BOTANIKA HOUBY - FUNGI.

Prezentace na téma: "BOTANIKA HOUBY - FUNGI."— Transkript prezentace:

1 BOTANIKA HOUBY - FUNGI

2 ŘÍŠE: HOUBY Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně Parazité
Bohatá skupina organismů mikroskopické organismy tvořící velké plodnice Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně Parazité Saprofyté Symbionti - MAKORHIZA Soutěž - příprava

3 Houby Mikromycety Makromycety Soutěž - příprava

4 Mycelium – vznik podhoubí
Základní pojmy Mycelium - podhoubí Mycelium – vznik podhoubí Soutěž - příprava

5 Základní pojmy Hyfy – houbová vlákna Soutěž - příprava

6 Rozmnožování hub Houby se rozmnožují – výtrusy (sporami).
Výtrusů vytváří houba obrovské množství. Podle vzniku se dělí na: Endospory – vznik uvnitř buněk Exospory – vznik vně buněk Soutěž - příprava

7 Rozdělení výtrusů – podle vzniku
Endospory Sporangiospory Zygospory Askospory (1) Chlamydospory Exospory Bazidiospory (2) Konidie Oidie 1 2 Soutěž - příprava

8 Systém říše: Houby (Fungi)
Oddělení: Hlenky Oddělení: Chytridiomycety Oddělení: houby vaječné Oddělení: Houby pravé Třída: Houby spájivé Třída: Vřeckovýtrusé houby Třída: Stopkovýtrusé houby Soutěž - příprava

9 Oddělení: Hlenky - slizovky
Nevytvářejí podhoubí. Stélky hlenek jsou měňavkovitého tvaru bez buněčných stěn. Vytvářejí mnohojaderná plazmodia. Mají schopnost pohybu. Slizovka tříslová Soutěž - příprava

10 Hlenky - nádorovka kapustová
Původce nádorovitosti košťálovin Soutěž - příprava

11 Oddělení: Chytrodiomycety
Vodní plísně Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem. Rozmnožují se pohyblivými sporami s bičíkem – zoosporami. Soutěž - příprava

12 Rakovinovec bramborový
Chytridiomycety Rakovinovec bramborový (synchitrium endobioticum) - je původcem rakoviny brambor. Olpidium brassicae – původce hynutí klíčících brukvovitých rostlin. Rakovinovec bramborový Soutěž - příprava

13 Oddělení: OOMYCETY Plísně vaječné
Vodní, suchozemské, saprofytické i parazitické houby s rozvětvenou stélkou Rozmnožují se: Nepohlavně – zoospory, konidie Pohlavně - oospory Soutěž - příprava

14 OOMYCETY Plíseň bramborová Vřetenatka révová 10.4.2017
Soutěž - příprava

15 Oddělení: Pravé houby Původ z chytridiomycet
Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami. V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan. Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé. Soutěž - příprava

16 Oddělení: Pravé houby Třída: Zygomycety – spájivé houby
Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety Třída: Stopkovýtrusé houby - basidiomycety Soutěž - příprava

17 Zygomycety Spájivé houby - zygomycety
Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek Saprofyté Parazité – hmyzu (muší mor) Soutěž - příprava

18 Plíseň hlavičková – mucer mucedo
Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd.). Soutěž - příprava

19 Muší mor Hmyzomorka muší Způsobuje na počátku podzimu muší mor.
Soutěž - příprava

20 Kropidlovec černavý Soutěž - příprava

21 Vřeckovýtrusé houby Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.
Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory). Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf – konidie. Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) pučení. Rzi a sněti – parazité rostlin. Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž. Soutěž - příprava

22 Aska a askospory Soutěž - příprava

23 Lanýž Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země. Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy. Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla. Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali. Soutěž - příprava

24 Lanýž Soutěž - příprava

25 Kvasinky - endomycety rod Saccharomyces pivní vinná rod Candida
Soutěž - příprava

26 Aspergilus - kropidlák
Soutěž - příprava

27 Penicilium - štětičkovec
Soutěž - příprava

28 Penicilium Alexander Fleming V roce 1945 Nobelova cena 10.4.2017
Soutěž - příprava

29 Askomycety – Vřeckovýtrusé houby
Soutěž - příprava

30 Konidie - konidiospory
Soutěž - příprava

31 Třída: Stopkovýtrusé houby - bazidiomycety
Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí. Buněčné stěny obsahují chitin. Pohlavní výtrusy – bazidiospory. Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško). Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme). Soutěž - příprava

32 Basidiomycety – stopkovýtrusé houby
Soutěž - příprava

33 Plodnice stopkovýtrusých hub
klobouk rouško prsten třeň pochva Soutěž - příprava

34 Stopkovýtrusé houby s rouškem
Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva Rourkaté – hřib pravý (1) Lupenité – pečárka polní (2) 1 2 Soutěž - příprava

35 Houby rouškaté Rouško rozloženo po celé plodnici. Keříčkovité plodnice
Dřevokazné houby Kuřátko zlaté Soutěž - příprava

36 Rourkaté rouško – hřibovité houby
Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku. Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy. Soutěž - příprava

37 Hřib hnědý Soutěž - příprava

38 Hřib dubový Soutěž - příprava

39 Křemenáč osikový Soutěž - příprava

40 Klouzek modřínový Soutěž - příprava

41 Hřib žlutomasý - babka Soutěž - příprava

42 Kozák březový Soutěž - příprava

43 Houby s lupenitým rouškem
Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku. Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. 1 2 Soutěž - příprava

44 Pečárka polní Soutěž - příprava

45 Pečárka ovčí Soutěž - příprava

46 Bedla vlnatá Soutěž - příprava

47 Bedla jedlá Soutěž - příprava

48 Holubinka mandlová Soutěž - příprava

49 Jedovaté houby Soutěž - příprava

50 Muchomůrka červená Otrava často probíhá jako opojení alkoholem.
Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám. Soutěž - příprava

51 Muchomůrka červená Soutěž - příprava

52 Muchomůrka tygrovaná Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0,5 do 4 hodin. Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku. Soutěž - příprava

53 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu. Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. Soutěž - příprava

54 Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá
Soutěž - příprava

55 Muchomůrka jízlivá Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích:
dlouhá latence 8-12 hodin, bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1-2 dny), relativní uklidnění (1 den), selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt. Možnost záměny se žampiony. Soutěž - příprava

56 Psychotropní houby Obsahují psycho-aktivní látky psilocybin a psilocin. Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká Soutěž - příprava

57 Rez travní Soutěž - příprava

58 Mazlavá sněť pšeničná Soutěž - příprava

59 Sněť ječná Prašná sněť pšeničná Soutěž - příprava

60 Sněť kukuřičná Soutěž - příprava

61 Mykorhiza Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin. Nejvíce hub je z rodu hřibů (hymenofor ve tvaru rourek): žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny. Soutěž - příprava

62 Které pojmy spolu souvisí ?
Hymenium Hyfy Mycelium Mykorhiza Zoospory Výtrusy s bičíkem Podhoubí Rouško Houbová vlákna Symbioza hub a dřevin Soutěž - příprava

63 Vyhodnocení c d b e a Soutěž - příprava

64 Použité zdroje Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003 Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.: Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003 Soutěž - příprava