BYTOVÁ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY.

Prezentace na téma: "BYTOVÁ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY."— Transkript prezentace:

1 BYTOVÁ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY

2 O BSAH : I.Cíle bytové politiky státu II.Funkce a pilíře bytové politiky, systémy bytové politiky III.Nástroje bytové politiky IV.Trh s byty, sociální bydlení V.Kontrolní otázky

3 o Bytová politika patří do gesce Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. o Bytová politika je nedílnou součástí sociální politiky. o Jako každá jiná oblast sociální politiky má své cíle a nástroje, které jsou promítány v dokumentech vlády a dokumentech Evropské unie. o Základním kamenem bytové politiky vlády České republiky je Koncepce bytové politiky schválena vládou usnesením ze dne 16. března 2005 č. 292. Tato koncepce navazuje na koncepce předešlé. Jde o závazný politický dokument, v němž jsou stanoveny základní směry vývoje i konkrétní cíle v oblasti bydlení.

4 o Ministerstvo pro místní rozvoj je na základě zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, „ústředním orgánem státní správy ve věcech … politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor…". o Na základě tohoto zákona Ministerstvo pro místní rozvoj „koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení…., včetně koordinace financování těchto činností…". o Nezbytným předpokladem této koordinační činnosti i realizace samotné bytové politiky je Koncepce, která překračuje resortní hranice a vyjadřuje celkové záměry vlády v oblasti bydlení.

5 Právo na bydlení není chápáno jako nárokové a proto úloha státu v oblasti bydlení nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření takové situace, kdy si lidé buď sami, nebo s určitou pomoci státu, zajistí odpovídající bydlení.

6 Legislativní úprava Koncepce bytové politiky respektuje roli státu v oblasti bydlení, která je v evropských zemích obvyklá a která je zakotvena v mnoha mezinárodních dokumentech, např. ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo v Evropské sociální chartě. V těchto a dalších dokumentech je obsaženo obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehož naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné.

7 Příklady právních předpisů ČR Listina základních práv a svobod jako nedílná součást Ústavy ČR (z.č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) z.č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů z.č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů z.č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů z.č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení, ve znění pozdějších předpisů

8 Pojmy Bydlení- patří k základním a nejvýznamnějším lidským potřebám vedle dalších dvou potřeb (ošacení a obživy) bydlení lze také označit jako proces, který slouží k uspokojování bytových potřeb lidí bydlení determinuje uspokojování řady dalších významných potřeb (zdraví, vzdělávání, práce a vytváří prostředí pro rozvíjení rodinného života a ostatních mezilidských a občanských aktivit) Podle typu výstavby: rodinné domy bytové domy Podle typu formy vlastnictví: byty ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby podnikové byty družstevní byty obecní byty

9 Osoba bez přístřeší (dříve také bezdomovec) za osobu bez přístřeší je označována osoba, nemající domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší jedná se o osoby sociálně vyloučené nejvíce se pohybují v chudších a odlehlejších částech velkoměst a většinou je jejich život spolu s dalšími negativními faktory doprovázen sociální izolovaností a psychickým strádáním

10 Transformace bytové politiky zrušení přídělového systému hospodaření s byty zahájení každoroční deregulace nájemného ustavení stavebního spoření se státní podporou zavedení nejdříve příspěvku na hrubé nájemné, ten později nahrazen příspěvkem na bydlení a doplatkem na bydlení uzákonění vlastnictví a prodeje bytů do vlastnictví občanů ustavení hypotéčních úvěrů se státním příspěvkem významným krokem bylo vytvoření programů státní podpory bydlení (program na výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury a výstavby domů s pečovatelskou službou). bezúplatné převedení státních bytů obcím

11 Hlavní faktory ovlivňující bytovou politiku: dem ografické faktory stav bytového fondu struktura bytů podle územního rozložení, jejich velikost, technické vybavení vývoj a změny životního stylu změny v úrovni životního standardu

