Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Klimatické faktory – 1. část

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Klimatické faktory – 1. část"— Transkript prezentace:

1 Klimatické faktory – 1. část
Rozložení srážek a teplot ve světě v závislosti na různých klimatických faktorech Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Rozdíl mezi počasím a podnebím
Počasí: okamžitý stav atmosféry v místě pozorování (měření). Charakterizují ho meteorologické veličiny (např. teplota, tlak, směr a rychlost větru, oblačnost, srážky). Vyznačuje se značnou proměnlivostí. Podnebí (klima): Dlouhodobý charakter počasí. Jakýsi průměrný stav zjištěný pozorováním a měřením za dlouhé časové období, obvykle několika desítek let. Oproti počasí je stálejší. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 Klimadiagram Na obrázku vidíme tzv. klimadiagram.
Úkol: Jaké informace z něj můžete vyčíst? Řešení: Místo měření Zeměpisné souřadnice Nadmořskou výšku Průměrnou roční teplotu Průměrnou teplotu jednotlivých měsíců Roční úhrny srážek Rozložení srážek do jednotlivých měsíců <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-Sydney-Australien-metrisch-deutsch.png> Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

4 Faktory ovlivňující klima
Úkol: Které faktory mohou ovlivnit klima konkrétního místa na Zemi? Řešení: Zeměpisná šířka Vzdálenost od oceánu (oceánské x kontinentální klima) Nadmořská výška (+ návětrnost svahů) Převládající směr větru Mořské proudy Převládající tlakové útvary Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

5 Vliv zeměpisné šířky 1 Úkol: Co znázorňuje mapa vlevo?
Řešení: Průměrné roční teploty Úkol: Jak závisejí průměrné teploty na vzdálenosti od rovníku? Řešení: Se vzdáleností od rovníku průměrné teploty klesají. <http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Annual_Average_Temperature_Map.jpg> Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 Vliv zeměpisné šířky 2 Úkol: Jak se projeví rozdílné zeměpisné šířky na změnách klimatu v rámci České republiky? (Pracujte s mapou klimatu ve školním atlasu ČR.) Řešení: Rozdíly zeměpisných šířek jsou příliš malé. Nelze proto pozorovat pásovité uspořádání klimatických oblastí. Více se uplatňují jiné faktory. Úkol: Na mapě světa ročních srážkových úhrnů ve školním atlasu zjistěte, zda jejich rozložení také závisí na vzdálenosti od rovníku. Řešení: Určitá závislost existuje (např. rovníkové oblasti mají obvykle vysoké úhrny), ale srážky jsou výrazně ovlivňovány také dalšími faktory. Šířková pásma proto nejsou tak zřejmá jako u teplot. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

7 Vliv vzdálenosti od oceánu 1
<http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Climatediagram-metric-english-HamburgWandsbek-Germany png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-Nowosibirsk-Russland-metrisch-deutsch.png> Přestože německý Hamburg a ruský Novosibirsk leží na místech s podobnou zeměpisnou šířkou, jejich klimadiagramy se výrazně liší. Úkol: Popište hlavní rozdíly v rozložení srážek a teplot. Úkol: Najděte obě města na mapě a pokuste se tyto rozdíly vysvětlit. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

8 Vliv vzdálenosti od oceánu 2
Úkol: Porovnejte na mapách světa ve školním atlasu rozložení srážek a teplot míst blízko oceánu a lokalit hluboko ve vnitrozemí. Zkuste formulovat vztah mezi vzdáleností od oceánu, teplotou a srážkovými úhrny. Řešení: Srážkové úhrny se vzdáleností od oceánu klesají. Řešení: Teplotní výkyvy během roku se vzdáleností od oceánu narůstají. Úkol: Jak se projeví rozdíly zeměpisných délek na klimatu Česka? (Pracujte s klimatickou mapou ČR ve školním atlasu.) Řešení: Rozdíly jsou stejně jako v případě zeměpisných šířek stále ještě příliš malé. Projevují se spíše jiné faktory. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Vliv nadmořské výšky 1 <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Climatediagram-metric-english-PrahaRuzyne-CzechRepublic png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Climatediagram-metric-english-Lysahora-CzechRepublic png> Praha a Lysá hora leží v podobné zeměpisné šířce a také jejich vzdálenost od oceánu se příliš neliší. Přesto jsou jejich klimadiagramy značně rozdílné. Úkol: Porovnejte oba klimadiagramy z hlediska rozložení srážek a teplot. Úkol: Pokuste se rozdíly vysvětlit. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Vliv nadmořské výšky 2 Řešení: Teplota s nadmořskou výškou klesá.
Srážek s nadmořskou výškou přibývá Více srážek spadne na návětrné straně horských překážek. Za horskou překážkou mohou mít naopak některá místa srážkové úhrny velice nízké (leží v tzv. srážkovém stínu). Úkol: Na základě klimatické mapy ČR ve školním atlasu rozhodněte, jak velký vliv má na podnebí v Česku nadmořská výška. Vztah formulujte. Řešení: Nadmořská výška a orientace svahů má v rámci ČR zásadní význam na místní klima. Na malém území ČR se tento faktor uplatňuje velmi výrazně. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

