Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomie I Úvod do ekonomie. Základní elementy trhu.

2 Vzdělávací cíl: Cílem první přednášky je vymezení spotřebitele jako jednoho ze subjektů na trhu, charakteristika racionálního spotřebitele, který je předpokladem fungování trhu a objasnění axiomů racionality. Dalším cílem je vysvětlení pojmu užitečnost, objasnění rozdílu mezi mezním a celkovým užitkem, objasnění vytváření rovnováhy spotřebitele při kardinalistickém a ordinalistickém způsobu měření užitku a odvození křivky poptávky při přímé i nepřímé měřitelnosti užitku. Cílem druhé přednášky je vysvětlit vliv změn v důchodech a cenách jiných zboží na poptávku, objasnit pojem elasticita poptávky, rozlišit jednotlivé typy cenové elasticity.

3 Obsah Úvod do analýzy chování spotřebitele 1.Užitek a jeho měření 2.Kardinalistická verze měření užitku 2.1 Rovnováha spotřebitele 2.2 Odvození křivky poptávky 3. Ordinalistická verze měření užitku 3.1 Indiferenční analýza 3.2 Linie rozpočtu 3.3 Optimum spotřebitele 3.4 Odvození křivky poptávky 4.Poptávka a její funkce 5.Elasticita poptávky Závěr

4 Literatura: Základní: MACÁKOVÁ, L. aj. Mikroekonomie – základní kurs. 10. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s SIRŮČEK, P., NEČADOVÁ, M. Mikroekonomická teorie 1 – cvičebnice. 1. vyd. Praha: Melandrium Slaný, ISBN s Doporučená: BRADLEY, R. SCHILLER. Mikroekonomie. Brno: Computer Press, ISBN HOLMAN, R. Mikroekonomie – středně pokročilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN HOLMAN, R. Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN TULEJA, P., NEZVAL, P., MAJEROVÁ, I. Základy mikroekonomie (Učebnice pro ekonomické a obchodně podnikatelské fakulty). 1. vyd. Brno: Nakladatelství CP Books, a. s., ISBN

5 ÚVOD DO ANALÝZY CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

6 Smysl teorie chování spotřebitele – pokus o vysvětlení na základě čeho tvoří spotřebitel svá rozhodnutí – proč jedná tak jak jedná? Cíl spotřebitele - dosažení maximálního užitku Spotřebitel provádí volbu spotřebního koše: kvalitativní, kvantitativní.

7 Základní předpoklady pro rozhodování spotřebitele dostatek různých druhů zboží na trhu, dostatečný disponibilní důchod, fyzické hranice spotřeby, časové hranice spotřeby.

8 Spotřebitelova volba Utopené náklady - náklady, které nemůžeme ušetřit, ať už se rozhodneme pro kteroukoli alternativu. Náklady příležitosti - výnosy (užitky), které obětujeme, když se rozhodneme pro nějakou alternativu místo jiné.

9 Racionální chování člověka Racionalita znamená, že je člověk schopen nalézt ty cesty, po kterých dojde ke svým cílům efektivně, tzn. s minimálními náklady. Člověk ekonomický (racionální): maximalizuje své výnosy (užitky), minimalizuje své náklady.

10 Předpoklady racionálního chování spotřebitele Axiom úplnosti srovnání Axiom tranzitivity Axiom výběru Axiom chamtivosti Axiom spojitosti Axiom konvexnosti (preferencí) vlastní předpoklady ve vztahu vlastní předpoklady ve vztahu k chování spotřebitele k chování spotřebitele axiomy racionality

11 Typy a druhy statků Normální statky: nezbytné. luxusní. Podřadné (méněcenné) statky Vzájemně k sobě: nezávislé statky, substituty, Komplementy.

12 1. UŽITEK A JEHO MĚŘENÍ.

13 Užitečnost a její měření Užitek efekt plynoucí ze spotřeby statků či služeb, veličina, která ukazuje směr spotřebitelských preferencí. Užitek NENÍ objektivní veličina – jde o subjektivní pocit míry uspokojení dané potřeby Přístupy k měření užitku: kardinalistický X ordinalistický

14 Předpoklad - užitek je přímo měřitelný, nabývá konkrétní hodnoty. Menger, Jevons, Walras – kardinalisté, bez vysvětlení, jak užitek měřit Alfred Marshall – užitek měřitelný nepřímo, a to prostřednictvím peněz. Celkový užitek (Total Utility, TU) TU = f (x, y) celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku, s růstem množství se TU zvyšuje, ale sklon klesá, protože s rostoucím množstvím zboží TU roste stále pomaleji. Je závislý na: objemu spotřebovávaného zboží a služeb, vlastnostech a kvalitě zboží, míře s jakou je schopno potřeby uspokojovat, subjektivním vztahu spotřebitel x zboží.

