Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2014."— Transkript prezentace:

1 KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2014

2 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 2 7. POSLÁNÍ CÍRKVÍ: MARTYRIA

3 Papež František v pátek přijal na soukromé audienci arcibiskupa Róberta Bezáka. „Toužili jsme, aby si papež s Bezákem popovídal, protože okolnosti jeho odvolaní jsou stále nejasné. Je to obrovský posun, že se prolomily zdi a Bezák mohl říct svůj názor,“ uvedl František Mikloško, který jako první před třemi lety upozornil, že se připravuje Bezákovo odvolání. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 3

4 Vatikán vydal Statistikou ročenku 2013 o katolické církvi V letech vzrostl počet pokřtěných katolíků na světě o 12 procent. V absolutních hodnotách se jedná o nárůst z 1,115 na 1,254 miliardy. Jelikož se zvýšil i počet obyvatel planety z 6,463 na 7,094 miliardy, lze změnu počtu katolíků vyjádřit nárůstem ze 17,3 % obyvatel na 17,7 %. V letech vzrostl počet pokřtěných katolíků na světě o 12 procent. V absolutních hodnotách se jedná o nárůst z 1,115 na 1,254 miliardy. Jelikož se zvýšil i počet obyvatel planety z 6,463 na 7,094 miliardy, lze změnu počtu katolíků vyjádřit nárůstem ze 17,3 % obyvatel na 17,7 %. V letech se dále zvýšil počet katolických biskupů na světě z na Počet diecézních i řeholních kněží vzrostl z na O dvě procenta však v letech klesl počet kandidátů kněžství. V letech se dále zvýšil počet katolických biskupů na světě z na Počet diecézních i řeholních kněží vzrostl z na O dvě procenta však v letech klesl počet kandidátů kněžství. Výrazný je pokles počtu řádových sester: z v roce 2005 na v roce Pokles na jednotlivých kontinentech je: 18,3 % v Evropě, 17,1 % v Oceánii a 15,5 % v Americe. Naopak počet řeholnic v Asii stoupl o 10 % a v Africe dokonce o 18 %. Výrazný je pokles počtu řádových sester: z v roce 2005 na v roce Pokles na jednotlivých kontinentech je: 18,3 % v Evropě, 17,1 % v Oceánii a 15,5 % v Americe. Naopak počet řeholnic v Asii stoupl o 10 % a v Africe dokonce o 18 %. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 4

5 Mezinárodní výzkum religiozity (duben 2015, mezinárodní sdružení specialistů na sociologický výzkum WIN/Gallup, V 65 zemích světa se k nějaké formě náboženského přesvědčení hlásí dvě třetiny respondentů. Výzkum pak rozlišuje mezi nevěřícími (bez vyznání, nábožensky indiferentní, agnostici) a přesvědčenými ateisty. V 65 zemích světa se k nějaké formě náboženského přesvědčení hlásí dvě třetiny respondentů. Výzkum pak rozlišuje mezi nevěřícími (bez vyznání, nábožensky indiferentní, agnostici) a přesvědčenými ateisty. V Česku se k víře přihlásilo jen 23 % respondentů, naopak 30 % se přihlásilo k ateismu a dalších 43 % se považuje za nevěřící. ČR se tak ocitla na čtvrtém místě od konce. V Česku se k víře přihlásilo jen 23 % respondentů, naopak 30 % se přihlásilo k ateismu a dalších 43 % se považuje za nevěřící. ČR se tak ocitla na čtvrtém místě od konce. Páté místo zujímá Nizozemsko, kde věří 26 %, 51 nikoli a ateistů je 15 %. Páté místo zujímá Nizozemsko, kde věří 26 %, 51 nikoli a ateistů je 15 %. Na třetím místě je Švédsko s téměř 60 % osob bez vyznání, Na třetím místě je Švédsko s téměř 60 % osob bez vyznání, na druhém místě Japonsko na druhém místě Japonsko na prvním suverénně Čína, kde se k víře hlásí jen 7 % lidí, 26 % je bez vyznání a 61 % se hlásí k ateismu. na prvním suverénně Čína, kde se k víře hlásí jen 7 % lidí, 26 % je bez vyznání a 61 % se hlásí k ateismu. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 5

6 7 6 Činnosti církve MARTYRIA - svědectví (služba slova) Svědectví o Ježíšovi (J 21,24) Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18) Šíření v římské říši (Skutky) Předávání víry v církvi Misie od 15. století Nová evangelizace Preevangelizace Evangelizace Katechizace Vyučování náboženství Kázání Přípravy na svátosti Duchovní doprovázení LEITURGIA - slavení (bohoslužba) Ježíšova večeře (všechna evang.) Slavení Večeře Páně Křest a další bohoslužby Liturgická pluralita Odlišný vývoj v různých církvích Obnova liturgie na 2.vat.koncilu Večeře Páně – mše Křest Další svátosti (katol., prav.) Společná četba Písma Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba DIAKONIA - slu ž ba (sociální práce, zdravotnictví, školství) Ježíš: sociální cítění, přikázání lásky (Mt 22,34-40) Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověku Sociální práce Zdravotnictví Školství a výchova Pastorační poradenství Pastorační péče KOINONIA - spole č enství (budování obcí a správa církve) Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22) Skutky:zakládání církevních obcí Různé modely organizace církve Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů) Pastorace sociálních skupin Ekonomika Organizace a management

7 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 7 Martyria - svědectví Křesťané považují za svou povinnost svědčit o tom, co poznali a prožili: svědectví, předávání, hlásání víry = martyria, jedna ze čtyř základních činností církve. Křesťané považují za svou povinnost svědčit o tom, co poznali a prožili: svědectví, předávání, hlásání víry = martyria, jedna ze čtyř základních činností církve. Specifikum svědectví (hlásání Božího slova) pro křesťanství – náboženství knihy: Bůh se s lidmi setkává a zasahuje do jejich života (události), Bůh k lidem mluví (slovo), lidé o tom mluví a kážou (zvěst – kérygma). Specifikum svědectví (hlásání Božího slova) pro křesťanství – náboženství knihy: Bůh se s lidmi setkává a zasahuje do jejich života (události), Bůh k lidem mluví (slovo), lidé o tom mluví a kážou (zvěst – kérygma). Důvody: Důvody: Zážitek, zkušenost setkání s Kristem – tak důležitá událost, že o ní spontánně chci mluvit; přesvědčení, že to je to nejlepší pro všechny lidi.Zážitek, zkušenost setkání s Kristem – tak důležitá událost, že o ní spontánně chci mluvit; přesvědčení, že to je to nejlepší pro všechny lidi. Výzva Ježíše a apoštolů v bibli (příklady textů: Mt 28 – „Jděte do celého světa“)Výzva Ježíše a apoštolů v bibli (příklady textů: Mt 28 – „Jděte do celého světa“) Dnes už neplatí plně třetí důvod, jímž bylo přesvědčení o nutnosti křesťanské víry pro věčnou spásu: teologie dospěla k možnosti spásy skrze Krista na základě věrnosti vlastní víře nebo vlastnímu svědomí (i bez víry):Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život (LG 16)Dnes už neplatí plně třetí důvod, jímž bylo přesvědčení o nutnosti křesťanské víry pro věčnou spásu: teologie dospěla k možnosti spásy skrze Krista na základě věrnosti vlastní víře nebo vlastnímu svědomí (i bez víry):Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život (LG 16) navíc tento důvod v historii často vedl k násilnému misijnímu působení (např. evangelizace a kolonializace Nového světa) – to dnes výslovně zakazuje CIC, can. 748 § 2!!!navíc tento důvod v historii často vedl k násilnému misijnímu působení (např. evangelizace a kolonializace Nového světa) – to dnes výslovně zakazuje CIC, can. 748 § 2!!! Cíl: Cíl: 1. probuzení víry a života ve víře (evangelizace),1. probuzení víry a života ve víře (evangelizace), 2. jejich trvalé prohlubování a zkvalitňování (katechizace).2. jejich trvalé prohlubování a zkvalitňování (katechizace). Povinnost předávat slovo platí pro křesťany vždy a všude, mění se důrazy. Dnes: v postkřesťanském světě prohloubení a posila víry věřících, svobodná nabídka křesťanství na náboženském supermarketu; v jiných kulturách také prohloubení a posila víry věřících s citlivostí k jejich kultuře, kvalifikovaný dialog s místními náboženstvími a nabídka vlastního poselství v inkulturované podobě. Povinnost předávat slovo platí pro křesťany vždy a všude, mění se důrazy. Dnes: v postkřesťanském světě prohloubení a posila víry věřících, svobodná nabídka křesťanství na náboženském supermarketu; v jiných kulturách také prohloubení a posila víry věřících s citlivostí k jejich kultuře, kvalifikovaný dialog s místními náboženstvími a nabídka vlastního poselství v inkulturované podobě.

