Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie životního prostředí Ekonomické dopady ochrany ŽP.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie životního prostředí Ekonomické dopady ochrany ŽP."— Transkript prezentace:

1 Ekonomie životního prostředí Ekonomické dopady ochrany ŽP

2 Obsah environmentální ekonomie Environmentální ekonomie řeší především vzájemné vazby mezi ekonomickým systémem a životním prostředím a snaží se o nalezení takových cest, které by vedly k ekonomickému rozvoji při co nejmenších dopadech na životní prostředí. Zároveň se z druhé strany sleduje, zda (přílišná) ochrana ŽP neohrožuje výkonnost ekonomiky Vychází při tom ze dvou základních pohledů: z pohledu makroekonomického, který sleduje celkové národohospodářské dopady ochrany životního prostředí v souvislosti s používanými nástroji EP, z pohledu mikroekonomického, který zachycuje dopady ochrany životního prostředí na ekonomiku konkrétních ekonomických subjektů.

3 Makroekonomické souvislosti (dopady) ochrany ŽP Spočívají v podstatě ve vyjádření vlivu aktivit k ochraně životního prostředí na základní makroekonomické ukazatele, kterými jsou např.: HDP, nezaměstnanost, inflace, obchodní bilance. Ujasněme si! Jmenovali jsme si již dříve tři důležité otázky environmentální ekonomie… 1.Jak ovlivňují (rostoucí) ekonomické aktivity stav a vývoj ŽP? 2.Jak můžeme ovlivňovat toto působení a jaké k tomu máme k dispozici nástroje (převážně ekonomické)? 3.Jak zpětně ovlivňuje ochrana ŽP a s ní spojená regulace ekonomické činnosti hlavní makroekonomické ukazatele? … a z nich se této problematiky týká ta poslední! ? ? Pro ty, kteří stále nepochopili, otázka, na kterou hledáme nyní odpověď zní: Jestliže se snažíme chránit životní prostředí před dopady naší ekonomické aktivity, nebude tím naopak nějak zpětně ovlivněna naše ekonomická aktivita a výkonnost? Pokud ano, tak jakým způsobem?

4 Makroekonomické souvislosti ochrany ŽP (Jaké má ochrana ŽP makroekonomické dopady?) Ochrana ŽP a její dopady na hospodářský růst: Víme, že růst HDP obvykle poškozuje ŽP (avšak při vysoké úrovni HDP jej může i zlepšovat). Jak ovšem působí zpětně ochrana ŽP (ochranářská opatření) na vývoj HDP? Ochrana ŽP může snižovat HDP (zdroje použité na investice do ochrany ŽP chybí ve výrobě; některá výroba může být omezena či zakázána) Ochrana ŽP může také zvyšovat HDP (mnoho firem se svou produkcí podílí na ochraně ŽP, z ochrany ŽP mohou profitovat a růst například firmy zabývající se recyklací a odstraňováním odpadů) Problémy s vypovídací schopností HDP – např. nezahrnuje negativní externality Ochrana ŽP a její dopady na nezaměstnanost Ochrana ŽP může být příčina růstu nezaměstnanosti – omezování nežádoucí výroby vede k propouštění pracovníků Ochrana ŽP může být příčina vytváření pracovních míst (vznik nových pracovních míst, například k obsluze nových technologií, měření a evidenci znečištění; vliv i na zvyšováni kvalifikace – to vede ke zkvalitnění nabídky práce)

5 Makroekonomické souvislosti ochrany ŽP (Jaké má ochrana ŽP makroekonomické dopady?) Ochrana ŽP a její dopady na inflaci: Náklady na OŽP (limity, daně, poplatky,…) působí inflačně (hlavně krátkodobě) tím, že se zvyšují náklady znečišťovatelů a ty je obvykle přenášejí do cen svých produktů. V rozvinutých ekonomikách jsou však tyto vlivy na inflaci velmi malé. Ochrana ŽP a její dopady na mezinárodní obchod Země s nízkou mírou internalizace externalit (ochrany ŽP) jsou ekonomicky zvýhodněny ( tento druh zvýhodnění nazýváme ekodumping ), neboť jejich výrobky mohou být díky nízké nebo žádné ochraně ŽP levnější; proti tomu se mohou jiné země bránit ( prosazují tedy ekoprotekcionismus – chrání svůj trh před výrobky nešetrnými k ŽP ) – používají se cla, kvóty, měnový kurs, embarga, aj. Dopady na jednotlivé subjekty mezinárodního obchodu jsou různé. Celkové působení je často obtížné vyhodnotit. Záleží na tom, jaké dopady má rozvoj mezinárodního obchodu na ŽP a jeho regulace zase na ekonomiku. Obecně většinou platí, že pokud stát uvalí v ekonomice přísná opatření k ochraně ŽP, zhoršuje to situaci domácím podnikům a tím i jejich export, neboť jejich výrobky začínají být na zahraničních trzích dražší. Naopak to napomáhá importu, neboť zahraniční výrobky jsou najednou relativně levnější.

