Slunce a Sluneční soustava.

Prezentace na téma: "Slunce a Sluneční soustava."— Transkript prezentace:

1 Slunce a Sluneční soustava

2 Úvod Slunce je sice jen obyčejná hvězda, podobná těm, které vídáme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by na ní nikdy nevzniknul. Slunce leží v rovině Galaxie, na vnitřním okraji spirálního ramene Oriona směrem k centru. Kolem centra Galaxie obíhá po téměř kruhové dráze. Jeden oběh trvá 230 miliónů let. Za dobu své existence Slunce kolem středu Galaxie oběhlo asi 20 krát. Radovan Maša ZTV-Z

3 Základní informace o Slunci
Vzdálenost od Země - přibližně 149,6 milionů kilometrů, sluneční paprsek tuto vzdálenost urazí za přibližně 8min. Průměr Slunce - je 109krát větší než průměr Země (průměr 1,7 milionu kilometrů). Sluneční záření - Slunce vyzařuje 3,9×10 na 36mocninu Wattů. Povrch Slunce - na povrchu Slunce se pohybuje teplota kolem 6000°C a uprostřed slunce kde se generuje sluneční světlo se pohybuje teplota na hranici 40 miliónů°C. Radovan Maša ZTV-Z

4 Sluneční skvrny Sluneční vítr
Skupiny slunečních skvrn jsou chladnější místa ve sluneční fotosféře. Díky velmi silným magnetickým polím dochází ke zbrždění přenosu energie (tepla) z podpovrchových oblastí na povrch. Díky zmenšenému přísunu energie se místo ochladí (asi o 1200 stupňů Celsia) a jeví se nám jako tmavší. Sluneční vítr Směrem od Slunce a jeho koróny neustále teče proud horkého ionizovaného plazmatu, subatomárních částic, známý jako sluneční vítr. Částice tvořící slun. vítr se pohybují rychlostí až 3 mil. km/h a dosahují až do nejvzdálenějších oblastí sluneční soustavy. Do vzdálenosti 150 mil. km se sluneční vítr pohybuje směrem od Slunce po spirálové dráze a rotuje spolu se Sluncem. Za touto hranicí se šíří přímočařeji a je méně ovlivněn magnetickým polem Slunce. Každou hodinu se uvolní ze Slunce do prostoru v podobě slunečního větru asi tun subatomárních částic. Abychom si mohli udělat představu, jak je Slunce veliké – sluneční vítr by tímto tempem odnesl veškerou sluneční hmotu až za 200 biliónů let. Radovan Maša ZTV-Z

5 Co by se stalo kdyby nebylo Slunce?
Země dostává pouhou dvoumiliardtinu z celkové energie vyzářené Sluncem. Celá třetina této dávky se navíc odrazí zpět. Kdyby Slunce přestalo svítit, klesla by teplota na Zemi na - 273 °C!! Za několik miliard let nastane poslední hezký den. Několik miliónů let poté se bude Slunce zvětšovat, Země zahřívat, mnoho forem života zanikne, pobřeží ustoupí, oceány se rychle vypaří. Atmosféra unikne do prostoru a Slunce se změní na červeného obra, Země vyschne, bude pustá a bez vzduchu. Slunce vyplní větší část oblohy a může Zemi pohltit, ale pochybuji že naše generace se tohoto jevu dožije!! Radovan Maša ZTV-Z

6 Zatmění Slunce Když se Slunce, Měsíc a Země ocitnou na jedné přímce, Měsíc může zastínit Slunce a vrhá tak stín na Zemi. Z pohledu ze Země se zdá, že Slunce i Měsíc mají téměř stejnou velikost. Při úplném zatmění Měsíc Slunce zcela zakryje. Zatmění trvá několik minut a je viditelné pouze z malé oblasti zemského povrchu. Při částečném zatmění Měsíc zakrývá jen část Slunce. Radovan Maša ZTV-Z

