Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

CO UMOŽNILO EVROPANŮM OVLÁDNOUT AMERIKU? Evropanům chyběly drahé kovy, mořeplavci byli motivováni k výpravám do nitra nově objeveného kontinentu. Domorodí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "CO UMOŽNILO EVROPANŮM OVLÁDNOUT AMERIKU? Evropanům chyběly drahé kovy, mořeplavci byli motivováni k výpravám do nitra nově objeveného kontinentu. Domorodí."— Transkript prezentace:

1 CO UMOŽNILO EVROPANŮM OVLÁDNOUT AMERIKU? Evropanům chyběly drahé kovy, mořeplavci byli motivováni k výpravám do nitra nově objeveného kontinentu. Domorodí indiáni vlastnili zlaté předměty. V evropských přístavech se začaly stavět dokonalejší typy lodí pro dlouhé plavby přes Atlantik. V Evropě vznikaly podrobné mapy, popisující nově objevená území. Mořeplavci používali zdokonalený kompas a další pomůcky ke stanovení kurzu. Evropané měli k dispozici palné zbraně, kterým se zbraně domorodců nevyrovnaly. Evropané zavlekli na nový kontinent nemoci, které zlikvidovaly v krátkém intervalu celé vesnice indiánů. První evropští dobyvatelé využívali místních poměrů a získávali spojence z řad domorodého obyvatelstva. Plachetnice

2 PRVNÍ POKUSY O DOBYTÍ NOVÉHO KONTINENTU Nově objevené ostrovy v oblasti, kterou dnes nazýváme Karibik, svým španělským objevitelům neposkytly ani očekávané zásoby drahocenného koření, ani se před nimi neotevřely brány bájných říší. Předkolumbovská Amerika byla obrovská, rozmanitá a z hlediska Evropanů v některých ohledech méně vyspělá. Tři léta po Kolumbově smrti, v roce 1509, se jeho někdejší druh Alonso Hojeda spolu s dalším španělským mořeplavcem Juanem de la Cosou znovu vydali do Jižní Ameriky. Přistáli u břehů dnešní Kolumbie. Jejich cesta za zlatem jim nepřinesla štěstí, narazili na zvlášť bojovně naladěné domorodce. Indiáni překazili dobyvatelům pokus o kolonizaci jejich území a de la Cosu zastřelili otráveným šípem. Hojeda vyvázl jen o vlásek, přesto se v následujících letech do Nové Andalusie, jak toto území nazval, vrátil a pokusil se ji obsadit znovu. Ale ani druhý pokus zatím Evropanům nevyšel. V roce 1513 zchudlý španělský šlechtic Nuñez de Balboa připlul na středoamerické pobřeží. Když se od místních indiánů dozvěděl o kraji, kde vládcové jedí ze zlatých mís, vypravil se do dnešní Panamy. Výpravu tvořilo 190 Španělů, šest stovek indiánských nosičů a větší množství psů bojových plemen. Jako první Evropan vstoupil do vln Pacifiku. Zdejším indiánům pobrali Španělé zlato i perly.

3 VZTAH ŠPANĚLŮ K DOMORODÝM INDIÁNŮM Důstojníci si zabírali pro sebe celé indiánské vesnice i s pozemky. Oficiálně měli chránit domorodé vesničany a také podporovat misionářské kněze šířící v objevených zemích křesťanskou víru. Za to jim museli indiáni odvádět část zemědělských produktů, případně pro ně pracovat na plantážích nebo ve stříbrných dolech. Nesplnění pracovních povinností bylo trestáno bičováním nebo useknutím rukou. Oblíbenou zábavou kolonistů na Haiti bylo předhazování domorodců psům. Úbytek původního obyvatelstva na Haiti byl tak výrazný, že už v první polovině 16. století sem museli Španělé dovážet africké otroky. Příčinou úbytku obyvatelstva nebyla jen brutalita dobyvatelů, ale také z Evropy zavlečené infekční nemoci, které Amerika neznala. Už Kolumbovi námořníci nakazili indiány tuberkulózou. S dalšími mořeplavci sem dorazila také chřipka, spalničky, tyfus a především černé neštovice, které kosily indiány nevídanou rychlostí. Evropané si z Ameriky také přivezli nebezpečnou nemoc- syfilis. Zatímco u indiánů na Haiti měla nemoc lehký průběh, pro Evropany, kteří se s takovou nemocí ještě nesetkali a neměli v krvi protilátky, měla smrtelné následky.

