AUTOR: Ing. Helena Zapletalová

Prezentace na téma: "AUTOR: Ing. Helena Zapletalová"— Transkript prezentace:

1 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Tělní tekutiny VY-32-INOVACE-BIO-315 AUTOR: Ing. Helena Zapletalová ANOTACE: Tento DUM je určen žákům 3. a 4. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie KLÍČOVÁ SLOVA:krev, míza, tkáňový mok, erytrocyty, leukocyty, trombocyty

2 Tělní tekutiny dospělý - až 66 % hmotnosti těla
novorozenec - až 80 % hmotnosti těla  člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho 28 l nitrobuněčná tekutina (40 % hmotnosti), 14 l mimobuněčná tekutina (20 % hmotnosti)

3 Funkce tělních tekutin
zabezpečují látkovou přeměnu v těle spojení mezi organismem a jeho zevním prostředím: rozvádí živiny, kyslík odvádí nepotřebné, škodlivé odpadní látky vytváří vnitřní prostředí organismu – udržují jeho stálost = homeostáza obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti  termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky aktivních orgánů do periferie těla

4 Rozdělení tělních tekutin
1. MIMOBUNĚČNÁ (EXTRACELULÁRNÍ) - obsahuje Na+, Cl-, Ca2+, HCO3-, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2 cévní: krev,lymfa mimocévní: relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…

5 2. NITROBUNĚČNÁ (INTRACELULÁRNÍ)
- velké množství K+, Mg2+, PO43-

6 KREV

7 Krev celkový objem: 4,5-5,5 l krevní plazma (55 %)
krevní částice (45 %): erytrocyty (červené krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky)  pH krve: 7,4 (7,35-7,45)  ztráta krve ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny  ztráta >1,5 l krve → ohrožení života  denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok

8

9 Krevní plazma tekutá složka – průhledná, nažloutlá
za fyziologických podmínek stálé složení: 91% vody + 1% anorg. látek + 8% org. látek anorganické látky: chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný udržují stálý osmotický tlak, stálé pH fyziologický roztok – 0,9% r. chloridu sodného

10 Krevní plazma organické látky: bílkoviny:
nejvíce asi 7% (albuminy, globuliny, fibrinogen, protrombin) význam při transportu látek, některé chrání před infekcí, zpětné vstřebávání vody glukóza: koncentrace glůkozy = glykemie – 80 – 120 mg/100 cm3 po jídle vyšší hodnoty, nejdůležitější zdroj energie

11 Pevná složka krve Červené krvinky - erytrocyty:
bezjaderné, vznik z kmenových buněk pružné, při průchodu kapilárami se mohou deformovat množství: 5,5 milionů v 1mm3 tvoří se a dozrávají v červené kostní dřeni, životnost 120dní zanikají ve slezině:

12 Erytrocyty z hemoglobinu se vytváří žlučové barvivo bilirubin, železo opětovné využití železo nutné doplnit v potravě (10-15mg; v těhotenství a dospívání –více) funkce erytrocytů: přenos kyslíku z plic do tkání a kysličníku uhličitého z tkání do plic

13 Erytrocyty složky Erytrocytů: červené barvivo: hemoglobin
hemoglobin: složka HEM – dvojmocné Fe, bílkovinná složka – GLOBIN hemoglobin + O2 = oxyhemoglobin hemoglobin + CO2 = karbaminohemoglobin hemoglobin + CO = karboxyhemoglobin – mnohem pevnější, vyřazena výměna plynů

14 Erytrocyty erytropoéza = tvorba červených krvinek
v červené kostní dřeni  Fe nutné pro tvorbu  hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy ženy 41 : 59 %  muži 46 : 54 %

15 Erytrocyty sedimentace = rychlost klesání krevních částic
závisí na bílkovinách krevní plazmy (rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci)  dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH  zvyšuje se při infekčních a zánětlivých onemocněních ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod.

