EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY

Prezentace na téma: "EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY"— Transkript prezentace:

1 EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY
4. přednáška Rozhodovací procesy v EU, instituce EU

2 Integrace je když … Integrace je sdružení svrchovaných států, které v určité sféře (činnosti) formulují a uskutečňují společnou politiku a k tomuto účelu vytvářejí společné nadnárodní orgány (a instituce), na které vlády a parlamenty členských zemí přenášejí část svých pravomocí V některých ohledech příslušné orgány integrací formulují a realizují vlastní legislativu a politickou (hospodářskou) aktivitu Formální účast v integraci tedy vždy spočívá v tom, že svrchovaný stát přenese některý aspekt své suverenity na nadnárodní orgán / instituci integrace

3 Rozhodovací procesy ve formálních integracích
Existují 3 možnosti, jakými může integrace (mezinárodní organizace) přijímat rozhodnutí závazná pro své členy: Nadstátní (supranational) – nezávisle na členech, bez nutnosti souhlasu všech členů (efektivnější, ale jen u hlubokých integrací) Mezivládní (intergovernmental) – jednomyslným souhlasem všech členů (běžnější) Kombinace obou (podle toho, o čem se rozhoduje – takto postupuje např. EU)

4 Jak rozhodovat / co zohlednit?
V praxi se tedy vyvažuje „nadstátní“ (supranational) a mezivládní (intergovernmental) rozhodování Cílem je efektivita celku s vysokou mírou respektu vůči zájmům členů To je technicky jednodušší v případě, že členové jsou všichni přibližně stejně velcí (např. není problém ve vztahu USA – členské země) Obtížnější je situace v případě, že mezi členy jsou značné rozdíly ve velikosti nebo ve vyspělosti (podobně jako např. dříve ve vztahu SSSR – svazové republiky)

5 Přehled členů Rok Noví Celkem Státy 1952 6
Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko 1973 3 9 Británie, Dánsko, Irsko 1981 1 10 Řecko 1986 2 12 Portugalsko, Španělsko 1995 15 Finsko, Rakousko, Švédsko 2004 25 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko 2007 27 Bulharsko, Rumunsko

6

7 Problém zámořských území

8 Závislá území členských zemí / Mimoevropská území členských zemí
Obecně nejsou závislá území evropských členů EU považována za součást EU, pokud neleží v Evropě  Gibraltar je součástí EU (leží v Evropě), Falklandy nejsou (leží v Americe); výjimka: Faerské ostrovy součástí EU nejsou Součástí EU jsou ale části území evropských států, které leží mimo Evropu  Francouzská Guyana (přímá součást Francie) je součásti EU  Francouzská Polynésie (francouzské závislé území) není součástí EU

9 Problém výjimek Z 27 členů participuje většina na všech politikách a programech EU, existují ale dočasné nebo trvalé výjimky: A) výjimky pro celý členský stát B) výjimky pro určitá jejich území – z historických, geografických nebo politických příčin „Nejviditelnější“ jsou výjimky z používání společné měny (Británie, Dánsko, Švédsko …) drobná území s výjimkami mají: Francie, Portugalsko, Finsko, Německo, Řecko, Itálie, Španělsko

10 Nejvzdálenější regiony EU (Outermost regions, OMR)
9 území, které jsou součástí EU, mají ale některé výjimky z práva EU z důvodů odlehlosti, malé rozlohy, ekonomické závislosti, apod. Azory a Madeira – v praxi žádnou výjimku neuplatňují, i když na ni mají právo (mají jen nižší DPH než kontinentální Portugalsko, ale v rámci EUVATA) Kanárské ostrovy – v praxi není součástí EUVATA (mají DPH jen 5 %) 4 francouzské zámořské departementy (F. Guyana, Guadeloupe, Martinik a Réunion) a 2 francouzská zámořská společenství (Saint Barthélemy a St. Martin) – nejsou součástí Schengenu a EUVATA

11 Drobná území s výjimkami
Většinou velmi malá území, která zpravidla nejsou součástí EUVATA a/nebo celní unie: Ålandy – mimo EUVATA, restrikce na svobodu pohybu a nákup nemovitostí, separátní referendum o přístupu k EU (důvod: tato práva mají ostrovy zaručena mezinárodní dohodou na Finsku) Büsingen am Hochrhein – mimo EUVATA a celní unii, je v celní unii se Švýcarskem (německá exkláva na území Švýcarska) Campione d'Italia a Livigno – mimo EUVATA a celní unii, Campione d'Italia i mimo eurozónu (italská exkláva ve Švýcarsku, používá švýcarskou měnu) 10 km