7 Záření Pozorovatelské jevy
Ze Slunce vyzařují 2 typy záření: neutrinové (unáší 4 % uvolněné energie) a fotonové (které unáší 96%). Neutrinové záření uniká přímou čarou ven ze Slunce – jakoby pro ně nesmírné masy hořejších vrstev Slunce neexistovaly. Nejcitlivější neutrinová observatoř je v japonském městě Kamioka . Tam se podařilo zachytit neutrina ze supernovy 1987a v Magellanově oblaku. Pozorovatelské jevy Sluneční aktivita Množství a intenzita nejrůznějších projevů sluneční aktivity v průběhu času kolísá. Sluneční činnost vykazuje zatím nejsilnější periodu přibližně 11 let dlouhou, během níž se mění množství a mohutnost slunečních skvrn, počet erupcí, protuberancí atd. Perioda je nazývána cyklem sluneční aktivity. Jsou však známy i delší cykly sluneční aktivity, které však zatím nejsou díky krátké době, kdy Slunce pozorujeme, podrobněji prozkoumány. Radovan Maša ZTV-Z

8 Černé díry Zákony fyziky předpovídají, že v prostoru existují místa, kde je přitažlivost tak velká, že nic, včetně světla, nemůže odtud uniknout. A právě proto je nikdo nemůže pozorovat. Astrofyzici se domnívají, že v černá díře je hmota stlačena natolik, že její přitažlivosti nemůže nic odolat. Černá díra velikosti Slunce by obsahovala miliardkrát více hmoty než Slunce samo. Gravitační působení černé díry takové velikosti by bylo tak obrovské, že všechno v jeho dosahu by bylo černou dírou pohlceno, takže ani světlo by nemohlo uniknout. Radovan Maša ZTV-Z

9 Sluneční soustava a Země
Radovan Maša ZTV-Z

10 Merkur Vzdálenost od Slunce Km Rychlost oběhu kolem Slunce 47.9 km/s Průměr 4878km Hmotnost Země Doba rotace dnů Doba oběhu kolem Slunce dnů Průměrná hustota 5430 kg/m3 Objem 0.06 Země Zploštění 0.0 Teplota na odvrácené straně ke Slunci -180°C Teplota na osvícené straně 450°C Počet přirozených družic (měsíců) 0 Radovan Maša ZTV-Z

11 Venuše Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 35 km/s Průměr km Hmotnost 0,82 Země Doba rotace 243,01 dnů Doba oběhu kolem Slunce 224,7 dnů Průměrná hustota kg/m3 Objem 0,086 Země Zploštění 0,00 Teplota na odvrácené straně od Slunce Díky skleníkovému efektu je teplota na celé planetě kolem 470°C Teplota na osvícené straně Radovan Maša ZTV-Z

12 Země Vzdálenost od Slunce Km Rychlost oběhu kolem Slunce 29,8 Km/s Průměr Km Doba rotace 23h 56min 4 sekundy Doba oběhu kolem Slunce dnů Průměrná hustota 5517 kg/m3 Zploštění 0,0034 Teplota na odvrácené straně ke Slunci Okolo –60/+60 Radovan Maša ZTV-Z

13 Mars Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 24,14 km/s Průměr 6786 km Hmotnost 0,107 Země Doba rotace 24,62 dnů Doba oběhu kolem Slunce 686,98 dnů Průměrná hustota 3950 kg/m3 Objem 0,15 Země Zploštění 0,0059 Teplota na odvrácené straně ke Slunci Okolo 0/-130°C Průměrně se teplota pohybuje okolo –70°C na celé planetě. Teplota na osvícené straně Počet přirozených družic (měsíců) 2 Deimos, Phobos Měsíce Marsu Průměr Doba rotace Vzdálenost od středu planety Phobos 28 x 20 km 0,319 dne 9380 km Deimos 16 x 12 km 1,263 dne km Radovan Maša ZTV-Z

14 Jupiter Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 13,06 km/s Průměr km Hmotnost 317,83 Zemí Doba rotace 9,84 hodin Doba oběhu kolem Slunce 11,86 roků Průměrná hustota kg/m3 Objem 1323 Zemí Zploštění 0,0637 Počet měsíců Nejméně 16 Data čtyř největších Jupiterových měsíců Jméno Průměr(km) Doba oběhu(dny) Vzd.od stř. plan. Europa , km Io , km Kallisto , km Ganymedes , km Seznam dalších Jupiterových měsíců Matis Adrastea Amalthea Thebe Leda Himalia Lysithea Elara Ananke Carme Pasiphae Sinope Radovan Maša ZTV-Z