4 ŘÍŠE AZTÉKŮ Aztékové nebyli původními obyvateli mexického údolí. K jeho jezerům přišli až ve 13. století. Byli udatní bojovníci a jejich sebevědomí stoupalo s každou vyhranou bitvou. Aztékové založili město uprostřed jezerního regionu a pojmenovali ho Tenochtitlán. Vstup do města byl možný díky hrázím. Po roce 1454 Aztékové společně se spojenci zahájili velká dobyvačná tažení mimo mexické údolí. Podrobené kmeny musely Aztékům dodávat suroviny, potraviny a pracovní síly. Obyvatelé mexického údolí praktikovali před příchodem Španělů svérázný způsob zemědělství nazvaný metoda plovoucích zahrad. Zemědělci na rákosový podklad navršili vrstvu bahna z močálovitých břehů jezera. Na ostrůvky potom zasadili stromky, které svými kořeny zpevnily podklad. Před setím se nanášela vždy nová vrstva čerstvého bahna, takže se plodnost půdy neustále obnovovala. Velmi důležitou rostlinou byla agáve, z jejíž šťávy se kvašením vyrábělo pivo. Z vláken této rostliny se spřádaly nitě a z nich se tkaly brašny a hrubší látky. Listy sloužily k zastřešení chýší a trny sloužily jako jehly. Rostlina byla znázorňována jako božstvo a byla také náležitě uctívána.

5 MAPA AZTÉCKÉ ŘÍŠE TENOCHTITLÁN

6 LIDSKÉ OBĚTI Aztékové tyto oběti prováděli různým způsobem podle toho, kterému bohu se oběť nabízela. Oběťmi se stávali zejména otroci a váleční zajatci. Při nejběžnějším způsobu obětování byl zajatec přidržen na plochém kameni a kněz mu vyřízl z těla srdce. Některým obětem ještě uřízli aztéčtí kněží hlavu. Jiní zajatci se stali živými terči, vojáci je zasahovali oštěpy a šípy. Další formou obětování byl gladiátorský souboj nazývaný Stahování mužů. Obřad trval dva dny a konal se v chrámu boha Xipe Toteka. Zajatci byli oblečeni do bederních zástěrek, těla jim byla pomazána práškem podobným křídě a hlavu potřísnili lepkavým latexem, aby na ni držela krocaní pera. První den byli obětováni méně významní zajatci vyříznutím srdce z hrudi. Těla obětí byla svržena pod schodiště, kde je jiní kněží stáhli z kůže. Druhý den se obětovali významní zajatci na gladiátorském kameni. Zajatec byl přivázán ke kameni a do rukou dostal čtyři větve a kyj lemovaný peřím. Takto vyzbrojen se měl bránit čtyřem aztéckým válečníkům, kteří byli vyzbrojeni ostrými zbraněmi. Aby zajatci lépe snášeli bolest a vydrželi déle klást odpor, dostávali napít agávového likéru s přídavkem drogy ze semen svlačce. Poraženého zajatce opět zbavili srdce. Vítězný válečník si potom oblékl staženou kůži svého protivníka. Aztécký chrám