8 Křesťanská víra a věčná spása Lumen Gentium, čl. 16: Nevěřící Lumen Gentium, čl. 16: Nevěřící Ba i lidé, kteří ještě nepřijali evangelium, jsou různými způsoby zaměřeni k Božímu lidu. Ba i lidé, kteří ještě nepřijali evangelium, jsou různými způsoby zaměřeni k Božímu lidu. Patří sem na prvém místě národ, s nímž byla uzavřena smlouva, jemuž byla dána zaslíbení a z něhož se zrodil Kristus podle těla (srov. Řím 9,4-5), vyvolený národ, tak drahý Bohu kvůli praotcům… (srov. Řím 11,28-29). Patří sem na prvém místě národ, s nímž byla uzavřena smlouva, jemuž byla dána zaslíbení a z něhož se zrodil Kristus podle těla (srov. Řím 9,4-5), vyvolený národ, tak drahý Bohu kvůli praotcům… (srov. Řím 11,28-29). Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahámovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit. Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahámovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit. Bůh není daleko ani od těch, kteří hledají neznámého Boha v mlhavých stopách a obrazech, vždyť všem dává život, dech a všechno (srov. Sk 17,25-28) a jako spasitel chce, aby všichni lidé byli spaseni (srov. 1 Tim 2,4). Věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí. Bůh není daleko ani od těch, kteří hledají neznámého Boha v mlhavých stopách a obrazech, vždyť všem dává život, dech a všechno (srov. Sk 17,25-28) a jako spasitel chce, aby všichni lidé byli spaseni (srov. 1 Tim 2,4). Věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí. Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život. Neboť cokoli je u nich dobré a pravdivé, považuje církev za přípravu na evangelium, za dar od Boha, jenž osvěcuje každého člověka, aby nakonec měl život. Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život. Neboť cokoli je u nich dobré a pravdivé, považuje církev za přípravu na evangelium, za dar od Boha, jenž osvěcuje každého člověka, aby nakonec měl život. Často ovšem lidé, oklamaní Zlým, upadli do pošetilých myšlenek, zaměnili Boží pravdu za lež a sloužili raději tvorům než Stvořiteli (srov. Řím 1,21 a 25), anebo žijí a umírají na tomto světě bez Boha a jsou vydáni napospas meznímu zoufalství. Proto církev stále horlivěji podporuje misijní činnost k slávě Boží a k spáse těchto lidí. Má přitom na paměti příkaz Pána, jenž řekl: „Hlásejte evangelium všemu tvorstvu“ (Mk 16,15). Často ovšem lidé, oklamaní Zlým, upadli do pošetilých myšlenek, zaměnili Boží pravdu za lež a sloužili raději tvorům než Stvořiteli (srov. Řím 1,21 a 25), anebo žijí a umírají na tomto světě bez Boha a jsou vydáni napospas meznímu zoufalství. Proto církev stále horlivěji podporuje misijní činnost k slávě Boží a k spáse těchto lidí. Má přitom na paměti příkaz Pána, jenž řekl: „Hlásejte evangelium všemu tvorstvu“ (Mk 16,15). 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 8

9 Teologie náboženství Posuzuje hodnotu jiných náboženství měřítky křesťanské teologie: základním kritériem je pro ni otázka spásy, tedy do jaké míry mohou člověku jiná náboženství nabídnout to, co mu nabízí křesťanství na základě spásného činu Ježíše Krista. Koncilní deklarace Nostra aetate – O poměru církve k nekřesťanským náboženstvím. Základní modely: Posuzuje hodnotu jiných náboženství měřítky křesťanské teologie: základním kritériem je pro ni otázka spásy, tedy do jaké míry mohou člověku jiná náboženství nabídnout to, co mu nabízí křesťanství na základě spásného činu Ježíše Krista. Koncilní deklarace Nostra aetate – O poměru církve k nekřesťanským náboženstvím. Základní modely: Exkluzivní – eklesiocentrismus: křesťanství proti ostatním náboženstvím, nekřesťanská náboženství jsou modloslužbou, tedy zlem. Tento názor zastávají některé evangelikální církve, katolická církev jej považuje za překonaný.Exkluzivní – eklesiocentrismus: křesťanství proti ostatním náboženstvím, nekřesťanská náboženství jsou modloslužbou, tedy zlem. Tento názor zastávají některé evangelikální církve, katolická církev jej považuje za překonaný. Inkluzivní – christocentrismus: křesťanství nad ostatními náboženstvími, všechna náboženství mají pozitivní hodnotu, přinášejí částečný pohled na Boha a mohou vést ke spáse, ale jedině křesťanství nabízí úplnou pravdu a skrze Krista spásu. Jde o současný oficiální názor katolické církve.Inkluzivní – christocentrismus: křesťanství nad ostatními náboženstvími, všechna náboženství mají pozitivní hodnotu, přinášejí částečný pohled na Boha a mohou vést ke spáse, ale jedině křesťanství nabízí úplnou pravdu a skrze Krista spásu. Jde o současný oficiální názor katolické církve. Pluralistický – teocentrismus: křesťanství vedle ostatních náboženství, každé náboženství má svou hodnotu a přináší nedokonalý pohled na Boha, žádné nenabízí plnost pravdy ani spásy, ta je zde na zemi nemožná – proto jsou si náboženství vzájemně rovna; Ježíš Kristus je inkarnací Boha v podobném smyslu jako např. Buddha nebo Mohamed, podobně posvátné knihy.Pluralistický – teocentrismus: křesťanství vedle ostatních náboženství, každé náboženství má svou hodnotu a přináší nedokonalý pohled na Boha, žádné nenabízí plnost pravdy ani spásy, ta je zde na zemi nemožná – proto jsou si náboženství vzájemně rovna; Ježíš Kristus je inkarnací Boha v podobném smyslu jako např. Buddha nebo Mohamed, podobně posvátné knihy. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 9

10 Expanzivita různých náboženství Židé ztotožňují ideu náboženství s ideou národa, považují sami sebe na základě starozákonních událostí za národ vyvolený Bohem. Nejde jim tedy o to, aby přiváděli příslušníky jiných národů k židovství, ale aby podporovali ve vyznávání víry své vlastní soukmenovce. Židé ztotožňují ideu náboženství s ideou národa, považují sami sebe na základě starozákonních událostí za národ vyvolený Bohem. Nejde jim tedy o to, aby přiváděli příslušníky jiných národů k židovství, ale aby podporovali ve vyznávání víry své vlastní soukmenovce. Islám klade důraz spíše na ideu státu než ideu národa. Jeho cílem je zajistit, aby se tam, kde žije větší množství jeho vyznavačů, státní moc řídila koránem, aby tedy náboženské normy a zákony se staly součástí státní legislativy. Proto se islám v minulosti šířil především vojenskými výboji a politickými útvary. Islám klade důraz spíše na ideu státu než ideu národa. Jeho cílem je zajistit, aby se tam, kde žije větší množství jeho vyznavačů, státní moc řídila koránem, aby tedy náboženské normy a zákony se staly součástí státní legislativy. Proto se islám v minulosti šířil především vojenskými výboji a politickými útvary. Východní náboženství (buddhismus, konfucianismus, taoismus, hinduismus, šintoismus a další) nemají tak velké expanzivní ambice jako křesťanství nebo islám. Spíše nabízejí cestu k duchovnímu základu jednotlivému člověku a respektují, že takových cest může být mnoho a každý si může vybrat jinou. Východní náboženství (buddhismus, konfucianismus, taoismus, hinduismus, šintoismus a další) nemají tak velké expanzivní ambice jako křesťanství nebo islám. Spíše nabízejí cestu k duchovnímu základu jednotlivému člověku a respektují, že takových cest může být mnoho a každý si může vybrat jinou. Mimořádný důraz křesťanství na misijní činnost ve srovnání s jinými náboženstvími vychází z originální myšlenky univerzality spásy: není-li spása žádného člověka možná bez Krista, je správné, aby o tom byli všichni lidé alespoň informováni. Mimořádný důraz křesťanství na misijní činnost ve srovnání s jinými náboženstvími vychází z originální myšlenky univerzality spásy: není-li spása žádného člověka možná bez Krista, je správné, aby o tom byli všichni lidé alespoň informováni. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 10

11 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 11 Misie – misiologie Základní cesta předávání víry: výchovou nových generací. Vedle toho však křesťané vždy cítili poslání přinášet evangelium (dobrou zprávu) těm, kdo ho neznali. Základní cesta předávání víry: výchovou nových generací. Vedle toho však křesťané vždy cítili poslání přinášet evangelium (dobrou zprávu) těm, kdo ho neznali. Definice: Misie (lat. missio – poslání, vyslání) = proces hlásání evangelia a ustanovování partikulárních církví (dva prvky: předávání poselství – martyria; organizace církve, zákonodárství, osamostatňování – koinonia). Definice: Misie (lat. missio – poslání, vyslání) = proces hlásání evangelia a ustanovování partikulárních církví (dva prvky: předávání poselství – martyria; organizace církve, zákonodárství, osamostatňování – koinonia). Dějiny: do 3. stol. středomoří, do 10. stol. celá Evropa (včetně Slovanů: Konstantin a Metoděj), do 13. stol. Skandinávie; 12. – 14. stol. Čína, zároveň křižácké války a snaha o znovuobrácení muslimů; 16. – 18. stol. Amerika, Asie, Afrika. Dějiny: do 3. stol. středomoří, do 10. stol. celá Evropa (včetně Slovanů: Konstantin a Metoděj), do 13. stol. Skandinávie; 12. – 14. stol. Čína, zároveň křižácké války a snaha o znovuobrácení muslimů; 16. – 18. stol. Amerika, Asie, Afrika. Krize: Od 19. století vstupují do hry faktory, které tento proces zpomalily a posléze zastavily, příp. způsobily kroky zpět – ztráty již křesťanských regionů: Krize: Od 19. století vstupují do hry faktory, které tento proces zpomalily a posléze zastavily, příp. způsobily kroky zpět – ztráty již křesťanských regionů: Konfrontace s vyspělými kulturami a náboženstvími Asie: postupný přechod od jednosměrných misijních aktivit k mezináboženskému dialoguKonfrontace s vyspělými kulturami a náboženstvími Asie: postupný přechod od jednosměrných misijních aktivit k mezináboženskému dialogu Proces sekularizace: ztráta masové podpory církve/církví a příslušnosti ke křesťanství v západním světě.Proces sekularizace: ztráta masové podpory církve/církví a příslušnosti ke křesťanství v západním světě. Teologické přesvědčení, že i bez výslovné víry v Krista a bez přijetí křtu může člověk dojít spásy (katolická církev na 2. Vatikánském koncilu).Teologické přesvědčení, že i bez výslovné víry v Krista a bez přijetí křtu může člověk dojít spásy (katolická církev na 2. Vatikánském koncilu).