12 Aktuální problémy v oblasti bydlení Prvním problémem je rostoucí skupina lidí, kteří si nejsou schopni zajistit nebo udržet odpovídající bydlení ani při využití stávajících nástrojů sociální a bytové politiky. (Obce ne vždy dostatečně využívají sociální služby přispívající k prevenci ztráty bydlení a posilující schopnost ohrožených skupin domácností si bydlení udržet.) Začíná tak docházet k vytěsňování znevýhodněných skupin osob mimo dosah standardních podpůrných nástrojů, prohlubování jejich sociální a prostorové segregace a s tím souvisejícímu rozšiřování některých sociálně patologických jevů. Druhým problémem je také nesoulad mezi preferencemi domácností a existující nabídkou bydlení.

13 I.CÍLE BYTOVÉ POLITIKY STÁTU Z hlediska státu spočívá princip a cíl bytové politiky zejména ve vytváření vhodného právního, institucionálního a fiskálního prostředí pro aktivity všech aktérů na trhu s byty. Stát by neměl překážet ekonomickému fungování trhu s byty. Zároveň musí činit podpůrné kroky zacílené na ty skupiny domácností, které se samy o své bydlení na trhu postarat nemohou. Koncepce bytové politiky schválená vládou představuje pro jednotlivé resorty závazný strategický dokument, v němž jsou stanoveny základní směry vývoje i konkrétní cíle v oblasti bydlení. 1. udržení nákladů na bydlení na přijatelné úrovni 2. udržení bydlení dostupným pro veškeré obyvatelstvo 3. udržení sociální spravedlnosti v oblasti bydlení

14 Z hlediska aktérů na trhu s byty jsou cíle bytové politiky zejména tyto: 1. fungování trhu s byty včetně odpovídající právní úpravy pro vlastnické, nájemní i družstevní bydlení a včetně vymahatelnosti práva; součástí tohoto cíle je i odstranění cenových a právních deformací v segmentu nájemního bydlení 2. zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti, včetně sociálních dávek v oblasti bydlení kompenzujících celkové výdaje na bydlení domácností s nižšími příjmy 3. zvyšování nabídky bydlení, a to i prostřednictvím podpory nové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením 4. zvy š ov á n í kvality bydlen í, včetně podpory vlastn í ků při spr á vě, ú držbě, oprav á ch a modernizaci jejich bytov é ho fondu

15 Z hlediska aktérů na trhu s byty jsou cíle bytové politiky zejména tyto: 5.průběžný monitoring trhu s byty i monitoring účinnosti a efektivity jednotlivých podpůrných nástrojů a jejich korekce 6.aplikace nediskriminačních pravidel společného trhu Evropské unie včetně podmínek hospodářské soutěže a slučitelnosti veřejných podpor s komunitárním právem

16 Uvedené cíle jsou konkrétně naplňovány : o právními předpisy (občanský zákoník obsahující informace o nájmu z bytu, zákon o jednostranném zvyšování nájemného, zákon o vlastnictví bytů, zákon o podpoře výstavby družstevních bytů apod.) o pomocí podpůrných nástrojů v oblasti bydlení - jedná se o programy financované ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a o podpory financované z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na základě jednotlivých nařízení vlády, obsahujících podmínky a rozsah jednotlivých forem podpory

17 II.FUNKCE A PILÍŘE BYTOVÉ POLITIKY, SYSTÉMY BYTOVÉ POLITIKY Funkce bytové politiky a)vytvoření podmínek pro fungování bytového trhu b) stanovení pravidel podpory poptávky a nabídky pro bydlení, která by měla být zaměřená na : ovlivňování výstavby a údržby bytového fondu nájemní politiku nájemní vztahy a sociální cíle v oblasti bydlení jádrem takové bytové politiky je trh s byty doplněný optimem státních podpor bytová politika musí vycházet z demografického vývoje populace (kolik lidí žije v domácnosti, věková struktura lidí v domácnosti) a stavem bytového fondu

18 Funkce bytové politiky c)omezení neoprávněných rozdílů ve výdajích na bydlení d)přizpůsobení bytové politiky podmínkám společného trhu EU