7 HERNANDO CORTÉS DOBYTÍ AZTÉCKÉ ŘÍŠE dubna 1519 se vylodil v Mexickém zálivu španělský dobrodruh Hermando Cortés. Podle dávné věštby se měl v tento den vrátit mezi Aztéky bůh Quetzalcóatl. Aztécký vládce Montezuma poslal k Evropanům poselstvo s královskými dary za to, aby Cortés nenapadl jeho říši. Dary však vyvolaly opačnou reakci a Cortés usoudil, že tak bohatá země stojí za trochu námahy i prolité krve. Španělé uzavřeli spojenectví s dalším indiánským kmenem Tlaxcalanů, který už několik let s Aztéky válčil. Montezuma přijal Evropany laskavě, ubytoval je v paláci na hlavním náměstí. Cortés využil první příležitosti a zatkl Montezumu. Potom dokázal aztéckým zlatem podplatit další Španěly, kteří připluli z Kuby do Mexického zálivu původně zatknout samozvaného dobrodruha. Zatím nejvyšší aztécká rada sesadila zajatého Montezumu a na jeho místo dosadila jiného vůdce. Zajatý Montezuma byl zasažen při proslovu ke vzbouřeným domorodcům sprškou kamení a na následky zranění zemřel. Cortés se rozhodl se svými vojáky opustit nebezpečné město v noci 30. června Aztékové si prchajícího oddílu všimli a v bojích na úzkých hrázích ztratili Španělé dvě třetiny mužů. Některé zahubila válečná kořist v podobě zlatých artefaktů, kterých se odmítli při ústupu vzdát. Zajaté Španěly potom vítězní Aztékové obětovali. Cortés doplnil na území Tlaxcaly své zbytky vojska domorodými válečníky a v květnu 1521 zaútočil na město Tenochtitlán znovu. Aztékové vzdorovali 80 dní, potom Španělé město obsadili. Hernando Cortés se stal generálním kapitánem v Novém Španělsku a na troskách Tenochtitlánu začalo růst nové hlavní město Ciudad de México.

8 Jaguáří válečník – elitní voják Aztécké říše JAGUÁŘÍ VÁLEČNÍCI Nejstatečnější vojáci Aztéků. Oblečení připomínalo srst jaguára. Byli vyzbrojeni macuauhuitlem – zbraní podobné mečům. Do dřevěného jádra se vsazovaly samostatné čepele z obsidiánu.

9 Aztécký voják na pochodu Aztékové neznali koně, vojáci se přesouvali na místo bitvy pěšky. Zbraně i výstroj si nesli do války ve vacích na zádech. Neznali technologii výroby železa a oceli, ostří zbraní vyráběli z obsidiánu.

10 Španělský jezdec Domorodí obyvatelé Ameriky neznali koně, při prvních střetech se Španěly si mysleli, že jezdec a kůň jsou jedna bytost. Evropané stále používali části plátové zbroje, která chránila válečníka od pasu nahoru. Odolnost plátové zbroje vůči obsidiánovým hrotům Aztéků a Inků zvýhodňovala v bojích španělské vojáky.

11 Španělský voják vyzbrojený arkebuzou Velký respekt si u domorodců získali střelci z palných zbraní. Výstřel provázený hřměním a výšlehem z hlavně připisovali božské podstatě prvních Evropanů. Španělé si přivezli do Ameriky arkebuzy, pušky s kratší hlavní než muškety. Zbraň byla opatřena doutnákovým zámkem. Střelec musel mít k dispozici nejen navážené množství černého střelného prachu na jednotlivé výstřely a olověné kule, ale také stále funkční doutnák a základní nářadí k opravám.

