Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Umění nových médií ve světě a České republice Slovní spojení nová média poprvé použit teoretik Marshall McLuhan v 60. letech 20. století a nazýval jím.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Umění nových médií ve světě a České republice Slovní spojení nová média poprvé použit teoretik Marshall McLuhan v 60. letech 20. století a nazýval jím."— Transkript prezentace:

1 Umění nových médií ve světě a České republice Slovní spojení nová média poprvé použit teoretik Marshall McLuhan v 60. letech 20. století a nazýval jím elektronická média a jejich obsah. Nová média vznikla propojením oborů mediální oblasti a výpočetní technologie. Počátky již v 19. století u prvních mechanických počítacích strojů (Charles Babbage) první polovina 20. století – Alan M. Turing a John von Neumann a jejich principy mechanických a elektronických počítačů. 60. léta – Douglas Engelbart vytvořil první hypertextový systém 1963 – Americký vojenský projekt ARPA vytvořil první decentralizovanou počítačovou síť (předchůdce internetu) – vynález prvního mikroprocesoru, který vedl ke vzniku prvních osobních počítačů a jejich masivního rozšíření na konci 70. let. 70. až 80. léta – privátní počítačové sítě především na univerzitách a využívání digitálních technologií v oblasti kultury, obchodu a výroby. 90. léta – Tim Berners-Lee vytvořil první webový prohlížeč World Wide We, následovalo prudké rozšíření internetu, který se spolu s digitálními technologiemi postupně stal nedílnou součástí každodenního života.

2 Vlastnosti nových médií Významný mediální teoretik Martin Lister ve své práci New Media: A Critical Introduction (2003) definuje pět principů nových médií, které vymezují jejich charakter: 1.digitalita: počítačové technologie založené na digitálním kódu 2.interaktivita: inovativní schopnost zasahovat a manipulovat s médii; role diváka se transformuje na uživatele 3.hypertextualita: dílo je vytvořeno z jednotlivých navzájem propojitelných dílů, jejichž pořadí si každý uživatel určuje podle osobních myšlenkových asociací 4.disperze: rozptyl; nová média jsou více rozptýlená oproti masovým na úrovni spotřeby – uživatelé mohou aktivně interpretovat, stírá se hranice mezi producenty a konzumenty, centrální autorita je potlačena 5.virtualita: virtuální realita jako prostor vzniklý mezi digitálními sítěmi; metaforické místo, kde se odehrávají interakce diváka Komunikační technologie vyvíjející se ohromnou rychlostí se staly hlavním prostředkem ekonomiky i politiky a v neposlední řadě působí také na umění zaměřené na společnost a masovou komunikaci. Novým technologiím neunikají především obyčejní lidé a uživatelé, na něž dopadá jak manipulace a sílící moc systému, tak i všechny aspekty propojování všeho a všech pomocí sítí a technologie. Realizuje se vize Marshalla McLuhana z šedesátých let minulého století, která pojednává o vzniku takzvané „globální vesnice“.

3

4 Novomediální umění v České republice Přestože se nová média rozvíjela ve světe již od druhé poloviny 20. století, do České republiky se ve větší míře dostala až po pádu socialismu v roce Jejich teorie zůstávala dlouhou dobu pouze v akademických a uměleckých kruzích, až v posledních několika letech se dostává do povědomí veřejnosti. Mezi předchůdce mediálního umění u nás patří například Zdeněk Pešánek, který se proslavil svým „Barevným klavírem“ (1922) nebo světelnými a zvukovými objekty na obchodním době Baťa. Dále Zdeněk Sýkora, který v 60. letech maloval podle počítačem generovaných předloh.

5 Videoart 1963 – výstava Exposition of music-electronic television (německo Wurteppal) Paik byl prvním umělcem, který využil videorekorder k prezentaci vlastních zaběrů před publikem. Stalo se tak v roce 1965 v newyorske kavarně, kde promital zaběry z navštěvy papeže, nasnímane ve stejný den. Nam June Paik

6

7 1963 – Wolf Vostell výstava šesti televizí v New Yorku (na rozdíl od Paika vlastní záběry)

8 Andy Warhol Při sledování mých filmů se dalo dělat víc věcí než při sledování jiných filmů: Mohlo se jíst a pít, kouřit, kašlat, dívat se jinam a pak zase na film a člověk přitom zjistil, že mu nic neuteklo. Warhol svými snímky postavil konvenci dějového filmu v hollywoodském stylu na hlavu. Dlouhé, neúnosné sekvence bez střihu, statické záběry na kterých se téměř nic neděje, práce s kamerou Auricon kterou lze snímat jak obraz tak zvuk dohromady, zkrátka nebylo filmové pravidlo které by Andy neporušil.

