Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Lucie Ulrichová 4.B 2010.  Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta)  Oddělení: Mechorosty (Bryophyta)  Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta)  Oddělení: Přesličky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Lucie Ulrichová 4.B 2010.  Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta)  Oddělení: Mechorosty (Bryophyta)  Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta)  Oddělení: Přesličky."— Transkript prezentace:

1 Lucie Ulrichová 4.B 2010

2  Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta)  Oddělení: Mechorosty (Bryophyta)  Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta)  Oddělení: Přesličky (Equisetophyta)  Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta)  Rostliny lyginodendrové (Lyginodendrophyta)  Cykasy (Cycadophyta)  Jinany (Ginkgophyta)  Jehličnyny (Pinophyta)  Krytosemené (Magnoliophyta)

3 Jsou to převážně autotrofní(druhotně též heterotrofní) eukaryotické organismy, které se vyvíjely jako součást zelené větve rostlin. Tělo vyšších rostlin (kormus) má soustavu vodivých a krycích pletiv.

4  Vyvinuly se ze zelených řas pravděpodobně v cambriu, kdy zvyšující obsah kyslíku umožnil vznik ozonové vrstvy. Do té doby se vyvíjely jako vodní rostliny.  Přechod k životu na souši dal vzniknout kořenům.  Kořeny- rostlinu v zemi upevňují a současně z ní čerpají vodu s rozpuštěnými minerálními živinami.  V nadzemních částech se vytvořila pletiva:

5  pletiva: VODIVÁ  pletiva: ZPEVŇOVACÍ  pletiva: KRYCÍ

6  Nejjednodušší známé vyšší rostliny, rostly v siluru a devonu.  Vyskytovaly se v mělkých vodách a na bahnitých pobřežích.  Tělo – tvořil jen stonek, jehož středem probíhal dřevostředný cévní svazek.  Podzemní části měly funkci kořene a označují se jako rhizomoidy.  Nadzemní části (mezomy) se vidličnatě větvily.  Koncové části od rozvětvení k vrcholu stonku se označují jako telomy.

7  Telomy byly: sterilní (s asimilační funkcí)  fertilní (zakonč.výtrusnicemi)  Ve výtrusnicích vznikaly meiózou haploidní nepohyblivé výtrusy (spory) – z nichž vyrůstaly haploidní gametofyty – nesoucí samčí a samičí pohlavní orgány.  Spojením samčí pohl.hapl. buňky s hapl. pohl. samičí buňkou(vaječnou) = diploidní zygota – ze které vyrost diploidní sporofyt zakončený výtrusnicemi.

8  Gametofyty a sporofyty se shodovaly velikostí i tvarem – šlo tedy o rodozměnu izomorfickou.  Pro ryniofyty je příznačná rodozměna.  Ryniofyty dosahovaly menšího keřovitého vzrůstu.

9

10

11  Jsou zelené výtrusné rostliny.  Má převahu gametofyt nad sporofytem.  Vývojově původnější zástupci mají lupenitou stélku  Vývojově mladší mají stélku rozlišenou na příchytná vlákna (rhizoidy), lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy).  Některé mají v kauloidu vodivé pletivo – provazce protáhlých buněk, které slouží na rozvádění živin a vody.

12  Na gametofytu se tvoří samčí gametangia (pelatky antheridia) – zde se tvoří spermatozoidy a samičí gametangia ( zárodečníky, archegonia) – zde je po jedné vaječné buňce.  Oplození: probíhá ve vodním nebo vlhkém prostředí a z oplozené vaječné buňky(zygoty) vyrůstá sporofyt – představovaný štětem a tobolkou.  Tobolka : ve které meiózou vznikají hapl. výtrusy – z nichž vyklíčí prvoklíček (protonema)

13  Z prvoklíčku – se dále vyvine stélka.  Do třídy játrovek (Marchantiopsida)patří: - hojně rozšířený druh porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) – výtváří laločnaté dvoudomé gametofyty.  Na samčích gametofytech vyrůstají samčí terče nesoucí na svrchní straně pelatky – v nichž se tvoří dvoubičíkaté spermatozoidy.  Na samičích gametofytech vyrůstají hluboce laločnaté terče, na jejjichž spodní straně hrdlem dolů, visí zárodečníky.

14  Z oplozené vaječné buňky se vyvine krátký štět s tobolkou.  Játrovka – se rozmnožuje nepohlavně tělísky vznikajícími v pohárcích na gametofytech.  Významnou třídou jsou mechy (Bryopsida) rostou zpravidla pospolitě a pokrývají celé velké plochy.  Gametofyty : jsou bud- jednodomé - dvoudomé

15  Našim nejběžnějším mechem je ploník (Polytrichum).  Na vápenitých půdách roste rašeliník (Sphagum)  Rostliny na bázi odumírají, na vrcholu stále dorůstají. Z odumřelých částí se vytvářejí vrstvy rašeliny.  Lístky rašeliny obsahují buňky s chloroplasty( chlorocysty ) – obklopené odumřelými buňkami s otvory ve stěnách( hyalocystami ),které za sucha jsou vyplněny vzduchem, za deště vodou, kteoru také zadržují.

