vojáci žijící v zahraničí (v Rusku 70 tis
- vznikají legie = čs. vojáci žijící v zahraničí (v Rusku 70 tis., Francii – 10 tis., Itálii – 20 tis.)

11 Prapor 1. střeleckého pluku ruských legií z roku 1917

12 - cílem těchto 3 mužů bylo přesvědčit Dohodu o nutnosti samostatného státu

13 - největší podíl na závěrečném úspěchu má Masaryk, probíral celou situaci i s americkým prezidentem, jehož podporu získal Woodrow Wilson

14 - císařem byl od roku 1916 Karel I
- císařem byl od roku 1916 Karel I., poslední panovník R-U před jeho zánikem 1918, prasynovec Františka Josefa I. - poměry se uvolnily, naděje mezi českým lidem stoupaly

15 v létě 1918 se utvořil Národní výbor v čele s Karlem Kramářem, připravoval se na vytvoření samostatného nového státu a už začal pro něj tvořit zákony by původně odsouzen k trestu smrti, od Karla I. dostal amnestii

16 - v létě Francie a velká Británie uznaly Československou národní radu za základ budoucího Československa - 28. října 1918 byla v novinách oficiálně otištěna žádost R-U o mír a zpráva, že R-U přijalo podmínky am. prezidenta Wilsona o tom, že pouhá autonomie Čechům nestačí…lidé začali živelně vyhlašovat svůj samostatný stát a strhávat symboly právě zaniklé monarchie

17 - vyhlášením ale ještě nic nekončilo – naopak…bylo potřeba vytyčit hranice nového státu, udělat ústavu, zvolit prezidenta, chyběla vlajka, hymna,…

18 30. 10. 1918 (za 2 dny) se připojili i Slováci tzv
(za 2 dny) se připojili i Slováci tzv. Martinskou deklarací vydanou v Turčianském sv. Martině

19 - 1. prezidentem Československé republiky byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk

20 Karel I. = poslední vládnoucí Habsburk, rakouský císař a poslední český (nekorunovaný) král
žil 1887 – 1922 vládl 1916 – 1918 po Františku Josefovi I. - se svojí rodinou pobýval v rak. zámku Schónbrunn

21 Zámek Schónbrunn

22 - když měl Karel věk na ženění, nabádal ho strýc František Josef I
- když měl Karel věk na ženění, nabádal ho strýc František Josef I. (jehož byl nástupcem), aby neudělal stejnou chybu jako František Ferdinand d´Este, když si přivedl Žofii…Karel proto vybíral ve vysokých kruzích a vyhlédl si Zitu – pocházela z Itálie a byla příbuzná snad se všemi vládnoucími dynastiemi v Evropě (její otec byl poslední vévoda parmský)

23 - svatba arcivévody Karla a devatenáctileté princezny Zity se konala v říjnu 1911

24 po tříměsíční svatební cestě se pár usídlil v Čechách v zámku
Brandýs nad Labem - Karlovi se zde líbilo, kdysi tady vojákoval

25 po atentátu v Sarajevu na strýčka Ferdinanda se stal Karel nástupcem a skutečně o 2 roky později usedl na císařský trůn… rodina opouští Čechy zuřila válka a Karla čekaly poslední těžké chvíle monarchie

26 když končila válka a monarchie se rozpadala, nikdo v Rakousku nevykřikoval nic o pomstě nebo smrti císařské rodině, vše probíhalo poklidnou cestou, lidé císaře nevinili z válečného utrpení a celá rodina byla v Rakousku oblíbená byla vyhlášena Rakouská republika

27 když na podzim 1918 padalo R-U, odjela rodina z Vídně do ústraní, doba byla těžká, málo jídla, děti zesláblé a nemocné pár odmítl úplně se zříci trůnu a odjel do Švýcarska…plánovali pokus o znovunastolení vlády po velkých přípravách opustili svých 7 dětí a letěli (Zita opět těhotná) na Madeiru

28 - s dětmi se shledali asi po roce,kdy děti směly za rodiči

29 pak přišla další rána, děti i Karel onemocněli tzv. španělskou chřipkou
byl to následek války, 4 roky nedostatku potravin, léků, topiva, strachu a stresu…pandemie si vyžádala 20 – 30 milionů mrtvých

30 děti se uzdravily, ale Karel už ne (přidal se zápal plic, horečky a brzy Zita ovdověla – 1. 4. 1922)
od té doby chodila pouze v černém, svého muže přežila o 67 let v květnu se narodilo 8. dítě, dcera Alžběta dobu Hitlerova řádění přečkala rodina ve Španělsku a v USA

31 po 2. SV se vrátila do Evropy a usadila se ve Švýcarsku
do Vídně se vydala v roce 1982 a celá návštěva se podobala holdu excísařovně, vítaly ji desetitisíce lidí zemřela ve věku 97 let

32 Použitá literatura : Válková, V. :
Dějepis 8 pro ZŠ, novověk