9 Aldo Tambellini - v roce 1968 s Otto Pienem = první umělecký program odvysílaný televzí (Black Gate Cologne). Black video 1968 Black Zero 1965

10 Vašulkovi 1965-emigrace do New Yorku 1969-pro jejich tvorbu se stává klíčové video 1971-založenÍ The Kitchen Warp by Steina Vasulka https://www.youtube.com/watch?v=bkhWh3ZzHQY Krátký dokument https://www.youtube.com/watch?v=aAZoNOlXePo

11 Bruce Neumann https://www.youtube.com/watc h?v=cOB5L89cC8A Zkoumání lidského chování většinou založeno na jeho vlastním pohybu. Neumanovi videozáznamy zobrazují jednoduché a opakující se úlohy. Častá práce s vlastním tělem.

12 Bill Viola Obvyklým znakem ve Violových pracích a takřka ikonickým prvkem, jenž prostupuje celou výstavou, je zpomalený chod nebo. Kromě toho dalším společným motivem u téměř všech vystavených děl je voda, kterou umělec ohledává různými způsoby. Je si dobře vědom její symbolické funkce i kinetických a optických vlastností. Emergence 2002 https://www.youtube.com/watch?v=RTPf6 mHKYD0

13 Český videoart od 80. let do současnosti Umělci v 80. letech, kteří se chtěli věnovat videu, mohli tvořit pouze v amatérském prostředí, bez možnosti používat pokročilejší technologie. Ani dostatek finančních prostředků by umělcům nezajistil přistup ke kamerám, video snímačům, projektorům a rekordérům, které režim přísně střežil. Dobře si totiž uvědomoval jejich informační potenciál, který nemusel byt využit k čistě umělecké činnosti. Videoarty vznikajici v českem prostředi se vyznačovaly svým propojením s animovaným a experimentalním filmem. Nikdo také nerozlišoval mezi mediem filmu a videa. Vzhledem k rozšíření a charakteru videoartové tvorby ve světě je v Čechách za počátek videoartu považován, vedle průkopnické a organizačně-propagátorské práce Radka Pilaře během 80. let, i návrat českých umělců z emigrace po roce 1989 (zejména W. Vasulky, M. Bielického).

14 Radek Pilař 1982 zakoupení videokamery Sony Beta a rekorderu vznikl nejspíše první česky videoartový snímek Zrcadlo času zakládá společně s Petrem Skalou skupinu obor Video první výstava věnovaná českému videoartu s názvem Den videa (trvala pouze jeden den byla jednou z časti Výstavy užitého uměni v Praze) založil obor videa a intermediální tvorby na FAMU v Praze, kde působil jako pedagog 1991 předseda ASOCIACE videa a intermediální tvorby; návrh na založení AV centra kultury v Praze; spoluzakladatel katedry Animované tvorby FAMU Praha 1993 atelier videa na FAVU Brno

15 Michael Bielicky AVU požádala aby tam založil ateliér nových médií (Bielicky studoval v Duseldorfu u Nam Jun Paika, kde vytvářel videa a videoinstalace). Díky finanční podpoře Nam Jun Paika na AVU atelier otevřeli, což byl přelomový okamžik pro vývoj českého videa. Také díky Bielického zkušenostem mohli studenti ziskavat zpětnou vazbu ovlivněnou kontextem světového videoartu. Exodus 1995 virtualní tele-performance

16 Tomáš Ruller Po předčasném úmrtí Radka Pilaře se vedení Ateliéru videoartu ujal sochař a performer prof. Tomáš Ruller a transformoval jej na Ateliér video – multimédia – performance, kde následně působil jako hostující profesor brněnský rodák světového jména prof. Woody Vašulka, průkopník oboru žijící ve Spojených státech.

17 Milena Dopitová Od počátku 90. let, kdy vystupovala se skupinou Pondělí, řešila ve své práci základní lidská témata: vztahy mezi muži a ženami, rodinu, lásku, nenávist, úzkost a bolest. Její tvorba – instalace, objekty, fotografie, videa – byla vždy metaforická, formálně odlehčená a novátorská. Přitom si v ní autorka dokázala udržet dostatečnou srozumitelnost. Její práce mají velkou schopnost komunikovat s divákem a zasáhnout jeho emoce. ni/ kultura- cz/ /obsah/ portret-umelkyne-milena- dopitova

