Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Doprovodná prezentace.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Doprovodná prezentace."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/ ) Doprovodná prezentace

2 Mgr. Jakub Fučík Oddělení bezpečnostní studií a analýz Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzita obrany Kounicova Brno ,

3 OBSAH ÚVODÚVOD Postavení OS v demokratickém státě Historický přehled postavení OS v československém státě Bezpečnostní systém ČR SYSTÉM OBRANY STÁTU A JEHO HLAVNÍ ÚKOLY Bezpečnostní hrozby a rizika a AČR jako prostředek k jejich eliminaci Řídící struktury systému obrany státu Výkonné prvky systému obrany státu Podpůrné prvky v systému obrany státu Základní organizační a komunikační vazby v rámci systému obrany státu VÝSTAVBA OZBROJENÝCH SIL Plán obrany České republiky Dílčí plány obrany

4 Stát a armáda Úkolem státu je ochrana individuálních práv a svobod jednotlivce (občana), chrání je pomocí práva, které je platné, vymahatelné a vynutitelné pro všechny Aby mohl stát plnit své základní funkce musí zajistit své vlastní přežití V mezinárodním prostředí neexistuje arbitr, který by garantoval nenásilné řešení sporů prostřednictvím práva a soudů. Neexistuje ani právo, které by bylo platné a vynutitelné pro všechny stejnou měrou, bez ohledu na jejich aktuální moc Stát proto musí zajistit vlastní bezpečnost i pro extrémní případy mocenskými prostředky – buduje armádu Hlavním úkolem armády je zajistit přežití státu Každá armáda je ze své podstaty nástrojem určeným pro uplatňování státní moci

5 Stát a armáda Armáda je nejlépe organizovanou, vycvičenou, vyzbrojenou skupinou ve státě primárně určenou k uplatňování státem organizovaného násilí (není jediná viz policie a některé další složky) V demokracii lze k armádě lze přistupovat jako k politicky neutrálnímu nástroji, který si společnost dobrovolně buduje, aby mohla čelit případnému nebezpečí. Vzdává se přitom části svých práv a prostředků, z čehož dle teorie společenské smlouvy vyplývá, že společnost má právo ji prostřednictvím nástrojů civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil řídit a kontrolovat

6 Společnost a armáda Armáda: totalitní instituce : stav, ve kterém větší počet relativně obdobně postavených jedinců po určitý časový okamžik vede uzavřený a zejména formálními pravidly přesně regulovaný život. Armáda bývá někdy označována za cizí prvek v životě společnosti, zejména demokratické (hierarchická, centralizovaná, byrokratická instituce, ve které se o rozhodnutích nehlasuje, a jež je z těchto příčin s demokracií neslučitelná). Armáda má mnohem více centralizovanou a hierarchizovanou strukturu řízení než je typické pro civilní organizace (disciplína) Role autority je založena na dominanci důstojnického sboru, který se vyznačuje i odlišnými expertními znalostmi než civilní struktury, což vyplývá z faktu, že je cvičen v používání organizovaného násilí (zvláštní etické normy chování)

7 Civilní řízení a demokratická kontrola OS Modely civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil aplikované v demokratických státech vykazují často poměrně značné rozdíly. Přesto ovšem existují jisté obecné znaky, které jsou všem uplatňovaným modelům společné. Patří mezi ně: Jasné vymezení vztahů mezi ozbrojenými silami, společností a jejími nejvyššími orgány v právním systému země Podřízení ozbrojených sil vládě práva Primát společnosti při tvorbě rozhodnutí týkajících se ozbrojených sil realizující se prostřednictvím nositelů suverenity lidu (parlament, občany volený prezident) Primát civilních osob při prosazování politických rozhodnutí vyjádřený nejčastěji civilním ministrem obrany Kontrola ozbrojených sil prostřednictvím svobodného působení hromadných sdělovacích prostředků

