Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

  Leden 1848 ITÁLIE  Únor 1848 FRANCIE  Březen 1848 PRUSKO, UHRY, RAKOUSKO, ČECHY V roce 1848 došlo v řadě evropských zemí (s výjimkou Anglie a Ruska)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "  Leden 1848 ITÁLIE  Únor 1848 FRANCIE  Březen 1848 PRUSKO, UHRY, RAKOUSKO, ČECHY V roce 1848 došlo v řadě evropských zemí (s výjimkou Anglie a Ruska)"— Transkript prezentace:

1

2   Leden 1848 ITÁLIE  Únor 1848 FRANCIE  Březen 1848 PRUSKO, UHRY, RAKOUSKO, ČECHY V roce 1848 došlo v řadě evropských zemí (s výjimkou Anglie a Ruska) k revolucím. Národy žádaly:  Odstranění feudalismu (tj. roboty a poddanství)  Vydání ústavy, která by lidem zaručovala osobní svobodu Revoluce v Evropě

3   V lednu 1848 došlo k revoluci v Itálii, která byla rozdělena na řadu států.  Cílem revoluce bylo sjednocení země a osvobození severní Itálie od nadvlády Rakouska.  Výsledek – revoluce v Itálii poražena Revoluce v Itálii

4   V únoru 1848 vypukla revoluce ve Francii.  Král byl svržen a Francie se stala podruhé republikou.  Prezidentem byl zvolen Napoleonův synovec Ludvík Napoleon – ten však o 3 roky později provedl státní převrat a prohlásil se císařem Napoleonem III. Francie se tak stala podruhé císařstvím. Vysvětlit okolnosti, za kterých se Francie stala poprvé republikou. Revoluce ve Francii

5   V březnu 1848 se vzbouřil lid v hlavním městě Berlín, král slíbil změnu ústavy a demokratické reformy.  V této době neexistoval jednotný německý stát, a proto se Frankfurtu nad Mohanem sešli zástupci jednotlivých německých států a jednali o sjednocení země – 2 koncepce : A. Maloněmecká koncepce (pouze německé státy) B. Velkoněmecká koncepce (německé státy spolu s habsburskou monarchií včetně českých zemí)  Výsledek – revoluce poražena – sněm nabídl korunu pruskému králi, ten jí odmítl a sněm byl rozehnán vojskem. Země zůstala rozdrobena. Revoluce v Prusku

6   Situace v habsburské monarchii byla ze všech států nejsložitější – skládala se ze tří velkých celků – rakouské země, země Koruny české a Uherské království – a žila v ní řada národů.  V monarchii probíhaly současně tři revoluce – rakouská, česká a uherská.  Rakousko – zde byla situace nejjednodušší, rakouští Němci byly v monarchii privilegovaným národem, a proto jejich hlavním požadavkem byla liberalizace poměrů (zrušení cenzury a policejního dohledu).  Čechy – zde hrály roli zejména národnostní požadavky.  Uhry – snaha dosáhnout samostatnosti Revoluce v habsburské monarchii

7   Vypukla povstáním ve Vídni v březnu  Císař Ferdinand musel odvolat kancléře Metternicha a slíbit, že nechá vypracovat ústavu.  Ústava byla skutečně vydána, ale značně neliberální, a proto došlo v květnu k dalšímu povstání.  Císař ústavu odvolal a uprchl z Vídně do Innsbrucku.  Novou ústavu měl vypracovat říšský sněm, zvolený na základě všeobecného volebního práva pro může.  V září 1848 bylo zrušeno poddanství, robota a všechny ostatní poddanské povinnosti. Revoluce v Rakousku

8   V březnu 1848 po vypuknutí povstání ve Vídni, využili Maďaři v Budapešti zmatků a vyhlásili v Uhrách zákony, které vedly k jejich značné autonomii.  Zároveň byla zahájena maďarizace a maďarština se stala úředním jazykem – proti tomu se začaly bouřit nemaďarské národy – císař je podpořil (doufal, že se mu podaří dostat Uhry opět pod svou pravomoc) = vypuknutí říjnového povstání ve Vídni.  V březnu 1849 nový císař František Josef I. bojoval v severní Itálii – Maďaři toho využili a prohlásili Habsburky za sesazené = nová vlna bojů.  František Josef I. požádal o pomoc ruského cara a v srpnu 1849 byla revoluce poražena.  Výsledek – Uhry zůstaly součástí habsburské monarchie. Revoluce v Uhrách