16 Erytrocyty hemolýza = rozpad červených krvinek
rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb způsobeno: hypotonickým prostředím fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení) chemickými látkami (tuková rozpouštědla) jedy (bakterií, hadů, pavouků)

17 Leukocyty jsou bezbarvé, mají jádro, nepravidelný proměnlivý tvar
nacházejí se v krvi, tkáňovém moku, míze, některé tkáně délka života různá(hodiny x stovky dnů) množství: 4000 – v 1mm3 významně se uplatňují při obraně organismu

18 Leukocyty jejich počet kolísá:
více po jídle, při tělesné námaze, vlivem operačního zásahu, v těhotenství, při infekčních onemocněních, krvácení, otravách, při některých nádorech není rozdíl u mužů a žen, děti více než dospělí(1/2) schopné diapedézy a fagocytozy

19 diapedéza fagocytóza

20 Dělení leukocytů Leukocyty granulocyty neutrofilní eozinofilní
bazofilní agranulocyty lymfocyty monocyty

21 Leukocyty granulocyty: barvitelná zrníčka v cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy  (dělení dle barvení zrn v cytoplazmě)  neutrofilní (fialová): 64 % schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxe zmnožené při zánětech 1. obranná linie těla proti bakteriím

22 Leukocyty eosinofilní (červená): 1-3 % zmnožené při parazitárních onemocněních  bazofilní (modrá): 0-1 % aktivace imunokompetentních buněk produkují protisrážlivé a vasodilatační látky

23 Leukocyty agranulocyty- neobsahují barvitelná zrna monocyty- 5%
- největší leukocyty s ledvinovým jádrem - uvolňují se z endotelových výstelek (sleziny, jater, mízních uzlin, kostní dřeně) - cirkulují jako nezralé krevní buňky, dostávají se do tkání, kde fagocytují = volné nebo fixované makrofágy - vyskytují se všude, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí trubice atd.) Nespecifická imunita

24 Leukocyty B-lymfocyty:
dozrávají v kostní dřeni tvorba protilátek (humorální imunita) rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekul proliferace (namnožení buněk) paměťové buňky (uplatňují se při opakované infekci)

25 Leukocyty T-lymfocyty
buněčná imunita – netvoří protilátky, ale přímo likvidují cizorodé buňky (problém při transplantacích) diferenciace (několik typů)

26 Trombocyty v 1mm3 - 200 000-300 000 - tělíska nepravidelného tvaru
- vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk - megakaryocytů - nemají jádro - žijí jen několik dní - uplatňují se při zástavě krvácení

27 Proces zástavy krvácení
z rozpadlých krevních destiček se uvolňuje Ca2+ ion a enzym trombokináza protrombin ze začíná měnit na trombin rozpustný fibrinogen se změní na nerozpustný fibrin = vytvoření sítě vytvoří se tzv. krevní koláč, na okrajích krevní sérum

28 Proces srážení krve 1. Při poranění cévy se na vzduchu rozpadají červené krevní destičky, které uvolňují enzym trombokinázu. Ten za přítomnosti vápenatých iontů přeměňuje protrombin (v krevní plazmě) na trombin 2. Působením trombinu se v krevní plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen mění na nerozpustný fibrin

29 3. Fibrin vytvoří síť vláken, do které se zachytí krvinky
3. Fibrin vytvoří síť vláken, do které se zachytí krvinky. Vznikne krevní koláč, poraněná céva se uzavře. 4. Koláč vytlačí krevní sérum (= krevní plazma bez fibrinogenu) 5. Po uzavření poraněné cévy působí protisrážlivé faktory. Pokud nepůsobí, vznikají trombózy (=sražená krev v cévách). Ty mohou být zaneseny na jiné místo - ucpe cévu zásobující krví některý orgán - dochází k embolii

30 Opakování

31 Vysvětlete tyto pojmy homeostáza……………………….. hematokrit…………………………..
sedimentace ……………………….. hemoglobin ……………………….. nespecifická imunita ………………………………… embólie ……………………………………………… trombóza ………………………………………… buněčná imunita ………………………………………… humorální imunita ……………………………………….. glykemie …………………………………………………

32 Doplňte informace o krvi
celkový objem: ……l krevní plazma ……%  krevní částice (….%): erytrocyty (………..), leukocyty (…………), trombocyty (………..)  pH krve:…… ztráta krve ………ml → bez následků, obnova během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny  ztráta >…….. l krve → ohrožení života  denně se obnovuje asi …….. ml krve, …..l za rok

33 POUŽITÉ ZDROJE: RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, ISBN HANČLOVÁ, Hana. Biologie v kostce. Fragment, ISBN [online]. [cit ]. [online]. [cit ]. [online]. [cit ].