Doc. PhDr. Václav Houžvička, Ph.D. Katedra práva a politologie, Fakulta sociálně ekonomická UJEP.

Prezentace na téma: "Doc. PhDr. Václav Houžvička, Ph.D. Katedra práva a politologie, Fakulta sociálně ekonomická UJEP."— Transkript prezentace:

1 Doc. PhDr. Václav Houžvička, Ph.D. Katedra práva a politologie, Fakulta sociálně ekonomická UJEP

2

3

4  1. vlna – Židé po první mobilizaci-květen 1938 – všechny kategorie zaměstnanců  2. vlna po 12. září 1938 a projevu Hitlera v Norimberku-němečtí antifašisté a demokraté  3. vlna – po podpisu Mnichovské dohody  Zastoupení- dělníci, živnostníci, státní zaměstnanci  Hranice mezi útěkem a vyhnáním velmi plynulá-spojnicí nedobrovolnost rozhodnutí

5  Ústav pro péči o přestěhovalce (dříve uprchlíky) při ministerstvu vnitra-odbory: sociálně zdravotní, usídlovací, vystěhovalecký, finanční  Jaroslav Šíma – autor publikace, sekretář Ústavu pověřen zpracováním statistických dat  Prvé zpracování 1941 cenzurou zabaveno-výslech k cílům akce  1942 pověřen Výborem pro pomoc přestěhovalců pověřen, aby za pomoci Sociálního ústavu provedl šetření o sociálních a hospodářských poměrech přestěhovalců  Hledisko především sociologické-poměry a události po přestěhování-všeobecné rysy problému-typizace

6  Předmětem statisticko-registračního šetření národnost, náboženství, zaměstnání, důvody odchodu zjišťovalo data dotčených osob po pěti letech (1944)  Sepisovány sčítací archy, kartotéky Ústavu a okresních úřadů abecedně řazeny- dohledatelná rodinná konstelace  Zjištěné závěry dle názoru autora zejména mířily k definici tempa a průběhu asimilace-řešení problému  Podkladem zaprotokolované výpovědi běženců na policejních úřadech

7  Státní úřad statistický, všeobecný soupis přestěhovlaců-užito dat z července 1939, kdy napsána první verze-následující změny nevýznamné  Autentické výpovědi-nikoliv reprezentativní šetření skupiny osob cca 250 tisíc-poslední výzkumy uvádějí 380 tisíc

8  Ze záborového území vyhnáno a uprchlo k 1.7. 1939 171 tisíc osob  Z území zabraného Polskem 19 500 osob  Státní správa přeložila 55 tisíc osob ze zabraného území a 3500 z Těšínska  Evakuováno 130 tisíc rodinných příslušníků  Migrace z odstoupených území celkem cca 380 tisíc osob  V okupovaném území zůstalo nejméně půl milionu Čechů

9  Organizační zkušenosti spolupráce dobrovolnických organizací a úřadů-průřezová koordinace agendy různých rezortů  Nová/svérázná registrace osob potřebujících péči  Obecné sociologické poznatky typu – motivace k opuštění domova  Důvody: převážně negativní obavy hospodářské povahy (Češi a Židé), Němci antifašistické přesvědčení-fyzické ohrožení uvedlo 71%

10  Skutečné obtíže především u Čechů-31% byl jsem ohrožován na životě, příslušnost k čs. jednotkám SOS, neumím německy, byl jsem v Sokole, Národní jednotě, byl jsem uvědomělým Čechem, legionář, židovský zaměstnavatel rovněž uprchl aj.  Pětina tázaných uvedla pozitivní/citové důvody- odcházím ke svým  Zřízení Ústavu předělem-za první republiky byla péče o uprchlíky náplní soukromých iniciativ  Mobilita mužů výrazně vyšší než žen

11  Charitativní pomoc pouze přechodného rázu  Značná část jiných než českých národností zamířila do ciziny  Listopad 1938-dohoda Fondu londýnského starosty a Výboru pro pomoc uprchlíkům o dělbě aktivit- Komitét starosty - péče o hromadné ubytovny, Výbor - individuální péče v domácnostech  O židovské uprchlíky pečovaly židovské náboženské obce a Sociální ústav židovských náboženských obcí

12  Mnohé státy uzavíraly hranice-propouštěly pouze finančně zajištěné osoby  problémy měli především Židé a komunisté  Finanční podporu kolektivní emigrace jiných národností zajistil britský dar-emigrace Čechů a Slováků nebyla finančně podporována  Do Palestiny 1300-1400 Židů, celkem okolo 5000 čs. státních příslušníků  Významná solidární účast širokých vrstev obyvatelstva –dobročinné spolky-lidská účast

13  Od jara 1939 snaha postupně likvidovat podpůrné akce- v péči měli zůstat pouze osoby bez domovské příslušnosti, přestárlí a opuštěné děti  Všeobecná likvidace uprchlických táborů nařízena Ústavem k 5. květnu 1939  Němečtí uprchlíci žili z vlastních prostředků nebo stranického zaopatření (soc.dem, komunisté, nestraníci). Komunisty podporoval též Šaldův komitét - 1934- Sdružení k podpoře německých emigrantů-Akční výbor sudetoněmecké uprchlické pomoci-zřízený pro členy bývalých německých aktivistických stran

14  České úřady i společnost považovaly za nutné věnovat uprchlíkům maximální péči-považováno za národní povinnost všech občanů republiky  Část tisku negativní stereotypy vůči uprchlíkům jiné národnosti-po zřízení Ústavu pro péči o uprchlíky 11. listopadu 1938 došlo ke změně stylizace názorů  Neřízený příval uprchlíků komplikoval ubytovací a stravovací možnosti  Finanční příděl 15 Kč na osobu/den, hromadné ubytovny, nábytek uskladněn

15  Pro Čechy, Židy i německé antifašisty nastalo jedno z nejtěžších období-násilí ordnerů a Sudetendeutsches Freikorps probíhalo v celém pohraničí ve jménu „očisty území“ (K.H. Frank)  Vyhošťování Čechů pomocí vypovídacích výměrů  Československé úřady v průběhu druhé republiky marně protestovaly  Proti české menšině v odtrženém území tlak kulturní, hospodářský a politický-žádná národní práva

16  Benda, J.: Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938 – 1939. Karolinum: Praha. 2013  Bartoš, J. Okupované pohraničí a české obyvatelstvo 1938- 1945. ČSPB: Praha. 1986  Houžvička, V. Návraty sudetské otázky. Karolinum: Praha. 2005  Radvanovský, Z. Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. sv. 2. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. 1998  Šíma, J. : Českoslovenští přestěhovalci v letech 1938-1945. Societas: Praha. 1945  http://www.borderland.cz http://www.borderland.cz

17  Dámy a pánové, díky za pozornost a příjemný den