Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vize změny hospodářské strategie ČR 6. dubna 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vize změny hospodářské strategie ČR 6. dubna 2015."— Transkript prezentace:

1 Vize změny hospodářské strategie ČR 6. dubna 2015

2 I. „Vize změny hospodářské strategie ČR“ navazuje a rozvíjí dokument „Vize ČMKOS pro Českou republiku“ z června 2012

3 Některá doporučení Vize ČMKOS z roku 2012 se za vlády současné koalice již naplnila či se naplňují, rozhodující část našich doporučení je stále aktuální a platná.

4 Krátkodobá opatření Vize ČMKOS 2012  Začít skutečně bojovat proti korupci (vč. boje proti lichvě a lichvářům)  Urychleně přijmout opatření na posílení příjmů státního rozpočtu (pokladny s fiskální pamětí, zákon o prokazování majetku)  Zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob o 1 až 2 body s podstatnou redukcí výjimek  Výrazně posílit úlohu majetkových daní – zvýšit sazby a zavést progresívní zdanění  Zrušit pro podnikatele možnost nakupovat osobní vozy bez DPH

5 Dlouhodobá opatření Vize ČMKOS 2012 Formulovat prorůstovou hospodářskou politiku  postavenou na zvýšení konkurenceschopnosti na základě kvalifikované práce a ne na co nejlacinějších pracovních nákladech a nízkých mzdách Zavést pořádek do oblasti veřejných financí  změnit strukturu daňového systému a posílit přímé daně, daně majetkové a zavést daňovou progresi  řešit problém ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci  řádně posoudit a případně odstranit velký rozsahu nejrůznějších výjimek, slev a úlev v jednotlivých daňových okruzích  řešit zneužívání vnitrokoncernových (transferových) cen a poskytováním služeb uvnitř skupiny za účelem daňové optimalizace  na straně výdajů veřejných rozpočtů provést podrobný audit všech výdajových položek všech částí veřejných financí a na základě tohoto auditu a zvolených priorit uvážlivě redukovat výdajovou stranu rozpočtu

6 Dlouhodobá opatření Vize ČMKOS 2012  Zvýšit efektivnost a výkonnost české ekonomiky  podstatně zvýšit podporu technickému školství – od učňovských škol přes střední technické školy až po vysoké školy  podstatně zvýšit podporu výzkumu a vývoje s cílem zvýšit podíl vývozu technologií v českém exportu a roli českých firem jako finálních – generálních – dodavatelů velkých investičních celků  k podpoře exportu českých technologií na tyto trhy založit státní exportní společnost, která by zajišťovala komplexní vývoz s garancí státu  ke zvýšení podílu výzkumu a vývoje, koordinovat rozvoj vědeckotechnických parků a inovačních center  zcela změnit dosavadní podporu českého zemědělství s cílem zvýšit podíl tuzemských potravin na spotřebě na 80–90 %  podpořit rozvoj sociálního bydlení – výstavba nejméně 50 tis. bytů v sociálním bydlení  rozvinout některé infrastrukturní projekty: podpořit dostavbu 3. a 4. bloku JETE. Schválit Státní energetickou koncepci, která zajistí vysokou energetickou a surovinovou efektivnost využití výchozích surovin a zajistí dostatek hnědého uhlí zejména pro teplárenství. - rozvinout vodní dopravu – dostavět jezy na Labi, které umožní rozvinout levnou dopravu po Labi. Je možno uvažovat i o dalších infrastrukturních projektech (zajištění dopravní obslužnosti, rozvoj a údržba dopravní infrastruktury a další) – ovšem při řádné obchodní soutěži, kde se nebude krást

7 II. Cílem Vize změny hospodářské strategie ČR je nalezení odpovědi na dvě klíčové otázky

8 Otázka č. 1 Proč Česká republika, jeden z nejvyspělejších států střední a východní Evropy, stát s dlouhou industriální tradicí a poměrně vysokou kvalifikační a vzdělanostní úrovní má v rámci EU jedny z nejnižších mezd? Otázka č. 2 Jak tento stav změnit?

9

10

11 Hodinové mzdové náklady v roce 2015 ČR jen 9,9 €

12 III. Tři příčiny dlouhodobého udržování velmi nízké mzdové hladiny v České republice

13 Příčina č. 1 Výchozí a základní příčina nízké úrovně dosahovaných mezd byla zakomponována ve způsobu ekonomické transformace ČR - v nastavení tzv. transformačních polštářů:  výchozí kurs české koruny byl v průběhu roku 1990 výrazně podhodnocen pod úrovní parity kupní síly, české mzdy v kursovém přepočtu na počátku transformace (1991) tak dosahovaly pouze zlomků úrovně západních zemí např. 10 % úrovně mezd v SRN,  výrazné stlačení mezd (nákladů práce) v národní měně pod úrovní produktivity práce. Cenová deregulace a inflace (56 %) vedly k znehodnocení úspor pokles reálné mzdy o 30 %.