12 Drobná území s výjimkami
Ceuta a Melilla – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou a rybářskou politiku, mimo Schengen Helgoland – mimo EUVATA a celní unii Mount Athos – mimo EUVATA, omezení svobody pohybu (zákaz vstupu žen) Gibraltar – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou politiku, mimo volný pohyb v Schengenské zóně, do roku 2004 také obyvatelé nevolili Evropský parlament (změněno rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva – nyní volí ve volebním obvodu Jihozápadní Anglie), nepoužívají euro

13 Kypr … zmatek nad zmatek
Kyperská republika je součástí EU od Problém: vláda Kyperské republiky kontroluje jen 2/3 území ostrova, zbytek je pod jurisdikcí: 1/3 Severokyperská turecká republika Na jejím území je evropské právo „pozastaveno“, místní obyvatelé jsou ale občany Unie a mají právo se účastnit – spíš teoreticky – voleb do EP (ty ale na severu nejsou organizovány) 3 % suverénní britské základny Plně začleněny do EU, byť v některých případech (Schengen, Eurozóna) jen de facto Nárazníková zóna OSN Téměř 9 tis. obyvatel, vztah k EU není definován

14 Kypr … zmatek nad zmatek

15 Tak napůl: Normanské ostrovy a Man
Oficiálně součástí EU nejsou Příslušnost k EU je „částečná“: Jsou součástí svobodného pohybu zboží (ale ne lidí, služeb a kapitálu), patří k celní unii mimo Schengen, Normanské ostrovy i mimo EUVATA (nemají DPH), mimo eurozónu

16 Zámořské země a území (Overseas Countries and Territories, OCT)
Zvláštní vztah závislých území členů k EU Jde o 12 britských, 6 francouzských, 2 nizozemská a 1 dánské území (Grónsko) Tato území mají zpravidla zvláštní preferenční přístup na jednotný trh EU Obyvatelé mají většinou občanství evropské země, která vykonává nad OCT suverenitu, jsou proto zároveň i občany EU francouzská území se navíc účastní voleb EP (paradoxně: evropské právo v těchto územích je aplikováno naprosto minimálně) Mayotte a St. Pierre a Miquelon navíc používají euro

17 Problém rozhodování v EU
Výjimky, „nesynchronní“ integrace U jednotlivých rozhodnutí se liší území, na které jsou aplikována (v některých případech i s přesahy do nečlenských zemí – např. EUVATA, Schengen, eurozóna) Mají např. „neeurové“ země co mluvit do záležitostí společné měny? Obrovské rozdíly ve velikosti členů „zlobivé“ nebo nepředvídatelné státy (Řecko, občas ČR, Polsko)

18 „Překrývání“ integrací

19 „Populační“ síla Dohromady 501,3 mil. obyvatel (2010)
Německo má 81,8 mil. (16,31 %), Malta jen 416 tis. lidí Německo počtem obyvatel převyšuje součet 16 nejmenších zemí ČR odpovídá součtu obyvatel 7 nejmenších zemí

20 „Ekonomická“ síla HDP celkově 12 506 778 mil. euro
Německo má z toho mil. (19,96 %) Německo výškou HDP odpovídá 20 „nejchudším“ zemím EU HDP ČR odpovídá součtu HDP 6½ nejmenších ekonomik

21 Schéma vývoje EU

22 Hlavní instituce EU – rozhodovací
funkce Zastupuje zájmy způsob rozhodování Evropská rada 1986 určuje základní směr politiky EU členských států jednomyslnost Rada EU 1952 Schvaluje legislativu a rozpočet, volí čelné představitele EU jednomyslnost / kvalifikovaná většina Evropská komise Navrhuje legislativu, sestavuje a spravuje rozpočet, má výkonné pravomoci (hlavně při regulaci společného trhu), kontroluje dodržování práva EU EU jako celku kvalifikovaná většina Evropský parlament Schvaluje legislativu a rozpočet, schvaluje složení institucí občanů EU

