Pracovní trh a politika zaměstnanosti v ČR a v zemích EU Pojmy – zaměstnanost a nezaměstnanost.

Prezentace na téma: "Pracovní trh a politika zaměstnanosti v ČR a v zemích EU Pojmy – zaměstnanost a nezaměstnanost."— Transkript prezentace:

1 Pracovní trh a politika zaměstnanosti v ČR a v zemích EU Pojmy – zaměstnanost a nezaměstnanost

2 Být zaměstnaným člověkem je pro nás velmi důležité Bez zaměstnání problémy, změní se nám život Kdy se jedná o nezaměstnanost? Prací se rozumí placené zaměstnání jako produkt vývoje kapitalistických ekonomických vztahů, práce a pracovní vztahy založeny na koncepci zaměstnanosti. Ve středověku tento koncept neexistoval, nehovořilo se tedy o nezaměstnaných, ale o chudých. Dnes bychom tyto osoby chápaly jako nezaměstnané, v tomto období byly brány jako součást chudiny.

3 Nezaměstnanost V podstatě v současnosti znamená určitou míru svobody a závislosti – pracuji za mzdu, mohu své zaměstnání ukončit z vlastního rozhodnutí, ale také mi ho může ukončit někdo jiný – stávám se nezaměstnaným. Nezaměstnanost jako masový jev se objevuje až s rozvojem tržního hospodářství. Klíčová byla průmyslová revoluce: Celý příjem je získáván na trhu práce, většina zboží a služeb distribuována prostřednictvím trhu

4 Průmyslová revoluce ale vedla i k identifikaci významné a odměňované práce s formálním zaměstnáním Úspěch či naopak neúspěch na trhu – existenciálním a obecným problémem

5 ILO – (International Labour Organization) definuje nezaměstnanost takto: Nezaměstnané osoby jsou ty, které: - jsou schopné práce (hledisko věku, zdravotního stavu i osobní situace) - chtějí pracovat v určitém zaměstnání, ale - v dané chvíli toto zaměstnání nemají, přes jejich snahu se jim nedaří zaměstnání nalézt. Tedy: osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale se svým vyřazením se nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání, třeba i jen na částečný úvazek.

6 Hledání práce Je bráno benevolentně jako kritérium jisté snahy určitého jedince – může to být jedna návštěva potencionálního zaměstnavatele nebo jedna písemná žádost nebo odpověď na inzerát za měsíc. Problémem je také „objektivnost překážek“, které stěžují vyhledání a získání práce. Tzn., že se jedná např. o přiměřenou práci – kvalifikace, výše výdělku, místo práce ?

7 Historický vývoj Statistické údaje teprve od roku 1920, kdy nezaměstnanost začaly sledovat odbory, ale již od konce 19. století se diskutovalo o příčinách, které nezaměstnanost vytvářejí.( v období 1.sv. války nezaměstnanost odstraněna, po jejím skončení následovala v letech 1920-21 deprese, která vyvrcholila krizí ve 30. letech. Od této doby společnost hodnotí nezaměstnanost jako celospolečenský problém.

8 Nezaměstnanost v Československu Problém již od počátku 20.let, v období krize ve 30. letech rozšíření nezaměstnanosti. Postihla především československý průmysl – těžba a zpracování dřeva, chemický průmysl, keramický průmysl, sklářský průmysl. V letech 1928-29 až 50 tisíc nezaměstnaných, v r. 1930 čtyřnásobek tohoto počtu, v r. 1933 více než 700 tisíc osob, celá pětina dělníků byla bez zaměstnání, nezaměstnanost se tedy týkala cca 3 milionů osob – 20% populace.

9 Nejpostiženější okresy – pohraničí, místa s převahou německého obyvatelstva – určitě vliv na pocit diskriminace německé menšiny a negativní postoj k Československu. Snižování mezd u těch, kteří práci ještě měli, pokles ceny pracovní síly, výrazný pokles životní úrovně. Po 2. světové válce (1939-1945) dlouhou dobu plná zaměstnanost, míra nezaměstnanosti okolo 3 - 4%. Od 60. let vzestup nezaměstnanosti v průmyslově vyspělých zemích, v 70. letech dvojnásobná nezaměstnanost v zemích EUproti letům šedesátým.

