MÜNCHHAUSENŮV SYNDROM. Vysvětlení pojmu porucha osobnosti a chování u dospělých, předstíraná porucha přesvědčivé předstírání, zveličování či vytváření.

Prezentace na téma: "MÜNCHHAUSENŮV SYNDROM. Vysvětlení pojmu porucha osobnosti a chování u dospělých, předstíraná porucha přesvědčivé předstírání, zveličování či vytváření."— Transkript prezentace:

1 MÜNCHHAUSENŮV SYNDROM

2 Vysvětlení pojmu porucha osobnosti a chování u dospělých, předstíraná porucha přesvědčivé předstírání, zveličování či vytváření tělesných symptomů nebo poranění s cílem získat roli nemocného a kontakt se zdravotnickým personálem jedinec je vyšetřován, hospitalizován, podrobuje se různým zákrokům, užívá zbytečně léky

3 Kdo byl M ünchhausen? Německý baron Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen (1720 – 1797) byl vojenský hrdina, který ve výslužbě cestoval a vyprávěl o svých dobrodružstvích. Některé příběhy výrazně přikrášlil, některé situace si vymyslel a stal se tak patronem lhářů, kteří lžou bez úmyslu někomu škodit. Jeho příběhy sepsal neznámý novinář do tehdejších časopisů, všiml si jich lipský knihovník Erich Raspe a vydal je knižně. Kniha byla přeložena do mnoha jazyků a v češtině vyšla pod názvem „Příběhy Barona Prášila“.

4 Popis syndromu Poprvé byl popsán v roce 1951 anglickým chirurgem Asherem, který vymezil tři formy: 1. břišní – pacient si zraňuje břicho, polyká různé předměty s cílem dosáhnout chirurgického zákroku 2. hemoragická – pacient si způsobuje krvácení, podlitiny 3. neurologická – pacient si způsobuje nevysvětlitelné křeče, předstírá koma

5 M ünchhausenův syndrom by proxy (v zastoupení) zvláštní forma syndromu CAN (syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte) syndrom poprvé popsal britský lékař Roy Meadow v roce 1977

6 Objasnění pojmu dospělá osoba (nejčastěji matka) simuluje nebo vyvolává poruchy zdraví dítěte, předstírá jeho nemoc nejtěžší případy mohou končit smrtí dítěte (pětina případů) cílem dospělé osoby je získat zástupnou roli nemocného, získat pozornost, komunikovat se zdravotnickým personálem větší děti se mohou přizpůsobit a podílet se na předstírání potíží kromě dítěte se obětí může stát i jiná blízká osoba v závislém postavení – např. starý bezmocný člověk

7 Příklady zveličování příznaků onemocnění falšování lékařských zpráv poškozování vzorků moči (krví, cukrem) podávání soli, cukru podávání nevhodných léků podávání projímadel úmyslné otravy vyvolávání infekce vstříknutí výkalů do těla dítěte aplikace inzulinu zdravému dítěti

8 Etiologie Chování pečující osoby (matky) je podmíněno třemi základními faktory: 1. matčina zkušenost týrání, sexuálního zneužívání nebo odmítání v dětství 2. patologický vztah s dítětem (vztah extrémně těsný, jakoby nebyla schopna vnímat dítě jako samostatnou osobu) 3. způsob, jakým reaguje zdravotnický personál (může chování matky posilovat, podléhat nátlaku na opakovaná vyšetření) v anamnéze matek se často vyskytují poruchy příjmu potravy či sebepoškozování matka sama může vykazovat příznaky Münchhausenova syndromu jednání matek má nutkavý charakter

9 Rizikové znaky (adaptováno dle R. Meadowa) přetrvávající nebo opakující se onemocnění, zdravotní poruchy nebo symptomy, pro které není dostatečné vysvětlení rozpory mezi anamnestickými údaji, klinickými nálezy a celkovým zdravotním stavem dítěte uvažuje se o vzácném onemocnění, nebo lékař „dosud o takovém případu neslyšel“ symptomy poruchy jsou pozorovány v matčině přítomnosti matka působí jako velmi pozorná a je vždy s dítětem v nemocnici dítě nereaguje na obvyklou léčbu matka vypadá, jakoby se více starala o dění v nemocnici než o nemoc dítěte rodina, v níž došlo k náhlému nevysvětlitelnému úmrtí dítěte matka s předchozími zkušenostmi ve zdravotnické profesi a která má obsáhlou historii vlastních nemocí a potíží

10 Stanovení diagnózy Určení diagnózy je poměrně náročné: matky o své děti navenek velmi dobře pečují, absolvují s nimi veškerá vyšetření a hospitalizace okolí je často vnímá jako osoby zasluhující obdiv budí dobrý dojem, je obtížné si představit, že by dítěti ubližovaly často mají obsáhlé medicínské znalosti, dobře se orientují v nemocničním prostředí i lékařské dokumentaci, inklinují ke zdravotnickým profesím jako „průkaz“ poškozování dětí se užívá vzdálení pečující osoby z bezprostředního dosahu dítěte

11 Terapie Terapie je obtížná, podobně jako u jiných typů zneužívání dětí. Matky se brání konfrontaci a reagují dramaticky na odhalené předstírání potíží. Počáteční spolupráce v terapii může být ztížena rozpornými reakcemi zdravotníků, kteří o dítě pečovali a s matkou mohli navázat těsný, někdy až osobní vztah.

12 Další důležité faktory intenzita a doba trvání poškozování dítěte osobnostní a psychopatologická charakteristika matky její reakce na konfrontaci (popřením nebo alespoň částečným přijetím situace) míra, v jaké je schopna dítě vnímat jako jedince s vlastní identitou její ochota ke spolupráci na léčbě

13 Zdroje Šustr, J.: M.S. Psychologie dnes, 6/2003, s. 18 -19. Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha, Grada 1995. Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha, Portál 2000. Kocourková, J. : Münchhausenův syndrom by proxy. [online]. Pelikán, červen 2000, ročník 8. Dostupné z: http://pelikan.lf2.cuni.cz/archiv8/cerv00/cerv00.htm#clan ek6