23 Evropská rada Evropská rada je složena z nejvyšších volených politických zástupců členských států, zpravidla: předsedů vlád (monarchie a parlamentní republiky) prezidentů (parlamentně-prezidentské a prezidentské republiky) Určuje základní směry evropské integrace, schází se v průměru čtyřikrát za rok Volí předsedu Evropské rady, který reprezentuje unii navenek („prezident EU“), a vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku („evropský ministr zahraničí“)

24 Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy
Výslovnost [ˈɦɛɾmɑn vɑn ˈɾɔmpœy̆] Nastoupil (na 2½ roku) belgický vlámský politik, dříve předseda belgické vlády

25 Rada Evropské unie / Rada ministrů XYZ
Rada EU je klíčovou rozhodovací institucí, schvaluje zákony EU a její rozpočet (sdílené pravomoci spolu s Evropským parlamentem) Tvoří ji zástupci vlád členských zemí (zpravidla pověření ministři) podle předmětu jednání se schůze účastní příslušní rezortní ministři – a schůzka se pak nazývá např. Rada ministrů životního prostředí, apod. – celkem jde o 10 různých konfigurací Rady EU Pokud není předmět jednání resortní, označuje se Rada jako Rada pro obecné záležitosti (General Affairs Council) – ta se schází jednou za měsíc, účastnící se ministři mohou být vysláni bez ohledu na funkci v národní vládě

26 Vedení Rady Evropské unie
Radě EU předsedá vždy ministr ze země, která zastává půlroční rotující předsednictví EU Výjimkou je Rada pro zahraničí záležitosti (Foreign Affairs Council), které předsedá stálý vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Budova Rady EU (Justus Lipsius) v Bruselu

27 Předsednická země Předsednictví Rady se mění v šestiměsíčních intervalech Představitel předsednické země předsedá všem schůzkám, podporuje přijímání legislativních a politických rozhodnutí a zprostředkovává kompromisy mezi členskými státy Současným předsednickým státem je Španělsko

28 Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy) Vedle předsedy Evropské rady další stálý představitel Unie navenek jmenuje ho Evropská rada, jmenování musí schválit EP Funkce existuje od roku 2009, kdy byl spojen post vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy vysoký představitel je zároveň místopředsedou Komise Od je vysokou představitelkou Catherine Ashtonová (Británie, S&D) Catherine Margaret Ashton, baronka Ashton of Upholland

29 Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU
Dnešní princip rozhodování byl určen smlouvou z Nice při rozhodování o otázkách národních zájmů (daně, obrana, azylová politika, zahraniční politika) a o důležitých změnách základních právních dokumentů EU se hlasuje podle principu jednomyslnosti, většina návrhů se ale přijímá podle principu kvalifikované většiny Jen výjimečně (o technických otázkách) se hlasuje absolutní většinou

30 Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU
Hlasování podle principu kvalifikované většiny brání tomu, aby byl přijat návrh nepřijatelný pro příliš velkou skupinu zemí, zároveň ale nemůže jeden stát blokovat přijetí návrhu vyhovujícího naprosté většině ostatních zemí každá země disponuje počtem hlasů odvozeným z její populační síly, ale se značným zvýhodněním malých států (celkem 345 hlasů) k přijetí návrhu se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny zemí (tj. alespoň 14 z 27) disponujících alespoň 255 hlasy (74 %) členský stát může (ale nemusí) navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie

31 Počty hlasů pro hlasování podle principu kvalifikované většiny
země počet hlasů Francie, Itálie, Německo a Británie 29 Polsko a Španělsko 27 Rumunsko 14 Nizozemsko 13 Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko 12 Rakousko, Bulharsko a Švédsko 10 Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko 7 Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko 4 Malta 3 celkem 345

32 Míra zvýhodnění malých států
Německo : 16 malých ≈ 29 : 112 ČR : 7 malých ≈ 12 : 30 Přijetí rozhodnutí „blokuje“ 90 hlasů, kterými disponuje: 15 „nejmenších“ států 3 „největší“ státy + kterýkoliv další

33 Další vývoj Popsaný princip má být v platnosti do 30. 10. 2014
Podle Lisabonské smlouvy pak bude hlasování probíhat podle systému dvojí většiny: Pro přijetí rozhodnutí se bude muset vyslovit 55 % členských států (15 států z 27) reprezentujících současně 65 procent obyvatel EU Trochu matematiky: Německo, Francie, Itálie a Británie mají dohromady téměř 54 % obyvatel do