19 Moderní bytová politika je založena na třech základních pilířích: Prvním pilířem je vytváření pravidel řídí se jimi subjekty působící v oblasti bydlení občané, obce a kraje, stavební firmy, realitní kanceláře, finanční instituce apod.). Jedná se (zejména o právní rámec upravující nejen záležitosti přímo spojené s vlastnictvím nemovitostí a nakládání s nimi, ale i navazující záležitosti, např. financování bydlení, sociální aspekty bydlení apod. Druhým pilířem je vytváření adekvátního ekonomického prostředí a systému podpůrných a regulačních nástrojů - cílem je sblížit nabídku bydlení s poptávkou a zajistit tak co nejširší dostupnost kvalitního bydlení pro obyvatelstvo. Třetím pilířem je „sociální doktrína", na jejímž základě jsou vytvářena opatření zaměřená na občany, kteří se při zajišťování standardního bydlení neobejdou bez pomoci státu. Intervence státu má v této oblasti podobu zejména adresných sociálních dávek, zajištění nabídky finančně dostupného nájemního bydlení a sociálních služeb.

20 Systémy bytové politiky 1.Liberální systém preferuje zásluhovost – tzn. ze strany občanů přijetí vysoké míry odpovědnosti za zajištění potřeby bydlení prioritou je osobní soběstačnost, formální svoboda, rovné podmínky a šance, zejména pokud jde o přístup k pracovním příležitostem, jako předpokladu rozvoje jedince a společnosti každá domácnost si zabezpečuje ;potřebu bydlení prostřednictvím trhu, podle svých finančních možností reálným rizikem tohoto systému je vysoká míra nerovností v přístupu k bydlení

21 2.Korporativní systém staví na myšlence solidarity a subsidiarity předpokládá spolupráci a součinnost jedinců v rámci řady navzájem integrovaných skupin, organizací, komunit i státu v tomto případě jsou tržní podmínky určitým způsobem korigovány ve svém dopadu na finanční náročnost bydlení systém využívá jak soukromých zdrojů, tak i různých dotací a podpor založených jak na solidaritě státu, tak i solidaritě nižších společenství – obcí, družstev, a zdůrazňuje zejména činnost nestátních neziskových organizací, které jsou s to zabezpečit potřeby bydlení s nižšími náklady systém předpokládá stanovení možných způsobů i jasných podmínek, ze nichž je zvýhodněné bydlení poskytováno smyslem je využít jako základu pro zajištění potřeby bydlení soukromých prostředků jednotlivých zájemců a usnadnit jim přístup k bydlení v případech, či životních obdobích, kdy nejsou schopni svými příjmy čelit finanční náročnosti potřeby bydlení

22 3.Univerzalistický systém založen na celospolečenské solidaritě a na zajišťování potřeby bydlení v převážné míře z veřejných zdrojů stát masivně vstupuje do sféry bydlení, zabezpečuje nejen výstavbu levných bytů, ale nese i část nákladů spojených s jejich provozem a údržbou upřednostňuje hledisko rovnosti a chápe bydlení jako veřejnou sociální službu veřejné zdroje na bydlení chápe jako součást investic do lidského kapitálu, jejichž smyslem je napomoci vyrovnávat životní šance úskalí spočívají ve vysokých finančních nárocích na veřejné zdroje a v tom, že předpokládají i vysokou míru sociální tolerance ze strany daňových plátců zpravidla je možno potřebu bydlení uspokojit jen ve velmi nízkém standardu

23 III. N ÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY a)na straně nabídky b)na straně poptávky Hlavní nástroje: příspěvky na bydlení daňové úlevy podpora stavebního spoření úroková podpora dlouhodobých hypotéčních úvěrů Státní fond rozvoje bydlení (úvěry, dotace, programy)

24 Jedním z nástrojů realizace státní bytové politiky je Státní fond rozvoje bydlení, který byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června 2000.zákonem č. 211/2000 Sb. Úkolem Fondu je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu především v následujících třech směrech : 1.na podporu výstavby bytů, z toho především bytů nájemních 2.na podporu oprav bytového fondu, z toho především na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií 3.na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu Státní fond rozvoje bydlení je samostatnou právnickou osobou. Majetek Fondu je součástí majetku státu.

