HISTORICKÝ VÝVOJ KAPITÁLOVÉHO TRHU A JEHO PODSTATA.

Prezentace na téma: "HISTORICKÝ VÝVOJ KAPITÁLOVÉHO TRHU A JEHO PODSTATA."— Transkript prezentace:

1 HISTORICKÝ VÝVOJ KAPITÁLOVÉHO TRHU A JEHO PODSTATA

2 V naší republice před sedmnácti lety kapitálový trh neexistoval, přestože před šedesáti lety na témže území skončila jedna z jeho v té době úspěšných etap.

3 Které jevy a jaké instituce se v minulosti vlastně podílely na vzniku prostředí, které lze označit na základě současných znalostí za kapitálový trh?

4 Historické souvislosti vývoje kapitálového trhu Vznik středověkých kapitálových trhů byl ovlivněn rozvojem řemesel a obchodování s jejich produkty. V té době se stýkali obchodníci a první „bankéři“ zejména v oblastech, ve kterých pro tyto směny byly dobré podmínky. Takovými místy byla hlavně přístavní města ale také významné křižovatky přepravy zboží a prvá centra „koncentrace“ kapitálu.

5 Z 12. století jsou zprávy například o Brugách, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně a Paříži. V té době docházelo v souvislosti s prodejem zboží ať již z tuzemska nebo dovezeného přímo na trh obchodníky ze zahraničí k uzavírání půjček. V té době byla v popředí také funkce takzvaných penězozměnců, kteří vydávali obchodníkům peníze v místě obchodu na základě dopředu vystavené směnky.

6 Počátky vzniku novodobých kapitálových trhů spadají do období velkých geografických objevů. Je například známo, že Kolumbova cesta do Indie, která skončila objevem Ameriky (mezník středověk - novověk), byla financována ze zdrojů podílníků, kteří měli zájem účastnit se na výsledcích nové cesty. Tak byla například založena i Východoindická společnost, předchůdkyně dnešních akciových společností.

7 Vznik novodobého kapitálového trhu se tedy odvíjel od ve své podstatě peněžního trhu (směnky a lichvářský kapitál) až po vznik platformy řízeného obchodování v „kamenných institucích“ v burzách. Současně vznikaly ve velkém počtu soukromé banky, které se zapojily jak do úvěrových obchodů, tak do obchodování s cennými papíry. Banky se tak staly rovněž účastníky a to velmi významnými kapitálového trhu. Již v 18. století využívali někteří panovníci zahraničních úvěrů, které byly poskytovány vesměs formou dlužních úpisů.

8 Existence zlaté libry šterlinků od roku 1818 zařadila do popředí světových trhů Anglii, londýnský úvěrový trh se stal největším vývozcem kapitálu. Vznikaly postupně národní kapitálové trhy, které byly relativně izolované a to zejména v důsledku nedokonalé spojovací techniky. Od národních kapitálových trhů vedla postupně cesta k mezinárodnímu kapitálovému trhu, který se zformoval až ve druhé polovině 19. století.

9 Mezi nejvýznamnější bankovní konsorcia se v té době zařadilo Rotschildovo konsorcium. Až do konce devatenáctého století byly emise cenných papírů jejichž výtěžek se používal například k výstavbě železnic a ostatních velkých projektů realizovány zejména v Londýně, Paříži, Berlíně a ve Vídni.

10 Historie burzovnictví Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech (Benátky, Milán a Florencie). Tyto obchody se omezovaly v podstatě na směnky, které byly bezpečným a nenákladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Pro rozvoj trhu cenných papírů mělo značný význam založení banky v Janově v roce 1407. Janov potřeboval peněžní prostředky pro válečné účely.

11 Obchodníci se zpravidla neznali a trhy byly volně přístupné. Postupně se však zužoval okruh účastníků a začali se vytvářet burzovní spolky. Pozdější název „burza“ vznikl v Bruggách, kde se scházeli obchodníci v obchodních místnostech vážené rodiny Van der Burse, jejichž budova byla označena třemi měšci.

12 Obchody v Bruggách však nebyly skutečnými burzovními shromážděními. Setkávali se tam pouze italští obchodníci, kteří měli své konzulární domy v Bruggách. Po objevení nové námořní cesty do Východní Indie poklesl význam Brugg a stoupl význam Antverp. V roce 1531 byla v Antverpách postavena nádherná burzovní budova. Založení antverpské burzy je možné považovat za mezník vývoje burzovnictví a za první burzu vůbec.