15 Mezní užitek (Marginal Utility, MU) změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku. Je závislý na: významu a intenzitě potřeby, disponibilním množství daného zboží. Zákon klesajícího mezního užitku - s rostoucím počtem spotřebovávaného statku mezní užitek každé další spotřebovávané jednotky klesá.

16 Zákon klesajícího mezního užitku vyjadřuje skutečnost, že celkový užitek s růstem množství spotřebovávaného statku roste stále pomaleji. QQ TU MU MU = 0 (TU max.) TU MU MU n = TU n – TU (n – 1) Funkce MU: 1. derivace funkce TU MU > 0 MU < 0 Zákon klesajícího mezního užitku MU n = mezní užitek n-té spotřebované jednotky daného statku

17 Rozdíl mezi celkovým a mezním užitkem Celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit. Mezní užitek je určen částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží.

18 2. KARDINALISTICKÁ VERZE MĚŘENÍ UŽITKU.

19 2.1 Rovnováha spotřebitele Jaké množství statku spotřebitel nakoupí, aby s daným důchodem co nejlépe uspokojil své potřeby? Optimální (rovnovážní) množství spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně, MU>P – efekt ze spotřeby další jednotky je vyšší než cena zboží – ochota vynaložit větší částku než je cena, pokračuje v nákupu MU


20 Zákon rovnosti mezního užitku Racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků. MU zboží 1 MU zboží 2 MU zboží 3 MU zboží N = = = P zboží 1 P zboží 2 P zboží 3 P zboží N

21 2.2 Odvození křivky poptávky Chce-li spotřebitel udržovat svoji rovnováhu musí na zvýšení ceny reagovat snížením poptávaného množství. Chce-li spotřebitel udržovat svoji rovnováhu musí na snížení ceny reagovat zvýšením poptávaného množství. Q P d Křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku

22 3. ORDINALISTICKÁ VERZE MĚŘENÍ UŽITKU.

23 Předpoklad: užitek není přímo měřitelný, spotřebitel posuzuje užitek plynoucí z kombinace statků, preference určitých kombinací, seřazení kombinací statků podle velikosti užitku, který mu přinášejí, → použití indiferenční analýzy Indiferenční křivka (Indifference Curve, IC) - množina kombinací statků X a Y se stejnou velikostí celkového užitku. Indiferenční mapa - soubor indiferenčních křivek

24 IC 1 IC 2 IC 3 statek Y statek X Celkový užitek roste ve směru šipky. 3.1 Indiferenční analýza Vlastnosti indiferenční křivky: klesající, nikdy se neprotínají, v každém bodě indiferenční mapy se nachází nějaká IC, konvexní k počátku.

25 Zvláštní tvary indiferenčních křivek XX YY Statek X je nežádoucí Statek X je lhostejný IC 1 IC 3 IC 2 IC 3 IC 2 IC 1

26 Zvláštní tvary indiferenčních křivek Y Y Statky X a Y jsou dokonalé substituty Statky X a Y jsou dokonalé komplementy XX IC 2 IC 3 IC 1 IC 3 IC 2 IC 1

27 poměr, v němž je možno nahrazovat statek X statkem Y, aniž by se změnil celkový užitek. Graficky: MRS C = směrnice IC v daném bodě = záporné číslo, protože IC je klesající. Pro vyjádření MRS C se používá absolutní hodnota směrnice IC. MRS C je dána obráceným poměrem mezních užitků obou statků. Mezní míra substituce ve spotřebě

28 Spotřebitel je ve svém rozhodování omezen: svým rozpočtovým omezením (BL), svým důchodem (I), tržními cenami statků X a Y. Předpoklad: spotřebitel vynaloží celý svůj důchod na nákup statků X a Y Platí: Linie rozpočtu (Budget Linie) - zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace statků X a Y pro spotřebitele při daných tržních cenách a důchodu. 3.2 Linie rozpočtu

29 statek X statek Y BL Soubor tržních příležitostí všechny kombinace statků X a Y, které jsou spotřebiteli dostupné za ceny P x a P y, plocha pod BL. Linie rozpočtu

30 poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu (za tržní ceny), při vynaložení celého důchodu Graficky: MRS E = směrnice BL vyjádřená v absolutní hodnotě. Mezní míra substituce ve směně-MRS E

31 3.3 Optimum spotřebitele užitek je maximalizován v závislosti na spotřebitelských preferencích a tržních možnostech, tržní možnosti jsou ovlivněny disponibilním důchodem a cenami spotřebovávaných statků, poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jedno zboží druhým, aniž by se změnil jeho užitek se rovná poměru, v němž může spotřebitel směnit statky X a Y na trhu (vzhledem k tržním cenám a důchodu).

