Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Charakteristika vstupu USA a SSSR do války Srpen 1939 - podpis n ě mecko-sov ě tského paktu o neúto č ení (zárove ň si oba státy dop ř edu rozd ě lili.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Charakteristika vstupu USA a SSSR do války Srpen 1939 - podpis n ě mecko-sov ě tského paktu o neúto č ení (zárove ň si oba státy dop ř edu rozd ě lili."— Transkript prezentace:

1

2 Charakteristika vstupu USA a SSSR do války Srpen podpis n ě mecko-sov ě tského paktu o neúto č ení (zárove ň si oba státy dop ř edu rozd ě lili území Polska a N ě mecko zaúto č ilo na Polsko (úder pozemních vojsk s podporou letectva), b ě hem t ř í týdn ů je Polsko pora ž eno – jeho území si rozd ě lují N ě mecko a SSSRN ě mecku se uvolnily ruce pro útok na Západ). Na podzim 1939 SSSR zabírá tzv. pobaltské republiky (Litvu, Lotyšsko a Estonsko). Listopad 1939: sov ě tsko – finská válka N ě mecko zaúto č ilo na SSSR. Zpo č átku se Hitlerovi, který osobn ě ř ídil celou operaci („Barbarossa“), da ř ilo postupovat s celou armádou (tzn. jak veškeré pozemní síly, tak i letadla – celkem 3,5 mil voják ů ) a ž 60 km denn ě a to ve t ř ech sm ě rech: na Petrohrad (tehdy Leningrad), na Moskvu (a dále na Ural, kde byl soust ř ed ě n sov ě tský pr ů mysl) a k Č ernému mo ř i (byly zde zásoby paliva). Ji ž 4.9. dorazil k Leningradu (za č íná 900 dní obléhání) a m ě l na dohled Moskvu. V lednu 1942 provedla narychlo sestavená sov ě tská Rudá armáda první úsp ě šný protiúder a Hitler byl donucen od Moskvy ustoupit. T ř etí č ást armády postupovala na JV k Č ernému mo ř i – hlavní síly sov ě tského odporu se shromá ž dily u m ě sta Stalingrad. Na p ř elomu let 1942/43 provedl SSSR tzv. zimní ofenzívu (útok) – n ě mci museli ustoupit o více jak 500 km od Moskvy. Leden 1943 – 6.armáda maršála Pauluse byla obklí č ena u Stalingradu – konec postupu ji ž ní č ásti n ě mecké armády. Na ústupu ze SSSR se n ě mci neúsp ě šn ě pokusili o protiúder – tzv. tanková bitva u Kurska (asi tank ů ) Protihitlerovská koalice se záhy rozpadla, ji ž na konci 40.-tých let se SSSR a USA postavily proti sob ě (po č átek tzv. studené války). SSSR získal rozhodující vliv ve st ř ední a východní Evrop ě ¨.

3 1. zá ř í1. zá ř í ř íjen 1939, od 17. zá ř í podpo ř ena útokem SSSR) záhájila druhou sv ě tovou válku v Evrop ě. N ě mecko a SSSR b ě hem ní spole č n ě v jediném m ě síci zlikvidovaly Polsko. Západní spojenci, kte ř í v reakci na tuto agresi vyhlásili N ě mecku válku, nebyli schopni Polsku významn ě ji pomoci a nedokázali ani vyu ž ít faktu, ž e v ě tšina n ě meckých jednotek byla soust ř ed ě na v Polsku a na polských hranicích. Polská armáda utrp ě la t ěž ké ztráty, n ě která m ě sta (zejména Varšava) byla t ěž ce poškozena rozsáhlým bombardováním. Zem ě byla obsazena dílem nacistickým N ě meckem, dílem stalinistickým Sov ě tským svazem Po obsazení Polska N ě mci v ůč i Polák ů m brutální politiku teroru, odnárod ň ování a germanizace. Ta byla vykonávána zejména jednotkami SS-Totenkopfverbände a Einsatzgruppen. Docházelo k popravám polských voják ů i civilních osob, zvláštní pozornost byla v ě nována polské vyšší vrstv ě a polské inteligenci. V rámci „Operace Tannenberg,“ která se týkala likvidace polské elity, bylo do 25. ř íjna 1939 zavra ž d ě no tisíc Polák ů. Po ní následovala akce „Inteligence“, p ř i ní ž bylo zabito p ř es 40 tisíc polských intelektuál ů. N ě mecká okupa č ní moc zavedla v Polsku, resp. v Generálním gouvernementu a na okupovaných polských územích politiku teroru, p ř i č em ž provád ě la hromadné ve ř ejné popravy, které m ě ly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Samostatnou kapitolou byly exekuce polských rolník ů a ni č ení polských vesnic. N ě mci té ž provád ě li politiku vysídlování z oblastí ur č ených k další germanizaci, p ř i č em ž bylo ze svých domov ů vyhnáno n ě kolik stovek tisíc Polák ů. Poláci byli té ž v masovém m ěř ítku nasazováni na nucené práce, p ř i kterých jich velké mno ž ství zahynulo. Ješt ě h ůř e ne ž samotní Poláci na tom byli p ř íslu č níci ž idovské menšiny v Polsku - viz holokaust ř íjen zá ř íSSSRdruhou sv ě tovou válkuEvrop ě N ě meckoSSSRPolskoZápadní spojenciválkubombardovánímnacistickým N ě meckemstalinistickýmSov ě tským svazemN ě mciSS-TotenkopfverbändeEinsatzgruppen1939PolskuGenerálním gouvernementu ž idovskéholokaust V Sov ě ty obsazené č ásti zem ě panoval teror stejn ě ukrutný, jako v té n ě mecké. Tragický osud postihl zajaté polské d ů stojníky a p ř íslušníky inteligence v Sov ě tském svazu, kte ř í byli povra ž d ě ni v rámci tzv. katy ň ském masakrud ů stojníkykaty ň ském masakru a v následných letech musela č elit mimo ř ádným zv ě rstv ů m ze strany obou vít ě z ů.

