Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."— Transkript prezentace:

1 ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0303 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh3. Christoph Willibald Gluck Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaGluck, operní reforma, Praha Datum18. listopadu 2013– datum ověření ve výuce

2 Christoph Willibald Gluck (2. července 1714, Erasbach – 15. listopadu 1787, Vídeň)

3 Anotace Text s názvem Christoph Willibald Gluck slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

4 V roce, kdy se Christoph Willibald Gluck narodil, měla již opera za sebou více než stoletou existenci. Od prvopočátků, spjatých s Monteverdiho Orfeem a přes jeho Korunovaci Poppeinu, přes vývojové etapy opery římské, benátské a neapolské, se tato populární forma dostala na rozcestí, jež nutně přijít muselo. Převaha virtuozity nad dramatičností dostala jak operu buffu, tak operu serii, dva hlavní proudy v opeře mimo ideál operního divadelního představení. V díle Chr. W. Glucka se objevila možnost, jak znovu dostat do rovnováhy text a hudbu.

5 1. Christoph Willibald Gluck

6 Chistoph Willibald Gluck se narodil 2. července 1714 v Erasbachu v Horní Falci, dnes je to čtvrť města Berching. Jeho dědeček i otec pracovali ve službách Lobkowiců, v rodině se dědilo lesnické povolání z generace na generaci. V roce 1717 se přestěhovali do severních Čech, kde byl otec přijat jako lesník do služeb velkovévodkyně Anny Marie Toskánské, v letech 1722 – 1727 byl ve službě u hrabat Kinských v Horní Chřibské a pak opět u Lobkowiců v Jezeří u Mostu.

7 Studia -první vážnější kontakt s hudbou a základy hudebního vzdělání získal Chr. W. Gluck pravděpodobně na zámku v Jezeří -ve svém životopise píše, že odmítl pokračovat podle přání svého otce v rodinné tradici a odešel tajně z domova -vydělával si zpěvem a hrou na varhany v kostelích na venkově o nedělních bohoslužbách -první zastávkou byla Praha, zapsal se na studia filozofie, studoval asi do roku 1735 a studia pravděpodobně nedokončil -není vyloučeno ani potvrzeno, že byl v kontaktu s Bohuslavem Matějem Černohorským

8 -vydal se na cestu do Vídně -po asi ročním pobytu ve Vídni byl roku 1736 angažován do orchestru v Miláně -stal se žákem Giovanniho Battisty Sammartiniho 2. Giovanni Battista Sammartini ( asi 1700 – 1775 )

9 Kariéra operního skladatele byla v Miláně provedena první Gluckova opera Artaserse -byl úspěšný, získal další objednávky na operu seria pro Milano, Benátky a Turín dostal objednávky na operu pro londýnské královské divadlo Covent Garden, kde před tím působil G. Fr. Händel, s ním se také v Londýně setkal uspořádali v Londýně společný koncert -v Londýně provedl opery Artemene a La caduta de´giganti a vydal šest triových sonát se přidal k italské operní společnosti Pietra Mingottiho a vystupovali v evropských městech, kde stálá opera nebyla

10 Chr. W. Gluck a Praha -v roce 1746 uvedla Mingottiho společnost v Praze v Divadle v Kotcích Gluckovu operu - pasticcio La Finta schiava -v roce 1749 přijel do Prahy jako kapelník operní společnosti Giovanniho Battisty Locatelliho, pro pražskou sezónu 1750 napsal operu Ezio, tu také při premiéře dirigoval -úspěch byl mimořádný, v archivu katedrály sv. Víta je dodnes opis sedmi árií a tercetu, pro potřeby kostela jsou melodie podloženy odpovídající textem -v Praze roku 1750 provedl Gluck také další svoji operu - Impermestra

11 -v roce 1750 se Chr. W. Gluck ve Vídni v kostele sv. Ulrycha oženil -roku 1751 se vrátil do Prahy, kde připravil k premiéře novou operu Issipile.

