Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem a přehledem české populární hudby. S jejím významem pro současnou kulturu a hlavně pro její posluchače. Během.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem a přehledem české populární hudby. S jejím významem pro současnou kulturu a hlavně pro její posluchače. Během."— Transkript prezentace:

1 Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem a přehledem české populární hudby. S jejím významem pro současnou kulturu a hlavně pro její posluchače. Během prezentace naváží na své znalosti z medií. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák má přehled o vývoji české populární hudby. Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.9.05

2 Mgr. Drahomíra Floriánová

3 Hudba V minulém ročníku jsme se poprvé setkali se slovy artificiální a nonartificiální hudba a řekli si, jaký je mezi nimi rozdíl. Artificiální hudba je hudba umělecky náročnější, prokomponovaná. Nepodléhá módním trendům. Česky jí říkáme vážná nebo klasická. Ars (artis) je latinsky umění, předpona non znamená zápor. Nonartificiální hudbou se dá v češtině označit hudba populární. Často jde o hudbu módní, souvisí s ní úprava zevnějšku i životní styl. Často slouží k viditelnému odlišení různých generací. Hlediště Národního divadla v Praze

4 Česká populární hudba 19. století Česká populární hudba se začala objevovat na počátku 19. století v době národního obrození. Lidé se stěhovali z vesnice za prací do měst a přinášeli si sebou lidové písně. Ve městech pak skládali písně společenské, z nichž některé měly velmi vlastenecké texty. V první polovině 19. století vznikl ryze český tanec polka, který se rozšířil po celém světě. Ve druhé polovině 19. století se bohatě rozvíjel sborový zpěv. Na jevištích se hrají první české operety. Začaly hrát první dechovky (dechové orchestry). Nejvýraznější postavou dechovky byl kolínský rodák dirigent František Kmoch, autor písně Andulko šafářovaAndulko šafářova. František Kmoch

5 Česká populární hudba na přelomu 19. a 20. století Na přelomu 19. a 20. století byly v módě šantány (z francouzského café chantant), tedy kavárny se zpěvem. Poslouchaly se tu populární písně s vtipnými, často kritickými texty – kuplety. V dělnických spolcích se skládaly dělnické písně. Později lidé rádi navštěvovali kabarety. V té době byl stále oblíbenější Karel Hašler. Jeho písně bývají někdy označovány jako městský folklór ( Po starých zámecký schodech nebo Ta naše písnička česká).Po starých zámecký schodechTa naše písnička česká Fotografie Karla Hašlera z Národního divadla, s věnováním Eduardu Vojanovi

6 Populární písně v samostatném Československu Po vzniku samostatného Československa a po I. světové válce začali lidé jezdit z města do přírody. Trampové zakládali osady a skládali a zpívali při táborácích za zvuků kytar romantické písně (Až ztichnou bílé skály – Setleři a Eva Olmerová).Až ztichnou bílé skály O něco později se na divadelních prknech objevila dvojice Jiří Voskovec, Jan Werich. Jaroslav Ježek, jejich nerozlučný kamarád, psal k textům jejich písniček hudbu. Společné působili v Osvobozeném divadle.Jiří VoskovecJan Werich Jaroslav Ježek Emil František Burian, skladatel, herec, režisér a zpěvák napsal první knihu o jazzu a natáčel jazzové písně. Voskovec a WerichE. F. Burian

7 Hudba v období po roce 1938 V době 2. světové války byla populární hudba ve svém rozvoji velice omezená. Němečtí nacisté zakazovali jazz jako produkt černochů, tedy méněcenné rasy. Lidé však jako vždy dokázali zákazy obejít a tak swingová hudby z podií zcela nevymizela. Touto dobou se ve své knize Prima sezóna zabývá český spisovatel Josef Škvorecký (autor knihy Tankový prapor). Podle jeho knížky byl také zfilmován televizní seriál se stejným jménem. Po roce 1948 se zpívaly na veřejnosti písně budovatelské či masové. Západní hudba byla oficiálně nepovolená. budovatelské Josef Škvorecký