9   Revoluce v českých zemích vypukla 11. března 1848, kdy se konalo shromáždění lidu (veřejná schůze Pražanů) ve Svatováclavských lázních v Praze.  Zde byla sestavena petice s několika požadavky: A. Liberální (zrušení poddanství a roboty, svoboda tisku, shromažďovat se, svoboda vyznání atd.) B. Státoprávní (ty se týkaly postavení českých zemí v rámci habsburské monarchie) C. Národnostní (zrovnoprávnění češtiny s němčinou) – zde je nutné uvědomit si, že právě tyto požadavky začaly rozdělovat Čechy na Čechy české a Čechy německé. K úplnému rozkolu mezi těmito dvěma skupinami došlo po odmítnutí Čechů účastnit se na sjednocování Německa (jednání ve Frankfurtu nad Mohanem).  Odpovědí císaře na petici byl tzv. Kabinetní list z 8. dubna 1848, kde přislíbil splnit většinu z požadavků obsažených v petici. Revoluce v českých zemích

10   V červnu 1848 byl v Praze uspořádán Slovanský sjezd (který bývá často chápán jako protiváha sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem).  Slovanského sněmu se zúčastnily delegáti všech slovanských národů žijících v monarchii, kteří zde diskutovali o sjednocení slovanských národů rakouské monarchie a o možnosti přeměnit Rakousko na federativní stát.  Jednání sněmu bylo ale přerušeno pouličními boji mezi Pražany a císařským vojskem, k přímému boji došlo 12. června 1848 po tzv. sbratřovací mši na Koňském trhu (dnešní Václavské náměstí).  Boje propukly v povstání, v Praze se stavěly barikády.  V čele císařských vojsk stál generál Windischgrätz, kterému se podařilo po šesti dnech zlomit odpor povstalců a nad Prahou byl vyhlášen výjimečný stav. Slovanský sjezd

11   Revoluční hnutí v roce 1848 skončilo v habsburské monarchii porážkou.  Jediným kladným výsledkem bylo zrušení poddanství a roboty.  V prosinci 1848 se vzdal vlády císař Ferdinand I. a místo něj usedl na trůn jeho synovec František Josef I., který v březnu 1849 vydal tzv. oktrojovanou ústavu (vnucenou), kterou dal najevo, že hodlá vládnout absolutisticky.  Konec revolučním snahám učinilo odhalení májového spiknutí v květnu Konec revolucí v habsburské monarchii

12   Nový režim vstoupil do života tzv. silvestrovskými patenty z prosince 1851, kterými byla zrušena dosavadní oktrojovaná ústava.  Označení Bachův absolutismus pochází od ministra vnitra Alexandra Bacha (v úřadu od roku 1851 do roku 1859).  Byla opět zavedena cenzura, policejní dohled ve městech, na vesnicích bylo nově zavedeno četnictvo, politicky nepohodlní lidé končili ve vězení. Na druhou stranu bylo podporováno hospodářství a podnikání. Byla zrušena dovozní cla mezi zeměmi monarchie, stavěly se továrny a zaváděly se nové výrobní postupy. Došlo také ke změnám ve správě Rakouska, v celé monarchii byly zřízeny kraje a okresy. Nový režim, léta Bachova absolutismu

13   I přes některá pozitiva vyčerpával Bachův absolutismus státní pokladnu, ale zejména neúspěšná zahraniční politika (Krymská válka, válka s Francií, hlavně válka se Sardinií, při které Rakousko ztratilo území na severu Itálie) donutila císaře Františka Josefa I. propustit A. Bacha a s ním i další ministry.  Zejména katastrofální stav státních financí přiměl císaře v březnu 1860 svolat říšskou radu jako svůj poradní orgán a v říjnu 1860 byl vydán tzv. říjnový diplom, kterým se panovník vzdal absolutistické moci.  V únoru 1861 byla vydána nová ústava – zákonodárná moc byla svěřena říšské radě, která se skládala ze dvou komor : A. Panské sněmovny (zasedali zde dědiční nebo panovníkem jmenovaní členové nebo církevní hodnostáři) B. Poslanecké sněmovny (poslance volily zemské sněmy)  V jednotlivých zemích monarchie vznikaly volené zemské sněmy, které vysílaly své zástupce na jednání říšské rady do Vídně.  Habsburská monarchie se změnila z absolutistické monarchie na konstituční neboli ústavní. Konec absolutismu

14   Podle únorové ústavy měla hlavní slovo v habsburské monarchii vídeňská vláda. Pravomoci zemských sněmů byly omezené. S tímto uspořádáním nesouhlasila zejména jedna část říše a to Uhry, které žádali větší samostatnost.  K této složité vnitropolitické situaci se připojily i závažné zahraniční problémy Rakouska a to prusko–rakouská válka, kde šlo o soupeření o vedoucí postavení v budoucím sjednoceném Německu. Rozhodující bitva se uskutečnila v červenci 1866 u Sadové u Hradce Králové, kdy rakouská armáda utrpěla porážku. Prusku se tím otevřela cesta ke sjednocení Německa pod jeho vedením. Rakousko – Uherské vyrovnání