34 Češi v Evropské radě Členem Evropské rady za ČR je předseda vlády – aktuálně Jan Fischer (nezáv.) ČR bylo předsednickou zemí od do , v té době to bylo spojeno s funkcí předsedy Evropské rady (Mirek Topolánek, od Jan Fischer – jediné střídání předsedy ER během předsednictví v dějinách EU) Vzhledem k rotaci by ČR bylo předsednickou zemí podruhé někdy kolem roku 2023 Jan Fischer

35 Evropská komise Evropská komise má přibližně roli vlády EU,
vedle toho: poskytuje administrativní servis členským státům, vypracovává legislativní návrhy (ty předkládá Radě a EP) kontroluje dodržování práva EU (např. iniciuje žaloby proti porušení pravidel EU u Evropského soudního dvora). Budova Berlaymont – sídlo Evropské komise

36 Evropská komise Komise má 27 členů: je tvořena předsedou, kterého volí na 5 let Evropská rada a musí ho schválit poslanci Evropského parlamentu (střídají se představitelé velkých a malých členských států), a dále komisaři, které jmenuje předseda komise a jako celek je schvaluje Rada a opět Evropský parlament Komise je politicky odpovědná Parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení nedůvěry Každý členský stát EU má v Evropské komisi jednoho zástupce. Členové komise neprosazují zájmy svého státu, ale odpovídají vždy za jeden konkrétní rezort nebo funkci

37 Činnost Komise Evropská komise má za úkol:
navrhovat právní předpisy Parlamentu a Radě; řídit a provádět politiky EU a rozpočet; Jde např. o společnou zemědělskou politiku, politiku hospodářské soutěže (např. dbá na to, aby země EU nepodporovaly svá průmyslová odvětví způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž), … Studentům nejbližším program řízeným Komisí je „Erasmus“ pro podporu celoevropské studentské výměny vymáhat evropské právo (společně se Soudním dvorem); zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. vyjednáváním dohod mezi EU a ostatními zeměmi

38 Historie Evropských komisí
1958–1967 Walter Hallstein Německo Křest. dem. 1967–1970 Jean Rey Belgie Lib. demokraté 1970–1972 Franco Maria Malfatti Itálie 1972–1973 Sicco Mansholt Nizozemsko Socialisté 1973–1977 François-Xavier Ortoli Francie 1977–1981 Roy Jenkins Británie 1981–1985 Gaston Thorn Lucembursko 1985–1995 Jacques Delors PES 1995–1999 Jacques Santer EPP 1999 Manuel Marín Španělsko 1999–2004 Romano Prodi 2004– José Manuel Barroso Portugalsko

39 První předseda … Walter Hallstein (1901–1982) Německo, CDU

40 Češi v Evropské komisi 2004 Pavel Telička (dříve velvyslanec ČR při EU, nezávislý), (spolu)komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů 2004–2010 Vladimír Špidla (dříve předseda české vlády, PES/ČSSD), komisař pro sociální záležitosti 2010–(2014) Štefan Füle (dříve ministr české vlády, S&D/ČSSD), komisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství Štefan Füle

41 Evropský parlament Evropský parlament je tvořen 736 přímo volenými poslanci Reprezentuje zájmy občanů Unie Je volen na 5 let, ČR reprezentuje 22 poslanců Jde o jediný řídící orgán EU, který odvozuje svou legitimitu přímo od občanů (a také proto je asi nejznámější)

42 Evropský parlament Označení „parlament“ je poněkud zavádějící: na rozdíl od klasických „národních“ parlamentů nemá totiž toto těleso právo zákonodárné iniciativy (tato pravomoc přísluší pouze Evropské komisi) a nemá také přímou kontrolní funkci vůči Evropské komisi. Parlament má v současnosti 3 sídla: Štrasburk (tam probíhají plenární zasedání), Brusel (jednání výborů a mimořádná zasedání) a Lucemburk (sídlo sekretariátu).

43 Pravomoci EP schvaluje evropské právní předpisy (společně s Radou)
zpravidla procesem „spolurozhodování“ v některých oblastech (např. zemědělství, hospodářská politika, víza a imigrační politika) má legislativní pravomoc jen Rada, EP je pouze konzultován vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.