8 Československo ( ) Problém budování ozbrojených sil na rozdílných základech Nutnost vymezení role armády v nově vzniklém státě Vymezování se vůči militarismu, resp. problematický vztah politických elit k ozbrojeným silám Aktivní zapojení armády vůči vnitřním hrozbám Snaha o depolitizace armády (absence hlasovacího práva pro vojáky) Armáda vnímána jako potenciálně významná hrozba pro demokratický charakter státu Navzdory depolitizaci je zde poměrně silný politický vliv na armádu a její charakter (daný i vnitropolitickou situací v ČSR)

9

10 Československo ( ) Specifické postavení ozbrojených sil v pomnichovském období Nutnost zásadním způsobem redefinovat jejich úlohu a schopnosti Ojedinělá participace na politické moci: vojenští představitelé v ministerských funkcích úřednické vlády (generálové Husárek, Kajdoš, Eliáš, Nosál a Syrový) Ojedinělý pokus využít armádu jako mocenský nástroj v politickém boji

11 Československo ( ) Do roku 1989 struktura vztahů politika – armáda založena na dominanci KSČ Ministrem národní obrany je generál v aktivní službě Ministr obrany se podílí na politickém rozhodování hlavně prostřednictvím své pozice v ÚV KSČ Náčelník generálního štábu armády je zároveň prvním náměstkem ministra obrany Civilní politické vedení zasahuje do řízení armády jen v omezené míře. Široká řídící autonomie armády. Armáda má i vlastní strukturu vojenské prokuratury a soudů Priority vojenské politiky jsou určovány zvenčí (Politický poradní výbor Varšavské smlouvy) Opatření vojenské politiky projednává Rada obrany státu

12 12

13 Stranická kontrola ČSLA Politická (ideologická) kontrola armády Podmínkou vojenské kariéry je členství v politické straně Velitelskou strukturu armády kopíruje struktura tzv. politických pracovníků, jejichž úkolem byl nejen dohled nad politickou přípravou mužstva, ale i např. organizace kulturních a sportovních akcí Politická kontrola armády je realizována prostřednictvím vojenské kontrarozvědky, která nepodléhá armádnímu velení. Kontrarozvědka je součástí organizace STB (Hlavní správa vojenské kontrarozvědky tzv. III. správa) a podléhá tak civilnímu řízení ministra vnitra Vojenská kontrarozvědka plní i běžné úkoly vojenské policie

14

15 Armáda jako represivní složka státu Aktivní zásah ČSLA proti občanským nepokojům v srpnu 1969 Role ČSLA při potlačování vnitřních nepokojů – Rozkaz MNO pro vyčlenění sil a prostředků ČSLA k zabezpečení klidu a pořádku na území ČSSR (1974) V listopadu 1989 se armáda připravuje k provedení „mimořádných bezpečnostních opatření“ a určené jednotky jsou uváděny do stavu pohotovosti V prosinci 1989 se stává ministrem dosavadní NGŠ generál Miroslav Vacek, který aktivně spolupracuje s novou vládou a prezidentem a zahajuje reformní kroky v rámci OS

16 Východiska ČR v oblasti zajištění obrany státu Zapojení ČR do systému kolektivní obrany členských států NATO  nové úkoly a výzvy Strategická koncepce NATO: obrana vlastního teritoria + podíl na obraně teritoria NATO obrana zájmů mimo teritorium NATO

17 Systém obrany státu a jeho hlavní úkoly Bezpečnostní systém ČR Systém obrany státu Řídící struktury systému obrany státu Výkonné prvky systému obrany státu Podpůrné prvky v systému obrany státu Základní organizační a komunikační vazby v rámci systému obrany státu

18 Bezpečnostní systém ČR Bezpečnostní politika je souhrnem opatření a kroků pro prevenci a eliminaci hrozeb a z nich vyplývajících rizik, s cílem zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, obranu a ochranu občanů a státu.BP se provádí pomocí zahraniční, obranné a hospodářské politiky a politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné informovanosti (Zeman a kol. 2002). Bezpečnostní systém ČR – vytvořen k zajištění základních funkcí státu, k ochraně demokratických hodnot a k zabezpečení lidských a občanských práv. Základním cílem bezpečnostního systému ČR je prosazováníaochranaživotních,strategických a dalších významných zájmů státu, zajištění adekvátní a efektivní reakce na bezpečnostní hrozby a rizika.