16  Význam mechorostů je obrovský:  Chrání půdu před erozí  Ovlivňují vodohospodářský režim krajiny  Poskytují rašelinu

17  Evoluce : Jsou známe již z karbonu a od té doby nedoznaly ve své organizaci podstatných změn.  Existuje domněnka, že je lze odvozovat od primitivních kapraďorostů.

18

19

20  Rostliny s převahou sporofytů nad gametofyty.  Zástupcem u nás je plavuň vidlička (Lycopodium clavatum) – její sporofyt je vyvinut jako trvalá, vždy zelená bylina s tenkým vidličnatě větveným stonkem, z něhož vyrůstají adventivní kořeny.  Stonek : je porostlý šroubovitě rozestavenými šídlovitými asimilačními lístky (trofofyly ).

21  Některé větve stonku jsou vzpřímené ve spodní části hustě a v horní části řídce porostlé asimilačními lístky a ukončené klasem výtrusných lístků ( sporofylů ).  Výtrusné lístky nesou na svrchní straně ledvinitou výtrusnici, ve které meiózou vznikají haploidní výtrusy. Z výtrusu vyklíčí jednodomý prokel (3 – 5 mm), představující gametofyt, nesoucí pelatky i zárodečníky.

22  Z oplozené vaječné buňky vyroste nový sporofyt.  Plavuně jsou chráněnými rostlinami.  Výtrusů plavuně vidlačky se používá k přípravě zasýpacích prášků  Evoluce: Vyvinuly se pravděpodobně z primitivní skupiny ryniofyt. Největšího rozšíření dosáhly v devonu a karbonu. Přežily jen typy bylinného vzrůstu.

23

24  Rostliny jsou bylinného vzrůstu.  Představitel u nás: přeslička rolní (Equisetumarvense) – vytrvalá bylina, jejíž sporofyt přečkává v zemi plazivým článkovitým oddenkem.  Z oddenků vyrůstají na jaře nezelené jarní lodyhy, zakončené výtrusným klasem.  Později z oddenků vyrůstají jalové, zelené letní lodyhy.

25  Asimilací vytvoří – zásobní látky, které jsou skladovány v oddenku a jsou potřebně pro vytvoření jarních lodyh v příštím roce.  Výtrusné listy : štítkovité, na spodní straně nesou výtrusnice.  Výtrusy: jsou opatřeny 4 vláhojevnými pentlicemi (hapterami ) které se při změně vlhkosti vzájemně proplétají ve shluky.  Gametofyt je dvoudomý  Letní lodyhy se sbírají jako léčiva.

26  V lesích - je hojná přeslička lesní ( Equisetum sylvaticum)  Při březích rybníku – přeslička poříční (E.fluviatile)  Všechny přesličky jsou mírně jedovaté a jsou účinné jako postřiky proti houbovým chorobám a roztočům rostlin místo chem. Přípravků.

27

28  Jsou byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným, často zakrnělým a jen ve formě oddenku vyvinutým stonkem.  Listy : složené, plní asimilační a výtrusnou funkci (trofosporofyty).  Jedna z nejrozšířenějších kapradin: kapraď samec ( Dryopteris filix- mas ) – přetrvává v zemi plazivým oddenkem, hustě porostlým adventivními kořeny. Z oddenku - vyrůstají velké složené listy, nesoucí na rubu kupky výtrusnic, chráněných blanitými ostěrami.

29  Stěna výtrusnic má prstenec nestejně ztlustlých buněk.  Z výtrusů vyklíčí prokel srdčitého tvaru nesoucí pelatky i zárodečníky.  Mezi známe druhy patří : papratka samičí ( Athyrium filix – femina ), hasivka orličí ( Pteridium aquilinum ), osladič obecný ( Polypodium vulgare ), žebrovice různolistá ( Blechnum spicant ) – rostoucí ve smrkových porostech vyšších poloh, listy výtrusné (sporofyty).

30  nepulka vzplývavá ( Salvinia natans ) – bezkořenná vodní kapradina, vyskytující se vzácně na rybnících, hojně pěstovaná v akvaríich aj.  Evoluce : pocházejí z některé skupiny ryniofyt. Jejich společným znakem je heteromorfní rodozměna.  Gametofyt : vláknitá nebo lupenitá stélka (proklem)

31  Biologie pro Gymnázia – Jan Jelínek, Vladimír Zicháček, nakladatalství Olomouc 


Stáhnout ppt "Lucie Ulrichová 4.B 2010.  Oddělení: Ryniofyty (Riniophyta)  Oddělení: Mechorosty (Bryophyta)  Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta)  Oddělení: Přesličky."

Podobné prezentace


Reklamy Google