Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů

Prezentace na téma: "Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů"— Transkript prezentace:

1 Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů
Mineralogie Jaspis (Kyje u Jičína) Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů

2 Co je nerost? OPAKOVÁNÍ 1 2 3 4 5 6 7 Horní obrázek – Halit (sůl kamenná) Dolní obrázek - Opál 1 – nerost šesterečné soustavy, např. křišťál 2 – nerost s chemickým vzorcem C 3 – nerost organického původu 4 – skupina krystalů v dutině 5 – skupina krystalů na společném základu 6 – příklad amorfního nerostu 7 – sůl kamenná Co je výraz v tajence? řešení

3 ŘEŠENÍ 1 2 3 4 5 6 7 MINERÁL = NEROST
K Ř E M N 2 D I A T 3 J R 4 G O 5 Ú Z 6 P Á L 7 H Obrázek - geoda 1 – nerost šesterečné soustavy, např. křišťál 2 – nerost s chemickým vzorcem C 3 – nerost organického původu 4 – skupina krystalů v dutině 5 – skupina krystalů na společném základu 6 – amorfní nerost 7 – sůl kamenná Co je výraz v tajence? MINERÁL = NEROST Je to stejnorodá, většinou anorganická přírodnina.

4 fyzikální chemické VLASTNOSTI NEROSTŮ tvrdost hustota
optické vlastnosti štěpnost a lom chemické rozpustnost ve vodě chemické složení reakce s kyselinami

5 Fyzikální vlastnosti minerálů
Hustota Tvrdost Štěpnost Lom Optické vlastnosti Barva vrypu Záhněda (Suky, Českomoravská vrchovina) záhněda

6 Tvrdost nerostů fyzikální vlastnost nerostů
tvrdší minerál zanechá v měkčím minerálu vryp slouží k určování nerostů stupnice tvrdosti Friedrich Mohs byl německý geolog a mineralog. Studoval chemii, matematiku a fyziku na univerzitě v Halle, studia dokončil na báňské akademii ve Freibergu. V roce 1801 se stal důlním mistrem. O rok později odcestoval do Vídně, aby roztřídil a popsal mineralogickou sbírku jistého bankéře. Svou klasifikací minerálů způsobil Mohs negativní reakci tehdejších mineralogů. Friedrich Mohs totiž netřídil minerály podle chemického složení, jak bylo v té době zvykem, ale podle fyzikálních vlastností. Na základě předpokladu, že tvrdší minerál zanechá v měkčím minerálu vryp, sestavil stupnici tvrdosti nerostů. Friedrich Mohs (29. 1.   9. 1839) [1]

7 Mohsova stupnice tvrdosti
MINERÁL 1 MASTEK Lze rýpat nehtem 2 HALIT 3 KALCIT Lze rýpat měděným drátem 4 FLUORIT 5 APATIT Lze rýpat nožem 6 ŽIVEC 7 KŘEMEN Lze rýpat pilníkem 8 TOPAZ 9 KORUND Rýpou do skla 10 DIAMANT Měděný drát = měděná mince Nůž = hřebík

8 1. Mastek

9 2. Halit - sůl kamenná

10 3. Kalcit [2] Dvojlom kalcitu

11 3. Kalcit                                                                                                 [3]

12 4. Fluorit [4]                                                                                                 [5] [6]

13 5. Apatit                                                                                                 [7]

14 6. Živec [9] Karlovarské dvojče [8]

15 6. Živec Plagioklas Ortoklas [11] [10]

16 7. Křemen Jaspis Achát Chalcedon

17 7. Křemen Záhněda Ametyst Morion Citrín

18 8. Topaz [13] [12] [14]

19 9. Korund [15]

20 9. Korund Broušený rubín Přírodní safír z Madagaskaru červený - rubín
[16] [17] Broušený rubín Přírodní safír z Madagaskaru červený - rubín Odrůdy korundu modrý - safír

21 10. Diamant Syntetický diamant Briliant = vybroušený diamant
[18] [19] Briliant = vybroušený diamant [20] Přírodní diamant

22 10. Diamant Karát = jednotka hmotnosti drahých kamenů (hlavně diamantu) a perel, která je odvozena od hmotnosti semene rohovníku. Plody rohovníku obecného (Ceratonia siliqua) se nazývají svatojánský chléb neboli karob. Semena mají stejnou hmotnost. 1 karát = 0,2 gramy Již na středověkých tržištích se při obchodování s drahými kameny používaly na vyvažování plody svatojánského chleba. Semena svatojánského chleba jsou téměř stejná, tj. mají téměř stejnou hmotnost, a byla běžně dostupná. Anglický název chlebovníku je carob, z řeckého keration vznikl název carat = karát.

23 Těžba diamantů Rýžováním Těžba v povrchových diamantových dolech
1 karát  250 tun horniny [23] Výskyt diamantů je vzácný. Aby se vytěžil jeden karát (tj. 0,2 gramu) diamantu, musí být vytěženo průměrně 250 tun horniny, písku nebo zeminy. [24]

24 Big Hole Starý diamantový důl v blízkosti Kimberley v Jižní Africe.
Základní informace o Big Hole - údajně nejhlubší díry vytvořené člověkem. Diamantový důl, který fungoval od roku 1871 do roku Původní kopec byl srovnán se zemí a proměněn v obří díru. [25] Starý diamantový důl v blízkosti Kimberley v Jižní Africe. Hloubka díry je 1100 metrů, dnes je zčásti zasypaná a zčásti zatopená.