12 Vídeň, Řím a Paříž -roku 1746 napsal Gluck operu Semiramide riconoscuita, určenou k oslavám narozenin Marie Terezie -další provedení při příležitosti znovuotevření dvorního divadla znamenalo otevřenou cestu ke dvoru -ke čtyřicátým narozeninám byl jmenován kapelníkem dvorní opery a dvorním skladatelem komorní a operní hudby -roku 1756 byla uvedena v Římě jeho opera Antigono a byl mu udělen papežský Řád zlaté ostruhy -význam francouzské opery comique rostl, Gluck začal psát tyto opery na francouzské texty

13 -bývalá Gluckova žačka Marie Antoinetta, manželka francouzského krále Ludvíka XIV., jej pozvala do Paříže -v roce 1774 podepsal smlouvu na šest oper pro Paříž -vytvořil model heroické opery -roku 1774 přepracoval operu Orfeo, hlavní roli už nezpíval kastrát, ale tenor -spor s Niccolo Piccinim, který zhudebnil stejný námět jako Gluck byly provedeny v Paříži dvě opery - Picciniho Roland a Gluckovo drama héroique - Armida, zvítězil Gluck -kvůli zdravotním problémům se vrátil do Vídně, v Paříži jej zastoupil Antonio Salieri

14 3. Niccolo Piccini (1728 – 1800)

15 -roku 1728 byla v Paříži provedena opera Les danaides jako společné dílo Glucka a Salieriho, tím Gluck Paříži představil svého nástupce, v rozhovoru pak uvedl, že celé dílo napsal Salieri -ve Vídni pracoval méně hekticky, přesto znovu onemocněl a dne zemřel - slavnostní mše za skladatele byla v dubnu 1788, jeho žák Ant. Salieri dirigoval Gluckovo De profundis a Jommelliho Rekviem.

16 Dílo Chr. W. Gluck je autorem množství instrumentálních skladeb a baletů, ale především napsal 35 oper, jež ovlivnily tvorbu dalších autorů od W. A. Mozartem až po R. Wagnera. I když nenapsal žádnou německou operu, byl příkladem právě pro německé skladatele Webera a Wagnera. U nich dochází k naplnění principů operního dramatu, jimž dal Gluck základ.

17 Opery (výběr) -neapolská tradice: Ezio (1750), La clemenza di Tito (1752) -opera comique: La Cythere assiégée (1759), Le Rencontre imprévue (1764) -reformní opery: Orfeo (1762), Alceste (1767), Ifigenie v Aulidě (1774), Ifigenie na Tauridě (1779), Armida (1777)

18 Gluckova operní reforma -italská opera buffa a opera seria ztrácí dramatičnost, převažuje virtuozita, forma má přednost před obsahem -je třeba vrátit operu divadlu -text má být rovnocenný hudbě -pozornost na city a osudy -hudba má podporovat báseň, podporovat city, podporovat děj v jeho různých fázích -proto je třeba omezit koloraturu, používat sbory, zavést „vzpomínkové motivy“, recitativ secco nahradit accompagnato.

19 Seznam vyobrazení 1.Christoph Willibald Gluck, k_painted_by_Joseph_Duplessis.jpg k_painted_by_Joseph_Duplessis.jpg 2.Giovanni Battista Sammartini ( asi 1700 – 1775 ), artini.gif artini.gif 3.Niccolo Piccini (1728 – 1800), B2_1.JPG B2_1.JPG

20 Doporučený poslech 1. Ukázky oper Ifigenie v Aulidě, Ifigenie na Tauridě

21 Otázky k ověření znalostí 1.V čem spočívá Gluckova operní reforma? 2.Jaké názvy mají Gluckovy reformní opery. 3.Byl Gluck v Čechách?

22 Doporučená literatura 1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012


Stáhnout ppt "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."

Podobné prezentace


Reklamy Google