18 Radim Labuda Médium videa využívá Radim Labuda různými způsoby, které podvědomě propojuje se svými vlastními, osobními příběhy. Své záběry komponuje téměř jako malby. Na první pohled jsou všední a pomíjivé, někdy v sobě skrývají vyprávění a jindy jsou téměř abstraktní. Pecha Kucha https://www.youtube.com/watch?v=1yAvGmj1JgM

19 Je pozoruhodné, s jakou rychlosti se po konci komunistické nadvlády objevily originalní videa a instalace. Jakoby je jejich tvůrci měli dávno vymyšleny a pouze čekali na vhodnou příležitost k prezentaci. Náhlá dostupnost informaci a především nejmodernějších technologii zapříčinila kombinovaní těchto technologii s videem – výstava Orbis Fictus: nová média v současném umění (L. Čermák, M. Janíček, D. Cajthaml, D. Černý, Trnka, Kopřiva atd.) Umělci nemají potřebu vyjadřovat se k problémům jejich současnosti, ať již politickým, existenciálním nebo kulturním. Termín videoart se pojí s veškerou tvorbou, která je dnes prezentována v galeriích, v muzeích a v některých případech i v kinech.V případě videoartu dochází k paradoxní situaci, kdy totéž dílo je považováno za film, zástupce kinematografie, a zároveň je vnímáno i jako videoart, jde tedy o „patrné schizma na poli umění pohyblivého obrazu.“ Současní čeští umělci kteří s médiem videa také pracují: Jasper Alvaer, Danilela Baráčková, Ondřej Brody, Filip Cenek, Kateřina Držková Jiří Havlíček, Lukáš Kellner, David Landa, Václav Magid, Petr Marek, Dana Mokrošová, Olmo Omerzu, Michal Pěchouček, Pavel Ryška, Pavla Sceránková, Dušan Skala, Matěj Smetana, Pavel Sterec, Tereza Sochorová, Sláva Sobotovičová, Vítek Soukup, Ivan Svoboda, Roman Štětina, Pavel Švec, Viktor Takáč, Klára Tasovská, Mark Ther, Viktor Vokjan ad. Mezi tvůrce období 80. let patří mimo jiné Pert Skala, Miroslav Klivar, Jaroslav Pavelka, Zdenka Čechová, Kateřina a Pavel Scheuflerovy, Tomáš Kepka, Miro Dopita, Lucie Svobodová, Ivan Tatíček, René Slauka, ad.

20 Net art Počátky myšlenky internetu jako globální sítě propojených počítačů sdílejících informace se objevily na konci 50. a počátku 60. let minulého století. Roku 1969 byl spuštěn ARPANET, předchůdce internetu, který propojil čtyři místa (tři americké univerzity a výzkumný institut). Roku 1972 byl ARPANET poprvé demonstrován veřejnosti. V průběhu 80. let se internet postupně rozšiřoval mezi veřejnost. Zásadní událostí byl především hypertextový projekt World Wide Web, spuštěný v roce Příchod tzv. webu založeného na systému odkazů znamenal „narození“ internetu v dnešním slova smyslu. Ve stejné době, kdy se internet postupně stával masovou záležitostí, se objevili i umělci se zálibou o toto nové médium. Jedním z prvních bylo duo JODI (Joan Heemskerk a Dirk Paesmans), jejichž stránka Jodi.org se na internetu objevila již v roce V roce 1995 „objevil“ slovinský umělec Vuk Ćosić v elektronické zprávě od anonymního odesílatele „net.art“, uprostřed nepřehledné změti kódu ASCII. Název net.art se ujal jako označení pro heroickou periodu v historii internetového umění. Tradičně s ním bývají spojováni (kromě již jmenovaných) například Alexei Shulgin, Olia Lialina, Mark Napier, Ubermorgen, Toywar a také mailing list Nettime. V roce 1999 napsali Alexei Shulgin a Natalie Bookchin Úvod do net.artu ( ),s který bývá označován jako manifest hnutí. Už samotný obsah tohoto textu napovídá o skutečnosti, že tito lidé byli spíše ideologicky než tematicky spojeni. Společný měli kromě média, tedy prostředku tvorby, i odpor vůči tradičním institucím umění, jeho názvosloví a trhu, upřednostňování realizace před teorií, anarchii, spontaneitu a efemérnost tvorby, komunikaci, spolupráci a tzv. smrt autora. Net.art nebyl a ani nechtěl být uměním, spočíval v každodenních aktivitách propojujících lidi z různého prostředí a zaměření: „Utopického cíle uzavřít stále se rozšiřující mezeru mezi uměním a každodenním životem bylo, zřejmě poprvé, dosáhnuto, a stal se reálnou, každodenní a dokonce rutinní praxí.“ Tradiční pojmy nehrály roli, umělec byl kurátorem, sběratelem, nadšencem i samotným publikem.