12 Cyrilometodějská mise jako trvalý vzor inkulturace a christianizace Konstantin a Metoděj, 9. století Konstantin a Metoděj, 9. století Překlad Bible do slovanského jazyka, povolení pro slovanskou liturgii (vedle latinské a řecké) Překlad Bible do slovanského jazyka, povolení pro slovanskou liturgii (vedle latinské a řecké) Dodnes udivuje jejich geniální intuice, s jakou dokázali integrovat poselství evangelia do kultury a mentality tehdejších raně středověkých slovanských kmenů, a jak dokázali adaptovat liturgii a církevní struktury jejich potřebám, aniž by se něco podstatného z vlastní podstaty křesťanské zvěsti ztratilo. Dodnes udivuje jejich geniální intuice, s jakou dokázali integrovat poselství evangelia do kultury a mentality tehdejších raně středověkých slovanských kmenů, a jak dokázali adaptovat liturgii a církevní struktury jejich potřebám, aniž by se něco podstatného z vlastní podstaty křesťanské zvěsti ztratilo. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 12

13 Evangelizace Latinské Ameriky Misionáři (většinou řeholníci) doprovázeli vojáky při výzkumných i dobyvatelských cestách, jejichž cíle byly zároveň politické (podmanění národů) i náboženské (šíření evangelia). Evangelizace probíhala většinou tak, že po stručné výuce základů křesťanské víry následoval hromadný křest, pak se udělovaly svátosti manželství a pokání. Tím byly v pojetí tehdejší církve splněny základní podmínky pro věčnou spásu místních obyvatel v případě jejich úmrtí. Misionáři (většinou řeholníci) doprovázeli vojáky při výzkumných i dobyvatelských cestách, jejichž cíle byly zároveň politické (podmanění národů) i náboženské (šíření evangelia). Evangelizace probíhala většinou tak, že po stručné výuce základů křesťanské víry následoval hromadný křest, pak se udělovaly svátosti manželství a pokání. Tím byly v pojetí tehdejší církve splněny základní podmínky pro věčnou spásu místních obyvatel v případě jejich úmrtí. Eucharistie se udělovala jen výjimečně, neboť kněží zpravidla v místních vesnicích dlouhodobě nezůstávali. Eucharistie se udělovala jen výjimečně, neboť kněží zpravidla v místních vesnicích dlouhodobě nezůstávali. Svátost kněžství misionáři domorodcům vůbec neudělovali – první tři domorodí kněží byli vysvěceni v Chile v roce 1794 – až 300 let po objevení Ameriky. Místní obyvatelé tedy byli fakticky donuceni jak podřídit se politické moci Evropanů, tak také přijmout jejich víru a kulturu. Svátost kněžství misionáři domorodcům vůbec neudělovali – první tři domorodí kněží byli vysvěceni v Chile v roce 1794 – až 300 let po objevení Ameriky. Místní obyvatelé tedy byli fakticky donuceni jak podřídit se politické moci Evropanů, tak také přijmout jejich víru a kulturu. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 13

14 Bartolomé de Las Casas 1484 – 1566, dominikán, biskup v Chiapasu v jižním Mexiku, který prosazoval práva Indiánů u španělské koruny – 1566, dominikán, biskup v Chiapasu v jižním Mexiku, který prosazoval práva Indiánů u španělské koruny. V pamětním spise adresovaném novému králi Karlu I. (císaři Karlu V.) navrhoval nový způsob kolonizace spočívající v zakládání měst, kde by Španělé a Indiáni měli stejná práva. Na základě jeho návrhu vydal Karel I. tzv. nové zákony zakazující zotročování a válku proti Indiánům a rušící dědičnost encomiend. V pamětním spise adresovaném novému králi Karlu I. (císaři Karlu V.) navrhoval nový způsob kolonizace spočívající v zakládání měst, kde by Španělé a Indiáni měli stejná práva. Na základě jeho návrhu vydal Karel I. tzv. nové zákony zakazující zotročování a válku proti Indiánům a rušící dědičnost encomiend. Nejstručnější zprávu o zemích indijských a jejich pustošení Nejstručnější zprávu o zemích indijských a jejich pustošení I dnes je odkaz Bartolomého de las Casas považován za aktuální, Gustavo Gutiérrez jej nazval prvním teologem osvobození. Od roku 2000 probíhá jeho beatifikační proces, do svého kalendáře jej zařadila také americká episkopální církev. I dnes je odkaz Bartolomého de las Casas považován za aktuální, Gustavo Gutiérrez jej nazval prvním teologem osvobození. Od roku 2000 probíhá jeho beatifikační proces, do svého kalendáře jej zařadila také americká episkopální církev. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 14

15 Matteo Ricci 1552 – 1610; italský jezuitský misionář, jeden ze zakladatelů jezuitských misií v Číně. Je autorem prvního portugalsko- čínského slovníku a také vůbec nejstarší dochované mapy světa západního stylu psané v čínštině a zároveň zahrnující i americký kontinent – 1610; italský jezuitský misionář, jeden ze zakladatelů jezuitských misií v Číně. Je autorem prvního portugalsko- čínského slovníku a také vůbec nejstarší dochované mapy světa západního stylu psané v čínštině a zároveň zahrnující i americký kontinent. Hlavní překážkou šíření misie byla špatná znalost čínštiny křesťanskými misionáři. Ricci proto začal pečlivě studovat nejen čínský jazyk, ale i zvyky obyvatel Číny a společně s Michelem Ruggierim začali navštěvovat významná města v oblasti, jako například Kanton nebo Čao-čching. Hlavní překážkou šíření misie byla špatná znalost čínštiny křesťanskými misionáři. Ricci proto začal pečlivě studovat nejen čínský jazyk, ale i zvyky obyvatel Číny a společně s Michelem Ruggierim začali navštěvovat významná města v oblasti, jako například Kanton nebo Čao-čching. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 15

16 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 16 Nová evangelizace Historie: Jsme svědky selhání tradičních forem hlásání evangelia – lze chápat i jako selhání koncilu, aggiornamenta, pokud jeho cílem bylo zvýšení počtu křesťanů. Proto vyhlásil papež JAN PAVEL II program nové evangelizace. Měla by být nová „svým nadšením, svými metodami a svými výrazy.“ Nová evangelizace je oficiálním názorem církve, i když má odpůrce v táborech tradicionalistů (zdá se jim příliš moderní) i modernistů (zdá se jim příliš v zajetí starých způsobů myšlení). Papežské dokumenty: RM 1990, ChL 1992, TMA 1994, NMI Historie: Jsme svědky selhání tradičních forem hlásání evangelia – lze chápat i jako selhání koncilu, aggiornamenta, pokud jeho cílem bylo zvýšení počtu křesťanů. Proto vyhlásil papež JAN PAVEL II program nové evangelizace. Měla by být nová „svým nadšením, svými metodami a svými výrazy.“ Nová evangelizace je oficiálním názorem církve, i když má odpůrce v táborech tradicionalistů (zdá se jim příliš moderní) i modernistů (zdá se jim příliš v zajetí starých způsobů myšlení). Papežské dokumenty: RM 1990, ChL 1992, TMA 1994, NMI Podstata: Nová evangelizace chce reagovat na postmoderní paradigma v kultuře: subjektivismus, pluralismus, konzumismus, drama odluky mezi evangeliem a kulturou (sekularizaci). Dříve všechny tyto jevy odsuzovala a nahrazovala je svou konstantní pravdou (viz předchozí klasické paradigma, monologické). Dnes vidí jejich slabé i silné stránky a vede s nimi dialog. Tuto cestu otevřel koncil antropologickým obratem. Podstata: Nová evangelizace chce reagovat na postmoderní paradigma v kultuře: subjektivismus, pluralismus, konzumismus, drama odluky mezi evangeliem a kulturou (sekularizaci). Dříve všechny tyto jevy odsuzovala a nahrazovala je svou konstantní pravdou (viz předchozí klasické paradigma, monologické). Dnes vidí jejich slabé i silné stránky a vede s nimi dialog. Tuto cestu otevřel koncil antropologickým obratem.

17 Nová evangelizace Cíl: přivést lidi ke Kristu, dát jim pochopit sebe sama ve světle evangelia. Cíl: přivést lidi ke Kristu, dát jim pochopit sebe sama ve světle evangelia. Metoda: nikoli jednostranné přesvědčování, nýbrž snaha odpovídat na skutečné otázky a touhy člověka, především otázku po Bohu a touhu po spiritualitě, které jsou prokazatelně aktuální i mezi současnými mladými lidmi. Odpovídat na skutečné touhy znamená vnímat je, naslouchat současnému člověku, brát ho vážně – evangelizace tedy přestává být monologická a stává se dialogickou = praktický důsledek koncilní změny eklesiologie. Metoda: nikoli jednostranné přesvědčování, nýbrž snaha odpovídat na skutečné otázky a touhy člověka, především otázku po Bohu a touhu po spiritualitě, které jsou prokazatelně aktuální i mezi současnými mladými lidmi. Odpovídat na skutečné touhy znamená vnímat je, naslouchat současnému člověku, brát ho vážně – evangelizace tedy přestává být monologická a stává se dialogickou = praktický důsledek koncilní změny eklesiologie. Důsledky: přijetí názorové (teologické) plurality jako normální reality v církvi; nabourání monolitické pevnosti vedlo k frustraci mnoha členů církve a jejich odchodu jinam (srov. Latinská Amerika); podobně krize kněžských a řeholních povolání. Důsledky: přijetí názorové (teologické) plurality jako normální reality v církvi; nabourání monolitické pevnosti vedlo k frustraci mnoha členů církve a jejich odchodu jinam (srov. Latinská Amerika); podobně krize kněžských a řeholních povolání. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 17

18 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 18 Inkulturace Historie: komunikace křesťanství s antickou kulturou a dalšími kulturami, kam přicházelo, později popření (misie v Latinské Americe), v současnosti znovuobjevení. Historie: komunikace křesťanství s antickou kulturou a dalšími kulturami, kam přicházelo, později popření (misie v Latinské Americe), v současnosti znovuobjevení. Podstata a cíl: Slavorum apostoli (SA, 1985, čl. 21): "vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve." Podstata a cíl: Slavorum apostoli (SA, 1985, čl. 21): "vštěpení evangelia do domácí kultury spolu se začleněním této kultury do života církve." Metoda: dialog. Dvojí směr inkulturačního procesu: církev se mění, když přijímá prvky kultury, které nejsou cizí evangeliu – kultura se mění, když přijímá hodnoty evangelia, které jí nejsou cizí. Metoda: dialog. Dvojí směr inkulturačního procesu: církev se mění, když přijímá prvky kultury, které nejsou cizí evangeliu – kultura se mění, když přijímá hodnoty evangelia, které jí nejsou cizí. Inkulturace je analogií inkarnace. Inkarnace, vstoupení Boha do těla, je předpokladem a vzorem pro inkulturaci, vstoupení církve do kultury. Inkulturace je analogií inkarnace. Inkarnace, vstoupení Boha do těla, je předpokladem a vzorem pro inkulturaci, vstoupení církve do kultury. Inkulturační princip označuje takový způsob života a praxe církve, v němž komunikace evangelia s kulturou je analogií komunikace Boha s člověkem v události vtělení. Kritika: může znamenat rozmělnění křesťanství, přílišné přizpůsobování, ztrátu originality a identity. Inkulturační princip označuje takový způsob života a praxe církve, v němž komunikace evangelia s kulturou je analogií komunikace Boha s člověkem v události vtělení. Kritika: může znamenat rozmělnění křesťanství, přílišné přizpůsobování, ztrátu originality a identity. Možné důsledky inkulturace v našem prostředí: změna modelu církve, nová nabídka duchovních hodnot, společné vytváření kultury. Možné důsledky inkulturace v našem prostředí: změna modelu církve, nová nabídka duchovních hodnot, společné vytváření kultury.