32 Poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jedno zboží druhým, aniž by se změnil jeho užitek MRS C = MRS E Graficky: Bod optima spotřebitele = bod dotyku indiferenční křivky (IC) a linie rozpočtu (BL). V bodě dotyku jsou směrnice křivky IC a přímky BL shodné. Poměr, v němž může spotřebitel směnit statky X a Y na trhu (vzhledem k tržním cenám a důchodu) = je stejný Optimum spotřebitele

33 X Y IC 1 IC 2 Grafické řešení: BL je tečnou IC, bod dotyku je optimální kombinací statků X a Y. MRS C = MRS E IC 3 E BL Optimum spotřebitele je v bodě E. Body A, B jsou sice dostupné kombinace, ale nepřinášejí maximální užitek při daném rozpočtovém omezení. Užitek IC 3 je nedostupný. A B

34 každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná rozpočtová linie, která se dotýká jiné indiferenční křivky, každé ceně zboží x odpovídá jiný bod rovnováhy, tedy i jiný objem poptávaného množství, uvedené skutečnosti ilustrují funkční vztah ceny a množství Platí: Q x = f (P x ) Poptávka je však závislá i na dalších faktorech: Q x = f (P x, I, P y, P z …) 3.4 Odvození křivky poptávky

35 X Y P1P1 P2P2 P3P3 X DXDX Odvození křivky poptávky P

36 4. POPTÁVKA A JEJÍ FUNKCE.

37 Poptávka a její funkce Nepřímý vztah mezi cenou a množstvím poptávková funkce neboli poptávková křivka Poptávka = celá křivka D Poptávané množství = bod na křivce Q 2 P = a + b Q D kde b < 0 P Q D zákon klesající poptávky Platí zákon klesající poptávky: Zvýší-li se cena zboží, pak za ceteris paribus poptávané množství klesne. P1P1 Q2Q2

38 Poptávka x poptávané množství 1.důchodový efekt (IE): při změně ceny statku se mění reálný důchod (nikoliv nominální) a následuje změna poptávaného množství daného statku, to způsobuje posun po poptávkové křivce 2. substituční efekt (SE): při změně ceny statku se mění jeho relativní cena vzhledem k ostatnímu zboží a následně jejich poptávaná množství, tzn. posun celé poptávkové křivky Posun poptávky (křivky) při změně nominálního důchodu (závisí na daném druhu statku), při změně jiných faktorů: očekávání, změna preferencí spotřebitelů, efekt módy, snobské spotřeby…

39 Celkový efekt (TE) změny ceny statku lze rozložit na 2 efekty: 1) substituční efekt (SE) - změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším – je vždy záporný, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC 2) důchodový efekt (IE) - změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu, je: -záporný pro normální statky, -kladný pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC Celkový efekt (TE) je dán součtem SE a IE - normální statek – záporný (součet dvou záporných čísel) - méněcenný statek – nejednoznačné (dle efektu, který převládne) Substituční a důchodový efekt

40 Tržní poptávka (D) P Q D součet křivek individuálních poptávek Individuální poptávka (d)   poptávka jednoho spotřebitele d1d1 d2d2 D = d 1 + d 2

41 5. ELASTICITA POPTÁVKY.

42 Elasticita (pružnost) poptávky  měří citlivost reakce spotřebitelů na změny cen jednotlivých druhů zboží a reakce na změny důchodu Rozlišujeme tři typy elasticit: - cenová elasticita poptávky, - důchodová elasticita poptávky, - křížová elasticita poptávky.

43 vyjadřuje citlivost reakce spotřebitele na změnu ceny Koeficient elasticity poptávky (e DP ): % změna poptávaného množství (Q) % změně ceny (P) udává procentní změnu poptávaného množství ku procentní změně ceny zboží. Cenová elasticita poptávky e DP =

44 Podle e DP rozlišujeme poptávku: nepružnou (popř. dokonale nepružnou) e DP < 1, poptávka je neelastická, změna ceny vyvolá menší procentní změnu množství, pružnou (popř. dokonale pružnou), e DP > 1, poptávka je elastická, cena se mění o menší procento než množství jednotkově pružnou, e DP = 1, pak je poptávka jednotkově elastická, tzn. cena i množství se mění o stejné procento Elastická - neelastická poptávka

45 Faktory elasticity poptávky Elasticitu ovlivňuje: povaha potřeb, podíl výdajů, existence a dostupnost substitutů, elasticita se mění v čase.

46 vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele Koeficient důchodové elasticity poptávky (e DI ): % změna poptávaného množství (Q) % změna důchodu (I) Podle druhu statku je: kladná (normální statky včetně luxusních), záporná (méněcenné statky). Důchodová elasticita poptávky e DI =

47 vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách cen jiných druhů zboží Koeficient křížové elasticity poptávky (e C ): % změna poptávaného množství (Q) % změna ceny jiného zboží (P Y ) Podle druhu statku je: kladná (substituty), záporná (komplementy). Křížová elasticita poptávky e C =

48 Dotazy? Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google