Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obranné mechanismy a poruchy na hranici kontaktu PhDr. David Unger 11.3.2010 přednáška pro Univerzitu volného času KK Vysočiny (zdroje uvedeny v závěru.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obranné mechanismy a poruchy na hranici kontaktu PhDr. David Unger 11.3.2010 přednáška pro Univerzitu volného času KK Vysočiny (zdroje uvedeny v závěru."— Transkript prezentace:

1 Obranné mechanismy a poruchy na hranici kontaktu PhDr. David Unger přednáška pro Univerzitu volného času KK Vysočiny (zdroje uvedeny v závěru prezentace)

2 Obranné mechanismy a poruchy na hranici kontaktu Příspěvek psychologických a psychoterapeutických přístupů k teorii chování člověka v kontaktu s jinými: Psychoanalýzy Psychoanalytických směrů Psychodynamických směrů Tvarové (gestalt-)terapie Představitelé: Sigmund Freud, Anna Freudová, Fritz Perls, Laura Perlsová

3 Obranné mechanismy Pojem přinesla dcera S. Freuda Anna Freudová v r „obranné mechanismy Ega“ ego - složka naší osobnosti, centrum jáství, řízení našeho vnímání a chování, výsledek střetu mezi vlivy biologických pudů (id) a kulturních a sociálních norem (superego)

4 Obranné mechanismy Způsob, jak se bráníme (často nevědomě nebo neuvědomovaně) pocitu snížení vlastní hodnoty Snažíme se obnovit pocit pozitivní hodnoty vlastního já v situacích neúspěchu nebo neuspokojení potřeb U sebe je poznáváme obtížněji než u druhých Vyskytují se u každého, pokud jsou příliš rigidní a paradoxní, mohou vést k neurotickému chování Často jsou v dětství funkční, ale pokud stále ty stejné přetrvávají do dospělosti, brání zralosti a mohou být zdrojem obtíží v komunikaci a mezilidských vztazích Základními dvěma typy jsou agrese a únik

5 Kontakt a jeho hranice V (psycho)dynamických směrech a zejména v gestalt-terapii se důraz přesouvá z jedince na vztah, kontakt s druhými Gestalt-terapie – zal. manželé Fritz a Laura Perlsovi, psychoanalytici, židovští emigranti z Německa do USA, směr vznikl v 60.letech

6 Kontakt Kontakt je místem setkání minimálně dvou jedinců, kombinací dvou osobnostních struktur a zejména jejich vnitřních vztahových vzorců vzniká jedinečný způsob kontaktu Má rozumový, emoční aspekt a aspekt chování Působí řeč, neverbální projevy včetně tělesných To celé je celek, který nemůžeme odvodit od součtu jednotlivých částí (složek osobnosti)

7 Kontakt jako setkání a dialogický vztah Od představitele existenciální filozofie Martina Bubera (1969) přejímají koncepci dvou typů vztahu: Já-Ty – partnerský vztah, setkání dvou rovnocenných lidských subjektů Já-Ono – objektový vztah, Já-objekt, ke druhému se vztahuji jako k „případu“ (pracovní, diagnostický), který hodnotím nebo řeším, jsem v nadřazené poloze V moderní společnosti často převažuje vztah Já- Ono – absurdní drama v 60. letech, kde se jedinec ztrácí v zajetí byrokracie

8 Kontakt Proti tomu přišly nové psychoterapeutické směry v 60. letech s důrazem na vztah Já-Ty, setkání dvou lidí, kteří se oba podílejí na procesech, které se dějí v každém z nich ve společném kontaktu (proti stávající hodnotící psychoanalýze - Freud a behaviorální terapie – Pavlov) V psychoanalýze se řeší izolovaně procesy v jednotlivci, v behaviorismu rovněž, nejsou zohledněny vlivy okolí a pozorovatele (hodnotitele), dominuje vztah Já-Ono Nové směry: rogeriánská terapie (Rogers), gestalt- terapie (Perlsovi), ericksonovská terapie (Erickson), komunikační terapie, rodinné směry apod.