14 Příčina č. 2 Druhou příčinou byla paralelně uplatňovaná politika levné práce, jejímž cílem bylo dlouhodobě fixovat nízké mzdové úrovně a úrovně nákladů práce. Tuto politiku tvořila: a) opatření přímo ovlivňující mzdový růst  mzdová regulace (zrušena v polovině roku 1995)  dlouhodobá restrikce platů ve veřejném sektoru (rozpočtová restrikce kombinovaná se specifickými systémy stanovení platů v rozpočtové sféře)  minimální mzda dlouhodobě zadržovaná pod úrovní životního minima a její dlouhodobé nezvyšování  tzv. studená progrese uplatňovaná při zdaňování mezd

15 Příčina č. 2 b) uplatňování procesů záměrně vzdalujících mechanismy utváření mezd od praxe vyspělých zemí EU (omezování a destrukce kolektivního vyjednávání)  omezování tripartitního dialogu na celostátní úrovni  obstrukce při ratifikaci Evropské sociální charty a některých úmluv MOP  nerozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně  omezování sociálního dialogu na všech úrovních  omezování činnosti odborů

16 Příčina č. 2 c) politika snižování sociálních standardů  výrazná redukce nemzdových nákladů práce v podnikové sféře (pokles nákladů na podnikové vzdělávání, redukce či rušení podnikových sociálních fondů) podporována změnou daňových a dalších předpisů  redukce systémů sociální ochrany (důchody, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské dávky), zpětné promítnutí do poklesu daní a pojistného – tlak na privatizaci veřejných služeb  redukce pracovněprávní ochrany zaměstnanců (podmínky propouštění, míra ochrany pracovního trhu, zákonné omezení pracovní doby, ochrana kolektivního vyjednávání aj.)

17 Příčina č. 3 Dlouhodobě uplatňovaná protirůstová restriktivní hospodářská politika ČR (s výjimkou osmiletého období let 1998 – 2006).  Ekonomický růst České republiky je dlouhodobě jeden z nejnižších ze všech nových členských zemí EU  Výkonnost naší ekonomiky (HDP/obyv) se za posledních sedm let výrazně vzdálila našim ekonomicky vyspělým sousedům. Vůči Německu došlo mezi lety 2007–2015 k propadu výkonnosti o více než 4 procentní body, pokles je zaznamenán i vůči Rakousku  Výkonnosti České republiky se výrazným způsobem přiblížilo Slovensko a Polsko, které zažívají dlouhodobě impozantní růst  Mezi 2007–2014 se Polsko ČR přiblížilo o 18 procentních bodů a Slovensko o 10 procentních bodů  Konvergence (přibližování) České republiky k vyspělému jádru EU probíhá velmi pomalu, lépe řečeno téměř nicotně  Podle statistik je současná úroveň výkonnosti České republiky v porovnání s vyspělými zeměmi EU pouze zhruba o 7 procentních bodů vyšší, než před 25 lety  Vyspělé státy se nám vzdalují a dříve méně vyspělé země se nám naopak mílovými kroky přibližují.  Česká republika přešlapuje na místě.

18 Sbližování ekonomických úrovní vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005 – 2014 HDP na obyvatele v PPS, % ČR/ EU ČR / Euro (18)* ČR /Německo ČR/Rakousko Slovensko/ČR Polsko/ČR Maďarsko/ČR Slovinsko/ČR HDP na obyvatele v kursu, % ČR/EU ČR/Euro (18)* ČR/Německo ČR/Rakousko Slovensko/ČR Polsko/ČR Maďarsko/ČR Slovinsko/ČR Pramen: Eurostat, vlastní propočty

19 IV. V ČR dlouhodobě klesá produktivita práce

20 Sbližování produktivity práce u vybraných států SVE po vstupu do EU v letech 2005–2013 (produktivita práce na odpracovanou hodinu v PPS, %) ČR/EU 28 67,366,957,362,8 ČR/Euro (18) 60,059,052,355,8 ČR/Německo 52,851,244,849,4 ČR/Rakousko 59,858,851,056,5 Slovensko/ČR 96,793,6102,197,4 Polsko/ČR 74,870,291,491,8 Maďarsko/ČR 85,181,8102,4102,3 Slovinsko/ČR 122,6124,0135,9131,6 Pramen: Eurostat, vlastní propočty