21 Jodi (Joan Heemskerk a Dirk Paesmans) A net.art exhibition by Jodi https://vimeo.com/

22 Vuk Ćosić

23 Alexei Shulgin

24 Olia Lialina

25 Eva and Franco Mattes

26 Postinternet Změna paradigmatu - WWW už neslouží jen k získávání informací, ale ke spoluvytváření obsahu. V roce 2004 inicioval Tim O’Reilly konferenci o tzv. webu 2.0. Tímto pojmem označoval nový systém, ve kterém internet funguje jako samostatná platforma a uživatelé ovládají vlastní obsah. Tento systém je založen na „kolektivní inteligenci“, ke které přispívají sami uživatelé. Roku 2006 na diskuzi Net Aesthetics 2.0 v New Yorku pod záštitou Electronic Arts Intermix umělkyně a kurátorka Marisa Olson poprvé mluvila o „umění po internetu“ (art after the internet). O pět let později v eseji pro časopis Foam komplexněji představila pojem post-internet jehož je původcem, a který se velmi rychle uchytil mezi umělci i kritiky. Generace umělců, která vyrostla na internetu používajá internet ze 100% jako své médium, je pro ně zdrojem inspirace, tvůrčím prostředím a nakonec i galerií, do které své dílo umístí. Podle Olsonové jsou post-internetovým syndromem DIY přístupy. S přibývajícím počtem umělců, kteří pracují tímto způsobem, se odděluje kvalita od kvantity a začíná přechod této nové avantgardy do galerijních a muzejních institucí. Rozdílnost virtuální reality a fyzického prostoru galerie však vytváří mnoho problémů, se kterými se současní umělci, kurátoři, muzeologie a instituce musí vypořádávat, protože co je trendy a současné, má své publikum, a kde je publikum, tam je i trh a logicky i umělecký trh.

27 Aram Bartholl Tento německý umělec žijící v Berlíně ve své tvorbě často zkoumá hranice mezi virtuálním a reálným světem. Vystudoval architekturu, vždy pracoval na počítači. Jeho díla mají ale často charakter zásahů do veřejného prostoru, akcí nebo dokonce workshopů či návodů. Bývá někdy spojován s net artem, jeho práce však patří spíše do „ sebou vytvořené šedé zóny, říše používající co možná nejméně technologie a přitom stále mluvící digitálním jazykem“. Are you human? object series Dead Drops public intervention

28 Come get some screen print series 2014 Map public installation

29 Rafaël Rozendaal je umělec nizozemsko-brazilského původu v současné době žijící v New Yorku. Internet používá jako své „plátno“. Podle vlastních slov ho miluje. Definuje sám sebe jako internetový umělec, i když jeho práce dostávají v prostorech galerií i fyzickou podobu.

30 Ryan Trecartin https://vimeo.com/ Trecartinova videa nabízejí příběh, můžete se ho pokusit sledovat. Pohybují se od stopáže pár minut po několik hodin. Scény „z obýváku“ splývají dohromady s výjevy z počítačových her, reklam a internetového folklóru. Nehledejte příběh, nechte na sebe volně působit scénu, do které právě vstupujete. Kam spějeme internetovou každodenností?

31 Martin Kohout https://www.youtube.com/watch?v=B9zEVTqpyuA https://www.youtube.com/watch?v=0DVN4m41QCE Tvorba Martina Kohouta není omezena na jedno médium, techniku či téma. Při své práci využívá širokou škálu výtvarných technik, od malby, interaktivních, konceptuálních, site- specific a zvukových instalací, práce s novými médii a netart až po video či literaturu, (post)fotografii, apropriace, objekty, internetové performance a psaný či mluvený text. V neposlední řadě je Martin Kohout rovněž internetovým umělcem. Rozsah jeho netartové tvorby sahá od performancí v reálném čase), kritických glos v podobě jednoduchých programů a animací až po „site specific“ a „environmentální díla“ internetu,či práci s textem a specifický layout v rámci webových stránek.

32 Odkazy smart-uvidite-jak-mladi-umelci-pracuji-s-kazdodennosti-jmenem- internet Dál už neguglim, je toho hodně…hledejte.


Stáhnout ppt "Umění nových médií ve světě a České republice Slovní spojení nová média poprvé použit teoretik Marshall McLuhan v 60. letech 20. století a nazýval jím."

Podobné prezentace


Reklamy Google