12 ŘÍŠE INKŮ Inkové stavěli ve své říši silnice. Hlavní magistrála vedla přes Andy z hlavního města Cuzca do Quita. Inkové neznali kolo, náklady nosily karavany lam. Hluboké propasti překonávali pocestní po zavěšených mostech, v oblasti jezera Titicaca vedla cesta na rákosových pontonech. Podél silnice stály stavby sloužící jako noclehárny a skladiště. Hlavní město Cuzco je zatím nejstarším stálým sídlištěm na americkém kontinentu. Stojí ve velehorském údolí ve výšce 3500 m. n. m. V čele státu stál panovník, který měl titul inka. Na trůn směl usednout pouze muž, který byl synem předcházejícího inky. Inkové a všichni členové královské rodiny se ženili výlučně se svými sestrami, aby neznečistili královskou krev. Když inka zemřel, jeho paláce a všechny jeho poklady zůstaly v takovém stavu, jak je zanechal. Nový panovník si musel opatřit všechno, co potřeboval pro svoji vládu, znovu. Hlavním důvodem bylo přesvědčení, že duch zemřelého panovníka se vrátí na zem a zesnulý inka obživne. Všechno, na co byl zvyklý zaživa, měl proto najít na svém místě. Lidské oběti se v incké říši neprováděly v takové míře jako u Aztéků. I krve na obětištích vyteklo mnohem méně. Inkové nejprve oběť omámili výtažkem z listů koky a potom uškrtili. Výhradně byly obětovány děti ve stáří okolo pěti let. Lidské oběti se konaly jen při korunovaci inky a při obřadech věnovaným mumiím panovníků.

13 MAPA INCKÉ ŘÍŠE

14 FRANCISCO PIZARRO A DIEGO DE ALMAGRO DOBYTÍ ŘÍŠE INKŮ 1533 Španělský dobrodruh Francisco Pizarro se spojil s Diegem de Almagrem a v roce 1531 vypluli společně z Panamy. V září 1532 se vydala výprava tvořená 180 muži a 37 koňmi do nitra incké říše. Pizarro využil občanské války, která vypukla v incké říši ještě před příchodem španělských dobyvatelů. V listopadu 1532 byl incký vládce Atahualpa vlákán do pasti u města Cajamarca, kde byl Pizarrem zajat. Doprovod inky byl mnohem početnější, nechal se však zaskočit rychlým sledem událostí. Incké válečníky ohromil hřmot palných zbraní a pohled na jezdce na koních. Pizarro ve své touze po bohatství nabídl jeho vykoupení za spoustu zlata a stříbra. K tomu byla určena místnost, která měla být naplněna předměty z drahých kovů. Inkové pro záchranu svého panovníka podmínku opravdu splnili. Pizarro však Atahualpu nepropustil a vládce mocné říše byl odsouzen k upálení zaživa. Protože ale předtím přestoupil na katolickou víru, byl na sklonku léta 1533 pouze uškrcen.

15 OSUDY DOBYVATELŮ Španělé se bez větších problémů dostali i do Cuzca. Hlavní město vydrancovali, veškeré zlato z budov i chrámů bylo strženo a zabaveno. Obyvatelstvo bylo násilím nuceno k přijetí křesťanství. Prostí lidé byli donuceni pracovat ve zlatých dolech. Část Španělů se dostala v Cuzcu do obklíčení, ale výprava vedená Diegem Almagrem způsobila Inkům porážku. Almagro se právě vracel z dlouhé výpravy na jih k řece Maule. Z této vyčerpávající cesty, která stála životy tisíce indiánských nosičů, si Almagro nepřinesl kýžené bohatství, a proto si nárokoval svůj díl po vítězství nad Inky v Peru. To se však nelíbilo Pizarrovi a ze spojenců se stali najednou nepřátelé. Mezi oběma veliteli došlo k ozbrojenému konfliktu, v němž byl Almagro poražen a roku 1538 v Cuzcu popraven. Životní pouť samotného Pizarra skončila 26. června 1541 v Limě. Byl zde zavražděn na popud Almagrova syna. O rok později byl popraven i on. Ani poslední z nejznámějších dobyvatelů říše Inků, Hernando de Soto, neuspokojil své touhy po životě v bohatství a slávě. Při dalším hledání zlata vedla jeho cesta na Floridu, kde zemřel v roce 1542 na zimnici.