19 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 19 Obsah víry Po celé dějiny vytváří křesťané formulace obsahu víry, které jsou závazným zdrojem hlásání v jednotlivých církvích. Po celé dějiny vytváří křesťané formulace obsahu víry, které jsou závazným zdrojem hlásání v jednotlivých církvích. Jediným psaným primárním pramenem víry všech křesťanů je Bible – SZ a NZ. Rozdíly ve způsobu výkladu a v chápání vztahu mezi Písmem a tradicí vedou k pluralitě církví i názorů uvnitř církví. Schéma základních pohledů v současné době: Jediným psaným primárním pramenem víry všech křesťanů je Bible – SZ a NZ. Rozdíly ve způsobu výkladu a v chápání vztahu mezi Písmem a tradicí vedou k pluralitě církví i názorů uvnitř církví. Schéma základních pohledů v současné době: Protestantský: sola scriptura – jediným pramenem víry je psaná Bible, křesťané jsou jí podřízeni a mají se snažit o její stále aktuální výklad a jeho realizaci v životě: „Za jediné pravidlo víry a života uznává Boží slovo dosvědčené v Písmech Starého a Nového zákona“ (CZ ČCE).Protestantský: sola scriptura – jediným pramenem víry je psaná Bible, křesťané jsou jí podřízeni a mají se snažit o její stále aktuální výklad a jeho realizaci v životě: „Za jediné pravidlo víry a života uznává Boží slovo dosvědčené v Písmech Starého a Nového zákona“ (CZ ČCE). Pravoslavný: pramenem víry je svatá tradice = každodenní život Božího lidu. Jejím nepřednější projevem je svaté písmo, dále spisy svatých otců, bohoslužba, životy svatých a vyznání víry (nicejsko-cařihradské).Pravoslavný: pramenem víry je svatá tradice = každodenní život Božího lidu. Jejím nepřednější projevem je svaté písmo, dále spisy svatých otců, bohoslužba, životy svatých a vyznání víry (nicejsko-cařihradské). Katolický: existují dva prameny víry – Písmo a tradice (život církve a jeho psané projevy), které jsou v neustálé živé interakci: „Kristus svěřil církvi poklda víry…, aby zjevené pravdy zkoumala, věrně sdělovala a vykládala“ (Can. 747 § 1).Katolický: existují dva prameny víry – Písmo a tradice (život církve a jeho psané projevy), které jsou v neustálé živé interakci: „Kristus svěřil církvi poklda víry…, aby zjevené pravdy zkoumala, věrně sdělovala a vykládala“ (Can. 747 § 1). Apoštolské a Nicejsko-cařihradské vyznání víry – dnes společné pro všechny křesťany (důležité z hlediska ekumenického) – společné prohlášení představitelů všech hlavních církví v Německu o letnicích Nejednota trvá pouze ve filioque. Apoštolské a Nicejsko-cařihradské vyznání víry – dnes společné pro všechny křesťany (důležité z hlediska ekumenického) – společné prohlášení představitelů všech hlavních církví v Německu o letnicích Nejednota trvá pouze ve filioque. Současný zásadní katolický dokument: Katechismus katolické církve (KKC, 1993) – závazný obsah víry; určen především biskupům jako podklad pro vytváření místních katechismů. Současný zásadní katolický dokument: Katechismus katolické církve (KKC, 1993) – závazný obsah víry; určen především biskupům jako podklad pro vytváření místních katechismů.

20 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 20 Neomylnost církve a hierarchie pravd Neomylnost (can. 749) – platí pouze ve věcech víry a mravů a při jejich slavnostním vyhlášení. Týká se papeže samotného (v praxi vždy vyžaduje souhlas biskupů) a sboru biskupů na koncilu nebo mimo koncil spolu s papežem. Neomylnost (can. 749) – platí pouze ve věcech víry a mravů a při jejich slavnostním vyhlášení. Týká se papeže samotného (v praxi vždy vyžaduje souhlas biskupů) a sboru biskupů na koncilu nebo mimo koncil spolu s papežem. Hierarchie pravd (poprvé v UR, pak CIC ): Hierarchie pravd (poprvé v UR, pak CIC ): 1. Boží zjevení psané nebo tradicí sdělené, zároveň slavnostně vyhlášené nebo řádně předkládané magisteriem: nutno věřit vírou božskou a katolickou, souhlas plný a neodvolatelný (750), všichni jsou POVINNI vyvarovat se každého učení, které je s ním v rozporu;1. Boží zjevení psané nebo tradicí sdělené, zároveň slavnostně vyhlášené nebo řádně předkládané magisteriem: nutno věřit vírou božskou a katolickou, souhlas plný a neodvolatelný (750), všichni jsou POVINNI vyvarovat se každého učení, které je s ním v rozporu; 2. učení hlásané magisteriem jako platné, ale nevyhlášené definitivně – může se dalším vývojem poznání změnit: vyžaduje se poslušnost rozumu a vůle z nábožnosti, ne však souhlas víry (752), křesťané SE SNAŽÍ varovat se toho, co se s ní neshoduje;2. učení hlásané magisteriem jako platné, ale nevyhlášené definitivně – může se dalším vývojem poznání změnit: vyžaduje se poslušnost rozumu a vůle z nábožnosti, ne však souhlas víry (752), křesťané SE SNAŽÍ varovat se toho, co se s ní neshoduje; 3. rozhodnutí biskupů, společně i jednotlivě (753): křesťané jsou povinni s nábožnou poslušností přijmout věrohodný učitelský úřad svých biskupů.3. rozhodnutí biskupů, společně i jednotlivě (753): křesťané jsou povinni s nábožnou poslušností přijmout věrohodný učitelský úřad svých biskupů. Od odpovědných činitelů v církvi (biskupové, představení řádů, nositelé teologických vědeckých titulů a učitelé teologie) se vyžaduje slib naprostého souhlasu se vším, co církev učí (Professio fidei). Učitelský úřad církve: CIC 747 – 843. Od odpovědných činitelů v církvi (biskupové, představení řádů, nositelé teologických vědeckých titulů a učitelé teologie) se vyžaduje slib naprostého souhlasu se vším, co církev učí (Professio fidei). Učitelský úřad církve: CIC 747 – 843.

21 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 21 Proces evangeliazce V ČR je v současnosti ročně několik tisíc konvertitů ke křesťanství V ČR je v současnosti ročně několik tisíc konvertitů ke křesťanství Průběh evangelizačního procesu – stupně evangelizace = postupná cesta víry jednotlivého člověka / křesťanské obce Průběh evangelizačního procesu – stupně evangelizace = postupná cesta víry jednotlivého člověka / křesťanské obce 1.svědectví života (preevangelizace) 2.hlásání evangelia (evangelizace) 3.přijetí evangelia 4.začlenění do společenství – vytvoření místní církve 5.svátostný život (liturgie, katechizace) – růst a zrání místní církve 6.poslání evangelizovaného – samostatnost místní církve

22 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 22 Katechumenát Příprava dospělého člověka (cca od 14 let) na křest Příprava dospělého člověka (cca od 14 let) na křest cíle: cíle: upevnit víru a její spojení s životní praxí,upevnit víru a její spojení s životní praxí, získat systematické vzdělání v nauce víry,získat systematické vzdělání v nauce víry, zapojit se do společenství církve (najít v ní domov);zapojit se do společenství církve (najít v ní domov); měl by trvat alespoň rok, křest nejlépe o velikonocích; systematicky podané učení víry, zároveň osobní doprovázení – ručitel, později kmotr (nejlépe účast v komunikativní katechumenátní skupině), postupné iniciační obřady; měl by trvat alespoň rok, křest nejlépe o velikonocích; systematicky podané učení víry, zároveň osobní doprovázení – ručitel, později kmotr (nejlépe účast v komunikativní katechumenátní skupině), postupné iniciační obřady; fáze: fáze: 1. konverze, rozhodnutí, přijetí do katechumenátu (označení křížem – 34, předání Bible NZ – 37),1. konverze, rozhodnutí, přijetí do katechumenátu (označení křížem – 34, předání Bible NZ – 37), 2. katecheze s příslušnými obřady (exorcismy, žehnání, mazání olejem), zařazení mezi čekatele křtu (rozhodnutí katechumena a jeho potvrzení ručitelem a církví),2. katecheze s příslušnými obřady (exorcismy, žehnání, mazání olejem), zařazení mezi čekatele křtu (rozhodnutí katechumena a jeho potvrzení ručitelem a církví), 3. duchovní příprava, očištění a zasvěcení, obřady skrutinia (3., 4., 5. neděle postní: exorcismy, svěřování symbola a modlitby Páně, vyznání víry, efeta, volba jména, mazání olejem) – postní doba, končí přijetím křtu,3. duchovní příprava, očištění a zasvěcení, obřady skrutinia (3., 4., 5. neděle postní: exorcismy, svěřování symbola a modlitby Páně, vyznání víry, efeta, volba jména, mazání olejem) – postní doba, končí přijetím křtu, 4. mystagogie – doba velikonoční, doprovázení po křtu!4. mystagogie – doba velikonoční, doprovázení po křtu! Křest: uděluje kněz nebo jáhen, politím nebo ponořením, v rámci velikonočních obřadů, zároveň biřmování a eucharistie, není třeba se zpovídat! Křest: uděluje kněz nebo jáhen, politím nebo ponořením, v rámci velikonočních obřadů, zároveň biřmování a eucharistie, není třeba se zpovídat!

