Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století."— Transkript prezentace:

1 Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století

2 Základní fakta  Rok 2008: EU dovozem pokrývá téměř 90% spotřeby ropy a přibližně 2/3 spotřeby zemního plynu. Do roku 2030 lze očekávat, že závislost na importované ropě vzroste na 95% a v případě zemního plynu na přibližně 85%.  Rok 2008: Ruská federace zajišťuje třetinu ropných importů Evropské unie a čtvrtinu importu zemního plynu. Přesná čísla se dosti liší…  FAKT: jednotlivé země EU se liší nejen geograficky a ekonomicky, ale také v otázkách energetické závislosti a energetické bezpečnosti.

3 Základní fakta – zemní plyn - graficky

4 Základní fakta – zemní plyn  Celková spotřeba zemního plynu v EU: 505 miliard m 3 (rok 2007), z toho pouze 38% se vytěžilo na území EU:  Nejvíce těží Velká Británie (cca 80 mld. m 3, ovšem těžba klesá).  Nizozemí těží 65 mld. m 3, Německo 15 mld. m 3, Dánsko 10 mld. m 3 a Rumunsko 12 mld. m 3.  Pouze dvě země těží více plynu než spotřebovávají – Dánsko a Holandsko. Ani Velká Británie se svojí vysokou těžbou není schopna být soběstačná (od roku 2005 čistý dovozce).  Vedle RF zajišťuje hlavní část dovozu zemního plynu do EU Norsko (18%, přibližně 90 mld. m 3 ) a Alžírsko (10%, přibližně 40 mld. m 3 ).  Jen samotné Německo spotřebovává více než 35,5 mld. m 3 ruského plynu ročně (celkově 90 mld.).

5 Základní fakta - ropa  Celková spotřeba ropy zemí EU je přibližně 14 milionů barelů denně, „velká čtyřka“ (VB, Německo, Francie a Itálie) spotřebuje cca 8,1 mil. barelů denně, samotné Německo (největší světový průmyslový exportér) pak přibližně 2,4 milionů. Pro zajímavost: ČR potřebuje denně cca 150 tisíc barelů ropy (2/3 jdou z Ruska).  Rok 2008: 45% ropných importů do EU zajišťují země Blízkého východu, Rusko je tak „až“ druhým nejvýznamnějším dovozcem ropy do EU (dodává přibližně třetinu spotřeby).  Norsko produkuje přibližně 3 miliony barelů ropy denně, ovšem po roce 2001 těžba klesá, zásoby se snižují, v roce 2005 už byla těžba o 7% nižší než v roce  Celkově: produkce ropy ve státech EU (plus Norsko) poklesla jen za rok 2005 o 8%!, spotřeba ropy přitom naopak roste.

6 Základní fakta - elektřina  Celková spotřeba zemí EU: přibližně 3200 TWh (rok 2008). Pro představu: spotřeba ČR: 60 TWh  Jaderná energetika:  EU zajišťuje jadernými elektrárnami více než 33% celkové výroby elektřiny, je to tedy nejvýznamnější zdroj elektřiny.  nejvíce jaderných bloků (59) má Francie, ČR má 6  Podíl uhelných elektráren je přibližně 30%, plynových elektráren 18% a elektráren na ropu cca 6%.  Podíl obnovitelných zdrojů: přibližně 14%.

7 Obecné konstatování  Navzdory historii EU coby dobrovolného svazku států, které měly silnou vůli spolupracovat a eliminovat tak prvky konfrontační mocenské politiky ve své agendě, jednání o zajištění energetických dodávek je doposud ukázkou typické velmocenské reál-politiky a rozděluje státy v zásadních ohledech.  Ruská snaha o vnitřní rozdělení EU je v této souvislosti mimořádně úspěšná. Proč to Rusko dělá? 

8 Energetický dialog EU-Rusko: příčiny nejednoty EU  rozdílné zájmy jednotlivých ekonomik,  odlišný postoj jednotlivých vlád k jaderné energetice,  geografické a geopolitické rozdíly mezi jednotlivými státy,  odlišnost mezi velkými státy Unie a malými a odlišnost v jejich ochotě vyjednávat s Ruskem.  Rusko tedy využívá vnitřní nejednoty EU, vede úspěšná bilaterální jednání s JEDNOTLIVÝMI státy EU a uzavírá s nimi dohody NA ÚKOR jednotné energetické (i zahraniční) politiky EU jako celku, i na úkor některých zemí EU.

