Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová 14. 5.2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová 14. 5.2014."— Transkript prezentace:

1 Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová

2 Vize kontra realita • Co společná měna slibovala • Odstranění měnových turbulencí v Evropě • Zvýšení konkurenceschopnosti evropských zemí se společnou měnou • Urychlení růstu a zvrátit zaostávání za dynamikou rozvíjejícího se světa (BRICS) i USA • Sbližování (hlubší hospodářskou integraci) zemí Eurozóny • A co ve skutečnosti přinesla • Další zpomalení růstu (ještě před krizí pod 2 % ročně) • Měnové turbulence se přelily do jiných nerovnováh (inflace, běžný účet, TARGET II) • Rozdíly mezi zeměmi eurozóny se dále prohlubovaly • Pád zranitelnějších zemí do dluhové pasti • Prohloubení integrace k měnové unii mělo být lékem, který obrátí hospodářský vývoj k větší prosperitě, což se u drtivé většiny zemí nepotvrdilo 2

3 Převlečená měnová krize • Běžný účet jako základní ukazatel vnější rovnováhy nebyl zařazen mezi maastrichtská kriteria • Jednotná měna přinesla periferii příliš silný kurz → oslabovala vývoz a podporovala dovoz → důsledkem deficity běžného účtu periferie • Nebýt členství v EMU deficity na běžném účtu by vedly k tlaku na měnový kurz PIIGS už před krizí 3 Běžný účet (% HDP)

4 Dluhová past • Maastrichtské kriterium je pro periferii prakticky nedosažitelné ( dle OECD by snížení na 60 % u periferie vyžadovalo 15 let primární přebytek ve výši 10 % HDP) • Celý dluh eurozóny 93 % HDP - 8,9 bilionu EUR (5,3 bilionu EUR v r. 2003, 6 bil. EUR v r. 2007) • Obsluha vysokého dluhu nutně podváže růst na desítky let (nejen na periferii) 4 Vládní dluh zemí eurozóny (%HDP)

5 • Euro vždy bylo politickým nikoli ekonomickým projektem • Ohledně ekonomických podmínek vytvoření eura nepanovala shoda, Maastrichtská kriteria byla kompromisem • Německo, Nizozemí – napřed dostatečná konvergence ekonomik a hospodářských politik, pak společná měna kurzů • Francie, Itálie, Belgie - společná měna povede ke konvergenci a sblížení hospodářské politiky automaticky • Realita prokázala oprávněnost prvního názoru – společnou měnou mohou platit země při splnění podmínek • Obdobné ekonomické a cenové úrovně • Obdobného přístupu k veřejným financím a dodržování stanovených pravidel • Pružného trhu práce • Politické elity EU nebyly na krizi připraveny: názorové obraty, bagatelizace problémů, kupování času místo skutečných řešení, nebyl definován postup při platební neschopnosti vlád • Neexistuje mechanismus výstupu z eurozóny Proč se vize nenaplnily ? 5

6 Lekce z periferie • Krize nejsilněji zasáhla země, s nižší ekonomickou úrovní (dohánějící ekonomiky) – přitom tyto země byly v momentě svého vstupu do EMU relativně výše k nejvyspělejším zemím než je ČR nyní • Členství v EMU odebralo individuální možnost reakce měnověpolitickými nástroji (kurz, sazby) • Fiskální politika jako jediný nástroj hospodářské politiky tíhu situace neunesla • Financování dluhu periferie neúnosně zdražilo • Členství v EMU vede k jediné možnosti: vnitřní úspory, strukturální reformy • Krize potvrdila, že členství v EMU je předčasné dokud fiskální politika nemá dostatečný anticyklický manévrovací prostor a dokud není dostatečně pružný trh práce (migrace profesní i regionální) • Nastavení centrální parity při vstupu do ERM II předurčí dlouhodobě budoucnost ekonomiky 6

7 Stanovení centrální parity aneb za kolik? Centrální parita CZK/EURHodnota úspor občana v CZKHodnota úspor občana v EUR 30 CZK/EUR CZK3 333 EUR 25 CZK/EUR CZK4 000 EUR 20 CZK/EUR CZK5 000 EUR • Centrální parita se nastavuje již při vstupu do ERM II • Čím silnější bude koruna, tím větší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR • Čím slabší bude koruna tím nižší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR • Dilema exportér versus importér/ spotřebitel ? • K jaké hodnotě může koruna posílit v delším časovém horizontu ? • Parita kupní síly – cca 18 Kč/EUR, • Hranice, od níž lze o vstupu do ERM II uvažovat – cca 20 CZK/EUR 7

8 Závěry • Eurozóna se zatím udržela, ale za vysokou cenu „záchranných“ a „stabilizačních“ opatření, mechanismů a fondů • Cena udržování společné měny dále poroste…Kolik ještě bude třeba zaplatit ? • Jak je možné, že projekt, který měl členům přinést prosperitu a vyřešit problémy je třeba „zachraňovat“? • Snahy o přistoupení k projektu, který je vnitřně nestabilní není v zájmu české ekonomiky • Společná měna může mít smysl, ale jen za určitých předpokladů • Pro země s obdobnou úrovní hospodářské vyspělosti (např. Rakousko, Německo), účast slabších ohrožuje stabilitu nejen jejich vlastní, ale i celého systému • Země finančně (fiskálně ukázněné) – neukázněné ohrožují stabilitu systému • Pružný trh práce – schopnost migrace po celém území platícím společnou měnou • Při existenci mechanismu spořádaného odchodu z měnové unie • Rovněž musí být demokraticky vyřešena otázka ochoty /neochoty občanů postupovat k fiskální a politické federaci – referendum • Opět vyvstává nutnost spořádaného odchodu z eurozóny v případě neochoty občanů k novému těsnějšímu uspořádání • Mechanismy existují – viz dělení české a slovenské měny 8

9 DĚKUJI ZA POZORNOST TĚŠÍM SE NA DOTAZY FACEBOOK: Eva Zamrazilová 9


Stáhnout ppt "Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová 14. 5.2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google