Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. 1. Současný stav světa – globalizace Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. 1. Současný stav světa – globalizace Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 1. Současný stav světa – globalizace Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek2

3 1 3

4 Mapa světa Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a mocné říše, které si podmaňovaly – vojenskou nebo diplomatickou cestou – menší a slabší národy – 1950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa. Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu. Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 1917 – 1990 (spíše „imperialismus“) 1945 – 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství („sebeurčení národů“) proběhl proces dekolonizace. Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek4

5 Koloniální rozdělení světa v roce Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek5

6 Dekolonizace Navazuje na proces uplatňování principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení. Probíhala ve třech vlnách: Přelom 18. a 19. století: založení USA 1776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie) Po 2. světové válce (1945 – 1970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN – Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 1960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii. Po zániku sovětského bloku (1990): osamostatnění 14 států závislých na Rusku. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek6

7 Globální politická situace Po roce 1945 vzniklo 125 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují: nezávislé státy (193), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 100 departementů) sporné oblasti: Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost), Islámský chalífát – část Sýrie a Iráku Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost), severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika), Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko), Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost) Abcházie a Jižní Osetie (součásti Gruzie, okupovány Ruskem) Krym (součást Ukrajiny, anektován Ruskem) Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé) Tibet (od 1950 okupován Čínou) mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 1959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity). Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek7 Znáte další sporná území?

8 Typy politických režimů Demokracie (včetně konstituční monarchie) – celkem asi 170 Absolutní monarchie: Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(SAE), Křesťanský náboženský stát: Vatikán Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán, Súdán a další Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Zimbabwe, Čad, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar (Barma), Haiti 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek 8

9 Zhroucené státy Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu Společenské faktory Demografický tlak Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní humanitární krizi Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti) Lidé, kteří jsou trvale na útěku Ekonomické faktory Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin Ostrý a tvrdý ekonomický propad Politické faktory Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu Postupující úpadek veřejných služeb Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě" Nástup elitních frakcí Intervence jiných států nebo externích politických činitelů 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek9

10 Islámské státy Afghánistán Bahrain Írán Mauritánie Somálsko Omán Pákistán Jemen Saúdská Arábie Státy, v nichž je islám státním náboženstvím Alžírsko Bangladéš Egypt Irák Kuvajt Libye Malajsie Maledivy Maroko Katar Tunisko Spojené arabské emiráty 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek10 Státy, v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, v nichž je islám státním náboženstvím v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině.

11 Ozbrojené konflikty Rozdělení: Válka = ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více státy Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. Hlavní válečné konflikty ve světě : Indie – Pákistán, Izrael – Egypt, USA – Vietnam, SSSR – Afghánistán Po skončení studené války ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, přibývá občanských válek vzniká nový fenomén: globální terorismus. Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) Válka v Kosovu (1999) 2014: UKRAJINA - RUSKO V posledních 20 letech vedly USA se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: 1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Od r se rozšiřuje občanská válka v Sýrii také na území Iráku. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek11

12 Tři tradice anglické školy (Martin Wight): realita moci, rozum člověka, proměna společnosti 4 Sociální politika v mezinárodním konetextu. Jabok / ETF, Michael Martinek12

13 Názory na politickou autoritu Realisté: lidská přirozenost je špatná a autorita ji musí zkrotit hrozbou nebo přímo použitím násilí. To, že i nositel moci tím realizuje svou agresivitu a ziskuchtivost, je přirozené a nemá smysl mu v tom bránit. Tak fungovala většina režimů v dějinách (Macchiavelli, Hobbes). Revolucionisté: člověk je dobrý a lidstvo směřuje ke krásné a dokonalé budoucnosti. Na této cestě je však třeba zničit všechny, kdo jí odporují – vládce proto musí vládnout nemilosrdně a uchýlit se třeba i k revolučnímu teroru, jak to známe z dějin komunismu (Marx, Lenin), ale i ze současných událostí v arabském větě. Racionalisté: člověk je dobrý, ale má sklon i ke zlému, proto je třeba vládnout mu rozumně, motivovat ho spíše k dobru než ke zlu. O totéž se musí snažit i sám nositel autority, jinak by nebyl autentický ani věrohodný (Aristoteles, Tomáš Akvinský, SUC). O tento přístup se snaží současné demokratické režimy, ale jen těžko se jim to daří. Je to taky jediný přístup slučitelný s Ježíšovým poselstvím, čili pro nás křesťany závazný. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek13