10 Zvýšení nezaměstnanosti i v USA a Japonsku. V r. 1989 bylo z celkové populace Evropského společenství asi 12,7 milionů nezaměstnaných. Amsterodamský summit v r. 1997 řešil tento problém. Protesty proti tomu,že 18 milionů pracovníků v zemích EU nemůže sehnat práci. Nezaměstnanost v Nizozemsku – nástup nových technologií – ztráta pracovních míst, částečně vyrovnána růstem míst ve veřejném sektoru. Každý sedmý Holanďan má zkušenost z nezaměstnaností ( v roce 1989 dlouhodobá nezaměstnanost činila 35%). Snižování fondu pracovní doby – zkrácené úvazky.

11 Nezaměstnanost neznamená takové ohrožení jako ve 30. letech 20. století. Vliv na to má i vyšší zaměstnanost žen – rodina není závislá na jediném příjmu, delší studium dětí, odložení vstupu na pracovní trh, existence programů pro vytváření nových pracovních míst, rekvalifikační programy, možnost pracovat i v jiných zemích.

12 Dlouhodobá nezaměstnanost V poválečném období zanedbatelný problém, dnes však postihuje asi 50% z nezaměstnaných. Čím déle bez práce – tím horší vyhlídky na získání nové. V zemích EU postihuje především mládež a dělníky s nízkou kvalifikací či nekvalifikované, příslušníky etnických minorit, lidi s handicapy, nekvalifikované ženy apod.

13 Riziko představuje dlouhodobá nezaměstnanost pro: - málo flexibilní a dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu – horší adaptace na nové podmínky práce - nekvalifikované občany, osoby s nízkým vzděláním – zejména nekvalifikované ženy - osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy - příslušníky etnických minorit a emigranty - obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí -zdravotně handicapované - mladistvé, zvláště problémové jedince

14 Sociální následky dlouhodobé nezaměstnanosti - pro společnost - pro postižené nezaměstnaností - snížení životní úrovně - růst napětí v rodině - možná deprese - ztráta motivace - pocit bezmoci - pro společnost rostou nároky na státní rozpočet (dávky v nezaměstnanosti, další podpora, náklady sociální služby, ztráty na neodvedených daních, nárůst sociálně patologických jevů, nestabilita společnosti.)

15 Rozvoj technologií a nezaměstnanost Od 90. let šíření nových technologií v Evropě a v mimoevropských průmyslově vyspělých zemích, expanze světového trhu, růst mezinárodní konkurence. Růst produkce a životní úrovně většiny populace – přibylo však nezaměstnaných.Po poválečném růstu menší ekonomická aktivita, v určitých odvětvích a regionech přebytek pracovní síly. Strukturální nezaměstnanost dána technologickým pokrokem – jiné nároky na pracovní sílu.

16 Trendy prohlubující nezaměstnanost - úpadek průmyslové výroby ( textil, obuv, konfekce v ČR) - zavádění nových technologií – člověk v přímé výrobě přebytečný, ale i v jejím řízení – computerizace, robotizace, high technology - pokles podílu na světovém obchodu - vliv globalizace – nízká mzda nejvyšší technologická produktivita - růst silných národních ekonomik, jejich vstup na světový trh - nasycení domácího trhu zbožím dlouhodobé spotřeby, jehož výroba je důležitá pro udržení ekonomické konjunktury (auta, televize) Technologické změny ve výrobě i ve službách. Rozvoj mikroelektroniky a informatiky. Nové požadavky na kvalifikační strukturu pracovníků. Poprvé od počátku industrializace jsou ohroženy masovou a dlouho trvající nezaměstnaností i profese spojené s řízením a duševní prací, tzv. „bílé límečky“.

17 Aktivní politika zaměstnanosti v ČR, trendy Po roce 1989 nezaměstnanost jako nový fenomén Do té doby přezaměstnanost, rušení velkých podniků mnohdy znamenalo problém pro celý region, transformace podniků – přemisťování, rekvalifikování pracovníků. Privatizace – zaměstnavatelem přestávají být státní podniky. Základní nástroj sociální ochrany obyvatel – vládní program záchranné sociální sítě. Podpora vzniku nových pracovních míst, investiční pobídky.

18 Nezaměstnanost jako sociální problém Nejenom ekonomické důsledky, ale vliv na psychiku nezaměstnaných a jejich okolí - vliv na životní úroveň jedince a jeho rodiny - zkušenost deprivace – vyloučení ze sociálních vztahů a možnosti spotřeby zboží.(radost ze získání nového zboží) - zkušenost změny času – rozbití časové struktury dne. Malá část nezaměstnaných si udrží svoji časovou strukturu.Volný čas v nezaměstnanosti má jiný charakter než u pracujících, protože volný čas má význam tehdy, jestliže poskytuje relaxaci od práce.

