EVROPSKÁ UNIE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ 2016 PŘÍPRAVNÝ KURZ.

Prezentace na téma: "EVROPSKÁ UNIE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ 2016 PŘÍPRAVNÝ KURZ."— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ UNIE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ 2016 PŘÍPRAVNÝ KURZ

2 OKRUHY VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE – Hlavní integrační milníky – Smlouvy – Rozšiřování ES/EU SOUČASNÝ SMLUVNÍ RÁMEC Lisabonská smlouva INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EU – Hlavní instituce EU

3 VÝVOJ INTEGRACE Základy současné institucionální struktury: ESUO: Evropské společenství uhlí a oceli Duben 1951 Pařížská smlouva – první západoevropské uskupení s nadnárodními rysy Katalyzátor integrace: 2. světová válka

4 Vývoj integrace Další faktory: – Zahájení studené války – Stav ekonomik – Obavy z Německa První integrační kroky svázané s bezpečnostními obavami

5 HISTORIE INTEGRACE Priority a motivy zakládajících států (FR, Ně, IT, Benelux) FRANCIE – Trauma války – Nutnost nového vztahu s Německem – Role Jeana Monneta, Roberta Schumana (Schumanova deklarace z 9. května 1950) – Éra de Gaulla: 60. léta – francouzská grandeur NĚMECKO – Válečná devastace – Nutnost zrovnoprávnění, možnost ovlivňovat dění na kontinentu – Role Konrada Adenauera

6 HISTORIE INTEGRACE ITÁLIE – Poražená země – snaha o začlení do dění na kontinentu a obnovení postavení – Obavy o demokratický vývoj v zemi (silná komunistická strana) – Role Alcide de Gasperiho VELKÁ BRITÁNIE – Odmítnutí účasti – Vítězná země, zadluženost, ale pocity mocnosti – Orientace na Commonwealth a USA – Role Winstona Churchilla

7 VÝVOJ INTEGRACE Smlouvy Pařížská smlouva duben 1951 – Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO) Vytváří model institucionální struktury Římské smlouvy březen 1957 – EURATOM – EHS EHS: zásadní význam – Závazek vytvořit společný trh – Společné politiky – Sjednocující politický účel

8 VÝVOJ INTEGRACE Smlouvy Jednotný evropský akt (JEA) únor 1986 – První zásadní revize smluv – Reforma rozhodovacích procesů (spolupráce) – Posílení EP – Zavedení hlasování QMV – Zrychlení integrace Maastrichtská smlouva prosinec 1991 Smlouva o Evropské unii – Zásadní proměna – Struktura tří pilířů: komunitární evropská společenství Společná zahraniční a bezpečnostní politika Spolupráce v oblasti vnitra a justice – Zavedena procedura spolurozhodování – Program EMU

9 VÝVOJ INTEGRACE Smlouvy Amsterodamská smlouva říjen 1997 – Méně ambiciózní – Nesplnila hlavní účel: příprava na rozšíření – Rozšíření procedury spolurozhodování Smlouva z Nice únor 2001 – Řešení tzv. zbytků z Amsterodamu

10 Od ústavy k Lisabonu Laekenská deklarace 2001 – Rozhodnuto o vytvoření Konventu Konvent o budoucnosti Evropy 2002-2003 – Vypracoval návrh ústavní smlouvy Mezivládní konference 2003, 2004 Podpis v Římě říjen 2004

11 OD ÚSTAVY K LISABONU Smlouva o Ústavě pro Evropu – Měla nahradit dosavadní smlouvy jedním dokumentem Odmítnuta v referendech 2005 FRANCIE NIZOZEMÍ – 2 zakládající členové Zásadní problém: ústavní krize – Otázka: jak dál?

12 OD ÚSTAVY K LISABONU Období tzv. reflexe Počátek roku 2007 – otázku znovu otevírá Německo: Berlínská deklarace Summit Brusel červen 2007: návrh smlouvy–opuštění „ústavní koncepce“ Mezivládní konference – portugalské předsednictví: červenec 2007 – říjen 2007 Nový text smlouvy – Novelizace smluv (nikoliv nahrazení) – Základ – původní text Euroústavy, vyjmuty sporné články (symboly, fce ministra zahraničních věcí aj.) – Prosinec 2007 podpis nové smlouvy v Lisabonu

13 LISABONSKÁ SMLOUVA ratifikace Komplikace ratifikace Dvě referenda v Irsku – Červen 2008 smlouva odmítnuta – Druhé referendum: říjen 2009 (irské záruky) – Problémy: Německo, Polsko, Česká republika PLATNOST Lisabonské smlouvy: 1. prosince 2009

14 LISABONSKÁ SMLOUVA hlavní body Smlouva o fungování Evropské unie Nenahrazuje předchozí smlouvy, pouze doplňuje Právní subjektivita EU Součástí: Listina základních práv a svobod (výjimky GB, Polsko) Rozdělení kompetencí mezi EU a členské státy (exkluzivní- EU, sdílené a podpůrné) – Hlavní výlučné pravomoci EU: politika volné hospodářské soutěže, celní unie, měnová politika pro členy eurozóny

15 Lisabonská smlouva hlavní body Procedura spolurozhodování: Řádný legislativní postup Výrazné rozšíření QMV, nová pravidla: dvojitá většina (55 % členských států, 65 % populace EU) Zavedení občanské iniciativy Předseda Komise nominován Evropskou radou s ohledem na výsledky voleb do EP Stálý předseda Evropské rady Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (zároveň místopředseda Komise: Federica Mogherini) – Vytvoření Evropské služby pro vnější činnost Posílení pozice Evropského parlamentu Posílení národních parlamentů