16 INČTÍ VÁLEČNÍCI

17 PRVNÍ PLAVBA KOLEM SVĚTA Portugalci ovládli na přelomu 15. a 16. století trh s orientálním kořením dováženým z Indie. Protože bylo koření i tak v Evropě stále vzácné, objevovalo se jen na nejbohatších stolech. Také Španěly lákala vůně koření a zejména zisky z prodeje. Portugalský kapitán Fernão de Magalhães chtěl doplout k Molukám z druhé strany kolem Ameriky. Domníval se, že jihoamerický záliv La Plata je hledaným průlivem do Tichého oceánu. V Portugalsku byl jeho plán odmítnut, ale ve Španělsku byl králem Karlem V. nadšeně uvítán. Flotila pěti lodí vyplula 20. září 1519 ze španělského přístavu San Lúcas. Už první dny plavby poukázaly na problém, protože španělští důstojníci těžce snášeli skutečnost, že jim velel Portugalec. Po sporu o správný kurz nechal energický Magalhães zatknout vůdce vzpoury. Po patnáctidenním marném hledání průlivu admirál Magalhães pochopil, že žádný průliv v oblasti La Platy neexistuje. Výprava se potýkala se silnými bouřemi, námořníci trpěli chladem a nedostatkem potravy. Opět vypukla mezi španělskými důstojníky vzpoura, požadovali návrat do Španělska. Magalhães nechal hlavního vůdce vzpoury popravit a dalšího vysadil na pevninu. V říjnu 1520 konečně vpluly lodě do Tichého oceánu. Plavba sice byla poklidná, ale admirál vybral takovou trasu, že námořníci po čtyři měsíce nespatřili pevninu. Posádky trpěly nedostatkem pitné vody a čerstvé potravy. Mnoho mužů zemřelo na kurděje.

18 MAGALHÃESOVA SMRT NA FILIPÍNÁCH Teprve až 6. března 1521 spatřili k smrti vysílení námořníci zemi u Mariánských ostrovů. Další plavba přivedla výpravu k ostrovu Cebu, kde místní vládce dokonce přestoupil na katolickou víru. Za to mu chtěl Magalhães pomoci ve válce proti obyvatelům sousedního ostrůvku Mactan. Vzhledem ke korálovým útesům však nemohli Španělé účinně využít palebnou sílu lodních děl. Při útoku proto museli vystoupit z člunů a přebrodit se na břeh. V následující potyčce se jednomu z domorodců podařilo zasáhnout admirála šípem do obličeje a ten, dříve než stačil vytasit meč, zahynul pod ranami dřevěných oštěpů. Španělé se s ostudou stáhli zpět na své lodě a dokonce se jim nepodařilo ani získat tělo mrtvého admirála, za které nabízeli domorodcům zvonky a pestré šátky.

19 NÁVRAT BEZ ADMIRÁLA Prohra Španělů na Filipínách však přinesla ještě horší následky. Vládce ostrova Cebu v nich přestal vidět polobohy. Zrádně k sobě vylákal nově zvolené kapitány a spolu s dalšími sedmadvaceti členy posádky je dal při hostině povraždit. V listopadu 1521 zbytek výpravy doplul na Tidor, jeden z ostrovů souostroví Moluky. Zde nakoupili drahocenné koření a vypluli do Španělska. Už v Tidoru se španělští mořeplavci dozvěděli nemilou zvěst. Portugalský král je prohlásil za piráty. Proto se velitel poslední plachetnice Sabastian del Cano vyhýbal všem lodím i pevnině. Námořníci opět trpěli žízní a hladem. 6. září 1522 doplul žalostný zbytek původní výpravy- pouhých 18 mužů a kapitán – do španělského přístavu. První historická plavba kolem světa přivezla nejen 26 tun vzácného koření, ale také důkaz, že je Země kulatá. Kapitánovi del Canovi udělil Karel V. erb v podobě dvou zkřížených skořicových tyčinek s muškátovými oříšky a hřebíčkem. K nejjižnějším břehům Ameriky (dnes Magelanovu průlivu), se na dlouhá desetiletí žádný mořeplavec neodvážil. Dokonce se vážně tvrdilo, že průliv zatarasila hora. Prvním mužem, jenž dokázal Magalhãese napodobit, byl až anglický korzár Francis Drake, kapitán lodi Golden Hind [Zlatá laň].