19 - rodina – napětí v rodinách, narušení rodinných zvyklostí, ztráta sociálního statusu a autority, změny v rozdělení domácí práce. - změny produkčního chování populace - sociální izolace, vyhýbání se kontaktům - nezaměstnanost a fyzické zdraví – působení stresu a oslabení imunitního systému jedince - psychické zdraví – vyšší napětí, nižší úroveň spokojenosti, vyšší emocionální nestabilita, rozvoj pocitů podřazenosti, úzkostlivost, větší výskyt depresí, snížené sebevědomí a sebeúcta.

20 Úřady práce, jejich pomoc Zajišťují: - aktualizovaný přehled o nabídce a poptávce po pracovních silách ve stanovené oblasti - analýzy a prognózy předpokládaného vývoje trhu práce - úzký kontakt se zaměstnavateli, znalost jejich požadavků - přímé zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci - zabezpečení zaměstnáním občanům se ZPS, kontrola jejich zaměstnávání - poskytování aktuálních informací o volných pracovních místech - zabezpečování potřebné rekvalifikace uchazečům o práci podle potřeb trhu práce -poradenské služby v oblasti pracovně-právní, psychologické (studenti SŠ)

21 Statistické údaje do 9/2011 10.10.2011 ČR - nezaměstnanost v září klesla na 8% Během září míra registrované nezaměstnanosti v České republice klesla o 0,2 procentního bodu (p.b.) na 8,0 %. Ve srovnání se zářím loňského roku byla nižší o 0,5 p.b. Celkový počet 10.10.2011 ČR - nezaměstnanost v září klesla na 8% Během září míra registrované nezaměstnanosti v České republice klesla o 0,2 procentního bodu (p.b.) na 8,0 %. Ve srovnání se zářím loňského roku byla nižší o 0,5 p.b. Celkový počet uchazečů o zaměstnání se snížil o 1,3 % na 475 115. Počet nahlášených volných pracovních míst po nepřetržitém nárůstu od ledna poprvé poklesl, a to o 963 (2,4 %) na 39 795. V srpnu jejich nárůst činil 1 860. Podle posledních dostupných údajů byla míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání v srpnu v ČR 6,7 %, v EU27 9,2 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku, Nizozemsku, Lucembursku, Německu, na Maltě, ve Finsku a Švédsku. V říjnu lze očekávat na trhu práce stagnaci nezaměstnanosti. Pokles nezaměstnanosti zpomalil pokračující nárůst absolventů škol. Meziměsíčně se zvýšil o 7 350 na 35 313. Počet mladistvých a počet absolventů vysokých škol se sice snížil, ale zvýšily se počty vyučených (o více než 4000), vyučených s maturitou (o téměř 2600), ale i absolventů středních odborných škol (o více než 1400). Z celkového přírůstku absolventů tvořily dívky pouze 42,6 %. Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) meziměsíčně poklesl celkem o 6 420 osob, z tohoto počtu bylo 5 643 žen. Míra nezaměstnanosti žen poklesla o 0,3 p.b. (na 9,7 %), naopak u mužů zůstala na srpnové hodnotě 6,8 %. Dalším důvodem rychlejšího poklesu počtu žen v evidenci ÚP kromě jejich menšího zastoupení mezi novými absolventy byl i opětovný návrat pracovníků do škol po skončení prázdnin.

22 K 30. 9. 2011 evidoval ÚP ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem 475 115 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o 6 420 nižší než na konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 poklesl o 25 366. Z tohoto počtu bylo 458 156 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (uchazeči, kteří mohou při nabídce pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání, nepatří sem tedy např. uchazeči zařazení na rekvalifikační kurzy či ve vazbě). Bylo to o 7 812 méně než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl jejich počet nižší o 29 195 osob. V průběhu září se na ÚP ČR nově zaevidovalo 70 457 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo o 18 614 lidí více a v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 4 621 lidí méně. Z evidence v září odešlo celkem 76 877 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči). Bylo to o 20 985 osob více než v předchozím měsíci a o 786 osob více než v září 2010. Do zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 44 747 osob, tj. o 11 447 více než v předchozím měsíci a o 2 375 méně než v září minulého roku. Bez umístění bylo vyřazeno 32 130 uchazečů.