15   Porážka Rakouska nebyla jen výsledkem pruské vojenské převahy, ale především důsledkem vnitřní hospodářské a politické slabosti habsburské říše.  Této situace využili maďarští politikové, kteří stále usilovali o samostatnost.  Jednání o rakousko-uherském vyrovnání se konala od roku 1865 a o dva roky později přinesla konkrétní výsledek = roku 1867 došlo k rozdělení habsburské monarchie na dvě rovnoprávné a téměř samostatné části Rakousko a Uhry. Hranici tvořila řeka Litava, proto se Rakousko označovala jako Předlitavsko a Uhry jako Zalitavsko.  Toto upořádání označované také jako dualismus trvala až do roku Rakousko – Uherské vyrovnání

16   Nově vzniklé soustátí mělo společného panovníka a tři ministerstva – zahraničí, vojenství a financí.  V Rakousku byla v prosinci 1867 vydána nová ústava, která vytvořila významné předpoklady pro vytvoření občanské společnost, protože v ní byl zahrnut soubor základních občanských práv – rovnost všech občanů, osobní svoboda, svoboda shromažďovat se, svoboda vyznání atd. Avšak volební právo měli stále jen majetní muži od 24 let. Rakousko - Uhersko

17   Nové uspořádání habsburské říše české politiky zklamalo. Její rozdělení na dvě části posílilo převahu Němců v Rakousku a Maďarů v Uhrách. Proto začali čeští politici organizovat demonstrace a různé vlastenecké akce (např. tábory lidu – konaly se na památných místech Čech a Moravy). Velkou manifestací se stalo položení základního kamene Národního divadla v květnu  Nepokoje v českých zemích, které byly hospodářsky nejbohatší částí říše, chtěl císař a vídeňská vláda uklidnit, a proto začali s českými politiky jednat o jejich požadavcích. Pro české země by dohoda s Vídní znamenala, že by v Předlitavsku získaly podobné postavení, jaké měly Uhry v celé monarchii.  Jednání vyústila na podzim 1871 v dohodu, tzv. fundamentální články, které se měly stát základem pro budoucí české vyrovnání. Proti těmto článkům se však postavili Němci žijící v českých zemích, kteří se obávali, že by se z privilegované vrstvy stali menšinou, a také Uhři, kteří měli zase obavu, že by podobné požadavky mohly vznést i nemaďarské národy v Zalitavsku. Jednání skončila neúspěšně. Reakce Čechů na R-U vyrovnání

18   Po revoluci 1848 zůstal zachován Německý spolek v té podobě jakou měl před revolucí, tedy v čele s Rakouskem. To se nelíbilo Prusku, které už v té době bylo pro Rakousko velkou konkurencí, hlavně díky silné, vyzbrojené a dobře vycvičené armádě = Prusko proto čekalo na vhodnou záminku k válce.  Záminkou se stal spor o Holštýnsko-Šlesvicko, které Rakousko a Prusko vybojovaly na Dánku, ale nemohly se dohodnout na jejich správě.  Prusko proto zaútočilo na v roce 1866 na Rakousko vpádem do Čech. Na stranu Pruska se přidala Itálie (usilovala o území na severu Itálie, které patřilo Rakousku).  Rozhodující bitva se uskutečnila v červenci 1866 u Sadové u Hradce Králové, kde bylo Rakousko poraženo.  Rakousko muselo vystoupit z Německého spolku a předat Italům svoje državy v severní Itálii. Sjednocení Německa

19   Německý spolek byl nahrazen Severoněmeckým spolkem, který zahrnoval území bývalého Německého spolku bez rakouských zemí.  V čele tohoto spolku stálo Prusko.  Německo však stále nebylo sjednoceno úplně, zbývalo připojit jihoněmecké státy (Alsasko a Lotrinsko), které chtěly zůstat nezávislé na Prusku. Ovšem toto území se snažila získat i Francie.  V této době zastával úřad pruského kancléře Otto von Bismarck, který se domníval, že k úplnému sjednocení může dojít jen vojenskou cestou. Spor o Alsasko a Lotrinsko proto vyvrcholil prusko- francouzskou válkou v roce 1870, ve které byla Francie poražena.  Dne 18. ledna 1871 bylo v zrcadlové síni ve Versailles vyhlášeno sjednocené Německé císařství v čele s pruským králem, nyní německým císařem Vilémem I.. Hlavním městem císařství se stal Berlín. Sjednocení Německa


Stáhnout ppt "  Leden 1848 ITÁLIE  Únor 1848 FRANCIE  Březen 1848 PRUSKO, UHRY, RAKOUSKO, ČECHY V roce 1848 došlo v řadě evropských zemí (s výjimkou Anglie a Ruska)"

Podobné prezentace


Reklamy Google