23 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 23 Katecheze - katechetika Základní činnost církve od počátku její existence, navazuje na evangelizaci, slouží trvalému zkvalitňování osobní víry křesťana – činnost církve dovnitř. Základní činnost církve od počátku její existence, navazuje na evangelizaci, slouží trvalému zkvalitňování osobní víry křesťana – činnost církve dovnitř. Praxe: katecheze sociálních skupin (např. vyučování náboženství ve škole…), svátostná (příprava na první přijímání a zpověď, na manželství, biřmování, křest dětí nebo dospělých), veřejná (např. biblické hodiny), osobní doprovázení na cestě víry. Praxe: katecheze sociálních skupin (např. vyučování náboženství ve škole…), svátostná (příprava na první přijímání a zpověď, na manželství, biřmování, křest dětí nebo dospělých), veřejná (např. biblické hodiny), osobní doprovázení na cestě víry. Nejčastější činnost laiků (na rozdíl od kázání), kteří studovali teologii. Nejčastější činnost laiků (na rozdíl od kázání), kteří studovali teologii. Definice: systematické doprovázení na cestě víry – neztotožňovat s pouhým vyučováním, i když je její součástí. Viz též KS ČBK, s. 1. Její součástí je také vyučování náboženství, náboženská pedagogika apod. Definice: systematické doprovázení na cestě víry – neztotožňovat s pouhým vyučováním, i když je její součástí. Viz též KS ČBK, s. 1. Její součástí je také vyučování náboženství, náboženská pedagogika apod. Dokumenty: VDK, Katechetické směrnice ČBK; ČCE Řád pro kazatele – čl. 19; Řád výchovy a vzdělávání v církvi. Dokumenty: VDK, Katechetické směrnice ČBK; ČCE Řád pro kazatele – čl. 19; Řád výchovy a vzdělávání v církvi. Obsah: úplná a nezkreslená nauka víry podle KKC, důraz na existenciální otázky konkrétních lidí; společné i osobní doprovázení s dialogem o víře a s nabídkou odpovědí víry; ČCE: ŘVV čl. 3. Obsah: úplná a nezkreslená nauka víry podle KKC, důraz na existenciální otázky konkrétních lidí; společné i osobní doprovázení s dialogem o víře a s nabídkou odpovědí víry; ČCE: ŘVV čl. 3. Metodika: všechny výchovné a vzdělávací formy – přednášky, názorné vyučování, dialog, osobní příklad a vztah, zážitková pedagogika… Metodika: všechny výchovné a vzdělávací formy – přednášky, názorné vyučování, dialog, osobní příklad a vztah, zážitková pedagogika…

24 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 24

25 Kvalifikační předpoklady osobní víra a příklad života (katecheta nejen učí, ale také ukazuje cestu, předává zkušenosti a doprovází), osobní víra a příklad života (katecheta nejen učí, ale také ukazuje cestu, předává zkušenosti a doprovází), souhlas s církví souhlas s církví katecheta pracuje v církvi a jménem církve, z jejího pověřeníkatecheta pracuje v církvi a jménem církve, z jejího pověření Může dojít k vnitřnímu rozporu, pokud jeho osobní smýšlení není v úplném souladu s církví – jak to řešit? Sdělovat jasně nauku církve, ale o sporných otázkách zároveň vést dialog a spolu s posluchači být trvale na cestě;Může dojít k vnitřnímu rozporu, pokud jeho osobní smýšlení není v úplném souladu s církví – jak to řešit? Sdělovat jasně nauku církve, ale o sporných otázkách zároveň vést dialog a spolu s posluchači být trvale na cestě; vzdělání: TF, VOŠ, katechetické kurzy; vzdělání: TF, VOŠ, katechetické kurzy; Jabok tuto kvalifikaci dává (nikoli však pro výuku náboženství ve školách!), udělení kanonické mise však závisí na rozhodnutí biskupa – neexistuje na ni nárok. Jabok tuto kvalifikaci dává (nikoli však pro výuku náboženství ve školách!), udělení kanonické mise však závisí na rozhodnutí biskupa – neexistuje na ni nárok. Povinnost kanonické mise: uděluje ji biskup s časově omezenou platností, žádá farář; ČCE katechetu povolává staršovstvo, pověření dává seniorát. Požadavky viz čl. 19 ŘK. Povinnost kanonické mise: uděluje ji biskup s časově omezenou platností, žádá farář; ČCE katechetu povolává staršovstvo, pověření dává seniorát. Požadavky viz čl. 19 ŘK. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 25

26 Organizace katechetické činnosti Katolická církev: základním metodickým dokumentem s celosvětovou platností je Všeobecné direktorium pro katechizaci (1997), na nějž navazují Katechetické směrnice České biskupské konference. Výkonným orgánem ČBK v této oblasti je Národní katechetické středisko, které spolupracuje s diecézními katechetickými středisky a nabízí jim pomoc a metodické vedení. Katolická církev: základním metodickým dokumentem s celosvětovou platností je Všeobecné direktorium pro katechizaci (1997), na nějž navazují Katechetické směrnice České biskupské konference. Výkonným orgánem ČBK v této oblasti je Národní katechetické středisko, které spolupracuje s diecézními katechetickými středisky a nabízí jim pomoc a metodické vedení. V Českobratrské církvi evangelické stanovuje hlavní zásady pro katechizaci Řád výchovy a vzdělávání v církvi, podmínky pro práci katechetů stanovuje 19. článek Řádu pro kazatele. Synodní rada ČCE ustavuje pro výchovnou a vzdělávací práci několik poradních odborů: poradní odbor pro práci s dětmi, poradní odbor mládeže, poradní odbor pro laiky a poradní odbor pro práci s lidmi s postižením. V Českobratrské církvi evangelické stanovuje hlavní zásady pro katechizaci Řád výchovy a vzdělávání v církvi, podmínky pro práci katechetů stanovuje 19. článek Řádu pro kazatele. Synodní rada ČCE ustavuje pro výchovnou a vzdělávací práci několik poradních odborů: poradní odbor pro práci s dětmi, poradní odbor mládeže, poradní odbor pro laiky a poradní odbor pro práci s lidmi s postižením. Řád výchovy a vzdělávání ČCE, čl. 4, odst. 6: Řád výchovy a vzdělávání ČCE, čl. 4, odst. 6: Tyto odbory dávají podněty do sborů, předkládají synodní radě návrhy na vhodné pomůcky a materiály pro výchovu a vzdělávání v seniorátech, ve sborech a v rodinách, připravují programy pro různá shromáždění (vánoční, velikonoční) apod., pořádají celocírkevní kursy, rekreace pro rodiny i pro rodiny s dětmi s postižením, tábory pro děti, semináře pro učitele nedělních škol a pro pracovníky mezi mládeží, semináře pro křesťanské pedagogy apod., svolávají pravidelné porady se zástupci seniorátů, případně sborů.Tyto odbory dávají podněty do sborů, předkládají synodní radě návrhy na vhodné pomůcky a materiály pro výchovu a vzdělávání v seniorátech, ve sborech a v rodinách, připravují programy pro různá shromáždění (vánoční, velikonoční) apod., pořádají celocírkevní kursy, rekreace pro rodiny i pro rodiny s dětmi s postižením, tábory pro děti, semináře pro učitele nedělních škol a pro pracovníky mezi mládeží, semináře pro křesťanské pedagogy apod., svolávají pravidelné porady se zástupci seniorátů, případně sborů. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 26

27 Kázání Historicky nejpůvodnější podoba předávání evangelia, touto formou šířili svou víru Ježíšovi učedníci. Dnes součást bohoslužeb, ale i samostatně. Historicky nejpůvodnější podoba předávání evangelia, touto formou šířili svou víru Ježíšovi učedníci. Dnes součást bohoslužeb, ale i samostatně. Další termíny: Další termíny: promluvapromluva homilie (z řec. homilein – s někým se stýkat, mluvit, přátelsky rozmlouvat). Z toho homiletika: vědecký obor, který se touto činností zabývá.homilie (z řec. homilein – s někým se stýkat, mluvit, přátelsky rozmlouvat). Z toho homiletika: vědecký obor, který se touto činností zabývá. Kázání se odlišuje od katecheze svým cílem, obsahem i metodou. Nemělo by systematicky informovat o nauce víry, ale mělo by Kázání se odlišuje od katecheze svým cílem, obsahem i metodou. Nemělo by systematicky informovat o nauce víry, ale mělo by zvěstovat událost (vykoupení),zvěstovat událost (vykoupení), nabídnout vztah (k osobě Ježíše Krista),nabídnout vztah (k osobě Ježíše Krista), motivovat k akci (lásce k bližnímu).motivovat k akci (lásce k bližnímu). Nemá zaujmout jen rozum, ale i city a vůli posluchače. Nemá zaujmout jen rozum, ale i city a vůli posluchače. Východisko: Boží slovo, při jeho výkladu vycházet z vědecké exegeze, ale zároveň aplikovat biblickou zvěst na situaci dané církevní obce. Východisko: Boží slovo, při jeho výkladu vycházet z vědecké exegeze, ale zároveň aplikovat biblickou zvěst na situaci dané církevní obce. Kazatelská činnost na rozdíl od činnosti katechetické je vyhrazena v katolické a pravoslavné církvi biskupům a kněžím, příp. jáhnům, v evangelických církvích ordinovaným služebníkům. Kázání laiků katolické církevní právo nepřipouští za žádných okolností, některé evangelické církve jsou benevolentnější. Kazatelská činnost na rozdíl od činnosti katechetické je vyhrazena v katolické a pravoslavné církvi biskupům a kněžím, příp. jáhnům, v evangelických církvích ordinovaným služebníkům. Kázání laiků katolické církevní právo nepřipouští za žádných okolností, některé evangelické církve jsou benevolentnější. 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 27