15 Saturn Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 9,64 km/s Průměr km Hmotnost 95,181 Zemí Doba rotace 10,233 hodin Doba oběhu kolem Slunce 29,46 roků Průměrná hustota Má tak malou hustotu, že by plaval ve vodě kg/m3 Objem 752 Zemí Zploštění 0,0637 Počet přirozených družic (měsíců) Nejméně 18 Seznam největších Saturnových měsíců Jméno Průměr v km Doba oběhu v dnech Vzd. od středu planety Titan , Rhea , Japetus , Dione 1113,6 2, Tethys , Mimas 678 0, Enceladus 498 1, Radovan Maša ZTV-Z

16 Uran Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 6,8 km/s Průměr km Hmotnost 14,53 Zemí Doba rotace 17,9 hodin Doba oběhu kolem Slunce 84,01 roků Průměrná hustota kg/m3 Objem 64 Zemí Zploštění 0,023 Počet přirozených družic (měsíců) Nejméně 17 Seznam největších Uranových měsíců Jméno Průměr v km Doba oběhu v dnech Vzd. od středu planety Titania 1571,2 8, km Oberon , km Umbriel 1163,2 4, km Ariel 1153,6 2, km Miranda 467,2 1, km Radovan Maša ZTV-Z

17 Neptun Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 5,43 km/s Průměr km Hmotnost 17,135 Zemí Doba rotace 19,2 hodin Doba oběhu kolem Slunce 164,79 roků Průměrná hustota kg/m3 Objem 54 Zemí Zploštění 0,017 Počet přirozených družic (měsíců) Nejméně 8 Seznam největších Neptunových měsíců Jméno Průměr v km Doba oběhu v dnech Vzd. od středu planety Triton 2684,8 5, Seznam dalších měsíců Despina 1989 N N2 Nereid Thalassa Naiad; Proteus Radovan Maša ZTV-Z

18 PLUTO UŽ NENÍ POVAŽOVANÉ ZA PLANETU!!!
Vzdálenost od Slunce km Rychlost oběhu kolem Slunce 4,74 km/s Průměr km Hmotnost 0,002 Země Doba rotace 6,387 hodin Doba oběhu kolem Slunce 248,54 roků Průměrná hustota 2030 kg/m3 Objem 0,01 Země Počet přirozených družic (měsíců) 1 PLUTO UŽ NENÍ POVAŽOVANÉ ZA PLANETU!!! Radovan Maša ZTV-Z

19 Výzkum vesmíru Éra výzkumu vesmíru začala v roce 1957, když bylo v tehdejším Sovětském svazu vypuštěno první umělé kosmické těleso Sputnik 1. Sputnik 1 byla bezpilotní družice. První živý tvor na oběžné dráze kolem Země byl ruský pes Lajka. byla vypuštěna ve Sputniku 2 v listopadu 1957 a žila v kosmu týden. Bohužel, tehdy nebyl znám způsob, jak ji přivést živou zpět na Zem. První člověk, který cestoval do vesmíru byl Rus Jurij Gagarin. V dubnu 1961 uskutečnil jeden oblet země v kosmické lodi Vostok 1. Tyto ranné ruské úspěchy inspirovaly Spojené státy, aby vystupňovaly svůj kosmický program a v průběhu šedesátých let následovalo jedno kosmické „prvenství“ za druhým. 21. července 1969 se američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin stali prvními lidmi, kteří sestoupili na Měsíc z lunárního modulu kosmické lodi Apollo 11. Jejich první kroky sledovali televizní diváci na celém světě. V roce 1977 byl zahájen Spojenými státy program Voyager. jeho cílem bylo pomocí sond oblétnout a fotografovat 4 vnější planety sluneční soustavy: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. mezi překvapeními, která Voyager 1 a 2 patřila existence „měsíců“ či družic Jupitera a Saturna, dále pak že Jupiter má kolem sebe prstenec z plynu. Voyager 2 také prolétl kolem Uranu a Neptunu a nyní letí mimo Sluneční soustavu. Radovan Maša ZTV-Z