21  V ukazateli produktivity práce (HDP v PPS na odpracovanou hodinu), jako výchozím ukazateli konkurenceschopnosti Česká republika dlouhodobě zaostává jak vůči EU 28 jako celku, tak vůči jeho nejvyspělejším členům  Relace tohoto ukazatele jak k průměru EU 28, tak k eurozóně (Euro18) v letech 2005–2013 snížila téměř o 5 bodů  Ostatní země SVE výrazným způsobem dohánějí a předhánějí v úrovni produktivity Českou republiku  Vývoj produktivity v české ekonomice do značné míry vymyká všem zemím SVE, kde naopak dochází k velmi výrazné konvergenci jak vůči ČR, tak i vůči vyspělým zemím  Česká ekonomika doplňuje klesající produktivitu práce prodlužováním pracovní doby

22 V. Délka pracovní doby v České republice je jedna z nejdelších v EU a stále narůstá

23  Roční pracovní doba na plný úvazek je v ČR jedna z nejvyšších v EU  Trvale narůstá – a to i v době ekonomické krize, kdy všechny vyspělé země EU snižují délku pracovní doby  Oproti zaměstnanci v SRN pracuje český zaměstnanec déle o téměř tři pracovní týdny, oproti francouzskému zaměstnanci je to o 5 pracovních týdnů

24 Roční počet odpracovaných hodin na zaměstnance v některých zemích EU

25 VI. Změna profilu české ekonomiky je naprostou nezbytností

26  Politika nízkých mezd (nákladů práce) a slabého kursu měny vede k sestupné restrukturalizaci ekonomiky (směrem k nižším stupňům zpracování)  Česká ekonomika se profiluje jako závislý (záložní) ekonomický prostor s nižším oceněním produktu, nižší produktivitou a tím i mzdami, hledající stále levnější pracovní sílu Pokračování těchto procesů nebezpečně uzamkne Českou republiku v pasti chudoby

27 Politika levné práce a slabého kurzu měny Technologické zaostávání Sestup k nižším stupňům zpracování subdodavatel ského typu Nižší ocenění produktu (ekonomika v pozici „price taker“) Nižší přidaná hodnota Nižší souhrnná produktivita práce Nižší mzdy PAST CHUDOBY  Politika levné práce a slabého kursu nemůže být změněna kolektivním vyjednáváním ani sebesilnějším tlakem odborů  Tato politika musí být odstraněna prostřednictvím formulace a prosazení nové hospodářské politiky státu  Tato politika musí zabránit petrifikaci současné struktury ekonomiky a vést k restrukturalizaci ekonomiky směrem k vyšším stupňům zpracování

28 Politika podpory národní ekonomiky Podpora technologického vzestupu Vzestup k vyšším stupňům zpracování posílení finality výroby Dynamický růst ocenění produktu (ekonomika v pozici „price-maker“) Vyšší přidaná hodnota Vyšší souhrnná produktivita práce Vyšší mzdy CESTA K PROSPERITĚ

29 VII. Závěrečná úvaha o mzdové konvergenci českých mezd k nejvyspělejším státům EU a o úloze kurzu české koruny v tomto procesu

30 Za jak dlouho dostihnou české náklady práce náklady práce ve vyspělých zemích EU? Náklady práce Euro/hodina (nominální kurs) Podíl nákladů práce v ČR na nákladech práce ve sledované zemi (%) Rychlost konvergence nákl. práce ČR vůči sledované zemí za 10 let (procentní body) Do vyrovnání úrovně nákladů práce zbývá ČR (procentní body) Rok Norsko 30,15419,317,4-1,982,6 Dánsko 29,640,319,623,33,776,7 Belgie 29,239,119,9244,176 Švédsko 2937,42025,15,174,9 Francie 28,234,620,627,16,572,9 Nizozemí 27,33421,227,66,472,4 Finsko 24,432,323,829,15,370,9 Rakousko 25,231,52329,86,870,2 Německo 26,831,421,629,98,370,1 ČR 5,89,

31 Počet let, za které dostihne ČR sledovanou zemi Země / Rok Při současném kursu a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 10% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Při kursu silnějším o 20% a rychlosti konvergence z předchozích 10 let Norsko nikdy 495 Dánsko Belgie Švédsko Francie Nizozemí Finsko Rakousko Německo ČR 000

32 Z á v ě r  Přibližování ČR k nejvyspělejším zemím EU v nákladech práce při současné struktuře české ekonomiky a kursu koruny nemá smysluplné východisko  Řešení je nutno založit paralelně jak ve mzdách tak i v kurzu  Mzdy - je třeba rychlejšího růstu nominálních mezd mezi ČR a vyspělými státy EU  Kurs koruny - je naprosto nezbytné nebránit posilování kurzu české koruny  Jen výrazné posílení kurzu koruny o cca 20 % dává smysluplnou šanci přiblížení mezd alespoň k sousedním zemím v dohledném časovém úseku jednoho lidského života

33

34


Stáhnout ppt "Vize změny hospodářské strategie ČR 6. dubna 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google