Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě."— Transkript prezentace:

1 Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě

2 Anotace  Materiál tvoří 16 slidů, v nichž jsou zachyceny události po roce 1848 v Evropě s důrazem na sjednocovací procesy v Německu a Itálii  cílová skupina: 8. roč.  Autor: Mgr. Tomáš Kozák  očekávaný výstup: žák se seznámí s událostmi, které vedly k sjednocení Německa a Itálie  použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia  průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek  následuje možnost zápisu do sešitu

3 Sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie  druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo  odlišná situace v obou zemích  Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení  území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů  Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence

4 Sjednocení Německa  po roce 1848 zůstává zachován Německý spolek v čele s Rakouskem, což se nezamlouvá Prusku  Prusko hledá vhodnou záminku k válce s Rakouskem, o němž je přesvědčeno, že jej porazí  záminka se našla v roce 1864, kdy se Prusko a Rakousko nebylo schopno dohodnout na správě území, které získali společně na Dánsku.  spor vyvrcholil v roce 1866, kdy Prusko vpadlo do Čech

5 Sjednocení Německa  k Prusům se přidávají Italové a útočí na jihu  v bitvě u Hradce Králové (u Sadové) Prusko vítězí, především díky modernějším zbraním  pruský voják mohl díky moderní konstrukci zbraně vystřelit mnohem častěji než rakouský, který musel vstát, poskytnout tak nepříteli cíl a nabíjet zbraň zepředu, zatímco pruský voják pouze zasunul do komory náboj zezadu, natáhl kohoutek a vystřelil, aniž by musel změnit polohu těla  Rakousko bylo po prohrané válce donuceno vystoupit z Německého spolku a Italům postoupit svoje državy na severu Itálie – Lombardii a Benátsko

6 Sjednocení Německa  na místě Německého spolku vznikl Severoněmecký spolek, který zahrnoval území bývalého Německého spolku, ale bez rakouských zemí  v čele Severoněmeckého spolku stálo Prusko  v čele Pruska stojí kancléř Otto von Bismarck  Bismarck vyprovokoval prusko-francouzskou válku s Francií, kterou v roce 1871 porazil v ve Versailles pak bylo vyhlášeno Německé císařství v čele s pruským králem Fridrichem Vilémem I., jež se stal císařem

7 Otto von Bismarck Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Prusko – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr (tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní přístup k řešení politických problémů a autoritativní vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný kancléř. vévoda1. dubna1815Schönhausen Prusko30. července1898FriedrichsruhNěmecké císařstvípolitiků19. stoletíNěmeckaPruska německých kancléřů

8 Sjednocení Německa  Francie byla donucena po prohrané válce zaplatit Německu obrovské reparace, což Němci využili na rozvoj průmyslu a stali se tak nejvyspělejším státem na evropském kontinentě  Německo však nemá žádné kolonie a tak se je snaží získat – zájem se obrací především do jižní Afriky a Tichomoří  snahy Německa pochopitelně narážejí na zájmy Velké Británie, což vede ke zhoršení vzájemných vztahů  napětí v Evropě významné roste

9 Vilém I. Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín — 9. března 1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů.22. března1797Berlín9. března1888pruskýněmecký císař Hohenzollernů

10 Sjednocení Itálie  jediný samostatný stát na Apeninském pol. je Sardinské království = Piemont  sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko  jih ovládají španělští Habsburkové  střed Itálie = papežský stát  pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence  1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever  Lombardii Italové na Habsburcích však získávají  1860 – Giuseppe Garibaldi

11 Sjednocení Itálie  s 1000 dobrovolníků pochoduje ze Sicílie do jižní Itálie, kde se mu podařilo porazit vojska Bourbonů  získané území Garibaldi předává sardinskému králi  1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l.  sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát  1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska  1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie  1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán  Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

12 Sjednocení Německa a Itálie - zápis  druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a Německo  odlišná situace v obou zemích  Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o sebeurčení  území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů  Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se získávat mocné spojence  Prusko hledá záminku k válkám, aby mohlo provést sjednocení silou

13 Sjednocení Německa a Itálie - zápis  válka s Rakouskem (1866) a s Francií (1870) završila sjednocování vyhlášením Německého císařství ve Versailles (1871)  Německo se snaží získávat kolonie  Itálie je rozdělena na 4 části, z nichž se snaží Sardinské království udělat jednu  sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko  jih ovládají španělští Habsburkové  střed Itálie = papežský stát

14 Sjednocení Německa a Itálie - zápis  pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné spojence  1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý sever  Lombardii Italové na Habsburcích však získávají  1860 – Giuseppe Garibaldi  1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l.  sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát

15 Sjednocení Německa a Itálie - zápis  1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko- rakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska  1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o ochranu Francie  1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán  Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a zemědělským jihem

16 Shrnutí:  Jak se Prusko zbavilo rakouské konkurence?  Jak bylo Německo definitivně sjednoceno?  Jaké byly důsledky sjednocení Německa?  Proč Sardinie potřebovala při sjednocovacích snahách podporu nějakého silného státu?  Postup sjednocování Itálie.  Jaká byla v Itálii hospodářská situace?


Stáhnout ppt "Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II Dějiny významných států v Evropě i ve světě Sjednocovací procesy v Evropě."

Podobné prezentace


Reklamy Google