20 Replika plachetnice GOLDEN HIND

21 LITERATURA Dějepis 7: Středověk a počátky nové doby. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Petr CHARVÁT, Kateřina CHARVÁTOVÁ, Jana KEPARTOVÁ a Antonín KOSTLÁN. Dějiny evropské civilizace I. 1. vyd. Praha: Paseka, ISBN HROCH, Miroslav, Helena MANDELOVÁ, Josef PERÁŇ, Marian SKLADANÝ a Zdeňka VASILJEVOVÁ. Dějepis III. díl: Pozdní středověk. 2. vyd. Praha: Práce, ISBN KŘÍŽEK, Leonid a Zdirad J. K. ČECH. Encyklopedie zbraní a zbroje. 2. vyd. Praha: Libri, ISBN VOLNÝ, Zdeněk, Kristina VOLNÁ, Jan BAUER, Josef FRAIS, Radvan MARKUS a Miloš MENDEL. Toulky minulostí světa 6: Objevitelské cesty, renesance a reformace, kolébka moderní Evropy. 1.vyd. Praha: Via Facti, ISBN VLHA, Marek. Pád říše zlata a krve: Aztékové a Hernán Cortés. Živá historie. Brno, Květen 2011, s ISSN SMRŽOVÁ, Dana. Odkaz říše Inků: Rozkvět a úpadek incké říše. Živá historie. Brno, Květen 2011, s ISSN

22 ZDROJE OBRÁZKŮ Jaguáří válečník – elitní voják Aztécké říše – vlastní zdroje Aztécký voják na pochodu – vlastní zdroje Španělský jezdec – vlastní zdroje Španělský voják vyzbrojený arkebuzou – vlastní zdroje [ ] bm=isch#q=fregata&hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=bbf318e766b7a62e&biw =1024&bih=585http://images.google.com/search?as_q=fregata&tbs=sur:fmc&biw=639&bih=370&sei=mrWXT4T8EceCOpup6cMG&t bm=isch#q=fregata&hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=bbf318e766b7a62e&biw =1024&bih=585 Plachetnice MT4GfLcWm4gTF7cXhCQ&tbm=ischhttp://images.google.com/search?as_q=Azt%C3%A9kov%C3%A9+&orq=&tbs=sur:fmc&biw=998&bih=500&sei=OE- MT4GfLcWm4gTF7cXhCQ&tbm=isch MAPA AZTÉCKÉ ŘÍŠE T5aqIcfb4QSc1dDwCQ&tbm=ischhttp://images.google.com/search?as_q=Azt%C3%A9kov%C3%A9&orq=&tbs=sur:fmc&biw=998&bih=500&sei=IEeM T5aqIcfb4QSc1dDwCQ&tbm=isch Aztécký chrám Q4gTt_fzqCQ&tbm=ischhttp://images.google.com/search?as_q=Inkov%C3%A9&orq=&tbs=sur:fmc&biw=998&bih=500&sei=yUuMT9KsEO- Q4gTt_fzqCQ&tbm=isch MAPA INCKÉ ŘÍŠE Q4gTt_fzqCQ&tbm=ischhttp://images.google.com/search?as_q=Inkov%C3%A9&orq=&tbs=sur:fmc&biw=998&bih=500&sei=yUuMT9KsEO- Q4gTt_fzqCQ&tbm=isch INČTÍ VÁLEČNÍCI 4QTbxcH4DQ&tbm=ischhttp://images.google.com/search?as_q=Francis+Drake&orq=&tbs=sur:fmc&biw=998&bih=500&sei=30WMT83zL6Tc 4QTbxcH4DQ&tbm=isch Replika plachetnice GOLDEN HIND


Stáhnout ppt "CO UMOŽNILO EVROPANŮM OVLÁDNOUT AMERIKU? Evropanům chyběly drahé kovy, mořeplavci byli motivováni k výpravám do nitra nově objeveného kontinentu. Domorodí."

Podobné prezentace


Reklamy Google