Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Oběhová soustava člověka, imunitní systém, mízní soustava Oktáva, Lada Adamová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Oběhová soustava člověka, imunitní systém, mízní soustava Oktáva, Lada Adamová."— Transkript prezentace:

1 Oběhová soustava člověka, imunitní systém, mízní soustava Oktáva, Lada Adamová

2 Tělní tekutiny roztoky org. a anorg. látek – základem je voda 2/3 vody v těle – buňky funkce:  prostředí pro chemické reakce  rozvod živin a dýchacích plynů  vyplňují dutiny  odvod zplodin  trávení a zpracovávání potravy  ochrana tkání  hydratace buněk

3 Typy tělních tekutin 1.Extracelulární (mnohobuněčné) – obsahují velké množství iontů - př.: tkáňový mok = tekutina, která omývá orgány, krev a mozkomíšní mok; míza (vzniká z tkáňového moku) 2.Intracelulární - obsahují hodně draselných a hořečnatých iontů

4 Krev -červená vazká tekutina složená z krevní plazmy a krevních tělísek -funkce: -transportní – dých. plyny, živiny, hormony, zplodiny metabolismu, vitamíny -udržování homeostázy – stálé vnitřní prostředí (pH, tlak) -imunita – rozvádí buňky zajišťující obranyschopnost -termoregulace -schopnost se srážet

5 Krev Ženy – asi 5 litrů Muži – 5 až 6 litrů denně vzniká asi 50 ml nové krve – organismus zvládne ztrátu 0,5 l (při rychlém výtoku – 1,5 l, při pomalém – 2,5 l) hematokryt = poměr krevního séra a krevních buněk (muži 54%, ženy 59 %) cholesterol – důležitý pro tvorbu vitaminu D

6 Onemocnění krve AIDS: virové onemocnění, které vede ke ztrátě imunity, přenáší se virem HIV, různá doba inkubace – nemusí dojít k propuknutí, existují látky, které zpomalují průběh LEUKÉMIE: rakovina krve, množení bílých krvinek – abnormální, nezralé, neschopné imunitní reakce – minimální schopnost odolávat infekcím – může způsobit smrt, není známo jak vzniká – možná je virová infekce, léčba – transplantace kostní dřeně (minimální možnost nalezení vhodného dárce) CHUDOKREVNOST (ANÉMIE): nízký počet červených krvinek a hemoglobinu – pokles schopnost krve přenášet kyslík – unavenost, dušnost; při léčení se podávají léky s velkým nožstvím železa a vit. B12

7 Onemocnění krve HEMOFILIE: nesrážlivost krve – i z malé rány může člověk vykrvácet, je to nemoc vázaná na pohlaví (muži nemocní, ženy přenašečky) TROMBÓZA: vznik sraženiny – trombu – ucpává cévy – pokud se uvolní a ucpe jiné místo – embolus – následné ucpání cévy – embolie HYPERGLYKÉMIE: cukrovka – velké množství glukózy v krvi HYPOGLYKÉMIE: malé množství glukózy krvi

8 Krevní plazma tvořena 90% vodou 8% org. látky – glukóza (rychlý zdroj energie), mastné kyseliny (tuky), vitamíny, hormony, enzymy, močovina 200 g bílkovin – albumin (udržování homeostázy), globulin (transport informací při napadené organismu), fibrinogen (v krevních destičkách – srážlivost krve) 2% anorg. látky – sůl, NaHCO3 – udržování stálého tlaku a pH

9 Krevní tělíska 1.Krevní destičky: = trombocyty -drobná bezbarvá tělíska nepravidelného tvaru, snadno se rozpadají -nemají jádro, životnost 3 až 7 dní, vznik v kostní dřeni -neustále obíhající bílkovina v krvi zajišťující homeostázu a srážlivost krve -tvorba strupu: kyslík + trombocyt – rozpad destičky – uvolní se enzym trombokináza – v přítomnosti vápenatých iontů – přeměna protrombinu na trombin – působení fibrinogenu – vznik fibrinu – vznik sítě na ráně – ta zachycuje ostatní krevní tělíska – tvorba koláče – usychá – strup (pod ním se tvoří nová pokožka) – bílá vodička – krevní sérum (krevní plazma ochuzená o velká tělíska) -protisrážlivé faktory = heparin – pokud je ho méně – sraženina (trombus) – pokud je zanesen, může ucpat cévu/tepnu – dojde k nedoživení orgánu – embolie