23 Meziměsíční pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v 64 okresech. Největší pokles byl v okresech Rychnov nad Kněžnou (o 6,4 %), Prachatice (o 6,2 %), Žďár nad Sázavou (o 4,8 %) a Plzeň-město (o 4,3 %). Ke konci září evidoval ÚP ČR 246 418 žen. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů byl 51,9 %. V evidenci bylo 62 042 osob se zdravotním postižením, což představovalo 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. K 30. 9. 2011 bylo evidováno 35 313 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, jejich počet vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o 7 350 osob a ve srovnání s měsícem září 2010 byl nižší o 3 999 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 7,4 % (srpen 2011 – 5,8 %, září 2010 – 7,9 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v září 101 193 uchazečů o zaměstnání, tj. 21,3 % všech osob vedených v evidenci (srpen 2011 – 23,2 %, září 2010 – 25,6 %).

24 Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 9. 2011 dosáhla hodnoty 8,0 % (srpen 2011 – 8,2 %, září 2010 – 8,5 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 43 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (15,7 %), Bruntál (14,2 %), Děčín (13,2 %) a Karviná (13,0 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha-západ a hl. m. Praha (shodně 4,0 %), Prachatice (4,6 %), Mladá Boleslav (4,7 %) a Benešov (4,9 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů zůstala na hodnotě 6,8 % a žen se snížila na 9,7 %. Podle posledních dostupných údajů byla míra nezaměstnanosti zpracovávaná EUROSTATEM pro mezinárodní srovnání v srpnu v ČR 6,7 %, v EU27 9,2 %. Nižší než v ČR byla v Rakousku (3,8 %), Nizozemsku (4,0 %), Lucembursku (4,7 %), Německu (5,9 %), na Maltě (6,5 %), ve Finsku a Švédsku (shodně 6,6 %). Vyšší než průměr EU27 byla ve Francii (10,0 %), Maďarsku (10,1 %), Bulharsku (10,8 %), Portugalsku (12,3 %), na Slovensku (13,0 %), v Irsku (14,9 %) a ve Španělsku (20,5 %). Za Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Litvu a Velkou Británii údaje nejsou zatím k dispozici (poslední dostupné údaje za červen byly vyšší než míra nezaměstnanosti v ČR). Více na http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_databasehttp://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database

25 ÚP ČR evidoval k 30. 9. 2011 celkem 39 795 volných pracovních míst. Počet míst byl o 963 nižší než v předchozím měsíci a o 4 695 vyšší než v září 2010. Za měsíc září bylo nově nahlášeno nebo uvolněno 15 539 pracovních míst a 16 502 volných pracovních míst bylo nově obsazeno nebo zrušeno. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 11,9 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Děčín (38,7), Teplice (36,5), Bruntál (33,5), Jeseník (32,3) a Kroměříž (30,1). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 2 674 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné pracovní místo připadalo 23,2 OZP. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 6 409, na jedno volné místo připadalo 5,5 uchazečů této kategorie. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na internetové adrese http://portal.mpsv.cz/sz/stat. http://portal.mpsv.cz/sz/stat

26 Počet nezaměstnaných v Evropě mírně vzrostl Velikost textu: 31. 10. 2011 14:30, autor: ČT24 Brusel - Během září stoupla míra nezaměstnanosti v Evropské unii na 9,7 procenta ze srpnových 9,6 procenta. Růst se nevyhnul ani eurozóně, kde se počet nezaměstnaných zvýšil rovněž o 0,1 procentního bodu na 10,2 procenta. Údaje dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podle jeho odhadů bylo v září v Evropské unii bez práce 23,3 milionu lidí, z toho 16,2 milionu v eurozóně. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázalo Rakousko (3,9 procenta) a nejvyšší Španělsko (22,6 procenta). autor: ČT24, zdroj: ČT24 Nezaměstnanost

27 Podle Eurostatu míra nezaměstnanosti v České republice mírně klesla na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Na Slovensku se naopak mírně zvýšila na 13,5 procenta ze 13,4 procenta. Eurostat ve své zprávě rovněž upozorňuje, že ve Spojených státech v září míra nezaměstnanosti dosahovala 9,1 procenta, zatímco v Japonsku v srpnu činila pouze 4,3 procenta. zdroj: Eurostat Vývoj nezaměstnanosti v EU a v eurozóně

28