25 Státní fond rozvoje bydlení umožňuje předem určit objemy prostředků na konkrétní cíle. Finanční prostředky navíc přecházejí vždy do dalšího kalendářního roku a nemusí být ke konci roku vráceny do rozpočtu. Tato skutečnost je skoro důležitější než celkový objem prostředků. Umožňuje totiž překonat celou řadu nesnází, které automaticky provázejí poskytování dotací ze státního rozpočtu, a které vedou k určitým nehospodárnostem a nižšímu efektu využití státních peněz. Státní fond rozvoje bydlení je řízen výborem Fondu, v jehož čele stojí ze zákona ministr pro místní rozvoj. Ostatní členové výboru jsou jmenováni vládou.výborem Fondu Činnost a vnitřní organizace je upravena statutem.statutem

26 IV. T RH S BYTY, SOCIÁLNÍ BYDLENÍ Trh Bytový fond Základní modely bytové politiky Oblast sociálního bydlení

27 Trh o má význam pro rozvíjení ekonomiky o sám o sobě však neřeší naléhavé sociální problémy společnosti, vyžaduje promyšlenou a účelnou korekci vhodnými nástroji, aby nedocházelo k nadměrné polarizaci bohatství a bídy o působení trhu musí být usměrňováno státem a spolurozhodováním občanů s cílem vytvářet co nejpříznivější podmínky pro život a pro uplatnění zásad solidarity, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje o trh jako takový nejedná ani za nic neodpovídá. Jednají a odpovídají jen konkrétní subjekty, jednotlivci, instituce. o trh je závislý na mnoha předvídatelných okolnostech a též na pravidlech, která jeho fungování ovlivňují. Kvalita prostředí, jeho aspekty spravedlivých nebo nespravedlivých dopadů jsou výsledkem činnosti k tomu povolaných institucí státu a též jeho odpovědnosti.

28 o pravidla, kterými se trh řídí a podle kterých funguje, mohou být příčinou sociálně nežádoucích důsledků funkce trhu a je pro důvodné očekávání, že stát, jeho autorita, bude podmínky pro fungování trhu korigovat; měl by tak činit koncepčně, cílevědomě a používat tržně konformní nástroje. V různých oblastech fungování společnosti je požadavek na existenci pravidel odlišný. o trh s byty je specifickým trhem vyžadujícím pravidla a korekce.

29 Bytový fond tvoří tyto typy bydlení: o spadají sem všechny bytové jednotky i v rodinných domech o vlastnické bydlení o nájemní bydlení (obecní, vlastnické) o družstevní bydlení

30 Základní modely bytové politiky: 1.Administrativně přídělový systém ( u nás po roce 1948) : o přídělovost (podle administrativních kritérií a politických zásluh) o pořadníky o administrativní rozhodování o stát podporuje výstavbu i provoz o problematika korupce, úplatků a nespravedlnosti 2.Tržní systém (u nás po roce 1989) : o volnost rozhodování o tom, jak a kde budu bydlet o moderní bytová politika o byt je klasické zboží o nabídka, poptávka.

31 V evropských zemích panuje shoda v tom, že v oblasti bydlení musí být ponechán dostatečný prostor pro působní tržních mechanismů; tyto tržní mechanismy však musí být v přiměřené míře korigovány právními a ekonomickými nástroji tak, aby bylo zajištěno naplnění sociálních cílů, které jsou s oblastí bydlení neodmyslitelně spjaty. Tyto skutečnosti znamenají uvést systém podpor směřujících do bydlení do souladu s uvedenými pravidly veřejné podpory, která platí v EU v rámci komunitárního práva. Poskytování veřejné podpory je podle těchto pravidel zakázáno či omezeno.