9 EU a Rusko – špetka geopolitiky 

10 NEGP (North-Europe Gas Pipeline) Северный Поток

11  Dohoda byla podepsána 8. září  Na mimořádně drahém projektu za přibližně 7,5 mld. EUR budou spolupracovat: Gazprom (51%), E.ON (24,5%), BASF (24,5%).  vybudovat plynovod po dně moře je dražší než vybudování na pevnině, je to ovšem „daň“ za VYŘAZENÍ TRANZITNÍCH ZEMÍ z projektu:  Ruský dodavatel bude od roku 2010 přímo(!) napojen na německé (a později britské, holandské a francouzské) odběratele.  Pobaltské státy nebudou na plynovod napojeny, přičemž hlavní trasa ruského plynu přes Bělorusko a Polsko do Německa ztratí svoji exklusivitu, podobně jako plynovod přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku do Německa.

12 NEGP (North-Europe Gas Pipeline) Северный Поток  Projekt lze považovat z ruského pohledu za zcela logické řešení, jak maximalizovat ekonomický benefit z prodeje svých energetických surovin.  V případě Německa jde o obhajobu státních zájmů, bez zohlednění zájmů EU. Kapacita plynovodu po celkovém dokončení bude cca 55 mld. m 3 plynu, což postačí potřebám německého průmyslu i domácností, z Německa se navíc stane i „křižovatka“ pro ruský plyn dále do Evropy.  „Nord Stream and South Stream are crucial for reliably serving Europe’s gas import needs. Political will and support for these projects from all EU member states is of vital importance.” – Angela Merkelová v dopise předsedovi EK Barrosovi, 27. ledna  Schröder vs. litevští a polští politici (nový pakt „Molotov-Ribbentrop“)

13 South Stream (Южный Поток)

14  „Jižní potok“ opět pod hladinou moře spojuje území RF se zeměmi EU (konkrétně Bulharsko). Opět tedy ODPADÁ ROLE TRANZITNÍCH ZEMÍ, nečlenů EU.  900 km podmořského plynovodu financuje Gazprom společně s italským gigantem ENI. Kapacita přibližně 30 mld. m 3 je významným a konkrétním příspěvkem k uspokojení rostoucí evropské poptávky po ekologické energii.

15 Blue Stream (Голубой Поток)  Plynovod dlouhý 1200 km spojuje území RF s Tureckem, opět pod hladinou Černého moře a opět tedy bez „nadbytečných“ tranzitních zemí.  Již v roce 1997 se obě země dohodly, že za 25 let trvání projektu Blue Stream dodá ruská strana Turecku více než 360 mld. m 3 plynu. Opět je účasten i italský koncern ENI.  Z Turecka se stává další důležitá „plynová křižovatka“, možnost exportu plynu dále do Evropy je již jen technickým detailem.

16 A co na to Ukrajina a Bělorusko?  Tyto (až donedávna) nenahraditelné tranzitní země významně využívaly svých pozic v jednání s RF, mnohdy šlo o oboustranné vydírání.  „Plynových válek“ má však již EU „plné zuby“, Prodiho pakt je toho zřetelným důkazem (už říjen 2000!!!!!).  Se spuštěním Nord Stream a South Stream ztratí Ukrajina „vyděračský potenciál“ a dá se očekávat, že i intenzita vztahů EU-Ukrajina dále opadne. Nenahraditelná důležitost plynovodů Progres, Sojuz a Bratrství bude minulostí.

17 EU a její úsilí o energetickou diverzifikaci  Nabucco: plán plynovodu z Blízkého východu (Írán, Sýrie, Egypt) a Střední Asie (Ázerbajdžán, Kazachstán a Turkmenistán) do Rakouska (přes Maďarsko).  OVŠEM - Gazprom se v červnu 2006 dohodl s MOL, že společně prodlouží Blue Stream dále do Evropy právě přes Maďarsko.  „Never-ending story“ pokračuje, Nabucco hledá investory i dodavatele plynu, budoucnost je velice nejasná. Oproti tomu ruské projekty jsou konkrétní, podložené politickou vůlí i financemi, a hlavně je má kdo naplnit plynem/ropou…   EU často mluví o „nedemokratickém “ režimu RF, který je proto nutné alternovat, ale plyn a ropu dále nakupuje i od Libye, Kataru, Íránu, Saúdské Arábie atd. V energetice o demokracii opravdu nejde…

18 V rychlosti na závěr   Pro Dukovany již léta dodává palivo ruská společnost TVEL, první blok JE Temelín bude do roku 2009 zásobovat palivem americký Westinghouse a do roku 2010 i druhý blok.  JENŽE: palivové články od Westinghouse se v reaktoru ohýbaly a deformovaly, v novém výběrovém řízení (rok 2004) zvítězil opět ruský TVEL, který bude do roku 2020 „krmit“ obě naše jaderné elektrárny.  Konkrétně tedy právě česká závislost na ruské ropě, plynu a jaderném palivu je EVIDENTNÍ, nepopiratelná, a naprosto neodpovídá proti-ruské rétorice velké části českých politický (j)elit…


Stáhnout ppt "Role Ruska v energetické bezpečnosti Evropy na počátku 21. století."

Podobné prezentace


Reklamy Google