28 7 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 28 Církev a média Není možné, aby křesťané opomenuli média v rámci svědectví o víře (martyrie) – bylo to tak od počátku, první média byla kázání a dopisy apoštolů, veřejně čtené. Dnes jsou média největší silou, která ovlivňuje myšlení a chování lidí. Není možné, aby křesťané opomenuli média v rámci svědectví o víře (martyrie) – bylo to tak od počátku, první média byla kázání a dopisy apoštolů, veřejně čtené. Dnes jsou média největší silou, která ovlivňuje myšlení a chování lidí. Historie: Rozvoj médií od 19. století, první reakce: snaha o rozvoj katolického tisku jako protiváhy ke světskému, upozorňování na mravní nebezpečí ve filmu (Vigilanti cura – Pius XI. 1936) – církev by měla vydávat závazná stanoviska pro katolíky (srov. Index zakázaných knih). Komplexní pohled až na koncilu – Inter mirifica 1963, Communio et Progressio 1971 (Pavel VI.). Založena Papežská rada pro sdělovací prostředky – poslední dokumenty: Etika v médiích 2000, Církev a internet Historie: Rozvoj médií od 19. století, první reakce: snaha o rozvoj katolického tisku jako protiváhy ke světskému, upozorňování na mravní nebezpečí ve filmu (Vigilanti cura – Pius XI. 1936) – církev by měla vydávat závazná stanoviska pro katolíky (srov. Index zakázaných knih). Komplexní pohled až na koncilu – Inter mirifica 1963, Communio et Progressio 1971 (Pavel VI.). Založena Papežská rada pro sdělovací prostředky – poslední dokumenty: Etika v médiích 2000, Církev a internet Zásady: Zásady: Církev by měla mít vlastní média k šíření svého poselství mezi věřícími i nevěřícími.Církev by měla mít vlastní média k šíření svého poselství mezi věřícími i nevěřícími. Křesťané by měli kvalifikovaně působit v médiích obecně, a tak skrze ně šířit křesťanské hodnoty.Křesťané by měli kvalifikovaně působit v médiích obecně, a tak skrze ně šířit křesťanské hodnoty. Křesťanský uživatel by měl odpovědně vybírat z nabídky a kriticky na ni reagovat (mediální pedagogika).Křesťanský uživatel by měl odpovědně vybírat z nabídky a kriticky na ni reagovat (mediální pedagogika). Křesťanská média v ČR: Křesťanská média v ČR: Nakladatelství (Portál, Karmelitánské n., Vyšehrad, Kalich, CDK…)Nakladatelství (Portál, Karmelitánské n., Vyšehrad, Kalich, CDK…) Periodika (většina církví + odborné)Periodika (většina církví + odborné) Rádio a TV (Proglas, Telepace, TV Noe)Rádio a TV (Proglas, Telepace, TV Noe) Internet (christnet, evangnet, cirkev, vira, signaly…)Internet (christnet, evangnet, cirkev, vira, signaly…)

29 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 29 Politická teologie Hlavní představitel J. B Metz, řeší otázku, zda vůbec se církve – křesťané mají angažovat ve veřejném životě, za změnu politických a hospodářských struktur, a pokud ano, tak jak. Hlavní představitel J. B Metz, řeší otázku, zda vůbec se církve – křesťané mají angažovat ve veřejném životě, za změnu politických a hospodářských struktur, a pokud ano, tak jak. Reakce na sekularizaci a následnou privatizaci náboženství, která budila dojem, že křesťanství už nemá co dát společnosti a nemůže přispět k řešení jejích problémů – důsledek Osvětimi a poválečné situace v Evropě (ani křesťané tomu nedovedli zabránit…). Křesťanství bylo bezradné, když ztratilo politickou moc – jde o nový návrh, jak ovlivnit veřejné struktury v rámci pluralismu a demokracie. Reakce na sekularizaci a následnou privatizaci náboženství, která budila dojem, že křesťanství už nemá co dát společnosti a nemůže přispět k řešení jejích problémů – důsledek Osvětimi a poválečné situace v Evropě (ani křesťané tomu nedovedli zabránit…). Křesťanství bylo bezradné, když ztratilo politickou moc – jde o nový návrh, jak ovlivnit veřejné struktury v rámci pluralismu a demokracie. Teologicky: jde-li v křesťanství pouze (primárně) o eschatologii, nemá smysl zabývat se tímto světem. Jaký je vztah mezi spásou a kvalitou pozemského života? Nové odpovědi proti dosavadnímu spiritualismu, eschatologismu a dualismu: Teologicky: jde-li v křesťanství pouze (primárně) o eschatologii, nemá smysl zabývat se tímto světem. Jaký je vztah mezi spásou a kvalitou pozemského života? Nové odpovědi proti dosavadnímu spiritualismu, eschatologismu a dualismu: Ježíš je solidární s druhými, je Bohem živých a chce, abychom ho následovali – idea lásky (agapé) a služby. Dosud chápána především z hlediska osobní zásluhy pomáhajícího – tzv. „dobrý skutek“ (bez milosti posvěcující nulová hodnota – vůbec se nebral v úvahu pomáhající čin jako takový), nyní také z hlediska hodnoty pomoci samotné.Ježíš je solidární s druhými, je Bohem živých a chce, abychom ho následovali – idea lásky (agapé) a služby. Dosud chápána především z hlediska osobní zásluhy pomáhajícího – tzv. „dobrý skutek“ (bez milosti posvěcující nulová hodnota – vůbec se nebral v úvahu pomáhající čin jako takový), nyní také z hlediska hodnoty pomoci samotné. jde o jeden život, nedělitelný, hmotný i duchovní, časný i věčný (imanentní spiritualita)jde o jeden život, nedělitelný, hmotný i duchovní, časný i věčný (imanentní spiritualita) nespravedlivé politické struktury (chudoba, nesvoboda) brání člověku ve směřování k Bohunespravedlivé politické struktury (chudoba, nesvoboda) brání člověku ve směřování k Bohu Hlavní idea: vyvést teologii z uzavřeného kruhu teorie a dualismu k angažovanosti za zlepšení struktur tohoto světa. Změny v praxi: od důrazu na vlastní spásu k odpovědnosti za svět; od etnocentrizmu a ekleziocentrismu k otevřenosti (problém politické angažovanosti za komunismu: boj za svobodu pro církev – církve nebo za svobodu pro všechny?); od priority víry (misie) k prioritě lásky (služba)… Hlavní idea: vyvést teologii z uzavřeného kruhu teorie a dualismu k angažovanosti za zlepšení struktur tohoto světa. Změny v praxi: od důrazu na vlastní spásu k odpovědnosti za svět; od etnocentrizmu a ekleziocentrismu k otevřenosti (problém politické angažovanosti za komunismu: boj za svobodu pro církev – církve nebo za svobodu pro všechny?); od priority víry (misie) k prioritě lásky (služba)… Důsledky: vznik dalších „teologií“ zaměřených na aktivní změnu struktur, nejzávažnější latinskoamerická teologie osvobození. Důsledky: vznik dalších „teologií“ zaměřených na aktivní změnu struktur, nejzávažnější latinskoamerická teologie osvobození.

30 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 30 Církve a politika, křesťané a politika Od doby, kdy se církve vzdaly přímé účasti na politické moci, panuje všeobecná zásada přímo jako instituce do politiky nezasahovat (např. zdržet se veřejných volebních preferencí, nemít vlastní politické strany ani žádné přímo nepodporovat, potažmo oficiální představitelé církví by neměli být aktivními politiky – CIC to přímo zakazuje, v ostatních církvích benevolence, ale vždy jako soukromé osoby, nikoli jménem církve). CIC: silně zaměřen dovnitř církve, myšlenky politické teologie do něj nepronikly – politická angažovanost připuštěna jen nepřímo v can. 225 § 2, duchovním výslovně zakázána: can. 285 § 3,4; can. 287 § 2. Od doby, kdy se církve vzdaly přímé účasti na politické moci, panuje všeobecná zásada přímo jako instituce do politiky nezasahovat (např. zdržet se veřejných volebních preferencí, nemít vlastní politické strany ani žádné přímo nepodporovat, potažmo oficiální představitelé církví by neměli být aktivními politiky – CIC to přímo zakazuje, v ostatních církvích benevolence, ale vždy jako soukromé osoby, nikoli jménem církve). CIC: silně zaměřen dovnitř církve, myšlenky politické teologie do něj nepronikly – politická angažovanost připuštěna jen nepřímo v can. 225 § 2, duchovním výslovně zakázána: can. 285 § 3,4; can. 287 § 2. Aktivně: Aktivně: 1. církev jako instituce může (má, chce) být nadprůměrně aktivní ve službách (vzdělání, zdravotnictví, sociální práce) a v občanském sektoru (je zřizovatelem mnoha institucí v těchto oblastech). Zároveň se přímo nebo skrze své instituce vyjadřuje k jakýmkoliv otázkám veřejného života, zvláště v oblasti etiky. V českém – ateistickém – prostředí problém: vycítit hranici, kdy už by mluvit neměla, aby to národ necítil jako neoprávněné ovlivňování!1. církev jako instituce může (má, chce) být nadprůměrně aktivní ve službách (vzdělání, zdravotnictví, sociální práce) a v občanském sektoru (je zřizovatelem mnoha institucí v těchto oblastech). Zároveň se přímo nebo skrze své instituce vyjadřuje k jakýmkoliv otázkám veřejného života, zvláště v oblasti etiky. V českém – ateistickém – prostředí problém: vycítit hranici, kdy už by mluvit neměla, aby to národ necítil jako neoprávněné ovlivňování! 2. jednotliví křesťané jsou vyzýváni k přijímání přímé politické odpovědnosti na všech úrovních a k prezentaci křesťanských hodnot, které tam ovšem prezentují jako osoby, sami za sebe (Piťha, Bublan, Kopřiva, Schneider, Talíř, Lux, Smetana, ale taky Bartončík…). Problém: jsou-li zvoleni, měli by prosazovat zájmy svých voličů, které nemusí být vždy v souladu s jejich přesvědčením.2. jednotliví křesťané jsou vyzýváni k přijímání přímé politické odpovědnosti na všech úrovních a k prezentaci křesťanských hodnot, které tam ovšem prezentují jako osoby, sami za sebe (Piťha, Bublan, Kopřiva, Schneider, Talíř, Lux, Smetana, ale taky Bartončík…). Problém: jsou-li zvoleni, měli by prosazovat zájmy svých voličů, které nemusí být vždy v souladu s jejich přesvědčením.

