Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Sociální politika na Jaboku/ETF  1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)  2. semestr – systém sociálního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Sociální politika na Jaboku/ETF  1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)  2. semestr – systém sociálního."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2 Sociální politika na Jaboku/ETF  1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)  2. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP)  3. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu (MM):  Základní orientace v mezinárodní politice  Globální sociální situace, rozvojová pomoc  Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO)  Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika  Poslední 3 hodiny: současná sociální reforma v ČR (IP) – pouze prezenční studium  Požadavky:  test znalostí z mezinárodní politiky  souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek2

3 Sylabus předmětu sociální politika III 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek3 Globalizace, stav současného světaGlobální sociální problémy, rozvojová pomocOrganizace spojených národůNATORada Evropy, OBSE, OECDEvropská unie: vznik a historie, současná organizace a fungováníEvropská unie: jednotlivé politikyEvropská unie: sociální politika

4 Literatura  Základní:  KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal,  BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita,  Doporučená:  BRDEK, M.; JÍROVA, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998  BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002  EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010  FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002  HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001  SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla. Praha : 65. pole, 2009  TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996  Základní internetové zdroje:  Ministerstvo zahraničních věcí ČR:  Evropská unie:  Organizace spojených národů: 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek4

5 V železech otroctví zůstává 800 tisíc Mauritánců. A nechtějí to měnit  Pohled do západoafrické Mauritánie ukazuje, jak nesnadné až nemožné je prosadit v praxi zákony proti otroctví. Téměř čtvrtina obyvatel patří někomu jinému. Boj proti otrokářství ale ztěžuje fakt, že v řadě případů otroci nechtějí na svém postavení nic měnit, píše britský list The Guardian.  Zrušení otroctví v roce 1981 ani jeho kriminalizace o 26 let později na pozůstatku staletí starého transsaharského obchodu s otroky mnoho nezměnilo. V odlehlých končinách této rozsáhlé pouštní země podle aktivistů za zrušení otroctví i bývalých otroků tento společenský model stále vzkvétá. Úřady se k věci nevyjadřují nebo se ji snaží zamést pod koberec.  Rutinní zatýkání a bití abolicionistů ukazují, jak se vládnoucí elita, která vtělila otroctví do srdce politické moci v Mauritánii, bojí odkrývání skutečnosti. "Existují místa, kde má jedna rodina pět tisíc otroků. To je pět tisíc zaručených hlasů," vysvětluje propojení otroctví a politiky aktivista z Nuakšottu Turé Balla. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek5

6 1 6

7  7,064,018,242Current World Population 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek7

8 1. Současný stav světa – globalizace  Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy  Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace  Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek8

9 1 9

10 Mapa světa  Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a mocné říše, které si podmaňovaly – vojenskou nebo diplomatickou cestou – menší a slabší národy.  1500 – 1950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa.  Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu.  Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 1917 – 1990 (spíše „imperialismus“)  1945 – 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství („sebeurčení národů“) proběhl proces dekolonizace.  Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek10

11 Koloniální rozdělení světa v roce Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek11

12 Dekolonizace  Navazuje na proces uplatňování principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení.  Probíhala ve třech vlnách:  Přelom 18. a 19. století: založení USA 1776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie)  Po 2. světové válce (1945 – 1970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN – Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 1960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii.  Po zániku sovětského bloku (1990): osamostatnění 14 států závislých na Rusku. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek12

13 Globální politická situace Po roce 1945 vzniklo 125 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují:  nezávislé státy (193), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu  závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 100 departementů)  sporné oblasti:  Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost),  Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost),  severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika),  Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko),  Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost)  Abcházie a Jižní Osetie (součást Gruzie, okupovány Ruskem)  Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé)  Tibet (od 1950 okupován Čínou)  mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 1959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity).  Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek13 Znáte další sporná území?

14 Typy politických režimů  Demokracie (včetně konstituční monarchie) – celkem asi 170  Absolutní monarchie:  Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(SAE),  Křesťanský náboženský stát: Vatikán  Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam  Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán, Súdán a další  Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar, Haiti 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek 14 Znáte další zhroucené státy?