19 Bezpečnostní systém ČR Je tvořen prvky, jejichž kompetence jsou stanoveny příslušnými zákony. Jedná se především o orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné, havarijní a jiné sbory a služby, právnické a fyzické osoby a jejich vzájemné vztahy. Tyto prvky vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti.

20 Bezpečnostní systém ČR Je tvořen tak, aby jeho prvky byly schopny za všech situací stabilně reagovat a fungovat, a aby se dokázaly úspěšně vyrovnávat se zvládáním mimořádných událostí či krizových situací. Vnitřní mechanismy bezpečnostního systému musí umožňovat rychlý a koordinovaný přechod z běžného stavu do krizové situace. Vytváření a optimalizace účinného bezpečnostního systému je permanentní procedurou, která mj. vyžaduje nezanedbatelné lidské a finanční zdroje.

21 Bezpečnostní systém ČR Klíčovýmpředpokladem efektivního fungování bezpečnostního systému je jeho právní zakotvení, adekvátnost standardních a připravenost mimořádní postupů a prostředků. Pro ČR je nezbytný dostatečně flexibilní, účelově upravený a centralizovaný bezpečnostní systém řízený státem, stejně jako jednotný a koordinovaný postup na všech úrovních systému při realizaci potřebných opatření.

22 Poslání a úkoly bezpečnostního systému ČR Předcházení vzniku krizových situací. Příprava na mimořádné události a krizové situace. Řešení mimořádných událostí a krizových situací. Eliminace negativních důsledkůkrizových situací na fungování státu.

23 Rozdíl mezi mimořádnou a krizovou situací Mimořádná událost narušení rovnovážného stavu, při němž dochází k ohrožení chráněných hodnot (životy, zdraví, majetek, životní prostředí) Krizová situace vzniklé nebo hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností správních úřadů a složek IZS - je potřeba využít krizových opatření (podmíněno oficiálním vyhlášením tzv. krizového stavu oprávněným orgánem)

24 Podle právního řádu ČR krizová situace nastává a)je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR; b)je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně; c)je-li ve značném rozsahu ohrožen veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost státu; d)jsou-li ve značném rozsahu ohroženy životy a zdraví, majetkové hodnoty či životní prostředí; e)vyplývají-li ohrožení uvedená v písm. c) a d) z živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody či jiného obdobného nebezpečí. 21

25 Podle charakteru krizových situací (parlament může vyhlásit válečný stav, popř. stav ohrožení státu, vláda nouzový stav) mohou ústavní orgány přijímat, navrhovat nebo vyhlašovat příslušná krizová opatření: krizová opatření vojenského charakteru, krizová opatření nevojenského charakteru, krizová opatření finančního a měnového charakteru, krizová opatření hospodářského charakteru či krizová opatření informačního charakteru. Krizová opatření  musí být stanovena zákonem (nelze je realizovat nezávisle na zákonu či právním předpisu, nebo porušit normou předepsaný postup),  musí směřovat k legitimnímu cíli (omezení lze provést jen v zájmu národní bezpečnosti, veřejného pořádku, zdraví, života …)  mohou být zavedena pouze tehdy, je-li to nezbytné (v situaci, kdy nelze užít jiných prostředků k odstranění krizové situace),  musí být vymezena právním řádem (včetně určení doby jejich užití, revize a zrušení). 22

26 Válečný stav nebo stav ohrožení státu vyhlašované Parlamentem znamená již faktické vedení války nebo její formální vypovězení (pasivní válka). Vyhlášení válečného stavu je vnitropoliticky i mezinárodně velmi citlivá záležitost:  vyhlášením válečného stavu se uvádí do pohybu řada opatření, kterými se výrazně mění vnitřní fungování společnosti (mobilizace, válečné hospodářství, omezení základních práv a svobod ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, uložení povinností atd.) a která se promítají do vnějších vztahů (přerušení diplomatických kontaktů, vypovězení bilaterálních a suspenze multilaterálních smluv, uzavření hranic, rekvizice, internace apod.). Z právního pohledu je válečný stav souhrn opatření, která jsou vyvolána válkou a jež proměňují právní poměry uvnitř státu a mimo jeho hranice. 23