31 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 31 Teologie osvobození Návaznost na politickou teologii: přesvědčení, že i vnější (materiální) podmínky života člověka jsou důležité pro jeho spásu. Vznikla v Latinské Americe, navazuje na prorocký proud koloniálních misionářů. Návaznost na politickou teologii: přesvědčení, že i vnější (materiální) podmínky života člověka jsou důležité pro jeho spásu. Vznikla v Latinské Americe, navazuje na prorocký proud koloniálních misionářů. Jsme členy IUS, polovina všech IUS na světě je v Latinské Americe. Navazují na teologii osvobození a čerpají z jejích názorů, i když v současné době už ji vidí kriticky. Jsme členy IUS, polovina všech IUS na světě je v Latinské Americe. Navazují na teologii osvobození a čerpají z jejích názorů, i když v současné době už ji vidí kriticky. Východisko: zjištění, že místní chudoba je změnitelná, neboť její příčinou je jednak nespravedlivá společenská struktura místní, jednak bohatství prvního světa, tedy nespravedlivá společenská struktura světová. Východisko: zjištění, že místní chudoba je změnitelná, neboť její příčinou je jednak nespravedlivá společenská struktura místní, jednak bohatství prvního světa, tedy nespravedlivá společenská struktura světová. Osvobození je párový pojem se závislostí, platí v nejširším smyslu: úroveň politická – osvobození politické (demokracie x totalitní režimy), sociální (změna struktur, aby byly spravedlivější v rozdělování bohatství); psychologická – osvobození osobní (od alkoholu a drog, konzumu atd.); teologická – duchovní (osvobození od zla, hříchu, věčného zavržení). Osvobození je párový pojem se závislostí, platí v nejširším smyslu: úroveň politická – osvobození politické (demokracie x totalitní režimy), sociální (změna struktur, aby byly spravedlivější v rozdělování bohatství); psychologická – osvobození osobní (od alkoholu a drog, konzumu atd.); teologická – duchovní (osvobození od zla, hříchu, věčného zavržení). Osobnosti: Gustavo Gutiérrez (Peru 1968), Leonardo Boff (Brazílie, 1972), Oscar Romero, Raúl Silva Henriquez (příklad Chile – Iglesia Liberadora) Osobnosti: Gustavo Gutiérrez (Peru 1968), Leonardo Boff (Brazílie, 1972), Oscar Romero, Raúl Silva Henriquez (příklad Chile – Iglesia Liberadora) Kontinentální synody: Medellín (1968), Pueblo (1979), Santo Domino (1992) Kontinentální synody: Medellín (1968), Pueblo (1979), Santo Domino (1992) Reakce Vatikánu: Dokumenty Kongregace pro nauku víry 1984, 1986 (kard. Ratzinger) – první odmítnutí marxismu, druhý zdůraznění priority spásy v teologickému aspektu, osvobození psychologické a strukturální je až druhotné. Reakce Vatikánu: Dokumenty Kongregace pro nauku víry 1984, 1986 (kard. Ratzinger) – první odmítnutí marxismu, druhý zdůraznění priority spásy v teologickému aspektu, osvobození psychologické a strukturální je až druhotné. Realita po třiceti letech: vznik dalších teologií osvobození – černá, feministická, ekologická; ovlivnění teologie jako celku – už nelze myslet teologicky, aniž by se bral v úvahu rozměr osvobození. Realita po třiceti letech: vznik dalších teologií osvobození – černá, feministická, ekologická; ovlivnění teologie jako celku – už nelze myslet teologicky, aniž by se bral v úvahu rozměr osvobození. Současný problém evangelikálních sekt v Latinské Americe: přestože katolická církev pomohla lidem ke zlepšení jejich sociální situace, ztrácí v současnosti mnoho svých členů. Co lidé skutečně potřebují? Současný problém evangelikálních sekt v Latinské Americe: přestože katolická církev pomohla lidem ke zlepšení jejich sociální situace, ztrácí v současnosti mnoho svých členů. Co lidé skutečně potřebují?

32 6 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek 32 Další koncepce Monologická pastorace: staví na pojmu pravda, která je jediná, absolutní, daná člověku z vnějšku – Bohem, člověkem neovlivnitelná a nezměnitelná. Tuto jedinou pravdu poznává filozofie logickým myšlením, její nadpřirozenou část zjevil Bůh v Bibli a vysvětluje církev v dogmatech, v plnosti ji vlastní výhradně katolická církev. Monologická pastorace: staví na pojmu pravda, která je jediná, absolutní, daná člověku z vnějšku – Bohem, člověkem neovlivnitelná a nezměnitelná. Tuto jedinou pravdu poznává filozofie logickým myšlením, její nadpřirozenou část zjevil Bůh v Bibli a vysvětluje církev v dogmatech, v plnosti ji vlastní výhradně katolická církev. Charismatická pastorační koncepce: křest Ducha svatého a jeho důsledky – mimořádné dary Ducha = charizmata (uzdravování, proroctví, rozlišování duchů, jazyků), obnova v Duchu svatém – modlitba, setkání s Bohem jako prožitek: to je zároveň pastorační metodika i cíl, jde jim o zkvalitnění křesťanského života jako celku. Charismatická pastorační koncepce: křest Ducha svatého a jeho důsledky – mimořádné dary Ducha = charizmata (uzdravování, proroctví, rozlišování duchů, jazyků), obnova v Duchu svatém – modlitba, setkání s Bohem jako prožitek: to je zároveň pastorační metodika i cíl, jde jim o zkvalitnění křesťanského života jako celku. Evangelikální pastorační koncepce: důraz na lidskou zkaženost a spásu skrze Ježíše Krista – kdo ho nepřijme, nemůže být spasen; nepřipouští možnost kvalitního života bez této radikální víry, odmítají pozitivní přínos východních a jiných spiritualit. Proto kladou důraz na obnovené misijní úsilí. Evangelikální pastorační koncepce: důraz na lidskou zkaženost a spásu skrze Ježíše Krista – kdo ho nepřijme, nemůže být spasen; nepřipouští možnost kvalitního života bez této radikální víry, odmítají pozitivní přínos východních a jiných spiritualit. Proto kladou důraz na obnovené misijní úsilí. Feministická teologie: Teologický princip rovnosti muže a ženy (i přes patriarchální pojetí SZ), nové hledání tváře Boha, která je otcovská i mateřská, návrat k principu jin – jang. Specificky církevní problém: postavení ženy v církvi, nerovnost zvláště v katolickém pojetí Feministická teologie: Teologický princip rovnosti muže a ženy (i přes patriarchální pojetí SZ), nové hledání tváře Boha, která je otcovská i mateřská, návrat k principu jin – jang. Specificky církevní problém: postavení ženy v církvi, nerovnost zvláště v katolickém pojetí Ekologická teologie: proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus. Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá) k síťovému (vzájemná závislost). Ekologická teologie: proti dosavadnímu „Podmaňte si zemi“ (nepřímý důvod ničení přírody ze strany křesťanské kultury) nastupuje úcta ke stvoření, jehož autorem je Bůh (stejně tak podložená Biblí). Ten je zároveň mimo přírodu (transcendence) i uvnitř, jako duch, který všechno oživuje (imanence) = panenteismus. Vztah člověka k ostatním přírodním bytostem (rostlinám, živočichům) se stává vztahem dvou subjektů, nikoli subjektu k objektu, jak to bylo dosud chápáno. To je odstup od hierarchického chápání přírody (Bůh – člověk – živá – neživá) k síťovému (vzájemná závislost).

33 Církev a psychologie Donedávna církev i teologové považovali psychology za jedny ze svých největších nepřátel. Příčina: moc. Donedávna církev i teologové považovali psychology za jedny ze svých největších nepřátel. Příčina: moc. Ten, kdo rozumí lidské duši, může člověka snadno ovládat. Po staletí byly křesťanské církve, a konkrétně jejich duchovní, vnímáni jako jediní experti na lidskou psychiku. Jejich základní perspektiva byla moralistická. Ten, kdo rozumí lidské duši, může člověka snadno ovládat. Po staletí byly křesťanské církve, a konkrétně jejich duchovní, vnímáni jako jediní experti na lidskou psychiku. Jejich základní perspektiva byla moralistická. Psychologie však na základě svého vhledu do lidské psychiky začínala lidem nabízet jiný druh pomoci: ukazovala jim, že skutečné příčiny jejich problémů nemají jen morální charakter, ale často je třeba je hledat v genetické výbavě člověka, v jeho výchově, vztahové historii atd. Psychologie však na základě svého vhledu do lidské psychiky začínala lidem nabízet jiný druh pomoci: ukazovala jim, že skutečné příčiny jejich problémů nemají jen morální charakter, ale často je třeba je hledat v genetické výbavě člověka, v jeho výchově, vztahové historii atd. Psychologie tedy přinášela osvobození, aniž by musela v člověku podporovat pocity viny, často ho naopak zbavovala zbytečných výčitek svědomí. Proto v ní křesťanské církve viděly vážné ohrožení svého vlivu na široké vrstvy lidí. Psychologie tedy přinášela osvobození, aniž by musela v člověku podporovat pocity viny, často ho naopak zbavovala zbytečných výčitek svědomí. Proto v ní křesťanské církve viděly vážné ohrožení svého vlivu na široké vrstvy lidí. 633 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

34 Pastorálně-psychologické přístupy Dialog mezi psychologií a teologií: od 30. let 20. století, později samostatný obor praktické teologie – pastorální psychologie. Dialog mezi psychologií a teologií: od 30. let 20. století, později samostatný obor praktické teologie – pastorální psychologie. Oboustranné ovlivňování: Oboustranné ovlivňování: Teologie využívá psychologii zejména tak, že aplikuje psychologické poznatky a psychoterapeutické metody do své pastorační praxe.Teologie využívá psychologii zejména tak, že aplikuje psychologické poznatky a psychoterapeutické metody do své pastorační praxe. Psychologie potřebuje teologii k tomu, aby mohla hlouběji chápat a interpretovat výsledky svých výzkumů, aby svůj často redukcionistický obraz člověka mohla rozšířit na obraz celostním, do nějž bude integrálně pojata i jeho spirituální dimenze.Psychologie potřebuje teologii k tomu, aby mohla hlouběji chápat a interpretovat výsledky svých výzkumů, aby svůj často redukcionistický obraz člověka mohla rozšířit na obraz celostním, do nějž bude integrálně pojata i jeho spirituální dimenze. 634 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