15 Zhroucené státy  Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu  Společenské faktory  Demografický tlak  Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní humanitární krizi  Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti)  Lidé, kteří jsou trvale na útěku  Ekonomické faktory  Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin  Ostrý a tvrdý ekonomický propad  Politické faktory  Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu  Postupující úpadek veřejných služeb  Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv  Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě"  Nástup elitních frakcí  Intervence jiných států nebo externích politických činitelů 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek15

16 Islámské státy  Islámské státy  Afghánistán  Bahrain  Írán  Mauritánie  Somálsko  Omán  Pákistán  Jemen  Saúdská Arábie  Státy, v nichž je islám státním náboženstvím  Alžírsko  Bangladéš  Egypt  Irák  Kuvajt  Libye  Malajsie  Maledivy  Maroko  Katar  Tunisko  Spojené arabské emiráty 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek16 Státy, • v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, • v nichž je islám státním náboženstvím • v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině.

17 Ozbrojené konflikty  Rozdělení:  Válka = ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více státy  Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu  Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů.  Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO.  Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945:  Indie – Pákistán,  Izrael – Egypt,  USA – Vietnam,  SSSR – Afghánistán  Po skončení studené války  ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů,  přibývá občanských válek  vzniká nový fenomén: globální terorismus.  Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie:  Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995)  Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995)  Válka v Kosovu (1999)  V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě:  1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt)  2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán)  2003 operace Irácká svoboda (Irák) 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek17

18 Zbraně hromadného ničení  Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.  Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.  termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků,  špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň).  Použita 1945: Hirošima, Nagasaki (film Černý déšť)  Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie (stálí členové RB OSN s právem veta).  Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, pravděpodobně Izrael, Írán.  Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek18

19 Biologické a chemické zbraně  Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt.  Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 1975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972).  Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe.  Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi).  Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 1993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací – jejich výroba je snadná a levná. 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek19

20 Občanské války  Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany tvoří (alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.  Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech.  Probíhající konflikty:  Libye  Izrael – Palestina  Irák  Afghánistán  Kašmír  Kongo (Dárfúr)  Somálsko  Kolumbie  Mexiko (drogová válka) 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek20

21 Terorismus  Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů.  Země podporující terorismus:  Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily.  Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli.  Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA.  Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací.  Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK)  Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád )  Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin  Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z 11. září 2001 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usáma bin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem Hamídem Karzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv.  USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning [7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu. [7] 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek21

22 Teroristické organizace  Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 1995 provedla útok bojovým plynem na tokijské metro)  Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu)  Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod).  Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas, souhlasí s uznáním Izraele)  Islámský džihád  Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s Usámou Bin Ládinem usiluje o zničení Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky)  ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka)  IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně rozpuštěna a odzbrojena 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek22

23 Atlas světového terorismu Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek23

24 Globální ekonomická a sociální situace  Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského.  Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie).  Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje:  Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie  Evropské a asijské postkomunistické země  Latinská Amerika  Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ  Jihovýchodní Asie a Oceánie  Subsaharská Afrika 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek24

25 Státy světa podle HDP na obyvatele 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek25

26 Současný svět  Státy podle HDP (v bilionech dolarů): 1. (EU): 16,5 2. USA: 14,3 3. Čína: 5,3 4. Japonsko: 5,1 5. Německo: 3,4 6. Francie: 2,7 7. Spojené království: 2,2 8. Itálie: 2,1 9. Brazílie: 1,6 10. Španělsko: 1,5 11. Kanada: 1,4  Státy podle počtu obyvatel (v milionech): 1. Čína: Indie: (EU): USA: Indonésie: Brazílie: Pákistán: Bangladéš: Nigérie: Rusko: 140  Státy podle rozlohy (v km2): 1. Rusko Kanada USA: Čína Brazílie Austrálie (EU): Indie Argentina Kazachstán Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek26

27 Významné státy světa Rozloha (km²) Počet ob. (mil.) HDP (mld. USD) HDP/ob. (USD) Austrálie Brazílie (EU) Čína Indie Indonésie Japonsko Kanada Mexiko Rusko USA Svět Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek27

28 Střet civilizací (Samuel Huntington) 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek28  Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace.  Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...).  Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká).

29 1 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek29 Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lone states) - Turecko, Izrael a Etiopie.

30 2 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek30


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Sociální politika na Jaboku/ETF  1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM)  2. semestr – systém sociálního."

Podobné prezentace


Reklamy Google