11 Vliv nadmořské výšky 3 Následující úkoly řešte s využitím klimatické mapy ve školním atlasu ČR. Úkol: Které regiony v ČR se nachází ve srážkovém stínu? Úkol: Kde jsou naopak srážkové úhrny nejvyšší? Řešení: Nejnižší úhrny má oblast Žatecka či Chomutovska ve stínu Krušných hor a jihomoravské úvaly ve stínu Českomoravské vrchoviny (zde se navíc již projevuje určitá kontinentalita klimatu). Řešení: Nejvyšší srážky (a současně také nejnižší teploty) mají především pohraniční hory. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

12 Vliv převládajícího směru větrů 1
Letní monzun přináší nad indický subkontinent vlhký oceánský vzduch a s ním také velké množství srážek. V zimním období naopak směřuje suchý vzduch z pevniny nad oceán a přináší relativně suché počasí. Úkol: Najděte na mapě Indie vlevo oblasti s nejvyššími srážkovými úhrny a porovnejte je s mapou Indie ve školním atlasu. Vysvětlete, proč jsou nejvyšší srážky právě zde. Řešení: Nejvíce srážek připadá na místa, kde se letnímu monzunu staví do cesty horské překážky Západního Ghátu, resp. Himalájí. <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:India_annual_rainfall_map_en.svg> Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

13 Vliv převládajícího směru větrů 2
Cherrapunji, město s nejvyššími naměřenými ročními i měsíčními srážkami na světě. Od srpna 1860 do července 1861 zde napršelo neuvěřitelných mm srážek. V samotném srpnu 1861 pak mm <http://en.wikipedia.org/wiki/Cherrapunji>. Úkol: Na internetu nebo v atlasu vyhledejte toto město na mapě a pokuste se vysvětlit, proč jsou právě zde tak vysoké srážky. <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-deutsch-Cherrapunji-Indien.png> Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

14 Vliv mořských proudů 1 <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-Antofagasta-Chile-metrisch-deutsch.png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Walfischbai.Namibia.png> Úkol: Porovnejte oba klimadiagramy. V čem se liší od všech předchozích? Úkol: Najděte Antofagastu i Walvis Bay na mapě a srovnejte jejich polohu vzhledem k mořským proudům, které se vyskytují v jejich blízkosti. Porovnejte zdejší klima se západní Austrálií. Řešení: Všechny zmiňované oblasti se vyznačují extrémně suchým podnebím. Západní části Jižní Ameriky, jižní Afriky i Austrálie ovlivňují studené mořské proudy. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

15 Vliv mořských proudů 2 Na klimatické mapě světa ve školním atlasu srovnejte podnebí skotského Edinburghu (viz klimadiagram vpravo) s místy ležícími v podobné zeměpisné šířce na východním pobřeží Kanady. Rozdíly popište a s pomocí mapy mořských proudů se je pokuste vysvětlit. Řešení: Zatímco Evropu ovlivňuje teplý Golfský (Severoatlantský, Norský) proud, kanadské východní pobřeží je pod vlivem studeného Labradorského proudu. Proto je zdejší klima mnohem chladnější a také sušší. <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Edinburgh(Schottland)-GB.png> Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

16 Vliv převládajících tlakových útvarů 1
<http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Klimadiagramm-Kairo-Aegypten-metrisch-deutsch.png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/Image:Climatediagram-metric-english-Biak-Indonesia png> Úkol: Na základě svých znalostí z fyziky se pokuste vysvětlit, proč při výstupném proudění v oblastech nízkého tlaku vzduchu (např. v rovníkových oblastech) dochází ke vzniku srážek (viz klimadiagram Biak/Indonésie), zatímco v oblastech vysokého tlaku vzduchu (např. v subtropech) se srážková oblačnost netvoří (viz klimadiagram Káhira/Egypt). Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

17 Vliv převládajících tlakových útvarů 2
Řešení: intenzivně zahřívaný vzduch v oblasti rovníku je lehký a stoupá. Ve vyšších polohách se ochlazuje a vodní páry v něm obsažené kondenzují. Vznikají srážky. Vzduchové hmoty zbavené vlhkosti poté směřují k obratníkům, kde klesají. Dochází k jejich zahřátí. Nedochází tedy ke kondenzaci ani k tvorbě srážek. <http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Konvektionsregen.jpg&filetimestamp= > Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

18 Použité materiály: Všechny obrázky pocházejí ze stránek <http://commons.wikimedia.org> Až na níže vypsanou výjimku jsou všechny šířeny pod licencí GNU Free Documentation Licence 1.2 Obrázek rozložení srážek v Indii je šířen pod licencí Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Stáhnout ppt "Klimatické faktory – 1. část"

Podobné prezentace


Reklamy Google