4 Operace Barbarossa (n ě mecky: Unternehmen Barbarossa) je n ě mecké kódové jméno (p ř edlohou pro název byl Fridrich I. Barbarossa) pro invazi do SSSR, která otev ř ela východní frontu a zahájila Velkou vlasteneckou válku. Zpracování plánu útoku bylo Hitlerem na ř ízeno ji ž krátce po kapitulaci Francie a sm ě rnice č. 21 byla schválena a podepsána dne 18. prosince Operace Barbarossa byla zahájena 22. č ervna 1941 a skon č ila v prosinci 1941, kdy ž vy č erpaná n ě mecká vojska nedokázala v krutých zimních podmínkách a za sílícího odporu Rudé armády pokra č ovat ve svém postupu a p ř ešla do obrany. A č koliv lze n ě mecké ta ž ení v pr ů b ě hu Barbarossy pova ž ovat za vít ě zné, šlo o vít ě zství velice draze zaplacené a nedosta č ující, nebo ť nesta č ilo k tomu, aby byl SSSR zlomen. Dne 22. č ervna 1941 v 3:15 hodin porušilo N ě mecko pakt o neúto č ení a bez vyhlášení války p ř epadlo Sov ě tský svaz. Pro mnoho jednotek, ke kterým v č as nedorazil rozkaz o bojové pohotovosti, to znamenalo naprosté zasko č ení. Byla p ř epadena sov ě tská letišt ě, na jejich ž plochách se nacházely i letouny z letiš ť, které procházely p ř ebudováváním. První den války bylo zni č eno kolem 2000 sov ě tských letadel, z toho 1500 na zemi. V sov ě tských kasárnách vládl zmatek, mnohde tam, kde nedorazily v č as rozkazy, se vojáci báli podniknout samostatné kroky, i kdy ž se kolem st ř ílelo. N ě mecký útok byl veden ve t ř ech sm ě rech:n ě meckyFridrich I. Barbarossa SSSRvýchodní frontuVelkou vlasteneckou válkuHitlerem Francie č ervna1941Rudé armády22. č ervna1941N ě mecko Sov ě tský svaz PobaltíPobaltí, Leningrad - Skupina armád Sever pod velením polního maršála Rytí ř e von LeebaLeningradSkupina armád Sever Brest-LitevskBrest-Litevsk, Smolensk, Moskva - Skupina armád St ř ed pod vedením maršála von BockaSmolenskMoskvaSkupina armád St ř ed UkrajinaUkrajina, Don ě cká pánev - Skupina armád Jih pod vedením maršála von RundtedtaDon ě cká pánevSkupina armád Jih SSSR utrp ě l zdrcující porá ž ku, nicmén ě jeho obrovský lidský a pr ů myslový potenciál mu umo ž nil obnovit síly a pokra č ovat v boji, co ž byl jeden z rozhodujících aspekt ů druhé sv ě tové války.pr ů myslový

5 Leningrad-nepoda ř ilo se dobýt m ě sto-900dní blokáda Leningradu,nálety,zima,nedostatek potravin,jediná cesta p ř es zamrzlé Lado ž ské jezero Moskvu-N ě mci se dostali a ž p ř ed moskvu,zasko č eni zimou,sov ě tský protiútok-generál Ž ukov-N ě mci zatla č eni a ž o 250km na západ-porá ž ka u moskvy –Ztroskotání taktiky bleskové války a konec mýtu o neporazitelnosti n ě mecké armády Na Kyjev-postup sm ě rem k Č ernému mo ř i,snaha získat naftová pole u Kaspického mo ř e. N ě me č tí vojáci p ř i invazi na SSSR 1941