27 Krizové stavy – režimy činnosti bezpečnostního systému ČR StavPrávní předpisVyhlašujeDůvodPodmínky MírovýstavMírovýstav Běžnýprávní řád Stav nebezpečí z. č. 240/00 Sb.,o krizovém řízení, § 3 hejtman z. č. 240/00 Sb., o krizovém řízení, §3 při živelní pohromě, ekolog. či průmysl. havárii, nebo jsou-li ohroženy životy, zdraví či majetek, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a nestačí aktivita státní správy a IZS ▪jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu, pro celé území kraje nebo jeho část ▪musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah ▪nejvýše na 30 dnů Nouzový stav ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 vláda ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 5 při živelní pohromě, ekolog. či průmyslové havárii nebo jiném nebezpečí, značného rozsahu, jsou-li ohroženy životy, zdraví nebo majetek, nebo vnitřní pořádek a bezpečnost ▪musí být uvedeny důvody ▪maximálně na 30 dnů ▪na určitou dobu a území ▪ne při stávce na ochranu práv a oprávněných zájmů ▪nutno stanovit jaká práva se omezují a jaké povinnosti se ukládají Stav ohrožení státu ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 Parlament ČR na návrh vlády ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 7 je-li ohrožena svrchovanost státu, nebo jeho územní celistvost, nebo demokratické základy ▪k usnesení PČR je nutná nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů Válečný stavú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 Parlament ČR ú. z. č. 1/93 Sb., Ústava ČR, čl. 43 je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit spojenecké závazky ▪k usnesení PČR je nutná nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů

28 Základní rozdíl mezi stavem ohrožení státu a válečným stavem je dán mírou a intenzitou ohrožení základních atributů existence suverenity státu. Pro vyhlášení stavu ohrožení státu postačuje bezprostředně ohrožení suverenity státu na rozdíl od válečného stavu, který se může vyhlásit z důvodu reálného odvrácení ozbrojeného útoku. Z procedurálního hlediska rozhoduje Parlament o vyhlášení stavu ohrožení státu na návrh vlády. Pro platnost a účinnost rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu platí ustanovení čl. 12 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., které stanoví, že rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který je v rozhodnutí uveden. 28

29 Bezpečnostní systém ČR Institucionální nástroj pro zajištění bezpečnosti státu. Základní funkce -plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činnosti při zajišťování bezpečnosti ČR. Je vytvořen jako komplexní systém. Je propojen s EU a NATO

30 Schéma základních výkonných prvků BS ČR

31 Systém obrany státu Je institucionální nástroj pro organizaci obrany státu. Je tvořen zejména orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci, územní samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, které mají odpovědnost za zajišťování obrany ČR. Jeho základní funkcí je řízení, koordinace a zabezpečování činnosti příslušných orgánů, sil a prostředků při zajišťování obrany ČR v míru a v době přímé hrozby nebo při vnějším napadení ČR. Systém obrany státu tvoří řídící struktury a prvky (vláda ČR, Parlament ČR, Prezident, Bezpečnostní rada státu jako poradní orgán vlády, ministerstva, správní úřady a orgány územní samosprávy), výkonné prvky (ozbrojené síly ČR), podpůrné prvky (Integrovaný záchranný systém a ostatní prvky bezpečnostního systému státu).