44 Pravomoci EP Rozpočtová pravomoc
EP schvaluje společně s Radou rozpočet EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU; v poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet EP každoročně rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala (tzv. „udělení absolutoria“)

45 Evropský parlament – vývoj
Předchůdce EP – Shromáždění – existuje od r. 1958 Původně byli členové voleni nepřímo, přímé volby zavedeny v roce 1979

46 Princip rozhodování Počet poslanců je odvozen od počtu obyvatel (Německo 99, Malta 5), malé státy jsou ale zvýhodněny: Německo : 16 malých ≈ 99 : 197 ČR : 7 malých ≈ 22 : 50

47 Evropský parlament Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) Evropská lidová strana (EPP) Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) Evropští konzervativci a reformisté (ECR) 84 Evropa svobody a demokracie (EFD) 265 55 Evropská sjednocená levice a (GUE/ NGL) Severská zelená levice 184 55 32 35 26

48 Evropský parlament – vedení
Předsedou Evropského parlamentu pro 2,5leté funkční období (2009–2012) je Jerzy Buzek (Polsko, EPP) Jde o prvního politika z postkomunistického státu v čele instituce EU Jerzy Buzek

49 Češi v EP ODS 9 ČSSD 2 7 KSČM 6 4 KDU-ČSL SNK – Evropští demokraté 3
Strana Volby Skupina 2004 2009 ODS 9 2004: Evropská lidová strana (EPP) / 2009: Evropští konzervativci a reformisté (ECR) ČSSD 2 7 2004: Socialisté (PES) / 2009: Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) KSČM 6 4 Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/ NGL) KDU-ČSL Evropská lidová strana (EPP) SNK – Evropští demokraté 3 Nezávislí Nezávislost/Demokracie (Železný), mimo skupiny (Bobošíková) 24 22

50 Češi v EP Zejména v období 2004–2009 několik kontroverzních poslanců
Funkčně „nejvýše“ se občané ČR dosud dostali na pozici jednoho ze 14 místopředsedů EP: 2009– Libor Rouček (S&D/ČSSD) Libor Rouček

51 Kontrolní instituce EU
Kontrolní instituce EU sídlí v Lucemburku. Jde o: Soudní dvůr Evropské unie (Court of Justice of the European Union) [1] (dbá na dodržování evropského práva) Účetní dvůr (The Court of Auditors) (kontroluje hospodaření institucí EU a dohlíží na správnost finančních toků). [1] nezaměňovat s Evropským soudem pro lidská práva sídlícím ve Štrasburku – jeho činnost nemá s EU žádnou souvislost

52 Soudní dvůr Evropské unie
úkolem Soudního dvora je zajišťovat, aby právní předpisy EU byly vykládány a uplatňovány ve všech zemích EU shodně Soudní dvůr také zajišťuje, aby členské státy a orgány EU jednaly v souladu s požadavky evropského práva, řeší právní spory mezi členskými státy EU, orgány EU, podniky i fyzickými osobami Soudní dvůr se skládá z jednoho soudce z každého členského státu (jmenováni na 6 let vládami), pouze Soud pro veřejnou službu má 7 členů jmenovaných Radou v zájmu efektivnosti obvykle zasedá jako „velký senát“ složený pouze ze 13 soudců, nebo v senátech po pěti nebo třech soudcích

53 Soudní dvůr Evropské unie
Soudní dvůr EU má 3 soudní tělesa: Soudní dvůr (Court of Justice) Tribunál (General Court) – rozhoduje převážně žaloby fyzických osob, společností a některých organizací, a věci týkajících se práva hospodářské soutěže Soud pro veřejnou službu (Civil Service Tribunal) – rozhoduje pracovní spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci Βασίλειος Σκουρής prezident Soudního dvora od roku 2003

54 Češi v Soudním dvoru EU Soudcem Soudního dvora je pro období 2004–2010 Jiří Malenovský Členkou Tribunálu (do r název Soud prvního stupně) je pro funkční období 2004–2010 Irena Pelikánová V Soudu pro veřejnou službu zastoupení nemáme

55 Účetní dvůr Účetní dvůr byl založen v roce 1975
Úkolem ÚD je kontrolovat, zda finanční prostředky EU jsou vynakládány v souladu s právními předpisy, hospodárně a pro plánovaný účel ÚD má právo kontrolovat jakoukoli osobu nebo organizaci, která nakládá s finančními prostředky EU ÚD po jednom auditorovi z každého členského státu, jmenováni jsou na základě jednomyslného rozhodnutí Rady po konzultaci s EP na 6 let Prezident ÚD pro období 2008–2011 Vítor Manuel da Silva Caldeira (Portugalsko)

