Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Živnostenské podnikání představuje v současné době nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto režimu je provedena zákonem o živnostenském.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Živnostenské podnikání představuje v současné době nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto režimu je provedena zákonem o živnostenském."— Transkript prezentace:

1

2  Živnostenské podnikání představuje v současné době nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto režimu je provedena zákonem o živnostenském podnikání (tzv. živnostenský zákon), přičemž základním posláním tohoto zákona je vymezit podmínky pro vznik, změnu a zánik živnostenských oprávnění.  Živnostenský zákon upravuje i pravidla pro výkon kontroly nad živnostenským podnikáním.  Na obsah živnostenského zákona potom bezprostředně navazuje i zákon o živnostenských úřadech.

3  Rozlišují se dva základní druhy živností, které se vztahují k rozdílným případům podnikatelských činností různého věcného zaměření, pro něž současně platí, že se od sebe také zásadně liší svým právním režimem. Jedná se o:  živnosti ohlašovací:  Živnosti volné  Živnosti řemeslné  Živnosti vázané  živnosti koncesované.  Zvláštní kategorii živností představují živnosti provozované tzv. průmyslovým způsobem (jedná se o případ provozování více živností, které spolu vzájemně souvisí tím, že směřují ke vzniku konečného výrobku)  Obsahové náplně jednotlivých živností jsou potom stanoveny samostatným prováděcím předpisem.

4  Organizace živnostenské správy je představována jednak příslušnými orgány státní správy, přičemž se dále vedle nich počítá s rozvinutím činnosti i tzv. samosprávných živnostenských orgánů.  Orgány živnostenské státní správy jsou:  Živnostenský úřad České republiky,  krajské živnostenské úřady  obecní živnostenské úřady.

5  Je ústředním orgánem živnostenské státní správy v České republice a jako takový:  řídí  usměrňuje  kontroluje činnost krajských živnostenských úřadů  Do jeho pravomoci a působnosti náleží zejména:  vedení ústřední evidence všech podnikatelů, kterým byly vydány živnostenský list nebo koncesní listina  rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů.  Živnostenský úřad České republiky jako samostatný ústřední orgán nebyl dosud fakticky zřízen a výkonem jeho působnosti je tč. pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

6  Krajské živnostenské úřady jsou organizační složkou příslušných krajských úřadů v postavení jejich odborů (na území hl.m. Prahy potom jde o odbor Magistrátu hl. m. Prahy)  Do jejich pravomoci a působnosti náleží výkon činností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkajících se:  řídící, koordinační, kontrolní a metodické činnosti vůči obecním živnostenským úřadům,  rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obecních živnostenských úřadů, dále krajské živnostenské úřady vedou pro své územní obvody tzv. živnostenské rejstříky

7  Obecní živnostenské úřady nejsou zřizovány ve všech obcích (jen v obcí s rozšířenou působností, a to v postavení jejich odborů).  Do pravomoci a působnosti těchto živnostenských úřadů spadá výkon činností, které se týkají jak živností ohlašovacích, tak živností koncesovaných.  V rozsahu své působnosti vystupují v postavení dotčených orgánů státní správy v územních a stavebních řízeních, týkajících se živností, a obdobně jsou také oprávněny v jim příslušejících případech provádět živnostenskou kontrolu a ukládat pokuty podle živnostenského zákona.  Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecních živnostenských úřadů živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy.

8  Pojem živnost znamená podnikatelskou činnost, která může být vykonávána jen na základě platného živnostenského oprávnění.  U živností musí jít především o činnost soustavnou (tzn. určitá trvalost, stálost a pravidelnost této činnosti, na rozdíl od činností a úkonů jednorázového a nahodilého charakteru).  Dalším charakteristickým znakem živnosti je, že musí jít o činnost samostatnou, tzn. příslušné subjekty živnostenského podnikání živnost vykonávají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.  Aby šlo o živnost, musí být každá taková činnost dále vykonávána za účelem dosažení zisku. Není přitom rozhodující, zda zisku bude či bylo skutečně dosaženo, nýbrž záleží na tom, zda u dané činnosti dosahování zisků objektivně přichází v úvahu.  Naproti tomu činnosti, kde je objektivně sledován jiný účel a dosahování zisku nepřichází v úvahu, např. činnosti čistě dobročinného a charitativního rázu tuto podmínku nesplňují a nelze u nich uplatnit právní režim živnostenského podnikání.