6 Mikroekonomické souvislosti ochrany ŽP (Jaké má ochrana ŽP mikroekonomické dopady?) Spočívají v podstatě ve vyjádření vlivu regulačních aktivit k ochraně ŽP na stav a chování jednotlivých subjektů (podniků a domácností) dotčených touto regulací. Reakce podniků na environmentální regulaci závisí značně na jejich ekonomické stabilitě. Opatření k ochraně ŽP mohou ohrozit konkurenceschopnost podniků (tuzemskou i mezinárodní). To je také nejčastější důvod, proč nejsou v praxi přijímána přísnější opatření k ochraně ŽP. Tyto dopady souvisí významně s internalizací externalit. Podnik totiž posuzuje obvykle svou efektivnost na základě interních nákladů a případných internalizovaných externích nákladů, nikoliv podle společenských nákladů. Pokud se toto snažíme napravit, výrazně ovlivňujeme chování podniků. Mezi nejúčinnější možnosti ovlivnění chování znečišťovatelů je buď direktivní příkaz, nebo ekonomické donucení skrze zvýšení nákladů podniku (hrozba zvýšení nákladů při environmentálně nešetrném chování je pro podnik velmi silný impuls k patřičnému jednání).

7 Zisk Interní náklady Pokud nedochází k internalizaci externalit, firmy uvažují jen své interní náklady a externí náklady sami dobrovolně nehradí. Výroba může být vysoce zisková Prodejní cena Zisk Interní náklady Prodejní cena Externí náklady Zisk Interní náklady Prodejní cena Externí náklady Pokud stát (nebo jiný subjekt) přiměje firmu k uhrazení externích nákladů spojených s její produkcí, sníží to podnikový zisk. Jak se firma zachová, záleží na tom, jaká je v jejím oboru konkurence. Pokud je konkurence vysoká a firma nemůže zvyšovat cenu (ztratila by zákazníky), její újmou bude právě snížení dosahovaného zisku… … a pokud je konkurence nízká, nebo má firma dobré postavení, kompenzuje zvýšení nákladů tím, že zvýší cenu. Tím v podstatě přenese uhrazení externích nákladů na zákazníky (typické pro monopolní firmy). Internalizace externalit Externí náklady V tomto případě externí náklady zaplatí firma. Jelikož jí to snižuje zisk, bude pravděpodobně vyvíjet snahu o jejich snížení. V ideálním případě tím způsobem, že bude minimalizovat negativní dopady své činnosti na ŽP. V tomto případě externí náklady zaplatí zákazník. Firma dosahuje stále stejného zisku a tudíž nemá motivaci ke snižování negativních dopadů své činnosti na ŽP. Kompromisní situace může nastat, když firma může zvýšit cenu jen částečně. Pak se úhrada externích nákladů rozdělí mezi firmu a zákazníka. Zisk Interní náklady Prodejní cena Externí náklady Firma Dopady ochrany ŽP (internalizace externalit) na firmu Uvědomme si však také, že úplné přenesení externích nákladů na zákazníka je možné jen v případě naprosté závislosti zákazníka na výrobcích dané firmy. Pokud však zákazník není tolik závislý na těchto výrobcích, je obvyklé, že při zvýšení ceny alespoň omezí své nakupované množství (projev zákona klesající poptávky) a tuto ztrátu prodejů pocítí negativně i firma v pozici monopolu. Takto alespoň částečně pocítí firma finančně své externí náklady (dojde k jejich částečné internalizaci). Navíc poklesem poptávky dojde i ke zmenšení externích nákladů… Zákazník

8 Mikroekonomické souvislosti ochrany ŽP Obecně můžeme dopady environmentální regulace na mikroekonomické subjekty můžeme rozdělit na: Pozitivní dopady U podniků se jedná o situace, kdy díky státní regulaci získává podnik nové zákazníky (např. výrobci různých čistících technologií, recyklačních linek, pěstitelé řepky, firmy zabývající se ekologickou likvidací vozidel) nebo díky dotacím a jiným příspěvkům mohou snáze konkurovat ostatním firmám. Domácnosti si mohou díky dotacím pořizovat modernější a šetrnější technologie (zateplení domů, spalovací kotle, atd.) Negativní dopady Přísnější požadavky na OŽP způsobují podnikům zvýšené náklady (nákup nových technologií, omezení či zákaz činnosti v určité oblasti, atd.), které se promítají do vyšších cen, čímž snižují jejich konkurenceschopnost a samotnou existenci podniků. Pro domácnosti může znamenat environmentální regulace např. zvýšené náklady na provoz domácností (např. vyšší daně na paliva), omezení nabídky určitých výrobků (např. starší automobily nevyhovující emisním normám) a tím tedy snížení blahobytu (z hlediska spotřeby statků)

9 Strategie podniků v reakci na ochranu ŽP Podniky mohou s ohledem na environmentální regulaci zaujmout dva základní druhy strategie pasivní - činnost podniku odpovídá platným zákonům a limitům aktivní - snaha o integraci hledisek OŽP a udržitelného rozvoje do systému řízení. Využívají ochranu ŽP ve svůj prospěch (lepší image firmy, využívání podpory státu,…) Důležitým rysem uplatnění proaktivní strategie je přechod od end of pipe opatření k preventivním a pokud možno v celém cyklu produktu (life-cycle product).