56 Češi v Účetním dvoru Auditorem Účetního dvora pro období 2004–2010 Jan Kinšt

57 Finanční instituce Finanční instituce EU mají za úkol hlavně správu společné měny – eura. Hlavní finanční institucí EU je Evropská centrální banka (ECB), která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Existuje též nezisková Evropská investiční banka (EIB) sídlo ECB, Frankfurt, Německo

58 Evropská centrální banka
ECB byla založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii jejím úkolem je: vydávání společné měny – eura zabezpečovat stabilitu cen v eurozóně – tj. předcházet inflaci (cca 2/3 obyvatel EU) – v praxi regulace úrokových sazeb definovat a provádět hospodářskou a měnovou politiku EU

59 Evropská centrální banka – řízení
Výkonná rada prezident ECB, viceprezident a 4 další členové jmenováni na 8 let na základě dohody zemí eurozóny odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů Rada guvernérů tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři centrálních bank eurozóny jejím úkolem je definovat měnovou politiku eurozóny, a zejména určovat úrokové sazby Generální rada sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU Má pouze poradní funkci, pomáhá připravovat budoucí rozšíření eurozóny

60 Evropská investiční banka
Byla založena v roce 1958 Římskou smlouvou EIB je vlastněna členskými státy Evropské unie, státy společně upisují kapitál banky na základě klíče, jenž odráží jejich hospodářský význam v unii EIB se samofinancuje prostřednictvím půjček na finančních trzích Oficiálně „nezisková banka, jejíž činnost sleduje politicky stanovené cíle“ posláním banky je půjčovat peníze na projekty evropského zájmu (jako například železniční a silniční spojení, letiště nebo projekty v oblasti životního prostředí), zejména v méně bohatých regionech, v kandidátských zemích a v rozvojovém světě poskytuje také úvěry na investice malých podniků

61 Řídící orgány EIB Banka je řízena jako a.s., členské státy EU jsou jejími akcionáři Rada guvernérů je složena z ministrů (obvykle ministrů financí) všech členských států EU; určuje obecnou úvěrovou politiku banky Správní rada schvaluje výpůjční a zápůjční operace – skládá se z 28 členů – každý členský stát EU jmenuje jednoho a jeden je jmenován Evropskou komisí Řídící výbor je výkonným orgánem banky. Řídí každodenní činnost EIB a má devět členů. Výbor pro audit je nezávislý orgán přímo odpovědný správní radě, jehož úkolem je prověřovat řádnost operací a účetnictví banky Podíl ČR činí 1,259 mld. EUR, což jí dává váhu hlasu ve výši 0,764 % v Radě guvernérů zastupuje Českou republiku ministr financí, členem Správní rady banky za ČR je Ing. Zdeněk Hrubý

62 Poradní instituce Poradní instituce mají poměrně malé pravomoci, slouží hlavně ke shromažďování a poskytování informací rozhodovacím institucím (názory veřejnosti, profesních svazů, obchodních organizací, regionů)

63 Evropský hospodářský a sociální výbor
byl založen v roce 1957 Římskou smlouvou zastupuje zaměstnavatele, odborové svazy, zemědělce, spotřebitele a další zájmové skupiny, které společně tvoří „organizovanou občanskou společnost“ Členové jsou nominováni na 4leté období vládami EU, pracují ale politicky zcela nezávisle předkládá jejich stanoviska a chrání jejich zájmy v politických rozhovorech s Komisí, Radou a Evropským parlamentem – tyto instituce musí rozhodnutí se sociálními nebo ekonomickými dopady s výborem konzultovat EHSV má 344 členů – počet zástupců z každé země EU přibližně odráží počet jejího obyvatelstva (Francie, Itálie, Německo a Británie 24, ČR 12, Mata 5)

64 Výbor regionů Výbor regionů byl založen v roce 1994 Smlouvou o Evropské unii je složen ze zástupců evropských regionálních a místních úřadů Členové jsou nominováni vládami EU, pracují ale politicky zcela nezávisle; Rada Evropské unie je jmenuje na funkční období čtyř let Výbor regionů je třeba konzultovat před rozhodnutím EU v otázkách místní a regionální správy (např. regionální politika, životní prostředí, vzdělávání a doprava) VR má 344 členů – počet zástupců z každé země EU přibližně odráží počet jejího obyvatelstva (odpovídá EHSV)