Vnitrozemské státy Problematika států bez přístupu k moři.

Prezentace na téma: "Vnitrozemské státy Problematika států bez přístupu k moři."— Transkript prezentace:

1 Vnitrozemské státy Problematika států bez přístupu k moři

2 Vnitrozemské státy (land-locked states) politické jednotky splňující jak podmínku státnosti (disponují vnitřní i vnější suverenitou vykonávanou v rámci /a navenek/ mezinárodně nesporného území), tak podmínku vnitrozemské polohy (postrádají mořské pobřeží, resp. přímý přístup k nějaké části světového oceánu prostřednictvím vlastního teritoria)

3 Vnitrozemská Česká republika

4 Vnitrozemský Nepál

5 Vnitrozemská Bolívie

6 Vnitrozemský Niger

7 Dvojitě vnitrozemsky uzavřené státy (double-land-locked states) =vnitrozemské státy, jejichž území je kompletně obklopeno územím dalších vnitrozemských států v současnosti dva státy: Lichtenštejnsko, Uzbekistán

8 Double-land-locked Uzbekistán

9 Splňují podmínku vnitrozemské polohy, avšak ne státnosti: vnitrozemské politicko-teritoriální jednotky (např. federální státy) uvnitř (přímořských) zemí vnitrozemské kvazistáty

10 Spolkové země Německa

11 Členské státy USA

12 (Vnitrozemské) kvazistáty na Kavkaze

13 Vnitrozemský kvazistát Podněsterská republika

14 Splňují podmínku státnosti, avšak ne vnitrozemské polohy: semi-uzavřené státy (semi-land-locked states) = státy s velmi krátkým úsekem pobřeží, někdy zcela bez přístavu např. Bosna a Hercegovina (20 km), Jordánsko (26 km), Demokratická republika Kongo (37 km), Slovinsko (47 km), Irák (58 km)

15 Semi-uzavřená Bosna a Hercegovina

16 Semi-uzavřené Jordánsko

17 Semi-uzavřený Irák

18 Semi-uzavřená DR Kongo

19 Mají přístup k „moři“, avšak jsou vnitrozemské: státy ležící při pobřeží vnitrozemských moří/jezer (Kaspické moře, Aralské moře), které však jinou částí svého území nedosahují k nějaké části světového oceánu Ázerbajdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán

20 Vnitrozemské státy při pobřeží Kaspického a Aralského moře

21 Specifické vnitrozemské jednotky státy ležící uvnitř perforovaných území (Lesotho; sporné – San Marino, Vatikán – tzv. mezinárodní enklávy či enclave states) vnitrozemské enklávy (Západní Berlín, enklávy v zemích Beneluxu) dvojitě vnitrozemsky uzavřené enklávy – enklávy uvnitř území vnitrozemského státu (Büsingen, středoasijské enklávy)

22 Vnitrozemské Lesotho uvnitř perforované JAR

23 Vnitrozemský enclave state San Marino

24 Enklávy Baarle-Nassau (NL) / Baarle-Hertog (B)

25 Hranice v Baarle-Nassau/Baarle- Hertog

26 Double-land-locked enklávy ve střední Asii

27 Faktory ovlivňující pozici vnitrozemských států poloha (vzdálenost od moře, charakter terénu na trase k moři, alternativní trasy) rozloha tvar území geografický potenciál (reliéf, hydrografie) hranice a hraniční režim (hranice nepropustné, částečně propustné a zcela propustné)

28 Malá vzdálenost evropských vnitrozemských států od moře

29 Vzdálenosti středoasijských vnitrozemských států od přístavů

30 Vnitrozemské Lucembursko (2586 km 2 )

31 Vnitrozemské Mongolsko (1,564 tisíc km 2 )

32 Rozeklané území Indie

33 Fragmentované území Ázerbajdžánu

34 Fragmentované území Palestiny

35 Problémy spojené s vnitrozemskou polohou vyplývají z významu moře pro lidskou společnost = zdroj surovin a komunikační prostředí 2 hlavní problematické okruhy – přístup k moři a využití zdrojů moře

36 Přístup k moři období do první světové války – právo na využití splavné mezinárodní řeky (internacionalizace vodních toků) meziválečné období – tvorba koridorů k mořskému pobřeží období po druhé světové válce – právo tranzitu území jiné země (Konference UNCLOS – United Nations Conference on the Law of the Sea /1973-1982/)

37 Polský koridor mezi válkami

38 Finský koridor mezi válkami

39 Koridor Belgického Konga / DR Kongo

40 Palestinský/izraelský koridor

41 Využití zdrojů moře podíl na zdrojích z kontinentálního šelfu za hranicích EEZ (7 %) nadbytek živých zdrojů v EEZ přímořských států daného regionu využití zdrojů mořského dna v zóně volného moře (kontraktoři Organizace mořského dna /OSN/)

42 Aktivity ČR a SR členství v Interoceanmetal Joint Organisation (od 1987) – spolu s Bulharskem, Polskem, Ruskem a Kubou průzkum dna v zóně Clarion-Clipperton (150 tis. km 2, ČR připadá ideální šestina z poloviny této rozlohy) využití polymetalických konkrecí (nikl, kobalt, měď, vanad, zinek)

43 Zóna Clarion-Clipperton

44 Vývoj počtu vnitrozemských států největší nárůst počtu v posledních 50 letech (ztrojnásobení) 1960 – 14 států; 2008 – 43 či 44 států (Kosovo?) každý velký dezintegrační proces s sebou přinesl nárůst počtu vnitrozemských států (dekolonizace, rozpad SSSR, rozpad Jugoslávie)

45 Vnitrozemské státy v roce 1960

46 Současná distribuce vnitrozemských států

47 Počet vnitrozemských států podle světadílů