13 Vytváření burzovních budov znamenalo vytváření burzovních klubů, což vedlo k omezování volného přístupu na burzovní trhy. V tomto období vznikají rovněž burzy ve Francii (v Lyonu v roce 1546, Toulose v roce 1549, v Rouenu v roce 1556 a v Paříži v roce 1563), v Anglii a v Německu. Na všech uvedených burzách měl rozhodující význam obchod s dluhopisy.

14 Další etapa vývoje burzovnictví začíná založením amsterdamské burzy v roce 1608, kde se obchodovalo především s akciemi. Na burze v Amsterdamu také došlo k velkému rozmachu spekulativních obchodů, což jí dalo rys moderní burzy. Kromě promptních obchodů byly rozvinuty i termínové obchody.

15 Britské burzovnictví Prodělalo dlouhý a rušný vývoj. V Londýně byla vybudována již v letech 1564 až 1567 budova pro obchod se zbožím a půjčkami a nazývala se The Bourse. U příležitosti návštěvy královny Alžběty – přejmenována na The Royal Exchange.

16 Burzy v Německu Historie burz v Německu nepřinesla pro vývoj burzovnictví nic zvláštního. Burzy vznikly v Německu sice již v první polovině 16. století, avšak na všech německých burzách se obchodovalo pouze s valutami a se směnkami. Větší mezinárodní význam získala burza ve Frankfurtu.

17 Rakousko-Uhersko V Rakousko-Uhersku byla burza založena ve Vídni v roce 1771 jako státní instituce s cílem vytvořit trh pro vládní dluhopisy a zastavit tendenci k poklesu tržních cen těchto cenných papírů. Burza byla v Praze založena o 100 let později.

18 Švýcarsko Burzy vznikly až v 19. století, protože zde byl velký nedostatek kapitálu. Nejstarší švýcarská burza je v Basileji. Také v Ženevě počátky obchodů s cennými papíry spadají až do 50. let minulého století. Burza v Zürichu byla založena v roce 1876.

19 Spojené státy americké Burza v New Yorku byla v roce 1792. Důvodem vzniku byly finanční potřeby státu. V roce 1790 byly vydány státní dluhopisy. V roce 1817 se burza usídlila ve zvláštních místnostech na Wall Street, kde se od samého počátku obchodovalo. Burza se nejdříve jmenovala New York Stock and Exchange Board, v roce 1863 se přejmenovala na New York Stock Exchange.

20 Rozmach „klasického burzovnictví“ nastává především ve 20. letech 20. století. Tento rozmach je však ukončen krizí 1929-32, která se projevila poklesem kurzů, snížením obratů, omezením termínových obchodů a silným vměšováním státu do těchto trhů. Burzovnictví druhé poloviny 30. let označujeme jako „modifikované klasické burzovnictví“. Po částečném zotavení burz ve druhé polovině 30. let bylo světové burzovnictví negativně ovlivněno II. světovou válkou.

21 Poválečné jaltské uspořádání světa a rozdělení sfér vlivu vedlo k tomu, že burzovnictví vymizelo v mnoha státech jak z hospodářských systémů, tak z povědomí lidí (např. Československá republika, Maďarsko nebo Polsko). Centrálně plánovaná ekonomika vyloučila existenci jakéhokoliv trhu.

22 K zásadním změnám na světových trzích dochází v 80. letech 20. století Renesance svobodné tržní konkurence, omezování státních zásahů, změna forem a cílů státní regulace, privatizace zestátněných podniků, kolaps centrálně plánovaných ekonomik, revoluce ve výpočetní a sdělovací technice a podstatný nárůst rizik na burzovních trzích jsou hlavními impulsy, které vyvolaly zásadní reformy burzovních systémů.

23 Reorganizace a zásadní změny burzovních systémů se projevily především v: opětovnému zakládání burz; marketizaci burzovních trhů; nové formě regulace burzovních trhů; centralizaci burz a vytváření silných národních burz; využívání nejmodernější výpočetní techniky; internacionalizaci burz; rozvoji specializovaných burz pro finanční deriváty; vytváření „soukromých burz“