Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE Mapa Mezopotámie. MEZOPOTÁMIE Nejlepší předpoklady ke vzniku prvních civilizací nabídla lidstvu oblast tzv. Úrodného půlměsíce,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE Mapa Mezopotámie. MEZOPOTÁMIE Nejlepší předpoklady ke vzniku prvních civilizací nabídla lidstvu oblast tzv. Úrodného půlměsíce,"— Transkript prezentace:

1 STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE Mapa Mezopotámie

2 MEZOPOTÁMIE Nejlepší předpoklady ke vzniku prvních civilizací nabídla lidstvu oblast tzv. Úrodného půlměsíce, zahrnující od západu k východu úrodné břehy a deltu egyptského Nilu, na které navazuje krajina jihovýchodního pobřeží Středozemního moře s Palestinou, Libanonem a Sýrií. Největší šíře dosahuje Úrodný půlměsíc v oblasti Mezopotámie. Jméno této oblasti dali Řekové a znamená Meziříčí. Celkový ráz krajiny tu vždy určovaly především dvě mohutné řeky, pramenící v arménských horách, Eufrat a Tigris. Ty zde vytvářely v průběhu věků mohutné naplaveniny úrodné půdy. Škála národů, které v Mezopotámii sídlily, byla skutečně pestrá. Jednalo se o příslušníky severoafrických kmenů, semitské kočovníky, Indoevropany, kteří sem pronikali z oblastí jižního Ruska a Iránu a kmeny z Gruzie. Všechny tyto národy sem vnesly své znalosti a myšlenky i náboženství. Nově příchozí skupina Sumerů dokázala ze znalostí předchozích obyvatel vytěžit to nejlepší. Zrodila se první starověká civilizace na světě.

3 SUMEROVÉ Odborníci stále nevědí, odkud vlastně Sumerové do Mezopotámie přišli. Sami jako místo svého původu označovali blíže neurčené horské oblasti a pokud se chtěli v nejstarších pramenech nějak odlišit od původního obyvatelstva, mluvili o sobě jako o „Černohlavcích“. Víc toho na sebe bohužel neprozradili. Obecně se má za to, že Sumerové dorazili do oblasti jižní Mezopotámie někdy kolem roku 3500 př. n. l. Smísili se s původním obyvatelstvem, které se živilo zemědělstvím. Osídlili území o rozloze zhruba deseti tisíc čtverečních kilometrů a jejich počet nikdy nepřesáhl jeden milion. Protože místní zemědělce brzy začaly ohrožovat kočovné kmeny, které chtěly ukořistit nahromaděné zásoby potravy, začali si obyvatelé Mezopotámie budovat opevněná sídla. Aby si Sumerové pojistili také příští úrodu, začali osídlenou krajinu kultivovat. Odvodňovali močály, vytvářeli závlahové kanály a budovali hráze proti jarním povodním. Aby se ubránili sílícímu tlaku kočovných nájezdníků, začali budovat města. Tím, že nahromadili velké množství lidí na jednom místě, získali také dostatečné množství obránců, kteří se dokázali s útočníky velmi dobře vypořádat.

4 SUMERSKÁ MĚSTA Po příchodu Sumerů se v oblasti jižní Mezopotámie objevila na svou dobu značně lidnatá města: Kiš, Nippur, Umma, Lagaš, Uruk, Ur, Larsa a Eridu. Sumerové se pokládali za národ stvořený k usilovné práci pro bohy. Veškerá půda v první fázi sumerských dějin patřila bohům. Lidé ji mohli užívat, značnou část úrody, ale odváděli chrámům jako daň. Rekonstrukce vzhledu sumerské zemědělské osady