32 BEZPEČNOSTNÍ HROZBY ČR A POLITICKO - VOJENSKÉ AMBICE K JEJICH SNÍŽENÍ Bezpečnostní strategie a Obranná (vojenská) strategie ČR 32

33 BEZPEČNOSTNÍ HROZBY ČR A POLITICKO - VOJENSKÉ AMBICE K JEJICH SNÍŽENÍ Bezpečnostní strategie České republiky Obranná (vojenská) strategie České republiky 1. Vojenské hrozby a politicko-vojenské ambice k jejich eliminaci 2. Nevojenské hrozby a politicko-vojenské ambice k jejich eliminaci Záměr použití ozbrojených sil ČR Vláda České republiky dne 12. listopadu 2003 schválila svým usnesením č „Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracované na změněný zdrojový rámec“. 1. Použití AČR v operacích společné obrany Použití AČR v operaci společné obrany vysoké intenzity Použití AČR v operaci společné obrany nízké intenzity 33

34 2.Použití AČR v mírových, humanitárních a záchranných operacích Použití AČR v operaci na prosazení míru Použití AČR v operaci na podporu nebo udržení míru Použití AČR v humanitárních a záchranných operacích 3.Použití ozbrojených sil ČR k plnění úkolů na území ČR Použití AČR k ochraně vzdušného prostoru ČR Použití ozbrojených sil ČR k ochraně objektů důležitých pro obranu státu Použití ozbrojených sil ČR v asistenčních operacích na podporu Policie ČR Použití ozbrojených sil ČR v asistenčních operacích na podporu integrovaného záchranného systému 34

35 Opatření k zajišťování obrany státu Opatření k zajišťování obrany státu mají: v míru – „preventivní“ charakter, ve stavu ohrožení státu – „varovný účinek“, po vyhlášení válečného stavu – „přímý účinek“. Účinnosti opatření se dosahuje: připraveností a pohotovostí k odvrácení vojenského ohrožení komplexností přijímaných opatření centrálním řízením

36 SOPS MO Výbor pro obranné plánování Bezpečnostní rada státu Vláda prezident republiky Parlament ministr obrany útvar krizového řízení ministr Ministerstvo obrany včetně GŠ AČR Úřad vlády Odbor obrany, bezpečnosti a sekretariátu BRS ostatní útvary rezortu MO ostatní útvary ministerstva MÍROVÝ STAV řízeníkoordinace součinnost podpora

37 Rozvinuté Společné operační centrum MO Ústřední krizový štáb Bezpečnostní rada státu Vláda prezident republiky Parlament Krizový štáb ÚSÚ operační středisko ministr Ministerstvo obrany včetně GŠ AČR Úřad vlády Odbor obrany, bezpečnosti a sekretariátu BRS ostatní útvary rezortu MO ostatní útvary Krizový štáb MO ministr obrany STAV OHROŽENÍ STÁTU řízeníkoordinace součinnost podpora

38 Ústřední krizový štáb Bezpečnostní rada státu Vláda prezident republiky Parlament Krizový štáb ÚSÚ operační středisko ministr GŠ AČR a zbytek Ministerstva obrany Úřad vlády Odbor obrany, bezpečnosti a sekretariátu BRS ostatní útvary rezortu MO ostatní útvary Hlavní místo řízení Rozvinuté Společné operační centrum MO Krizový štáb MO ministr obrany VÁLEČNÝ STAV řízeníkoordinace součinnost podpora

39 Vojenská činná služba za stavu ohrožení státu a za válečného stavu Mimořádná služba  ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vykonává mimořádnou službu  voják ve služebním poměru vojáka z povolání  voják na vojenském cvičení  voják na výjimečném vojenském cvičení Zproštění výkonu mimořádné služby  nutnost výkonu civilního zaměstnání v zájmu ČR. 39

40 Opatření související s vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu Mobilizace ozbrojených sil může být všeobecná nebo částečná. vyhlašuje prezident na návrh vlády - mobilizační výzvou ve sdělovacích prostředcích Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na všechny vojáky v záloze kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti nebo kteří jsou zproštěni mimořádné služby, a na celé státní území. Částečná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území. Mobilizace se zrušuje demobilizací. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády. 40

