1 Mikroekonomie Rovnováha spotřebitele. 3 Existují dva teoretické přístupy k řešení rovnováhy spotřebitele: 1.Teorie užitku 2.Teorie indiference V obou.

Prezentace na téma: "1 Mikroekonomie Rovnováha spotřebitele. 3 Existují dva teoretické přístupy k řešení rovnováhy spotřebitele: 1.Teorie užitku 2.Teorie indiference V obou."— Transkript prezentace:

1 1 Mikroekonomie Rovnováha spotřebitele

2

3 3 Existují dva teoretické přístupy k řešení rovnováhy spotřebitele: 1.Teorie užitku 2.Teorie indiference V obou případech předpokládáme, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.

4 4 ad1) Obsah přednášky Rovnováha spotřebitele dle teorie užitku Užitečnost zboží pro spotřebitele Zákon klesající mezní užitečnosti Rovnováha spotřebitele Spotřebitelský přebytek Změny křivek mezní užitečnosti v důsledku působení necenových faktorů a změn důchodů.

5 5 Užitečnost zboží pro spotřebitele je vyjádřením míry subjektivního uspokojení potřeb spotřebitele nákupem zboží na trhu. Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách. Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu zboží.

6 6 Celková užitečnost (angl. total utility - TU) vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků a služeb. Je zároveň vyjádřena množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za zboží celkově zaplatit.

7

8 8 Mezní užitečnost (angl. marginal utility - MU) určuje, o kolik vzroste celková užitečnost, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvětší o jednotku. Jinak řečeno, mezní užitečnost je určena peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky zboží.

9

10 10 Postup při výpočtu MU QTUMU 00 50 20 10 5 1 150 270 380 485 586

11 11 Zákon klesající mezní užitečnosti Zákon klesající mezní užitečnosti (angl. Law of diminishing marginal utility) vyjadřuje skutečnost, že hodnota mezní užitečnosti s objemem spotřebovaného zboží klesá.

12 12 Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho zboží Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu zboží a přestává nakupovat tehdy, když cena převýší mezní užitečnost.

13

14 14 Co se stane s rovnováhou spotřebitele, bude-li se měnit cena?

15 15 Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik, aby se MU = P. Odpovídající dvojice P a Q zároveň vyjadřují jeho individuální poptávku! Křivka MU je tedy totožná s D ind spotřebitele!

16

17

18 18 Rovnováha spotřebitele při nákupu více druhů zboží MU 1 MU 2 MU 3 MU ----- = ------ = ------- =... = ------, kde: P 1 P 2 P 3 P MU i... mezní užitečnost i-tého MU/P... mezní užitečnost na zboží peněžní jednotku P i... cena i-tého zboží P důchodu spotřebitele

19 19 Změny rovnováhy spotřebitele v důsledku působení necenového faktoru – např. módy

20 20 Změny rovnováhy spotřebitele v důsledku zvýšení důchodu

21 21 INDEX SPOKOJENOSTI (Ekonom 6/98) Sociologický výzkum spotřebitelských očekávání je spolehlivým nástrojem předvídání ekonomického vývoje země. Ke zvratu v trendu očekávání dochází přibližně 6 měsíců před příslušnou fází hospodářského cyklu. Toto tvrzení je podloženo empirickými důkazy. Síla ukazatele spočívá v tom, že nepracuje se sekundárními zdroji, kterými výsledné agregované makroekonomické ukazatele, ale čerpá informace v základních jednotkách celého národního hospodářství - v domácnostech.

22

23 23 ad2) Rovnováha spotřebitele dle teorie indiference Opět předpokládáme, že při nákupním rozhodování je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má. Kardinální přístup... lidé jsou schopni kvantifikovat své preference (teorie užitku) Ordinální přístup... lidé jsou schopni pouze uspořádat své preference (teorie indiference)

24 Preference je konstatování spotřebitele, že některý statek je pro něj důležitější než jiný statek. Uspořádání preferencí je pořadí všech možných kombinací spotřeby vytvořené podle toho, jak jim spotřebitel dává přednost; předpokládáme že to lze udělat! Indiference Výrok spotřebitele, že jistý statek (X) pro něj není ani lepší, ani horší než jiný statek (Y).

25 Předpoklady o uspořádání preferencí spotřebitelem 1. Úplnost (je nutno vyloučit případy, kdy osel zemře před dvěma kupkami sena - nedovede se rozhodnout) 2. Tranzitivita (Je-li řízek lepší než hamburger a hamburger lepší než párek v rohlíku, pak řízek je lepší než párek v rohlíku) 3. "Více užitku je lépe" 4. Klesající mezní míra substituce (čím více statku X na úkor jiného statku Y spotřebitel získává, tím více musí dostávat X jako náhradu, aby se zřeknul další jednotky statku Y)

26

27 27 Logika konstrukce indiferenční křivky

28 28 Dvě indiferenční křivky téhož spotřebitele se nemohou protnout

29 29 Indiferenční křivka a indiferenční mapa

30 30 Co vyjadřuje vzdálenost indiferenční křivky od počátku?

31 31 Jak se budou lišit indiferenční křivky rodin dle bohatství?

32 32 Lidé nemají stejné preference

33 33 Substituce je fenomén, vyjadřující skutečnost, že statky je možno vzájemně zaměňovat (nahrazovat) Zákon substituce (náhrady jednoho zboží druhým) vyjadřuje skutečnost, že zboží, které se stává vzácnějším, má větší relativní substituční hodnotu, t.j. schopnost nahrazovat jiné zboží. Užitečnost zboží, které se stává vzácnějším, v porovnání s užitečností hojnějšího zboží roste.