6 Útok na Pearl Harbor byl ni č ivý p ř ekvapivý úder Japonska na základnu Spojených stát ů amerických na Havajských ostrovech v ned ě li ráno 7. prosince D ů sledkem tohoto útoku byl vstup USA do druhé sv ě tové války.JaponskaSpojených stát ů americkýchHavajských ostrovechUSAdruhé sv ě tové války Šest letadlových lodí viceadmirála Č úi č i Naguma vyslalo ráno 7. prosince (Havajského č asu) dv ě úto č né vlny celkem 353 letadel proti základn ě amerického Tichomo ř ského lo ď stva v Pearl Harboru na Oahu. V p ř ístavu bylo potopeno nebo poškozeno všech osm bitevních lodí (avšak pouze USS Arizona a USS Oklahoma byly odepsány jako totální ztráta) a potopeno nebo poškozeno bylo i t ř ináct dalších plavidel. Byla napadena i letišt ě na Oahu a zni č eno 188 letadel a 155 dalších poškozeno. Č úi č i Naguma Pearl HarboruOahubitevních lodíUSS ArizonaUSS Oklahoma Japonc ů m se ale nepoda ř ilo zni č it ani jednu americkou letadlovou lo ď, nebo ť všechny byly v dob ě útoku mimo p ř ístav. Také p ř ístavní za ř ízení v č etn ě lod ě nic a nádr ž í paliva z ů stalo tém ěř nepoškozeno a tak Pearl Harbor mohl být i nadále vyu ž íván jako námo ř ní základna. Jak se pozd ě ji b ě hem války ukázalo, tíha boj ů m ě la le ž et na letadlových lodích a bitevní lod ě – které byly v ě tšinou (6 z 8) opraveny a op ě t za ř azeny do slu ž by – za č aly ztrácet na d ů le ž itost.Japonská p ř evaha-získali indo č ínu,Malajsii,Indonésii,Filipíny,Novou Guineu japonský postup zastaven a ž bitvou o souostroví Midway v Korálovém mo ř i. Dv ě vlny úto č ící na Pearl Harbor (poloha letadlových lodí je pouze ilustra č ní, ve skute č nosti se nacházely podstatn ě víc na severu). Naho ř e: 0 – p ř ilétávající B-17 ze Stát ů, 1 – první vlna, 1-1 – „Kate“ vyzbrojené pumami, 1-2 „Kate“ s torpédy, 1-3 – st ř emhlavé „Val“, 2 – druhá vlna, 2-1 – „Kate“ vyzbrojené pumami, 2-1F – stíha č ky „Zero“, 2-2 – st ř emhlavé „Val“ Dole: A – atol Wake, B – atol Midway, C – ostrov Johnston, D – Havaj, D-1 – Oahu, 1 – USS Lexington, 2 – USS Enterprise, 3 – Nagum ů v úderný svaz

7 Válka v Tichomo ř í byla d ů le ž itou č ástí druhé sv ě tové války, za č ala 7. č ervence 1937 druhou č ínsko-japonskou válkou, rozrostla se 7. prosince 1941 japonským útokem na Pearl Harbor a skon č ila japonskou kapitulací 2. zá ř í roku Byl to ozbrojený konflikt, který p ř ímo zasáhl 3 kontinenty (Asie, Severní Amerika a Austrálie) a 2 oceány (Tichý a Indický). Americká odezvadruhé sv ě tové války7. č ervence1937 druhou č ínsko-japonskou válkou7. prosince1941útokem na Pearl Harbor2. zá ř í1945 Na 8. prosince, 1941, Americký kongres deklaroval válku na Japonsku s jediný jedno rozporné hlasování. Franklin D. Roosevelt oba navrhovali a podepisovali vyhlášení války brzy afterward, volat p ř edcházející den “datum, které bude ž ít v hanb ě.” Vláda USA pokra č ovala a zesilovala jeho vojenskou mobilizaci, a za č al p ř em ě nit na ekonomiku války.8. prosince1941Americký kongresválkujedno rozporné hlasováníFranklin D. RooseveltVláda USA P ř íbuzná otázka je pro č Nacistická N ě mecko vyhlásená válka na Spojených státech 11. prosince, 1941 okam ž it ě následovat japonský útok. Hitler byl pod ž ádným závazkem d ě lat tak pod podmínkami Osové smlouvy, ale d ě lal rozhodn ě. Toto dvojnásobn ě rozzu ř ilo americkou ve ř ejnost a dovolilo Spojené státy velmi zvyšovat jeho podporu Spojeného království, který se zdr ž el na n ě jakou dobu plná americká odezva na p ř eká ž ku pro PacifikNacistická N ě meckoSpojených státech11. prosince1941HitlerOsové smlouvy Spojeného království Americká letadlová lo ď Enteprises

8


Stáhnout ppt "Charakteristika vstupu USA a SSSR do války Srpen 1939 - podpis n ě mecko-sov ě tského paktu o neúto č ení (zárove ň si oba státy dop ř edu rozd ě lili."

Podobné prezentace


Reklamy Google