41 S vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu jsou dále spojené zejména tyto právní důsledky: 1. Po dobu těchto stavů musí mít občané podléhající branné povinnosti k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas může udělit příslušné krajské vojenské velitelství, vojákům v mimořádné službě ministerstvo. Proti rozhodnutí o nevydání souhlasu k cestování do zahraničí není přípustné odvolání. 2. Okamžikem vyhlášení válečného stavu jsou vojáci, kteří pobývají mimo území České republiky, povinni dostavit se bez zvláštního povolání neprodleně k nastoupení mimořádné služby, kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti. 3. Vojákům v záloze, kteří nebyli povoláni k vojenské činné službě, může příslušné krajské vojenské velitelství na jejich žádost povolit dobrovolné konání mimořádné služby. Tuto žádost nelze odvolat. 4. Prezident republiky může vyzvat vojáky, kteří z důvodů nezávislých na jejich vůli nemohou nastoupit mimořádnou službu na území České republiky, aby se přihlásili do ozbrojených sil spojeneckého státu, v němž pobývají nebo do něhož se mohou dostat. Vojáci jsou povinni této výzvy uposlechnout. 5. Za válečného stavu se konají jen mimořádné odvody a dobrovolné odvody. 41

42 Výstavba ozbrojených sil Plán obrany státu tvoří: obranné plánování, operační plánování, mobilizační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu, plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů.

43 3535 Plán obrany České republiky zahrnuje tyto dokumenty: (§ 2 Nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu) Plány činnosti státu při zajišťování obrany ČR před vnějším napadením, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení Přehled sil a prostředků a plán jejich doplňování Plán hospodářské mobilizace Plán nezbytných dodávek Koncepty předběžných operačních plánů a stálých operačních plánů Plán operační přípravy státního území České republiky Seznam opatření a katalog opatření pro Národní systém reakce na krize Manuál systému reakce na krize

44 Přehled sil a prostředků a plán jejich doplňování Přehled sil a prostředků Ministerstva obrany Přehled sil a prostředků zpracovatelů DPO a přehled sil a prostředků, které uvolňuje nebo vyžaduje ke svému doplnění za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu Přehled sil a prostředků mobilizačně rozvinovaných a vytvářených útvarů Plán rozvinutí OS ČR Souborná evidence věcných prostředků určených k zabezpečení OS ČR MO Přehled sil a prostředků mírové organizační struktury OS ČR MO zpracovatelé

45 Plán hospodářské mobilizace MO Plán hospodářské mobilizace MO Plán hospodářské mobilizace MV MS Plán hospodářské mobilizace MS Plán hospodářské mobilizace MF MV MF SLOŽENÝ Z DOKUMENTŮ

46 Plán operační přípravy státního území České republiky Textová část Přílohová část K realizaci úkolů operační přípravy státního území České republiky předává ostatním zpracovatelům potřebné dokumenty a výpisy ze souvisejících dokumentů k přípravě jejich dílčích plánů obrany. Součástí Plánu OPSÚ jsou i Souhrnný přehled objektů důležitých pro obranu státu (ODOS) a Souhrnný přehled objektů, které za SOS a VS mohou být napadeny (OMN). Návrhy na objekty předkládají zpracovatelé. Ke schválení jsou předkládány samostatně (Přehled ODOS a OMN se zpracovává podle Směrnice k ujednocení zásad výběru objektů obranné infrastruktury a zpracování dokumentace, vydalo MO čj. 16-2/ /1 dne 1. června 2005 ) Ministerstvo obrany

47 Koncepty předběžných operačních plánů a stálých operačních plánů Předběžné operační plány (COP) Stálé operační plány MO COP se zpracovávají na pravděpodobná vojenská ohrožení a plnění smluvních závazků podle scénářů, které jsou vytvořeny na základě vyhodnocených bezpečnostních hrozeb a z nich vyplývajících rizik Plány se zpracovávají na definované druhy ohrožení stanovené na základě analýzy a při vyhodnocení bezprostředního ohrožení ČR nebo členské země NATO. Předběžné operační plány a Stálé operační plány zpracovává Ministerstvo obrany v úzké součinnosti s orgány aliančního vedení. Jejich formu a obsah stanovuje Ministerstvo obrany v souladu s dokumentací NATO.

48 Mgr. Jakub Fučík Oddělení bezpečnostní studií a analýz Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzita obrany Kounicova Brno ,


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) Doprovodná prezentace."

Podobné prezentace


Reklamy Google