5 ŽIVOTNÍ STYL OBYVATEL MEZOPOTÁMIE Styl života udávaly dva prvky. Prvním byly klimatické podmínky, teplota vzduchu v letním období dosahuje 50 O C a před slunečními paprsky ochrání jen spolehlivý úkryt. Proto se domy stavěly téměř vždy bez oken a jejich fasády tvořily jen hladké obílené plochy. Uvnitř poskytovaly světlo lampy a dveře směřující na sever. Vařilo se většinou na dvoře, kde také stála chlebová pec. Druhým problémem byl nedostatek dřeva. Nábytek prakticky neexistoval, k ukládaní věcí sloužily výklenky ve zdech, koše a velké hliněné nádoby napůl zapuštěné do podlahy. V horkých měsících lidé spali raději venku nebo na plochých střechách svých domů. O stálém nedostatku dřeva svědčí i jedna legrační podrobnost. K pohřbívání nebožtíků se nejčastěji používaly hliněné rakve. Nikoli bez důvodu proto už staré sumerské přísloví o člověku konstatovalo: Z hlíny vzešel, do hlíny se vrátí …. Nedostatek surovin, především kamene, dřeva a kovů si vynutil vznik dálkového obchodu. Z měst byly vypravovány karavany oslů na území, kde se daly získat potřebné suroviny.

6 SUMERSKÁ PRVENSTVÍ Sumerové si osvojili po příchodu na jih Mezopotámie dovednosti a znalosti původního obyvatelstva. Považujeme je za první profesionální zemědělce světa. Jako první pochopili, že je v lidské moci ovlivnit příští výnosy z polí. Využívali závlahové zemědělství – vytvořili soustavu umělých nádrží, odvodňovacích a zavlažovacích kanálů, které na několika místech slouží ještě dnes. Zdokonalením háku vynalezli rádlo, které umožnilo orat brázdu do stejné hloubky. Vytvořili první sociální systém k přerozdělování úrody i mezi neproduktivní příslušníky společnosti. S tím souviselo používání přesně stanovených pravidel. Proto vytvořili systém měr a vah. Základem jejich délkové míry byl loket, který se dělil na palce – na lokty se u nás měřilo ještě v 19. století a palec přetrvává v anglosaských délkových mírách dodnes. Sumerům vděčíme také za cenné aritmetické a geometrické objevy. Jejich šedesátkovou matematickou soustavu částečně používáme dodnes například při měření času. Sumerové ovládali základní početní úkony (sčítání, odčítání, násobení a dělení). Stali se staviteli opevněných měst. Při vytyčování městských hradeb a při vyměřování zavlažovacích kanálů rozvíjeli geometrii. Na území Mezopotámie bylo vynalezeno kolo, u vozů se používala těžká plná dřevěná kola. Sumerové objevili hrnčířský kruh. Základy dnešní astrologie vznikly také v Sumeru. Hvězdy patřily bohům a člověk, který se jimi zabýval, byl kněz. Z věže chrámu se pokoušel rozluštit poselství bohů. Osud panovníka, výsledek bitvy, zahájení polních prací, to všechno se snažil vyčíst z pohybu planet a ze změn v jasnosti hvězd.

7 NEJVĚTŠÍ VYNÁLEZ SUMERSKÉ CIVILIZACE Největším odkazem, který Sumerové lidstvu zanechali, je bezpochyby jejich objev písma. První písemné záznamy vědci datují zhruba k roku 3100 př. n. l. Vynálezu písma předcházel vynález válečkových pečetí, které určovaly vlastníka zboží a plnily funkci dnešního podpisu. Nejstarší sumerské písmo bylo piktografické – obrázkové. Zjednodušením obrázků na určitý znak vzniklo písmo klínové. Znaky se ryly do hliněných tabulek rákosovými rydly. Po zapsání textu se tabulky vypalovaly. Klínové písmo mělo několik set znaků. Naučit se ho psát a číst vyžadovalo mnoho let učení. Vznikly písařské školy tzv. domy tabulek, kde se žáci učili psát. Hliněná tabulka s klínovým písmem Učitel a jeho žáci

8 LITERATURA BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN FAGAN, Brian M. Sedmdesát velkých vynálezů starověku. 1. vyd. Praha: Slovart, ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ [ ] Mapa Mezopotámie MEiyUJK1N6bc4QSD3oHYAg&tbm=isch [ ] Rekonstrukce vzhledu sumerské zemědělské osady oIH4CA&tbm=isch [ ] Hliněná tabulka s klínovým písmem oIH4CA&tbm=isch [ ] Učitel a jeho žáci oIH4CA&tbm=isch


Stáhnout ppt "STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE Mapa Mezopotámie. MEZOPOTÁMIE Nejlepší předpoklady ke vzniku prvních civilizací nabídla lidstvu oblast tzv. Úrodného půlměsíce,"

Podobné prezentace


Reklamy Google