35 Pastorační poradenství Metoda pastoračního rozhovoru, která má vést k uzdravení a k osobnímu rozvoji klienta. Metoda pastoračního rozhovoru, která má vést k uzdravení a k osobnímu rozvoji klienta. V roce 1925 teolog A. T. Boisen spolu s lékařem R. C. Cabotem poprvé umožnili studentům teologie v USA praxi na nervové klinice: Clinical Pastoral Training (CPT) – pomoc nervově a psychicky nemocným osobám, později také pomoc lidem s běžnými problémy - Pastoral Counseling (PC). V roce 1925 teolog A. T. Boisen spolu s lékařem R. C. Cabotem poprvé umožnili studentům teologie v USA praxi na nervové klinice: Clinical Pastoral Training (CPT) – pomoc nervově a psychicky nemocným osobám, později také pomoc lidem s běžnými problémy - Pastoral Counseling (PC). Integrovány některé prvky terapie orientované na klienty C. R. Rogerse; pro svou vzájemnou podobnost se dnes tyto dva přístupy často mylně ztotožňují. Integrovány některé prvky terapie orientované na klienty C. R. Rogerse; pro svou vzájemnou podobnost se dnes tyto dva přístupy často mylně ztotožňují. Terapeuticky orientovaný, metodicky vedený pastorační rozhovor. Terapeuticky orientovaný, metodicky vedený pastorační rozhovor. Cíl: uzdravení pastorovaného, kterého se dosahuje růstem zevnitř. Pastorace jako odkrytí a podpora růstových tendencí klienta je tvůrčí proces, který vede k nové osobnostní syntéze.Cíl: uzdravení pastorovaného, kterého se dosahuje růstem zevnitř. Pastorace jako odkrytí a podpora růstových tendencí klienta je tvůrčí proces, který vede k nové osobnostní syntéze. Duchovní specifikum: celostní antropologie, která věří stejně tak v moc Boží jako v existenci životního plánu, který je určen pro konkrétního klienta a směřuje k jeho růstu. Tento plán však není žádnému účastníkovi pastoračního rozhovoru známý, takže pastorační poradenství probíhá jako společné hledání skrze společné naslouchání.Duchovní specifikum: celostní antropologie, která věří stejně tak v moc Boží jako v existenci životního plánu, který je určen pro konkrétního klienta a směřuje k jeho růstu. Tento plán však není žádnému účastníkovi pastoračního rozhovoru známý, takže pastorační poradenství probíhá jako společné hledání skrze společné naslouchání. Základní předpoklad „the art of listening“ (umění naslouchat).Základní předpoklad „the art of listening“ (umění naslouchat). Vzhledem k vysokým nárokům na pastoračního pracovníka i k velké možnosti zneužití je v současné době tato metoda institucionalizována: Vzhledem k vysokým nárokům na pastoračního pracovníka i k velké možnosti zneužití je v současné době tato metoda institucionalizována: V USA musí být kvalifikovaní pastorační poradci sdruženi v American Association of Pastoral Counselors (AAPC). Příslušnost k této asociaci předpokládá akademické vzdělání, tři roky pastorační praxe v nějaké církevní obci, 3-6 měsíční kurs a hodin praxe pod supervizí.V USA musí být kvalifikovaní pastorační poradci sdruženi v American Association of Pastoral Counselors (AAPC). Příslušnost k této asociaci předpokládá akademické vzdělání, tři roky pastorační praxe v nějaké církevní obci, 3-6 měsíční kurs a hodin praxe pod supervizí. V Evropě odpovídá těmto kvalifikujícím odborným sdružením holandská Rada pro pastorační poradenství a Německá Společnost pro pastorální psychologii.V Evropě odpovídá těmto kvalifikujícím odborným sdružením holandská Rada pro pastorační poradenství a Německá Společnost pro pastorální psychologii. V ČR dnes mnoho církevních institucí koná kurzy pastoračního poradenství postavené na rogersovské metodice, podobná profesní asociace jako v uvedených státech u nás však zatím neexistuje.V ČR dnes mnoho církevních institucí koná kurzy pastoračního poradenství postavené na rogersovské metodice, podobná profesní asociace jako v uvedených státech u nás však zatím neexistuje. 635 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

36 Vztah mezi psychoterapií a pastorací Metoda pastoračního poradenství nikdy nebyla přijata a doporučena jako oficiální metoda odpovědnými autoritami katolické církve. Ani teologové si s ní často nevědí rady a teologická reflexe vztahu mezi psychoterapií a pastorací je plná zvratů a protichůdných názorů. V praxi je však pastorační poradenství hojně užíváno a jeho schopnost přispět k osobnostnímu i duchovnímu a morálnímu rozvoji člověka je nepopiratelná. Metoda pastoračního poradenství nikdy nebyla přijata a doporučena jako oficiální metoda odpovědnými autoritami katolické církve. Ani teologové si s ní často nevědí rady a teologická reflexe vztahu mezi psychoterapií a pastorací je plná zvratů a protichůdných názorů. V praxi je však pastorační poradenství hojně užíváno a jeho schopnost přispět k osobnostnímu i duchovnímu a morálnímu rozvoji člověka je nepopiratelná. Důvod tohoto rozporu: důraz pastoračního poradenství na subjektivitu člověka, na nedirektivní přístup a na absenci morálního hodnocení. Důvod tohoto rozporu: důraz pastoračního poradenství na subjektivitu člověka, na nedirektivní přístup a na absenci morálního hodnocení. To může být na jedné straně těžko přijatelné pro církev, která vždy kladla na morální hodnocení lidských činů silný důraz.To může být na jedné straně těžko přijatelné pro církev, která vždy kladla na morální hodnocení lidských činů silný důraz. Na druhé straně v tom však lze vidět návrat ke skutečně biblickému – evangelnímu přístupu: zásadní odmítnutí dogmatizace je blízké bezpodmínečné lásce Ježíše – k hříšníkům, celníkům, prostitutkám. Právě to může vést k osvobození služby pastýře k pravé, biblické, na Krista orientované pastoraci (Faber).Na druhé straně v tom však lze vidět návrat ke skutečně biblickému – evangelnímu přístupu: zásadní odmítnutí dogmatizace je blízké bezpodmínečné lásce Ježíše – k hříšníkům, celníkům, prostitutkám. Právě to může vést k osvobození služby pastýře k pravé, biblické, na Krista orientované pastoraci (Faber). 636 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

37 Další oblasti pastorální psychologie Biblická teologie může získat inspiraci z psychoanalytických výkladů biblických textů (Drewermann), Biblická teologie může získat inspiraci z psychoanalytických výkladů biblických textů (Drewermann), teologie liturgie může integrovat psychologické aspekty náboženských symbolů (Drewermann); teologie liturgie může integrovat psychologické aspekty náboženských symbolů (Drewermann); morální teologie může pracovat s psychologickým zdůvodněním některých mravních požadavků (Augustyn); morální teologie může pracovat s psychologickým zdůvodněním některých mravních požadavků (Augustyn); v pastorační práci lze využít také některých psychiatrických poznatků: v pastorační práci lze využít také některých psychiatrických poznatků: náboženskou psychopatologii – výklad patologických forem náboženství (Kašparů),náboženskou psychopatologii – výklad patologických forem náboženství (Kašparů), pastorační psychiatrii – metodiku pastorační pomoci psychicky nemocným (Kašparů).pastorační psychiatrii – metodiku pastorační pomoci psychicky nemocným (Kašparů). 637 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

38 Role faráře a role psychologa Někdy je zdůrazňováno jednoznačné oddělení těchto rolí, jindy se naopak považuje za prospěšné, aby každý kněz měl základy psychologické kvalifikace včetně terapeutického výcviku, a každý psycholog aby měl vhled do teologie a byl schopen s klientem reflektovat i jeho spirituální situaci. Někdy je zdůrazňováno jednoznačné oddělení těchto rolí, jindy se naopak považuje za prospěšné, aby každý kněz měl základy psychologické kvalifikace včetně terapeutického výcviku, a každý psycholog aby měl vhled do teologie a byl schopen s klientem reflektovat i jeho spirituální situaci. Argumenty pro první názor: i když se psycholog a farář ve svých rolích částečně prolínají, jejich základní přístup je odlišný. Farář není za tuto službu placen – nestojí ve smluvním vztahu vůči klientovi, ale vykonává svůj úřad; vidí klienta ve světle Krista, neřeší jeho zdravotní ani psychiatrické problémy. Ani ten farář, který prodělal výcvik v pastoračním poradenství, není zaměnitelný s psychologem – liší se od něj svým způsobem utváření vztahu, očekáváním, která za ním stojí, i úlohou a zodpovědností radícího.Argumenty pro první názor: i když se psycholog a farář ve svých rolích částečně prolínají, jejich základní přístup je odlišný. Farář není za tuto službu placen – nestojí ve smluvním vztahu vůči klientovi, ale vykonává svůj úřad; vidí klienta ve světle Krista, neřeší jeho zdravotní ani psychiatrické problémy. Ani ten farář, který prodělal výcvik v pastoračním poradenství, není zaměnitelný s psychologem – liší se od něj svým způsobem utváření vztahu, očekáváním, která za ním stojí, i úlohou a zodpovědností radícího. Argumenty pro druhý názor: pastorace jako vlastní úloha psychoterapeuta. Pastorace je pro něj svaté umění, ne věda. Psychologie a spiritualita, duchovní praxe a terapie, které se od sebe tak často oddělují, by se měly spojit. Psychoterapeuti by v sobě měli více pěstovat spirituální rovinu a duchovní by měli studovat psychologii – tak mohou obě tyto skupiny lépe splnit svůj úkol.Argumenty pro druhý názor: pastorace jako vlastní úloha psychoterapeuta. Pastorace je pro něj svaté umění, ne věda. Psychologie a spiritualita, duchovní praxe a terapie, které se od sebe tak často oddělují, by se měly spojit. Psychoterapeuti by v sobě měli více pěstovat spirituální rovinu a duchovní by měli studovat psychologii – tak mohou obě tyto skupiny lépe splnit svůj úkol. Účinnost práce jak duchovního tak psychologa vždy také silně závisí na osobnosti toho, kdo ji provádí. Proto nemůže být daná otázka jednoznačně zodpovězena. Účinnost práce jak duchovního tak psychologa vždy také silně závisí na osobnosti toho, kdo ji provádí. Proto nemůže být daná otázka jednoznačně zodpovězena. 638 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek


Stáhnout ppt "KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek Jabok2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google