9  Živností se však nerozumí každá podnikatelská činnost. Živnostenský zákon totiž počítá s určitými činnostmi, resp. okruhy činností, které jsou z působnosti živnostenského zákona vyloučeny a k nimž tudíž živnostenské oprávnění založit nelze. Jedná se například:  provozování činnosti vyhrazené zákonem státu /justice/  činnost lékařů, advokátů, znalců, tlumočníků apod.,  autorská umělecká činnost  některé další činnosti jako např. činnost bank, pořádání loterií, provozování rozhlasového a televizního vysílání

10  Subjektem živnostenského podnikání mohou být :  fyzické osoby (tj. občané),  právnické osoby (tj. zejména nejrůznější druhy organizací jako např. obchodní společnosti, družstva, ale i státní podniky apod.).  Pro živnostenské podnikání není rozhodující, kdo je uskutečňuje, nýbrž co je obsahem, resp. na co se zaměřuje každá konkrétní podnikatelská činnost.  Subjektem mohou být jak české, tak zahraniční fyzické osoby (musí mít pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání)  Zahraniční právnická osoba (musí mít sídlo na území ČR nebo členských států EU)

11  Těžiště výkonu živnostenské správy spočívá v činnostech živnostenských úřadů, spojených s živnostenským podnikáním a to v následujících činnostech:  vzniku,  změn  zániku živnostenských oprávnění  prováděním kontroly 7

12  Vznik živnostenského oprávnění je u všech druhů živností vázán na splnění určitých zákonných podmínek, přičemž zákon o živnostenském podnikání tyto podmínky dělí do dvou skupin, a to na:  podmínky všeobecné,  podmínky zvláštní.  Tyto podmínky přitom nejsou podmínkami jen pro vznik oprávnění, nýbrž současně sou i podmínkami pro provozování živnosti, tzn. že musí být zachovány po celou dobu živnostenského podnikání.  Povaha podmínek živnostenského podnikání vyžaduje, aby jejich splnění bylo posuzováno vždy ve vztahu k určité konkrétní fyzické osobě. Při živnostenském podnikání podnikateli v postavení fyzických osob se tyto podmínky vztahují přímo k těmto osobám, v případě živnostenského podnikání právnickými osobami se pak vztahují k jejich tzv. odpovědným zástupcům.

13  dosažení věku 18 let,  způsobilost dané osoby k právním úkonům,  bezúhonnost,  předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území ČR podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky,  předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud a území ČR podniká nebo podnikal, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

14  Zvláštními podmínkami provozování živností jsou odborná nebo jiná způsobilost, předepisovaná z části samotným živnostenským zákonem, a dále pak, v návaznosti na obsah jednotlivých příloh k živnostenskému zákonu, předepisovaná zejména zvláštními právními předpisy (doklad o vzdělání, zdravotní způsobilost, řidičský průkaz, atp.)  Prováděcí předpis přitom stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost.

15  Ohlašovací živnosti vznikají na základě svobodné vůle subjektu, který se rozhodne touto formou podnikat (pro vznik oprávnění k jejich provozování rozhodující. zamýšlené provozování živnosti předepsaným způsobem ohlásit a doložit zákonem požadované doklady). Průkazem živnostenského oprávnění v tomto případě je následně vydávaný živnostenský list (do jeho vydání stejnopis ohlášení živnosti s prokázaným doručením příslušnému živnostenskému úřadu).  Koncesované živností vznikají z vůle živnostenského úřadu pro vznik oprávnění k jejich provozování třeba, aby stát, reprezentovaný živnostenským úřadem, nejprve posoudil žádost uchazeče o živnostenské oprávnění a na jeho základě výkon živnostenského zákona povolil, a to rozhodnutím o udělení tzv. koncese. Živnostenský úřad posuzuje v předepsaném postupu splnění jak všeobecných, tak i všech v úvahu přicházejících zvláštních podmínek k provozování živností, a oprávnění k provozování takové živnosti zakládá v každém jejím jednotlivém případě teprve svým rozhodnutím. V těchto případech je průkazem živnostenského oprávnění koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese).