10 Krevní tělíska 2.Červené krvinky: = erytrocyty -ploché, okrouhlé, bikonkávní – uprostřed promáčklé, bezjaderné -muži 5 mil., ženy 4,5 mil. (novorozenci přes 7 mil. kvůli vývoji) -červené zbarvení – hemoglobin (2 složková látka – vlastní barvivo hem – obsahuje železo – na něj se váže kyslík, globin – bílkovina) -reakce: hemoglobin + kyslík – dioxyhemoglobin hemoglobin + CO2 – karboxyhemoglobin hemoglobin + CO – karbonylhemoglobin -v 5 l krve – 800g hemoglobinu – schopen navázat 1 l kyslíku -vznik v kostní dřeni plochých a krátkých kostí a v játrech, zanikají v slezině, játrech nebo uzlinách

11 Krevní tělíska 2.Červené krvinky: -erytropoéza = tvorba červených krvinek -v játrech se rozkládá železo – proto zde vznikají a zanikají -vitamin B12 – podpora krvetvorby -novorozenecká žloutenka: při rozpadu velkého množství červených krvinek – nestíhá se odbourávat bilirubin (žlučové barvivo) -v membránách jsou antigeny = aglutinogeny – reagují se specifickou látkou – aglutinin -typy aglutinogenů v cytoplazmě – A a B

12 Krevní skupinyAglutinogenAntiaglutinogen% AAAnti – B40% BBAnti – A13% AB -6 – 7% 0-Anti – A, anti - B35%

13 Krevní tělíska 2.Červené krvinky: -AB – univerzální příjemce krve / univerzální dárce plazmy -0 – univerzální dárce krve / univerzální příjemce plazmy -Rh faktor – antigen v plazmě červené krvinky, význam při opakovaných transfuzích a těhotenství -Rh - = nepřítomnost genu pro RH -Rh + = přítomnost genu pro Rh

14 Krevní tělíska 3.Bílé krvinky: -průsvitné, poměrně velké, mají jádro, měňavkovitý pohyb – améboidní -schopné procházet stěnami vlásečnic – rychlejší imunitní reakce -schopnost fagocytózy -leukocyty – bílé krvinky schopné tvořit protilátky -většina má imunitní paměť – pro rychlejší imunitní reakci

15 Krevní tělíska 3.Bílé krvinky: -dělení podle obsahu barvitelných tělísek: o GRANULOCYTY = v cytoplazmě, funkce – fagocytóza, obsahují barvitelná tělíska – granula basofily – barvitelné zásaditým barvivem, nejméně neutrofily – barvitelné neutrálním barvivem, nejvíce, hlavní linie obrany těla eozinofily – barvitelné kyselým barvivem, funkce při alergiích o AGRANULOCYTY = v cytoplazmě, nemají barvitelná tělíska lymfocyty – T a B, imunitní paměť, schopné produkovat protilátky monocyty – největší, fagocytující makrofágové, pohyblivé – v krvi, fixní – v uzlinách a slezině

16 Imunitní systém IMUNITA = schopnost organismu zareagovat na vniknutí patogenu, ochrana proti patogenu – případná schopnost odolávat antigenům (patogen proniklý do těla – vyvolává imunitní reakci) antigeny – cizorodé látky ALERGIE = přehnaná imunitní reakce na vnější podnět autoimunitní reakce – imunitní reakci proti vlastním buňkám, často doprovázena mutací anafylaktický šok – prudký nástup alergie – zneprůchodnění dýchacích cest nejrychlejší oslabování imunity – ozařování kostní dřeně