9 Poruchy na hranici kontaktu Kontakt jako setkání dvou lidských jedinců je novým celkem, novou kvalitou Obranný mechanismus jednoho z nich je funkcí celého vztahu, často se na procesech podílí nevědomě psychické procesy druhého Vše se děje ve vztahovém „poli“, místu, kde ke vztahu a setkání dochází, patří k němu kulturní kontext, vlivy okolí, historie jedinců, to vše působí Nejedná se tedy izolovaně o „obranný mechanismus“, ale problém je v kontaktu, jednotlivce přesahuje

10 Potlačení U řešení nepříjemné situace nebo prožívání nežádoucích přání máme sklon si je nepřipouštět, zapomenout, vypustit z vědomí Potlačené obsahy ovšem mohou skrytě působit (neúspěch při řízení vozidla po negativní zkušenosti z instruktorem) Při traumatech přirozená záležitost, ale mnohdy i přesto výrazný vliv na psychiku, potom je nutné obsahy v rámci systematické psychoterapie vyvolat, umožnit jedinci je znovuprožít nebo „odžít“, uzavřít a integrovat (znásilnění, týrání, katastrofické události – mohou se nevědomě přenášet i na další potomky)

11 Projekce Vnímáme a hodnotíme u okolí to, co má ve skutečnosti původ v našem já Okolí přisuzujeme to, co se odehrává v nás samotných – impulzy, potřeby, hodnocení, názory. Projekce se využívá v psychodiagnostice, v testech které využívají nestrukturovanosti, vágnosti, bohatosti a mnohoznačnosti podnětů – nejlepší „terén“ pro projekci, v těchto situacích máme tendenci nevědomě přisuzovat vnějším podnětům vlastní psychické obsahy Známe u zamilovanosti, že za podobnými nebo podobně oblečenými osobami máme tendenci vnímat zamilovaný subjekt, k něčemu podobnému dochází i v běžném vnímání

12 Projekce II Typologie projekcí (Holmes, cit. dle Smékal, 2002): Projekce na základě podobnosti – obviňujeme druhého za jeho nedostatky, které máme my sami nebo k nim blízko Projekce typu Panglos-Kasandra – promítáme do druhého charakteristiku opačnou k nežádoucí charakteristice v nás samotných Atributivní projekce – na základě pobobnosti, ovšem vědomá Komplementární projekce – do druhého umisťujeme zdroj či příčinu pocitů, které mají příčinu v nás. Ustrašený člověk vidí druhé jako vyvolávající strach.

13 Introjekce V dětství máme tendenci nekriticky přijímat příkazy (sdělení, modely chování) pronesené autoritou (většinou rodiči), mnohé z nich uvnitř nás přetrvávají do dospělosti Pokud nejsou dostatečně integrovány s našimi potřebami nebo naráží na vlivy současného okolí, stávají se zdrojem emočních i vztahových obtíží Nejsou sami o sobě špatné, jen musí být dobře „stráveny“ (F.Perls), tzn. rozloženy a přestrukturovány do celku, který je v harmonii s naší osobnostní strukturou Nejčastěji jsou uvedeny spojením „měl bych“, „musím“ nebo „nesmím“ „tyranie měl bych“ (K. Horneyová) „musturbation“ (A. Ellis) Příklady: „Musím být poslušná žena a muži v ničem neodporovat.“ „Neměli bychom spolu žít, dokud se nevezmeme.“ „Musím vydělávat tolik peněz, abychom si postavili dům, mohli si koupit dvě auta a dvakrát za rok jet na dovolenou.“ „Měl bych brzo vstávat a nespát přes den.“

14 Racionalizace Rozumově si vysvětlím, proč pro mne nedosažený cíl nebo neuspokojená potřeba nebyla vhodná Typ „kyselé hrozny“ – neúspěch dívky v ucházení se o určitého partnera: „Stejně je málo citlivý“. Typ „sladké citróny“ – např. student řekne: „Že jsem vyletěl od zkoušky je dobré, alespoň se to důkladněji naučím…“

15 Substituce I. Kompenzace - rozvíjíme náhradní funkce (problém u pozornosti můžeme kompenzovat lepší pamětí) - změna způsobu provedení úkonu (lepší systém vedení poznámek a zápisů, pomůcky) - přestavba činnosti, změna zaměření

16 Substituce II. Sublimace Transformace zážitků, které nenaleznou uplatnění do jiných obsahů prožívání nebo jednání Existence je sporná Především psychoanalytický termín vysvětlující vznik umění, náboženství, filozofie apod. Často formou „oduševňování“ – mladá žena, která si nemůže vzít milovaného muže jde do kláštera, muž v reakci na neukojený erotický vztah k ženě namaluje její portrét apod.