10 Strategie podniků v OŽP Environmentální regulací jsou ohroženy zejména podniky které: nejsou dostatečně rentabilní se nacházejí v platební neschopnosti mají neúměrně malý majetek a nemají jinou možnost poskytnout bance garanci nemají přesvědčivý podnikatelský záměr

11 Malý teoretický náhled to optimalizace chování (týká se samozřejmě i chování vedoucího k ochraně ŽP)

12 Jaké je optimální chování? Racionálně jednající subjekt (např. firma, domácnost) by měl vždy optimalizovat své chování, tj. vybírat vždy takové postupy a řešení, které mu přinesou nejvyšší celkový užitek. K hledání nejvyššího užitku se často používají nám již známé mezní veličiny (mezní užitek, mezní náklady, aj.) Pokud má však být ekonomické chování správné, mělo by být jednoznačně efektivní. Víte, co tento pojem znamená?

13 Efektivnost? Co je to? Pojetím efektivnosti jsme se zabývali již v základní kursu ekonomie. Připomeňme si: Za efektivní můžeme označit aktivitu (systém), jež dosahuje a) s pevně daným množstvím vstupů co nejvyššího výstupu (maximalizace užitku) nebo b) pevně daný výstup s použitím co nejmenšího množství vstupů (minimalizace nákladů) … a to vše pokud možno dlouhodobě Můžeme tedy jednoduše říci, že posuzujeme-li efektivnost nějaké činnosti, pak poměřujeme dosažené výstupy s vynaloženými vstupy. To se dá vyjádřit poměrem: Tento poměr by měl byt minimálně roven jedné, čím je vyšší, tím je činnost efektivnější.

14 Činnost tedy musí být efektivní V praxi však obvykle nevybíráme jen jednu variantu chování, ale je jich obvykle na výběr několik. Například obec může přemýšlet, zda vloží peníze z rozpočtu do obnovy obecního parku, nebo do revitalizace protékajícího potoka. Pokud jsou omezené zdroje v rozpočtu, pak musí volit priority a vynaložit peníze prioritně na tu variantu, která je nejefektivnější (optimální). V takovém případě porovnáváme nejen každou variantu izolovaně, ale také mezi sebou navzájem. < > + - ?

15 Optimalizace < > ? 500 tis. Kč 700 tis. Kč tis. Kč 900 tis. Kč Zjistit užitek, který může poskytnout nějaký statek ŽP, je obvykle nejtěžším úkolem a zabývá se jím problematika oceňování ŽP. V praxi by to mohla obec zjistit například dotazováním občanů či odhadem expertů.

16 Optimalizace - shrnutí < > Při optimalizaci našeho chování vždy zvažujeme klady a zápory každé alternativy izolovaně i mezi sebou navzájem. Často jsou tyto užitky a náklady vyjadřovány právě pomocí mezních veličin. ?

17 Princip optimalizace je možné použít i u ochrany ŽP, kdy například zvažujeme, jakou míru poškození ŽP je možné tolerovat a jakou již ne, tedy jaká míra znečištění ŽP je optimální. Optimální míra znečištění - graf náklady v Kč Míra poškození ŽP Náklady na zamezení poškození ŽP (v podstatě jde o náklady na udržení znečištění ŽP na určité míře; platí, že čím čistší chceme ŽP, tím více musíme vynakládat zdrojů) Celkové náklady Ekonomická škoda vzniklá poškozením ŽP (např. vyšší náklady na zdravotní péči; obecně jsou to náklady vynaložené na eliminaci negativních následků dané úrovně znečištění ŽP) Optimální míra znečištění (poškození) ŽP Dokud náklady na zamezení poškození ŽP budou vyšší než ekonomická škoda způsobená daným poškozením (resp. jednotkou znečištění), tak je tato míra poškození ŽP ekonomicky přijatelná (vyplatí se připustit vyšší míru znečištění – optimální míru). V praxi může docházet k tomu, že objevíme nové negativní dopady znečištění, o kterých jsme dříve nevěděli, např. nově objevené zdravotní dopady. Křivka se pak posune nahoru, což vytvoří nový bod optima. Vyplatí se tedy prosazovat nižší míru znečištění ŽP. 0 % 100 % Tato křivka vyjadřuje v podstatě mezní škodu, která vznikne zvýšením znečištění ŽP o jednotku Tato křivka vyjadřuje v podstatě mezní náklady, které je nutné vynaložit, abychom odstranili jednotku znečištění ŽP Připustíme-li vyšší míru poškození ŽP, vznikají nám tím větší ekonomické škody Chceme-li snižovat či zamezovat poškození ŽP, je to čím dál nákladnější


Stáhnout ppt "Ekonomie životního prostředí Ekonomické dopady ochrany ŽP."

Podobné prezentace


Reklamy Google