20 Hvězdy Hvězdy jsou ohromné zářící koule horkého plynu, které svítí, protože hoří. Hluboko v jejich nitrech se slučují atomy vodíku a vzniká tak hélium. Při této jaderné reakci vzniká tolik energie, že teplota ve středu hvězdy může dosáhnout miliónů stupňů a způsobuje, že povrch jasně září. Hvězda žhne a vydává světlo, teplo, rádiové vlny a další druhy záření, dokud se nespotřebuje vodík.Většina hvězd je přibližně stejné velikosti jako naše Slunce, které má průměr 1,4 miliónů km.Některé obří hvězdy, jako například Aldebaran, jsou ale 20 krát až 100 krát tak velké. Existují také drobné hvězdy. Některé trpasličí hvězdy jsou menší než Země. Neutronové hvězdy mohou mít průměr jen 15 km- a přesto obsahují tolik hmoty jako Slunce. Hvězdy začínají svůj život jako oblaka prachu a plynu, nazývaná mlhoviny. Když se tyto nakupeniny zformují do tmavé shluky, gravitační přitažlivost je tlačí k sobě a tento tlak silně zahřeje plyn v jejich středu. jakmile jádro dosáhne teploty 10 miliónů °C, spustí se jaderné reakce a hvězda začíná zářit. Starověcí astronomové si všimly, že shluky hvězd na obloze tvoří obrazce- souhvězdí. Dnešní astronomové rozeznávají 88 souhvězdí a jasnější hvězdy v každém z nich označují řeckými písmeny. Nejjasnější hvězda v souhvězdí Kentaura je tedy Alfy Centauri. Hvězdy dělíme na žluté a bílé trpaslíky, obry, veleobry, nadobry a podobry. Radovan Maša ZTV-Z

21 Komety Komety jsou malá planetární tělesa, o průměru několika kilometrů, tvořené jádrem a komou. Kometární jádro je směsicí ledu s křemičitanovými minerály a drobnými minerálními částicemi, při přiblížení ke Slunci tyto látky vlivem slunečního větru těkají a jsou ionizovány slunečním zářením, vytváří se koma a kometární ocas směřuje od Slunce. Kometa zanechává po své dráze prachové částice v průměru menší než jeden mikron, prachová stopa je miliónů kilometrů dlouhá. Kometární oběžné dráhy jsou parabolické. Komety rozdělujeme do tří skupin: Neperiodické komety jsou ty, jejichž oběžné dráhy jsou tak velké, že jeden oběh kolem Slunce trvá několik miliónů let. Například Delavanova kometa prolétala v roce 1914 a ve sluneční soustavě ji neuvidíme přibližně 24 miliónů let. Komety s dlouhou periodou obletí Slunce za více jak 200 let, v některých případech i několik tisíc let. Komety s krátkou periodou oběhu byly zachyceny přitažlivostí planet, zvláště Jupitera, a oběh Slunce jim trvá relativně krátce. Kometa Encke obíhá Slunce vždy jednou za 3,3 roky. Nám nejznámější kometou je asi Halleyova kometa, která prolétá kolem Země každých 76 let, každý už si lehce spočítá, že od roku 240 př.n.l. nás tato kometa „navštívila“ 30 krát. Nese jméno britského hvězdáře Edmonda Halleye, který si v roce 1705 uvědomil, že několik komet, které pozoroval, jsou vlastně jeden a ten samý vesmírný objekt. Radovan Maša ZTV-Z

22 Největší globální problém?
Úbytek ozonu!!! Velikost ozonové díry určuje tzv. UV index. Předpověď UV indexu pro ČR. Radovan Maša ZTV-Z

23 UV Index Radovan Maša ZTV-Z

24 Odkazy a použitá literatura
Úvod do studia planety Země, doc.RNDr. Rudolf Brázdil, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1988. Radovan Maša ZTV-Z

25 Konec Radovan Maša ZTV-Z