17 Identifikace Jedinec zvyšuje svůj pocit hodnoty, řídí-li své chování podle jiné osoby Často zvnitřňuje její hodnoty a názory; tím se podílí na úspěších druhého Obrana proti pocitům méněcennosti a sebeznehodnocení, opírá se o silnější Ego se zaručenou hodnotou Přirozeným procesem v období dospívání U zneužívaných osob často se vyskytuje obrana v podobě „identifikace s agresorem“ – vysvětluje, proč oběti nic neoznámí

18 Izolace Úniková forma obrany Zůstat stranou, stáhnout se z kontaktu Obrana proti pocitům viny nebo studu Často u toho ničíme jakékoli pocity, které souvisejí s obávanou situací

19 Konfluence Splývání, mizí hranice mezi námi a okolím Pocit, že jsme totožní nebo se stáváme někým jiným Přirozený jev u matek s malými dětmi „my už sedíme“, „my už chodíme“, „nechceme papat“ apod. Příliš silná konfluence rodičů s dětmi do dospělosti negativně ovlivňuje psychiku na obou stranách Silná konfluence s partnerem a jeho normami rovněž přináší obtíže, tento jev je častý u závislých osobností, může se změnit v agresi Vyžadujeme podobnost a netolerujeme odlišnosti Můžeme konfluovat s kamarádem, filmovou hvězdou, významným sportovcem, zpěvákem…

20 Retroflexe Obecněji: Děláme sobě to, co bychom rádi dělali ostatním Často se retroflexe vztahuje k agresi, „agrese obrácená proti sobě“ Agresivitu si z různých důvodů nechceme/nemůžeme dovolit (vůči partnerovi, šéfovi, rodiči) „přijatelnější“ je jí potlačit a nevědomě obrátit proti sobě Často má podobu deprese, nemoci nebo sebepoškozování Únik do určitého tělesného příznaku se nazývá konverze

21 Proflexe Chováme se k ostatním tak, jak bychom chtěli, aby se ostatní chovali k nám Tento mechanismus často nenaráží, bývá okolím akceptován Vyskytuje se často u lidí z pomáhajících profesích Např. začneme partnerovi masírovat záda – může se za tím skrývat vlastní potřeba

22 Regrese Forma úniku chováním na nižším vývojovém stupni Nesamostatnost, hra, pláč, zuřivost Starší dítě se začne pomočovat nebo vyžaduje zvyky, ze kterých už „vyrostlo“ – např. v reakci na přesun pozornosti na mladšího sourozence

23 Deflexe Odklon od přímého kontaktu převedením pozornosti na nedůležitá nebo prázdná témata Typické je „mluvení o počasí“ Rozvláčnost, zesměšňování, nemluvení o věci, zjemňování výrazů, vágnost, mluvení o minulosti nebo o třetí osobě Má smysl například v diplomacii Využíváme při sdělování nepříjemných informací Např. rodiče vysvětlující dítěti sexualitu se deflexi nevyhnou

24 Fixace Opak deflexe Rigidní ulpívání na něčem jako forma vyhýbání se změny a nepředvídatelnosti v kontaktu s okolím, pocitům méněcennosti nebo prázdnoty Např. pravidelné „zírání“ na televizi jako obrana proti neshodám s partnerem Workoholismus (narkotická aktivita) Zdravá forma: vytrvalost při jakékoli činnosti

25 Obranné mechanismy Jsou běžné a normální Ve vyšší míře a při nesouladu s ostatními složkami nebo vztahy s okolím se mohou stát patologickými a příčinou různých psychických i tělesných potíží Je dobré posilovat jejich uvědomování Nikdy v nich „nejsme sami“ – minulost (vztahy s rodiči) a současnost (vztahy s okolím)

26 Seznam použité a citované literatury Smékal, Vladimír (2002): Pozvání do psychologie osobnosti. Brno: Barrister & Prinicipal Buber, Martin (1969): Já a ty. Praha: Mladá fronta. Freudová, Anna: Já a obranné mechanismy. Portál. Mackewn, Jennifer (2004): Gestalt psychoterapie. Praha: Portál Polster, E. Polster, M. (2000): Integrovaná gestalt terapie. Albert, Boskovice Swanson, L.: Poruchy na hranici kontaktu. Praha: Institut pro gestalt terapii

27 Děkuji vám za pozornost.


Stáhnout ppt "Obranné mechanismy a poruchy na hranici kontaktu PhDr. David Unger 11.3.2010 přednáška pro Univerzitu volného času KK Vysočiny (zdroje uvedeny v závěru."

Podobné prezentace


Reklamy Google