16 Vlny rozšíření ES/EU 1973 Velká Británie, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Španělsko a Portugalsko 1995 Rakousko, Finsko, Švédsko 2004 10 nových členů: ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Kypr, Malta 2007 Rumunsko, Bulharsko 2013 Chorvatsko 28 členů

17 HLAVNÍ INSTITUCE EU EVROPSKÁ KOMISE EVROPSKÁ RADA RADA MINISTRŮ EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR

18 EVROPSKÁ KOMISE Komise jako vyjádření supranacionálního charakteru EU Významná předsednictví Komise 1958-1967 Walter Hallstein (Ně) 1985-1994 Jacques Delors (Fr) Problém Komise Jacquese Santera (Lux, 1995-1999) – rezignace Komise březen 1999 1999-2004 Romano Prodi José Manuel Barroso 1. 2004-2009, 2. 2009-2014

19 EK 2014: Komise Jean-Clauda Junckera (Lux) Poprvé vybrán politickou frakcí (EPP) Česká komisařka: Věra Jourová Portfolio: Spravedlnost, ochrana a práva spotřebitelů, rovnost žen a mužů Komisaři – nezávislost Hierarchie

20 EVROPSKÁ RADA Evropská rada představuje vrcholný orgán institucionální struktury – je setkáváním politických představitelů členských zemí na nejvyšší úrovni, tj. hlav států a vlád. Pařížská deklarace 1974 Oficiálním orgánem EU až v LS LS: předseda ER je volen na 2 a půl roku (mandát je jednou obnovitelný) Současný předseda (od prosince 2014): DONALD TUSK

21 EVROPSKÁ RADA Evropskou radu tvoří: hlavy států nebo předsedové vlád členských států Předseda ER Předseda Evropské komise Jejího jednání se účastní Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (není členem) Evropská rada zasedá dvakrát za půl roku (plus předseda může svolat mimořádné zasedání) Nestanoví-li smlouvy jinak, rozhoduje Evropská rada konsenzem

22 EUROSUMMIT setkávání představitelů zemí Eurozóny 2015: 19 zemí – (2007: Slovinsko, 2008: Kypr a Malta, 2009: Slovensko, 2011: Estonsko, 2014:Lotyšsko, 2015: Litva) Poprvé se konal v říjnu 2008 v Paříži – fórum pro lídry eurozóny – tématem byly otázky společného postupu proti ekonomické krizi požadovány minimálně 2 Euro summity za rok Účastní se: – předseda Euro summitu – předseda Komise – obvykle je pozvaný rovněž president ECB (Mario Draghi)

23 RADA MINISTRŮ součást základního institucionálního trojúhelníku Společenství umožňuje reprezentaci národních zájmů, hlavní místo pro setkávání národních vlád prostor pro jednání Rady ministrů je utvářen Evropskou radou

24 RADA MINISTRŮ hledisko národní, které zaručuje rovné zastoupení všech členských zemí bez ohledu na jejich velikost, ekonomickou sílu nebo délku členství – každý stát je zde zastoupen, což má zabraňovat hegemonii větších zemí je uplatňován princip odbornosti v rámci resortní příslušnosti. Složení Rady je závislé na projednávaném tématu – nejedná se o formálně statický orgán, ale příslušná otázka je projednávána na úrovni zástupců příslušných ministerstev z členských států. politický mandát: zástupci členských států v Radě musejí mít pravomoc přijímat jménem svých vlád závazky

25 RADA MINISTRŮ LISABON: 10 konfigurací Rady Obecné záležitosti: General Affairs Council (GAC) Zahraniční věci: Foreign Affairs Council (FAC) Hospodářské a finanční věci (Ecofin), neformální Eurogroup (ministři eurozóny) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energetika Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura

26 EVROPSKÝ PARLAMENT EP je jediným přímo voleným tělesem EU Během velké části jeho existence byly jeho pravomoci poměrně slabé, EP byl vnímán jako poměrně neefektivní instituce, ovšem tato situace se postupně mění po zavedení přímých voleb do EP. První přímé volby do EP se konaly v roce 1979

27 EVROPSKÝ PARLAMENT EP 2014: 751 poslanců (ČR 21) Poslanci jsou voleni každých pět let voliči ve všech 28 členských státech Evropské unie. 3 sídla – Brusel – Lucemburk – Štrasburk

28 Předseda EP Předseda EP je volen na 2 a půl roku s možností opakované volby Leden 2012 zvolen Martin Schulz (nahradil Jerzyho Buzka) Znovuzvolen červenec 2014

29 Volby do EP 2014 2014: účast 42,54 % – klesající tendence 7 politických skupin v EP plus nezařazení poslanci Největší: EPP (Evropská lidová strana)

30 SOUDNÍ DVŮR EU je soudním orgánem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Skládá se ze tří soudů: – Soudního dvora – Tribunálu (General Court, dříve Soud první instance) – Soudu pro veřejnou službu (Civil Service Tribunal) jejich prvotním posláním je přezkum legality aktů Unie a zajištění jednotného výkladu a provádění práva Unie. Sídlo: Lucemburk

31 LITERATURA ZÁKLADNÍ: FIALA, Petr – PITROVÁ, Markéta: Evropská unie. Brno, CDK 2009 (druhé vydání). KÖNIG, Petr – LACINA, Lubor – PŘENOSIL, Jan: Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal Vše nutno aktualizovat

32 Internetové zdroje Evropská komise: www.europa.euwww.europa.eu EurActiv – Česká verze: www.euractiv.czwww.euractiv.cz – Anglická verze: www.euractiv.comwww.euractiv.com Institut pro evropskou politiku Europeum – www.europeum.org www.europeum.org EUROSKOP – www.euroskop.cz

33 Internetové zdroje Politico: – www.politico.eu www.politico.eu The Economist: – www.economist.com www.economist.com