34 34 Mezní míra substituce je poměr, v němž jsou zboží navzájem nahrazována. Její hodnota je dána níže uvedeným. V grafickém vyjádření určuje mezní míra substituce sklon indiferenční křivky. Q Y MU X ----- = --------, kde: Q X, Q Y... přírůstek Q X MU Y zboží X, resp. Y MU X, MU Y... mezní užitečnost zboží X, resp. Y

35 35 Zákon klesající mezní míry substituce

36 36 Indiferenční křivky dokonalých substitutů

37 37 Indiferenční křivky statků, z nichž jeden je neutrální

38 38 Indiferenční křivky statků, z nichž jeden je nežádoucí

39 39 Transformace nežádoucího statku na žádoucí

40 40 Indiferenční křivky dokonalých komplementů

41 41 Linie příjmu

42 42 Zahrnuje-li rozpočet více než dva statky:

43 43 Důsledek vzestupu ceny bydlení

44 44 Důsledek snížení důchodů na polovinu:

45 45 MNOŽSTEVNÍ SLEVA VEDE K NELINEÁRNÍMU ROZPOČTOVÉMU OMEZENÍ

46 46 Rovnováha spotřebitele při nákupu dvou zboží

47 47 Jak řešit rovnováhu spotřebitele při nákupu více druhů zboží? Předpokládáme, že spotřebitel nakupuje zboží X a Y … zbývající zboží

48 48 Zvláštní případ při nelineárním rozpočtovém omezení

49 49 Je zboží Y je podřadné?

50 50 Jak se projeví zdražení zboží – substituční, důchodový a cenový efekt

51 51 AC = substituční efekt CB = důchodový efekt AB = AC + CB = cenový efekt AC... úbytek bydlení a přechod na substituty způsobený zdražením CB... restrukturalizace poptávky způsobená snížením životní úrovně v důsledku zdražení bydlení

52 52 K čemu může být užitečná teorie substitučního efektu? 1. Umožní stanovit restrukturalizaci poptávky spotřebitele při změně ceny určitého zboží (tzv. cenové spotřební křivky) 2. Umožní stanovit, v jakém rozsahu přechází při změně ceny určitého zboží spotřebitel na substituty (substitutční efekt) 3. Umožní stanovit, v jaké míře při změně ceny určitého zboží spotřebitel snižuje nebo zvyšuje svoji spotřebu (důchodový efekt) 4. Umožňuje předpovídat vývoj poptávky spotřebitele při změnách jeho příjmů (příjmové spotřební křivky).

53 Substitutční efekt  v důsledku změny ceny určitého zboží vzroste přitažlivost nejbližších substitutů (je vždy záporný - zvýšení ceny určitého zboží  snížení poptávky po něm) Důchodový efekt  zvýšením ceny určitého statku poklesne spotřebitelova kupní síla (může být záporný i kladný - viz normální a podřadné zboží)

54 Cenový (ozn. též celkový) efekt = substituční + důchodový efekt Cenový efekt pro normální zboží -> vždy záporný Cenový efekt pro podřadné zboží -> nelze říci zda bude kladný nebo záporný, záleží na tom, zda převládne substituční či důchodový efekt

55 55 Cenový efekt pro případ že X je normální zboží

56 56 Cenový efekt pro případ že X je podřadné zboží – substituční a důchodový efekt se „přetahují“

57 57 Zvláštní případ podřadného zboží - Giffenův paradox S poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny roste. Je tomu tak proto, že kladný důchodový efekt převáží nad záporným substitučním efektem. Vyskytuje se u statků, tvořících značnou část výdajů spotřebitele, patřící mezi základní životní potřeby, nemající substituty.

58 58 Při zdražení zboží Y poptávka po něm vzrostla:

59 59 Cenová spotřební křivka (angl. Price Consumption Curve - PCC)

60 60 Jak souvisí průběh křivky PCC s cenovou pružností poptávky:

61 61 PCC křivka pro Giffenovo zboží

62

63 63 Důchodová spotřební křivka (angl. Income Consumptuion Curve ICC)

64 64 Na čem závisí průběh důchodové spotřební křivky ICC

65 65 Vliv poklesu ceny zboží X na křivku ICC

66 66 Z křivky ICC lze zkonstruovat Engelovu křivku

67 67 Co je a k čemu slouží spotřební koš? Pro sledování vývoje spotřebitelských cen (inflace). Zboží a služby do něj zahrnuté se člení na 10 tříd (cenových reprezentantů): 1.Potraviny, nápoje, tabák 2.Odívání 3.Bydlení včetně tepla a energií 4.Zařízení a provoz domácnosti (nábytek, zboží pro údržbu domácnosti, domácí spotřebiče, služby prádelen a čistíren)

68 68 5. Zdravotnictví 6. Doprava 7. Volný čas 8. Vzdělávání 9. Veřejné stravování a ubytování 10. Ostatní zboží a služby (osobní péče, osobní doplňky, spoje, sociální služby, finanční služby)

69 Poměr ve spotřebním koši rok 2005rok 2008rok 2010rok 2012 1. Potraviny a nealkoholick é n á poje 162,6170,3149,8170,8 2. Alkoholick é n á poje, tab á k 81,786,096,095,0 3. Od í v á n í a obuv 52,447,235,932,9 4. Bydlen í, voda, energie, paliva 248,3253,4280,3265,6 5. Bytov é vybaven í, zař í zen í dom á cnosti; opravy 58,155,258,061,1 6. Zdrav í 17,925,023,123,8 7. Doprava114,1114,9105,0101,3 8. Po š ty a telekomunikace 38,739,936,130,6 9. Rekreace a kultura98,693,790,487,6 10. Vzděl á v á n í 6,27,8 7,4 11. Stravov á n í a ubytov á n í 58,444,248,655,6 12. Ostatn í zbož í a služby 63,062,469,068,3 Celkem 1 000,0