17 Imunitní systém 1.Nespecifická imunita: -nemá imunitní paměť – reakce probíhá stejně rychle a stejnou silou -vrozená, schopnost fagocytózy -schopnost bílých krvinek oddělit interferon – bílkovina, která přenáší inf do uzlin a sleziny o napadení organismu -1. ochranná vrstva – kůže = bakteriocidní účinky – zabraňují proniknutí patogenu, řasinkový epitel v uších a nose, HCl v žaludku při spolknutí patogenu, oči – slzy -2. ochranná vrstva – vyvolaná chem. signály – vedou leukocyty na napadená místa (př.: fagocytující leukocyty a proteiny – vážou se na antigeny proniklé přes 1. ochrannou vrstvu) -3. ochranná vrstva – spouští se současně s 2. (př.: lymfocyty a protilátky – odpovídají ur. způsobem na ur. mikroorganismy, nadbytečné buňky, toxiny, apod.)

18 Imunitní systém 2.Specifická imunita: -má imunitní paměť – reaguje na konkrétní danou látku -získaná v průběhu života -vyvolaná stykem bílé krvinky s antigenem – při prvním onemocnění – slabá reakce a pomalá – při opakovaném setkání je imunitní ochrana rychlejší a silnější -lymfocyty T a B – tvoří se v kostní dřeni, T dozrávají v brzlíku (thymus) -diapedéza = prostupování lymfocytů skrz stěny vlásečnic do infikovaných míst – rozpoznávají konkrétní antigeny a tvoří protilátky – při kontaktu s antigenem se začnou množit – vznik plazmatických buněk = bojují s patogenem, paměťové buňky – menší, v krevním řečišti – zajišťují reakci při opakovaném setkání – hromadí se v uzlinách

19 Imunita Vrozená: -základní číst nespecifické imunity -buňky, které umí fagocytovat a rozpoznávat cizorodé látky -Získaná: -získáváme v průběhu života – při onemocnění -imunizací – očkováním  pasivní: rychlé navození imunity naočkováním protilátek  aktivní: naočkování antigenu do organismu za účelem tvorby vlastních protilátek, efektivnější

20 Mízní soustava Funkce: -odvod tkáňového moku z tkání ve formě lymfy -obranná = mízní uzliny (zvětšení uzlin – zánět) -odvod produktů metabolismu z těla -odvod tuků z trávicí soustavy do horní duté žíly -sběr mízy, která se tvoří ve tkáních a odvádí ji do krve -podílí se na homeostáze

21 Lymfatické orgány  SLEZINA = největší lymfatický orgán v těle, likvidace starých opotřebovaných červených krvinek a bakterií  MÍZNÍ UZLINY = malé orgány v lymfatických cévách, filtrace mízy, imunitní funkce  MANDLE = bojují při infekci, v hltanu (krční, nosní)  BRZLÍK = hl. funkce v dětství, pomáhá tvořit bílé krvinky, ve stáří nahrazován tukem  KOSTNÍ DŘEŇ = vznik leukocytů  APENDIX

22 Míza = lymfa čirá, mírně zakalená tekutina obsahuje soli, malé množství bílkovin a lymfocyty odvádí produkty metabolismu z tkání a vstřebané látky z trávicího systému má schopnost se srážet vzniká z tkáňového moku slepé výběžky mízních vlásečnic – spojují se v mízní cévy – spojují se v mízní kmeny

23 Mízní cévy Mízní vlásečnice (kapiláry): -skoro ve všech orgánech (vyjma chrupavky, oka, centrální nervstvo), stěny jsou tvořeny jednou vrstvou buněk – propustné, tvoří se zde míza z tkáňového moku Mízní cévy (míznice): - vznikají spojením mízních vlásečnic, ve stěnách – hladká svalovina, mají párové chlopně, jsou vsunuty do mízních uzlin Mízní kmeny: - vznikají spojením mízních cév, stavba podobná žilám

24 Onemocnění mízní soustavy při ucpání mízních cév – míza špatně proudí – vznik otoků většina onemocnění souvisí s poškozením obranyschopnosti

25 Děkuji za pozornost…


Stáhnout ppt "Oběhová soustava člověka, imunitní systém, mízní soustava Oktáva, Lada Adamová."

Podobné prezentace


Reklamy Google