32 Oblast sociálního bydlení Základní charakteristika: o pojetí sociálního bydlení se liší v různých státech (bytové politiky jednotlivých států se v různé míře mohou lišit) o sektor nájemního bydlení je určen sociálně potřebným skupinám obyvatelstva o na formy sociálního bydlení má významný vliv i tradice bydlení i ekonomická úroveň jednotlivých států o cílem sociálního bydlení je umožnit finančně méně nákladné bydlení o za formu sociálního bydlení se považuje veškeré bydlení, které bylo vytvořeno anebo je provozováno pomocí veřejných finančních zdrojů o sociální bydlení musí být na úrovni doby

33 Podpůrná opatření zaměřená na obyvatelstvo se specifickými potřebami v oblasti bydlení : Podporované bydlení - bydlení, které svými vlastnostmi nebo službami, které jsou v něm poskytovány, vyhovuje cílové skupině osob se zvláštními potřebami. Cílová skupina osob – osoby, které jsou z různých důvodů natolik znevýhodněny, že nejsou schopny uspokojovat svou potřebu bydlení běžným způsobem (př. ve standardních bytech, za pomoci běžných nástrojů bytové a sociální politiky …). Pomoc, kterou jim stát poskytuje, je vždy jen doplněním jejich vlastního úsilí při řešení bytové situace. Takto poskytovaná pomoc má kromě hlavního cíle – zajištění adekvátního bydlení, i preventivní funkci – brání vzniku sociálního vyloučení.

34 Základní typy podporovaného bydlení : Bezbariérové bydlení – určeno pro zdravotně postižené osoby, zvláště pro osoby s omezenou možností pohybu a orientace. Hlavní funkcí je umožnit těmto lidem vést soběstačný život. Bydlení se sociálními službami – určeno pro osoby znevýhodněné zdravotním stavem, věkem nebo nepříznivými životními okolnostmi, jejichž potřeba nemůže být v důsledku jejich handicapu saturována prostřednictvím standardního běžného bydlení. Hlavní funkcí je umožnit těmto lidem relativně samostatný život a usnadnit jejich integraci do společnosti. Vstupní bydlení – určeno pro osoby, které si nemohou v důsledku nepříznivých životních okolností obstarat samostatné adekvátní bydlení, tj. nemohou se uplatnit na trhu s byty. Problém je především nedostatek finančních prostředků nutných k zajištění bydlení; častá je absence trvalého bydliště a zázemí, které zajištění usnadňuje. Hlavní funkcí je usnadnit cílové skupině osob vstup na trh s byty. Má podobu většinou nájemního bydlení, ale může jít i o družstevní či vlastnické byty.

35 Základní typy podporovaného bydlení : Tzv. holobyty – určeny pro samostatnou problémovou skupinou jsou neplatiči nájemného a sociálně nepřizpůsobiví občané. Praxe mnoha obcí ukazuje, že vhodným řešením je zřízení tzv. holobytů. Nezřídka však dochází k situacím, kdy nově postavené holobyty nabízejí vyšší standard bydlení než stávající byty IV. kategorie. Příznivěji se proto jeví zřízení holobytů rekonstrukcí či vyčleněním starších domů s byty nižších kategorií, které mohou po uvolnění plnit funkci holobytu.

36 Kontrolní otázky : o K čemu potřebuje stát bytovou politiku, jaké jsou její významné funkce? o Kdo je zodpovědný za bytovou politiku v ČR? o Jaký je rozdíl mezi pojmy bydlení, chráněné bydlení a byt zvláštního určení? o Jaké hlavní cíle si klade bytová politika? o Jakými nástroji je bytová politika uskutečňována? o Na jakých pilířích stojí bytová politika?

37 Kontrolní otázky : o Jaký vliv má trh na bytovou politiku a jaká jsou jeho úskalí? o Jaký byl rozdíl v modelech bytové politiky po roce 1948 a 1989 u nás? o Srovnejte 3 základní systémy bytové politiky, jaké jsou hlavní rozdíly? o Jaké jsou aktuální problémy bytové politiky u nás?