16  Živnostenský list a koncesní listina mají bezprostřední právní účinky především pro daného podnikatele.  Existence založeného živnostenského oprávnění se však současně dotýká i činnosti některých dalších subjektů veřejné správy, a proto se také jejich opisy zasílají těmto subjektům (jedná se o orgány vykonávající správu daně, příslušný orgán státní statistiky, úřad práce, správu sociálního zabezpečení a orgán, který vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (těmto orgánům zasílá živnostenský úřad opis živnostenského listu a koncesní listiny)  Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu, který přijal ohlášení živnosti a vydal živnostenský list, nebo který rozhodl o udělení koncese a vydal koncesní listinu, oznámit všechny změny týkající se údajů a dokladů, které byl povinen uvést a předložit při ohlášení živnosti či při podání žádosti o koncesi, popřípadě předložit doklady o těchto změnách, a to nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku

17  Pokud jde o kontrolu „nad dodržováním podmínek živnostenského podnikání“, zákon o živnostenském podnikání výslovně stanoví, že živnostenskou kontrolu provádějí samotné živnostenské úřady v rámci své působnosti.  Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly přísluší vykonávat pověřeným pracovníkům živnostenských úřadů. Ti přitom mohou ke kontrole přizvat i zástupce ještě dalších orgánů a osob, určených zvláštními právními předpisy.  I kontrolovaný podnikatel si může ke kontrole přizvat jím zvolenou třetí osobu.  Při zjištění nedostatků při provozování kontroly živnostenský úřad může podle jejich povahy jednak kontrolovanému podnikateli uložit odstranění zjištěných nedostatků a jednak může uložit i příslušnou pokutu popř. v krajním případě může i zrušit živnostenské oprávnění.  Aktuální stav v existenci živnostenských oprávnění je veden v tzv. živnostenských rejstřících vedených krajskými živnostenskými úřady. Význam živnostenského rejstříku je dán především tím, že slouží k přesné evidenci podnikatelů, jež mají živnost v územním obvodu vždy daného živnostenského úřadu, a současně i k případnému zveřejňování údajů o těchto podnikatelích a jejich živnostech.

18  Živnostenský úřad je ze zákona vybaven oprávněními ukládat při zjištění porušení právních povinností na svém úseku postihy, či jinak vyjádřeno - zjednávat nápravu.  Realizace tohoto oprávnění přichází v úvahu především při tzv. neoprávněném podnikání, přičemž se v těchto případech uplatňují postihy vůči právnickým i fyzickým osobám (fyzické osoby mohou být stíhány i pro neoprávněné podnikání podle trestního zákona).  Neoprávněným podnikáním se přitom rozumí podnikání, jež se provozuje bez příslušného živnostenského oprávnění a to, když:  podnikatel nikdy neměl živnostenské oprávnění k danému podnikání založeno,  Podnikatel sice oprávnění založeno má, ale konkrétní činnosti vykonává nad rámec předmětu tohoto oprávnění,  Podnikatel podniká nadále i poté, co jeho živnostenské oprávnění zaniklo.

19  Vedle správního postihu podnikatelů při neoprávněném podnikání živnostenský zákon nevylučuje ani příslušný postih odpovědných fyzických osob podle trestního zákona (to i v případě odpovědných fyzických osob při neoprávněném podnikání právnických osob).  Trestní zákon přitom stanoví v případě neoprávněného podnikání většího rozsahu trest odnětí svobody až na dobu jednoho roku nebo peněžitý trest, který může být stanoven až do výše 1, ,- Kč.  Ve specifikovaných případech neoprávněného podnikání však může být pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta

20  Vedle případů, u nichž přichází v úvahu postih subjektů za neoprávněné podnikání ve sféře působnosti zákona o živnostenském podnikání, pamatuje dále tento zákon i na postihy příslušných subjektů při porušení jiných povinností stanovených živnostenským zákonem.  Postihy, které v těchto případech přichází v úvahu, jsou představovány výhradně pokutami, přičemž jejich výše je odstupňována podle závažnosti porušených povinností, a živnostenský úřad pak může dále ještě v rámci příslušného zákonem stanoveného rozpětí pokuty její konkrétní výši stanovit zejména s ohledem na míru a další okolnosti protiprávního jednání.  Zákon o živnostenském podnikání v případě těchto porušení právních povinností nediferencuje mezi jejich subjekty jako právnickými nebo fyzickými osobami, nýbrž jednotně hovoří jen o podnikatelích. To znamená, že ve smyslu tohoto ustanovení lze stíhat jak podnikatele s postavením právnických osob, tak podnikatele s postavením fyzických osob. Současně je třeba uvést, že toto ustanovení výslovně počítá i s postihem odpovědného zástupce, pro případy porušení povinností, které pro něj vyplývají ze živnostenského zákona.

21 živnost Živnost ohlašovací Živnosti koncesované Vázané živnosti Řemeslné živnosti Volné živnosti Všeobecné podmínky + Prokázaná odborná způsobilost Udělení koncese Vššobecné podmínky


Stáhnout ppt " Živnostenské podnikání představuje v současné době nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto režimu je provedena zákonem o živnostenském."

Podobné prezentace


Reklamy Google