8 Populární hudba 50. a 60. let Na konci 50. let začala vznikat divadla malých forem (např. Semafor - SEdm MAlých FORem). Tam se hrála jiná hudba než byly budovatelské písně. Písničky měly chytré texty a hudba navazovala na jazzovou a později rokenrolovou hudbu. Hlavními protagonisty divadla Semafor byli Jiří Šlitr a Jiří Suchý. V roce 1958 napsal Jiří Suchý pacifistickou hru Kdyby tisíc klarinetů. Podle ní byl v roce 1965 natočen hudební film, kde se zbraně měnily na hudební nástroje. Mezi nejznámější písně filmu patří BabettaBabetta, Tereza a Motýl.TerezaMotýl V 60. letech vznikaly rockové a bigbítové skupiny, na Karlově mostě se objevili folkaři. V Praze se pořádaly mezinárodní jazzové festivaly. Ve společnosti i v umění nastalo určité uvolnění. Jiří Šlitr a Jiří Suchý

9 Populární hudba 70. let V 70. letech, po vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území, nastalo období normalizace. Někteří interpreti emigrovali (K. Kryl), jiní nesměli vystupovat (Marta Kubišová). Ostatní se společenským podmínkám více či méně přizpůsobili. Rockové kapely – nositelé západní kultury – mohly čím dál méně vystupovat. Proto mnohé z nich zanikly. Poměry ve společnosti stále více kritizovali folkaři (někteří z exilu – Jaroslav Hutka nebo Vlastimil Třešňák). Do emigrace odcházeli i jazzoví hudebníci, např. Jan Hammer, proslulý skladatel filmové hudby. Důležitým časopisem, který informoval o hudbě ve světě, byl časopis Melodie a stejně důležitá byla činnost Gramofonového klubu. Pouze dvě skladby se dostaly od nás do světového povědomí. Byla to píseň Jaromíra Vejvody Škoda lásky, která se stal symbolem invaze spojenců do Normandie za II. světové války a píseň Karla Vacka Cikánka.Škoda láskyCikánka Zásadní obrat přinesl až konec 80. let a léta 90.

10 Zkouška paměti Artificiální hudba nepodléhá módním trendům. Říkáme jí také hudba ……………., ………………. Nonartificiální hudbou se dá v češtině označit hudba ……………………… Česká populární hudba se začala objevovat na počátku 19. století v době …………………………… Lidé odcházeli z vesnic a ve městech pak skládali …………………………………… V první polovině 19. století vznikl ryze český tanec ………………………. Nejvýraznější postavou dechovky byl kolínský rodák a dirigent……………………………………. V šantánech, tedy kavárnách se zpěvem, se hrály a zpívaly …………………………. Později se v kabaretech zpívaly písně …………………………………. Po vzniku samostatného Československa se lidé vraceli k přírodě. …………….. zakládali osady. V Osvobozeném divadle se objevila dvojice …………………… a …………………... s ……………………... Jedním z prvních, kdo natáčel u nás písně, byl ………………………………………….. Po roce 1948 se zpívaly na veřejnosti písně …………………….. či masové. Západní hudba byla oficiálně nepovolená. Na konci 50. začala u nás vznikat divadla malých forem. Jedním z nich bylo divadlo ……………………. s protagonisty ……………………… a ……………………………. Podle jejich pacifistické hry byl natočen hudební film ……………………………………………………………. V 70. letech nastala doba ……………………………………… V době druhé světové války a později do světového povědomí prorazily pouze dvě písničky ………………… a ………………………… Semafor, Škoda lásky, populární, Karla Hašlera, J. Šlitrem, národního obrození, Voskovec, kuplety, Trampové, Werich, normalizace, Cikánka, polka, J. Suchým, vážná, František Kmoch, Kdyby tisíc klarinetů, budovatelské, E. F. Burian, společenské písně, Ježkem, klasická

11 Zdroje Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ, A. Charalambidis, J. Pilka a kol., SPN, Praha 2005, ISBN , ://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo,_interi%C3%A9 r_(2).jpg, ://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f6/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo,_interi%C3%A9 r_(2).jpg _foto_Josef_Fiedler.jpg, _foto_Josef_Fiedler.jpg


Stáhnout ppt "Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem a přehledem české populární hudby. S jejím významem pro současnou kulturu a hlavně pro její posluchače. Během."

Podobné prezentace


Reklamy Google