14 Příklady PojetíMinulostSoučasnost RealismusDobyvatelské války, kolonizace Ruská agrese na Ukrajině RevolucionismusKomunismus, nacismus, náboženské války Islámská agrese na Blízkém východě RacionalismusVestfálský mír 1648, dekolonizace 20. stol. Soužití států v EU 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek14

15 Zbraně hromadného ničení Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům. Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků, špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň). Použita 1945: Hirošima, Nagasaki (film Černý déšť) Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie (stálí členové RB OSN s právem veta). Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, Izrael, pravděpodobně Írán. Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek15

16 Biologické a chemické zbraně Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt. Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 1975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972). Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe. Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi). Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 1993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací – jejich výroba je snadná a levná. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek16

17 Háfiz Asad, otec současného syrského prezidenta Bašára Asada. Právě on začal před lety s budováním syrského chemického arzenálu. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek17

18 Chemický arzenál pomáhaly Asadovi budovat USA i Československo Syrský režim zbudoval svůj mohutný arzenál chemických zbraní díky Sovětskému svazu, Československu a Íránu. Pomohly mu k tomu však i dodávky ze západní Evropy a Spojených států. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na americké diplomatické depeše a odtajněné zpravodajské zprávy. Klanu Asadů pomáhala jedna základní skutečnost: často neškodné látky, jejichž vývoz je povolen, je možné použít k výrobě smrtících zbraní. Dvě generace Asadů tak vytvořily ohromné zásoby chemických zbraní prostřednictvím zdánlivě legitimních společností dovážejících legálně použitelné chemikálie. 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek18

19 Občanské války Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany tvoří (alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území. Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech. Probíhající konflikty: Izrael – Palestina Sýrie, Irák Afghánistán Kongo (Dárfúr) Somálsko Kolumbie Mexiko (drogová válka) Východní Ukrajina 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek19

20 Terorismus Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. Země podporující terorismus: Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily. Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli. Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA. Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací. Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK) Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád ) Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z 11. září 2001 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usáma bin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem Hamídem Karzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv. USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning [7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu. [7] 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek20

21 Teroristické organizace Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 1995 provedla útok bojovým plynem na tokijské metro) Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu) Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod). Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas, souhlasí s uznáním Izraele) Islámský džihád Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s Usámou Bin Ládinem usiluje o zničení Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky) ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka) IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně rozpuštěna a odzbrojena 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek21

22 Globální ekonomická a sociální situace Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského. Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie Evropské a asijské postkomunistické země Latinská Amerika Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ Jihovýchodní Asie a Oceánie Subsaharská Afrika 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek22

23 Státy světa podle HDP na obyvatele 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek23

24 G8 (anglicky Group of Eight, německy Gruppe der Acht) je sdružení sedmi nejvyspělejších států světa (Francie, Itálie, Německo, Spojené království; Kanada, USA; Japonsko) a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24

25 Nejrychleji rostoucí ekonomiky světa Brazílie, Rusko, Indie, Čína (BRIC), od ještě Jihoafrická republika (BRICS). Tyto ekonomiky se mají stát v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu dominantními ekonomikami světa. Představitelé: Dilma Rousseffová Vladimir Putin Manmóhan Singh Chu Ťin-tchao Jacob Zuma 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek25

26 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 10 nejchudších států světa v roce 2007 (HDP v USD na 1 obyv. podle parity kupní síly) 1. DR Kongo Zimbabwe Libérie Somálsko Guinea - Bissau Komory Šalamounovy ostr Niger Etiopie Středoafrická rep. 700 Svět (průměr): Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Mapa světa zobrazující očekávanou délku života při narození 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28

29 Současný svět Státy podle HDP (v bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4 Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. Čína: Indie: (EU): USA: Indonésie: Brazílie: Pákistán: Bangladéš: Nigérie: Rusko: 140 Státy podle rozlohy (v km2): 1. Rusko Kanada USA: Čína Brazílie Austrálie (EU): Indie Argentina Kazachstán Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek29

30 Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie Brazílie (EU) Čína Indie Indonésie Japonsko Kanada Mexiko Rusko USA Svět Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek30

31 Střet civilizací (Samuel Huntington) 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek31 Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká).

32 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek32 Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie.

33 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek33

34 Kontrolní otázky Při jakém typu ozbrojených konfliktů zahynulo na světě nejvíc lidí v průběhu 20. století? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky Jaký typ ozbrojených konfliktů má nejvyšší počet obětí v současné době? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky V jakém typu ozbrojených konfliktů byly v dějinách použity jaderné zbraně? Mezistátní války Občanské války Teroristické útoky 1 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek34


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. 1. Současný stav světa – globalizace Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní."

Podobné prezentace


Reklamy Google